Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Zjistil jsem, že mám v autě "antiradar", tedy přesněji řečeno detektor policejních radarů. A nemusel jsem za něj zaplatit ani korunu. Jak je to možné? Velmi prostě...
Mám v autě rádio, které sice nese věhlasnou značku, nicméně má jednu velmi zásadní vadu - neumí přehrávat MP3 (o OGG nemluvě, ale to je zase jiná kapitola). Nahrazovat ho novým se mi nechce, už proto, že je k němu připojený changer na 10 CD, se kterým rádio spolupracuje (a občas do něj nějaké ty placky také naskládám). Proto jsem hledal lepší řešení.
Problém je, že rádio už nemá žádný další vstup (kromě toho pro changer). Takže jsem řešil, jak tomu vnutit hudbu z kapesního MP3 přehrávače, aniž by to znamenalo nějaké větší zásahy. A protože od (pravděpodobně) letošního ledna je povoleno používat tzv. FM transmittery (vysílače o velmi malém výkonu, které vysílají s kmitočtovou modulací v pásmu VKV a jsou tedy naladitelné na běžném rádiu), jeden jsem v létě zakoupil a začal používat.
Problémy se zmíněným transmitterem jsou dva. Jednak vysílá s až příliš nízkým výkonem, takže se rádio nastavuje automaticky na maximální citlivost. Do příjmu tak prosakuje všechno možné, rušením od motoru počínaje a hodně vzdálenými stanicemi konče. Současně má reprodukovaná hudba příliš nízkou hlasitost (i když na MP3 přehrávači nastavím maximální) a na rádiu je proto potřeba hlasitost (oproti příjmu běžného vysílání) o dost zvednout.
Zmiňované problémy mají, kromě toho že znepříjemňují poslech, jeden velmi zajímavý vedlejší efekt. A sice ten, že z rádia dělají detektor policejních radarů.
Poprvé jsem si toho všiml již před nějakou dobou. Do signálu se začalo prodírat naprosto specifické rušení, které nepřipomínalo zarušení vzdálenou stanicí ani nic jiného (např. signál mobilního telefonu). V té chvíli jsem ale uviděl, jak se ke mně v protisměru blíží policejní auto se známou černou bradavicí na předku. Že by to bylo tímhle?
Podobně specifického zarušení (různé intenzity) jsem si všiml od té doby skoro pokaždé, když jsem projížděl okolo nějakého stacionárního radaru (a že už jich dnes je...). Zcela jednoznačné přesvědčení jsem ale nabyl dnes, poté co jsem vjel do Chvaletic směrem od Přelouče. Že je tam nainstalován radar jsem nevěděl, rádio ale reagovalo velmi silně (silněji, než kdykoli předtím) a po několika vteřinách jízdy jsem zahlédl displej radaru na sloupu v dáli. Rušení sílilo a po minutí radaru poměrně rychle mizelo.
Později jsem minul ještě dva další "stacionáry". Rušení nebylo zdaleka tak silné jako ve Chvaleticích, nicméně bylo slyšitelné (zřejmě podstatně nižší vysílací výkon). Takže je to jasné: rádio se prostě chová jako svého druhu detektor radarů.
Jak je to možné, když je rádio naladěno na 107,7 MHz a radar pracuje na kmitočtu 34 GHz? Je to možné úplně stejně jako u mobilního telefonu. Ten také pracuje na mnohem vyšším kmitočtu než rádio, a přece je slyšet. Jedná se o pulsní vysílání, proto i když je nosný kmitočet úplně jiný, rozdíl mezi jedničkou a nulou (vysílá/nevysílá) se na vstupních obvodech rádia projeví.
Co mě ale překvapuje, je výkon. Např. oblíbený radar Ramer 7M pracuje s výkonem do 40 mW EIRP. To se mi zdá příliš málo na to, aby to bylo schopno zarušit rádio. Možná jsou vlastnosti rádia a antény shodou okolností natolik příznivé, že se to takto chová.
Možná si teď někdo říká, že když mi rádio odhalí radary, začnu nyní prasit. Omyl. Kdybych chtěl prasit, tak si už dávno koupím plnohodnotný detektor (o kterém jsem kdysi uvažoval z úplně jiných důvodů). Ale hlavně - mezi překračování dovolené rychlosti a prasení nelze klást rovnítko.
