Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Jak tak mohu sledovat dosud vydané betaverze Microsoft Internet Exploreru 7, působí na mě poměrně jednoznačným dojmem. A sice, že se více než vydatně čerpalo z Opery, mého oblíbeného browseru. Na tom by nebylo až tolik špatného, nebýt toho, že mnohé neduhy MSIE přetrvaly.
Abych se přiznal, MSIE 7 beta jsem na svém počítači nezkoušel. Nemám odvahu zasvinit si systém něčím, co ještě není úplně hotové, a přitom to má tendenci zavrtat se hluboko do OS (nebo se snad mýlím?). Prostě, při svém hodnocení vycházím výhradně z toho, co jsem se dočetl a viděl v různých testech a recenzích.
Nejprve tedy vzhled. Již na první pohled mě praští do očí, jak jsou vzhledově řešeny taby, vstupní pole a další věci. Tím spíš, že už dlouhou dobu používám v Opeře (na všech OS) skin Plastik - nový MSIE je tomu až nebezpečně podobný. Rovněž práce se záložkami se výrazně přiblížila tomu, jak to vypadá v Opeře.
Nyní se ale dostávám k tomu, co nový MSIE nepřevzal. Je to hlavně podpora standardů. Prohlížeč nejenže dostatečně nepodporuje CSS 3 (což už by u nového prohlížeče měla být samozřejmost a Opera 9 beta je v tomto ohledu na slušné úrovni), ale dokonce ani starší verze CSS nejsou podporovány podle standardu (a proto MSIE ani neprojde ACID2 testem).
Dalším nepodařeným počinem je způsob realizace RSS čtečky. Já vím, to není chyba, to je vlastnost. Nicméně vlastnost, která velmi degraduje použitelnost MSIE k těmto účelům. Tedy aspoň z mého pohledu, někomu jinému to může vyhovovat.
I když MSIE 7 představuje oproti verzi 6 výrazný pokrok (ovšem bylo by s podivem, kdyby po 5 letech od vydání předchozí verze nepředstavoval), o žádnou revoluci nejde. Kdo nezná lepší prohlížeč, novou verzi přivítá, ale to je vše. Kdo ale určitě nebude nadšen, jsou weboví tvůrci. Microsoft dal jasně najevo, že i po řadu následujících let hodlá této skupině lidí přidělávat vrásky na čele.
Tiskni
Sdílej:
Podobně jako "omezujeme" prodejce zárukou, měli bychom je "omezovat" i povinností prodávat počítač bez OS. Tady může být "lassez faire" přístup dost školivý.Povinnou záruku považuji za dost škodlivou věc. Délka záruky se totiž odvíjí (za normálních podmínek) podle toho, jakou důvěru výrobce/prodejce v příslušnou věc má. I dnes je na řadu věcí delší záruka než určuje zákon (např. počítač, na kterém toto píšu, je složen téměř výhradně z komponent se zárukou 3 a více roků). Pokud minimální délku určuje zákon, pak tento parametr prakticky ztrácí vypovídací hodnotu (pokud záruka není delší než ta, kterou určuje zákon). Podobně je nesmysl, aby byla povinnost nabízet i počítač bez OS, a už jsem to tu opakoval několikrát.
a cez js to riesit nemienim, takze IE useri maju status line nahodne rozhadzany )
{ margin-left: auto; margin-right: auto; }
nebo { display: table-cell; }
.
Kromě toho (a to je horší), např. následující konstrukce většinou funguje, ale často (hlavně pro delší dokumenty) také blbne, a to nejen v MSIE, ale i ve FF: { position: absolute; left: 0px; bottom: 20px; }
Jo jo, ono by bývalo stačilo pro MSIE používat conditional comments, a ne nějaké podtržítkové hacky...To ano, ale leckdy je jednodušší napsat jedno podtržítko (pokud je třeba na celém webu jediné), než poněkud delší podmíněné komentáře.
CSS 3 není standardZatím není. Ale mnohé jeho části se už s největší pravděpodobností nijak měnit nebudou. A čekat dalších 5 let (na MSIE 8
její zrušení předpokládá 100% racionalitu zákazníků, jež nemůže nikdy nastatNemůže. Ale ze stejného důvodu může někdo navrhovat jednotné ceny, nivelizaci parametrů výrobků nebo služeb, omezování počtu podnikatelů (aby nebyl při nákupu výběr příliš složitý), stanovení povinného sortimentu apod. To všechno jsou věci, které snižují nároky na racionální rozhodování zákazníků a přesouvají rozhodování na "hlavu pomazanou". Děkuji, nechci. To už tady bylo a nevzpomíná se mi na to dobře.
Podobně i umožnění zákazníkovi nepřikoupit si k poči OS (tuto možnost sice de iure má, ale de facto to často nefunguje).Funguje velmi dobře. Většina obchodníků PC bez OS nabízí, stačí si vybrat. Anebo začít prodávat PC bez OS
zde by byl zisk ze schválení takového zákona velký.Byl by naopak záporný. Dopady na lidi, kteří byli současným stavem nějak postiženi, jsou nižší, než by byly dopady na podnikatele po schválení takového návrhu.
Nabízet počítač bez OS rozhodně není nesmysl - může to být "krok, s nímž někteří souhlasí a někteří ne".S tím souhlasím, nesmysl to není. Nesmysl však je, uzákonit to jako povinnost. Zhruba stejný, jako by byla povinnost prodávat kromě sycených minerálek vždy i nesycené.