Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Francouzský poslanec EP Alain Lamassoure navrhl, že by se mohla vybírat nová evropská daň jednak z SMS, ale také (světe div se) z e-mailů. To ukazuje nejen na nenasytnost evropského aparátu, ale především na míchání se do věcí, kterým člověk absolutně nerozumí, a přesto by o nich chtěl rozhodovat.
Že čeští nebo evropští poslanci každou chvíli odněkud vytáhnou nějaký totálně nesmyslný návrh, je vcelku normální jev. V tomto případě to chci ale vypíchnout, protože je to věc, o které si troufám říci, že jí rozumím, a protože je to návrh od začátku do konce absurdní. Poslanec tomu totiž nasadil korunu tím, že v případě e-mailů hovořil o velice nízké sazbě.
Problematiku SMS nechám nyní stranou, jen připomenu, že už tak je tato služba dost zdaněna (u nás 19% DPH) a snaha o další zdanění je jen pokusem nahrabat do bezedné evropské pokladny další peníze z tohoto oblíbeného způsobu komunikace.
Elektronická pošta, podobně jako jiné ryze internetové formy komunikace, má ze své podstaty velice flexibilní charakter a nebyla navržena na to, aby se za posílání zpráv platilo. Uživatelé platí za přístup k internetu a za provoz pošty (schránku na serveru), ne však za jednotlivé zprávy. Uvedený návrh by byl zásadním narušením tohoto modelu a způsobil by jen komplikace. Vezměme to popořádku:
Pokud by se tedy onen naprosto nesmyslný nápad realizoval, přinesl by spoustu škody a prakticky žádný užitek. Navíc by to byl další krok v tom, co všechno lze danit - další v pořadí by mohla být chůze po ulici, dýchání vzduchu nebo využívání slunečního světla.
Tiskni
Sdílej:
A takhle to konci, kdyz blbovi, jehoz nejvetsim intelektualnim uspechem bylo pochopeni, proc nelze scitat jabka s hruskama, nekdo da funkci. Toz volime si to pekne reprezentanty. Jeste ze to nenavrhl Spidla
Jeste ze to nenavrhl SpidlaNechval dne před večerem. Třeba zítra navrhne jinou podobnou lahůdku
teda vlastne
Ale typická ukázka toho, když něco navrhuje člověk, co o tom nemá nejmenší páru a e-mail používá maximálně pětkrát do měsíce, když mu šéf strany řekne, jak má hlasovat
.
O tom to celé je, že chce znovu zdaňovat něco, co už je zdaněné. A jako na potvoru je to ještě technicky komplikované.
Ostatně jednu podobnou příšernost už tady máme - je to elektronické mýtné. Jízda kamionu je už nyní zdaněna čtyřikrát (spotřební daň, DPH, silniční daň, dálniční poplatky). Mýtné sice zruší dálniční poplatky, ale nahradí je obludně drahým a složitým systémem, který navíc umožní špehování. Nejdřív pro kamiony na dálnicích a silnicích 1. třídy, potom i jinde, a nakonec i pro osobáky. Přitom když už se má jízda více zdanit, stačilo by v celé EU zvýšit spotřební daň z nafty, stejně je teď nižší než u benzinu.
Současné způsoby moc nedokážou zohlednit, kdo jak tu silnici používá, tranzit zde nemusí spotřební daň, DPH a silniční daň platit vůbec,Kolik procent provozu je mimo-EU tranzit? Silniční daň je totálně nesmyslná, protože se platí paušálně, ne podle ujetých kilometrů. Podobný nesmysl jsou dálniční známky, protože je naopak žádoucí, aby se co nejvíc provozu dostalo na dálnice (obyvatelé obcí u zatížených silnic potvrdí).
Takže mýtné je jen způsob, jak náklady, které v souvislosti se silniční přepravou nese stát, přenést na ty, kteří je způsobujíMýtné (realizované tak, jak je navrženo; ale ani jiné způsoby nejsou levné) je velice drahý způsob, jak to dělat. Navíc se bude stejně pracovat s čísly vycucanými z prstu. A co je nejhorší, vedlejším efektem bude shromažďování dat o pohybu vozidel.