O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Celou dobu, co bloguji na tomto serveru, pozoruji jednu zajímavou věc. A to zcela odlišný přístup různých vyhledávačů, zejména Googlu a Seznamu. Pokud si nechám vyhledat nějaké slovní spojení (příp. i samostatné slovo, pokud nepatří k těm hodně obecným) z titulku blogového zápisu, Google vrátí odkaz na tento zápis na jednom z prvních míst (pokud už ne jako úplně první), kdežto u Seznamu se odkaz objeví až někde v hloubi výsledků (třeba na 5. straně).
K napsání tohoto textu mě inspiroval čerstvý zápis Jindřicha Plešingera o tom, jak se lidé dostávají na jeho web. Jde totiž o to, jaké algoritmy jednotlivé vyhledávače používají (a jejich provozovatelé je většinou samozřejmě tají).
Například Google je v tomto relativně průhledný. Zjevně klade velký důraz na titulek, text na začátku stránky (zřejmě asi s malým ohledem na sémantiku), na URL a na odkazy směřující na web. Navíc je u něj patrná rychlá odezva na změny, nové informace se ve výsledcích objeví většinou do 2 dnů. To vše je důvod, proč když si nechám vyhledat třeba briošky, msie 7, icq transport, vyhledávání obrázků, daň z kávy nebo kruhové objezdy, budou výsledky takové, jaké budou (tedy že na jednom z prvních míst budou moje blogové zápisy).
Když naproti tomu vložím úplně stejné dotazy do vyhledávače Seznam, jen zřídka se některý z textů dostane na první stranu. Seznam se mnohem víc "vrtá" v samotném textu stránek a snaží se pátrat tam (i když nevím, podle čeho hodnotí relevanci slov a frází v textu). Pozoruji to nejen v souvislosti se svým blogem, ale i mnoha jinými stránkami. Jiné vyhledávače jsou na tom různě, ale obecně mají spíše blíž k Seznamu než ke Googlu.
Nyní ještě zbývá odpovědět si na otázku, co je lepší. Z hlediska tvůrce stránek (nebo autora článků) je pro lepší vyhledávání samozřejmě jednodušší první přístup. Stačí vhodně zvolit titulek a s potřebnými slovy operovat na začátku textu - a je vyhráno (a tedy lze Google i poměrně snadno obalamutit). Pro úspěch v jiných vyhledávačích to nestačí, což už mnozí autoři dávno pochopili a špikují svoje texty "cílovými" slovy. A články také podle toho vypadají, namísto zajímavých a poutavých textů se setkáváme s texty optimalizovanými pro vyhledávače, v nichž se podezřele často opakují určitá slova ("nejlépe" ještě v prvním pádu), což kvalitě článku rozhodně nepřidá.
Proto bych se spíše přiklonil ke googlovskému přístupu, který nevede autory k prznění textů a podle mého názoru i lépe vystihuje účel hledání (důležité informace mají být, a často bývají, na začátku stránky). Nic na tom nemění i fakt, že je tento postup náchylnější k úmyslnému ovlivnění.
Tiskni
Sdílej:
Seznam používá vlastní vyhledávací vlastní systém a databázi pouze pro hledaní na Českém webuTo je jasné. Jen jsem komentoval výrazně odlišný algoritmus hodnocení odkazů.
Seznam používá mimo jiné screenovací servery (screenshot1.seznam.cz, screenshot2.seznam.cz).Tyto servery pracují relativně "pomalu". I weby před měsícem překopané mají ve výsledcích seznamu stále původní vzhled.
Seznam ma vypracovanou chytristiku pro cesky web. Tim, ze jej pouziju, vyuzivam pridane informacni hodnoty v podobe ceskeho webu. Takze nejlepe, kdyz hledam zubare v Praze, je vyuzit seznamu. Pro vyhledani vyrobcu zubnich protez zvolim googlu.
Jinak se mi zda vyhodnejsi metoda vyhldevani podle nadpisu, jestli je tomu tak.
Btw pomahaji veci jako KEYWORDS napsany na konci stranky?
Btw pomahaji veci jako KEYWORDS napsany na konci stranky?U čeho? U Seznamu nebo u Googlu? Myslím si, že asi spíš ne (u obou), ale to je jen hodně povrchní názor (nemám to ničím podloženo).