Tiskni
Sdílej:
Problémy se zmíněným transmitterem jsou dva. Jednak vysílá s až příliš nízkým výkonem, takže se rádio nastavuje automaticky na maximální citlivost. Do příjmu tak prosakuje všechno možné, rušením od motoru počínaje a hodně vzdálenými stanicemi konče. Současně má reprodukovaná hudba příliš nízkou hlasitost (i když na MP3 přehrávači nastavím maximální) a na rádiu je proto potřeba hlasitost (oproti příjmu běžného vysílání) o dost zvednout.to je zvláštní ... tyto problémy bych čekal u AM, nikoli u FM - zejména hlasitost nemá u FM se sílou signálu vůbec co dělat, co se týče rušení jinými stanicemi, to už je vyšší magie a jistě to tu rád rozebere někdo v oboru vzdělanější než já
zejména hlasitost nemá u FM se sílou signálu vůbec co dělatA tvrdím to snad? Samozřejmě, že ne. Hlasitost je určena kmitočtovým zdvihem. Ovšem to, o čem jsem mluvil, je právě malý kmitočtový zdvih transmitteru vzhledem k napětí na vstupu. Ještě by mohl být problém v MP3 přehrávači, ale nepovažuji to za příliš pravděpodobné.
co se týče rušení jinými stanicemi, to už je vyšší magie a jistě to tu rád rozebere někdo v oboru vzdělanější než jáTo rušení vypadá (zjednodušeně řečeno) tak, že je signál do určité míry zašumněn. Když síla signálu té stanice překročí sílu signálu transmitteru, situace se převrátí, je slyšet ta stanice a signál z transmitteru je zdrojem šumu.
Ten mikrofon mohl být bezdrátový.Děje se to i v prostředí, kde žádné bezdrátové mikrofony nejsou. A pravděpodobně se to spíš než na mikrofony stejně chytá na kabely...
Naprosto absurdní je pak situace, kdy mobil zaruší například mikrofony na nějakém hudebním vystoupení (už jsem zažil). Nízkofrekvenční kmitočty v takové výkonové úrovni, aby mohl způsobit jakékoliv rušení nízkofrekvenčního zařízení (mikrofon, gramofon a podobně), mobil prostě vyzařovat nemůže, je to fyzikální nesmysl.Toto se deje v brne na fitu v novem sale d. Pravdepodobne to ale plati jen pro prednasejiciho, nebo mozna s nekterych specifickych mist/frekvenci, nevim. Trochu tomu pomaha fakt ze mistnost je z betonu (proc ty vnitrni steny alespon neoblozi? -:( ), takze mobil ma minimalni signal a aby se chytil tak vysila na plny vykon. Zvuk ruseni je uplne stejny jako ten s radia.
Trochu tomu pomaha fakt ze mistnost je z betonu (proc ty vnitrni steny alespon neoblozi? -:( )A jak by pomohlo obložení? Místnost pravděpodobně není z betonu (který by příliš nevadil), nýbrž z železobetonu. Tím se vytváří částečná Faradayova klec, do které a ze které signál špatně proniká a mobil na to reaguje zvýšením výkonu. Pomohlo by udělat větší okna (pokud tam vůbec nějaká jsou). A pokud jsou ta okna determální (obsahují kovovou vrstva pro odrážení infračerveného záření), nahradit je obyčejnými (pak by tam ale zase bylo v létě větší horko).
A jak by pomohlo obložení?Signálu nijak, ale pocitu, že nejsi v protiatomovém krytu, dost výrazně
Naprosto absurdní je pak situace, kdy mobil zaruší například mikrofony na nějakém hudebním vystoupení (už jsem zažil). Nízkofrekvenční kmitočty v takové výkonové úrovni, aby mohl způsobit jakékoliv rušení nízkofrekvenčního zařízení (mikrofon, gramofon a podobně), mobil prostě vyzařovat nemůže, je to fyzikální nesmysl.Přesto mobil dokáže NF zařízení zarušit vcelku spolehlivě. Stačí ho dát blízko k reprákům nebo kabeláži...
Tak ty jsi jej zakoupil a pritom jsi za nej nedal ani korunu.Omyl. Žádný detektor jsem nezakoupil. Transmitter s tím totiž souvisí pouze tak, že mi jako vedlejší efekt umožnil objevit tuto funkci rádia. Jediné, co jsem zakoupil, bylo auto, jehož je rádio součástí. Ale to jsem samozřejmě nekupoval kvůli rádiu, natož kvůli detekční funkci rádia, o které jsem tehdy pochopitelně nevěděl (a přišel jsem na ni až po dlouhé době).