V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Zejména v poslední době pozoruji, že mi v systému rychlým tempem přibývají jaderné procesy. Neskončí to nakonec tak, že se Linux dostane (i když jinou cestou) tam, kam se měl původně dostat Hurd?
Když jsem začínal s GNU/Linuxem, bývalo jádro prakticky mrtvým kódem, jak odpovídalo původní unixové filosofii. Systém tehdy využíval pouze dva procesy: bdflush
pro zpožděný zápis na disk, a swapd
(?) pro virtuální paměť na disku. Později pár procesů přibylo (už si přesně nevzpomínám které), ale stále to bylo skoro stejné.
S příchodem řady 2.6 se roztrhl pytel s novými procesy jádra. Ostatně rozhraní pro pracovní fronty, přenos událostí do userlandu a další podobné věci přímo vybízejí k tomu, aby se věci realizovaly prostředníctvím procesového kódu, tedy v podstatě démonů (nebo jinak řečeno "serverů"). Již od počátku řady běžela normálních distribučních jádrech celá řada procesů. Prakticky s každou další verzí procesy přibývaly, a mám pocit, že se přírůstky stále zvětšovaly.
U aktuálního jádra (2.6.17) jsem v reálu napočítal 18 jaderných procesů, a to nepočítám běžné démony jako udevd
nebo hald
(o mnohých dalších nemluvě), které také vydatně slouží jádru (resp. systému jako celku). Zejména mě upoutal nový démon kpsmoused
, který se stará o data z myši připojené přes PS/2. Narozdíl od většiny ostatních takových procesů totiž spravuje jedinou třídu zařízení, což je docela průlomová věc (nepočítám-li některé dosavadní workaroundy pro nestandardní hardware).
Jedná se tedy zcela zřetelně o odklon od jádra s monolitickou (byť modulární) architekturou a postupný přechod na architekturu mikrojádra. Bude zajímavé sledovat, do jaké míry se autoři různých linuxových ovladačů zařízení vydají také touto cestou. Pokud by byl přechod skutečně houfný, brzy by se Linux dostal tam, kde měl být Hurd. Pouze cesta by byla naprosto odlišná - evoluce místo revoluce.
Uživatelů GNU/Linuxu se tato změna přímo nijak nedotýká. Z celkového pohledu by se však jednalo o změnu pozitivní, protože by se zmenšil objem kritického kódu a stabilita systému by mohla být vyšší. Otevřelo by to tedy cestu Linuxu i tam, kde jsou kvůli jeho architektuře zatím obavy z možných rizik. Nechme se překvapit, zatím to vypadá nadějně.
Tiskni
Sdílej: