sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Celou dobu, co bloguji na tomto serveru, pozoruji jednu zajímavou věc. A to zcela odlišný přístup různých vyhledávačů, zejména Googlu a Seznamu. Pokud si nechám vyhledat nějaké slovní spojení (příp. i samostatné slovo, pokud nepatří k těm hodně obecným) z titulku blogového zápisu, Google vrátí odkaz na tento zápis na jednom z prvních míst (pokud už ne jako úplně první), kdežto u Seznamu se odkaz objeví až někde v hloubi výsledků (třeba na 5. straně).
K napsání tohoto textu mě inspiroval čerstvý zápis Jindřicha Plešingera o tom, jak se lidé dostávají na jeho web. Jde totiž o to, jaké algoritmy jednotlivé vyhledávače používají (a jejich provozovatelé je většinou samozřejmě tají).
Například Google je v tomto relativně průhledný. Zjevně klade velký důraz na titulek, text na začátku stránky (zřejmě asi s malým ohledem na sémantiku), na URL a na odkazy směřující na web. Navíc je u něj patrná rychlá odezva na změny, nové informace se ve výsledcích objeví většinou do 2 dnů. To vše je důvod, proč když si nechám vyhledat třeba briošky, msie 7, icq transport, vyhledávání obrázků, daň z kávy nebo kruhové objezdy, budou výsledky takové, jaké budou (tedy že na jednom z prvních míst budou moje blogové zápisy).
Když naproti tomu vložím úplně stejné dotazy do vyhledávače Seznam, jen zřídka se některý z textů dostane na první stranu. Seznam se mnohem víc "vrtá" v samotném textu stránek a snaží se pátrat tam (i když nevím, podle čeho hodnotí relevanci slov a frází v textu). Pozoruji to nejen v souvislosti se svým blogem, ale i mnoha jinými stránkami. Jiné vyhledávače jsou na tom různě, ale obecně mají spíše blíž k Seznamu než ke Googlu.
Nyní ještě zbývá odpovědět si na otázku, co je lepší. Z hlediska tvůrce stránek (nebo autora článků) je pro lepší vyhledávání samozřejmě jednodušší první přístup. Stačí vhodně zvolit titulek a s potřebnými slovy operovat na začátku textu - a je vyhráno (a tedy lze Google i poměrně snadno obalamutit). Pro úspěch v jiných vyhledávačích to nestačí, což už mnozí autoři dávno pochopili a špikují svoje texty "cílovými" slovy. A články také podle toho vypadají, namísto zajímavých a poutavých textů se setkáváme s texty optimalizovanými pro vyhledávače, v nichž se podezřele často opakují určitá slova ("nejlépe" ještě v prvním pádu), což kvalitě článku rozhodně nepřidá.
Proto bych se spíše přiklonil ke googlovskému přístupu, který nevede autory k prznění textů a podle mého názoru i lépe vystihuje účel hledání (důležité informace mají být, a často bývají, na začátku stránky). Nic na tom nemění i fakt, že je tento postup náchylnější k úmyslnému ovlivnění.
Tiskni
Sdílej:
Seznam používá vlastní vyhledávací vlastní systém a databázi pouze pro hledaní na Českém webuTo je jasné. Jen jsem komentoval výrazně odlišný algoritmus hodnocení odkazů.
Seznam používá mimo jiné screenovací servery (screenshot1.seznam.cz, screenshot2.seznam.cz).Tyto servery pracují relativně "pomalu". I weby před měsícem překopané mají ve výsledcích seznamu stále původní vzhled.
Seznam ma vypracovanou chytristiku pro cesky web. Tim, ze jej pouziju, vyuzivam pridane informacni hodnoty v podobe ceskeho webu. Takze nejlepe, kdyz hledam zubare v Praze, je vyuzit seznamu. Pro vyhledani vyrobcu zubnich protez zvolim googlu.
Jinak se mi zda vyhodnejsi metoda vyhldevani podle nadpisu, jestli je tomu tak.
Btw pomahaji veci jako KEYWORDS napsany na konci stranky?
Btw pomahaji veci jako KEYWORDS napsany na konci stranky?U čeho? U Seznamu nebo u Googlu? Myslím si, že asi spíš ne (u obou), ale to je jen hodně povrchní názor (nemám to ničím podloženo).