Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Internetové bankovnictví Komerční banky v sobotu opět doznalo změn. Snad nemusím říkat, že se v žádném případě nejednalo o krok ke kompatibilitě s moderními webovými prohlížeči a nemicrosoftími operačními systémy. Spíš mi to připadá, že KB zkouší, co její klient snese.
"Zlepšení" internetového bankovnictví bylo oznámeno dlouho dopředu. Mělo se jednat o změnu přihlašovací stránky, zavedení uživatelské schránky na zprávy a pár dalších drobných změn. Ta skutečná změna, tedy úprava bankovního rozhraní tak, aby ho bylo možné používat (myslím skutečně používat, ne složitě rozcházet pomocí nějakých hacků, jako to nyní jde v Konqueroru) i v jiných prohlížečích, než je Internet Explorer, a v jiných systémech než Windows, nebyla oznámena a tudíž jsem ji ani neočekával.
V sobotu v poledne vstoupím na přihlašovací stránku bankovnictví a vidím toto. V první chvíli mě napadlo, že by mohlo jít o jakýsi neumělý pokus nějakého pharmingového útočníka. Zkoumám proto certifikát, zdá se ale být pravý, je podepsán od Verisignu.
Zkusím se tedy přihlásit - bankovnictví funguje jako obvykle, jen ta grafika je nějaká podivná. Občas nějaký nezobrazený prvek naskočí, pak zase zmizí. Pěkné chování, že?
Však nedosti na tom. Dnes se na přihlašovací stránce objevila rada pro ty, kterým nechce fungovat přihlašování. Má se postupovat podle návodu. Tentokrát se sice nejedná o výzvu k instalaci staré děravé Javy, ale přesto na mě návod působí krajně nedůvěryhodně.
Screenshot si vytisknu a v pátek ho vezmu na pobočku (chtěl jsem tam jít už včera, ale nebyl na to čas). Rád bych věděl, co mi na to řeknou. Také se zeptám, čím mě chtějí přesvědčit, abych zůstal u KB. Podobně budu postupovat též u e-mailové technické podpory k bankovnictví - zejména by mě zajímalo, jak by nějakému BFU vysvětlili, že se nejedná o podvod (zejména teď, krátce po pharmingových útocích souvisejících s účty ČS), nýbrž o skutečné stránky banky.
Samozřejmě, nic není dokonalé, zvlášť software. Ovšem v případě, že se jedná o banku, by nemělo být normou, že se k tomu přistupuje tak amatérsky. Služby KB patří mezi ty dražší, použitelnost internetbankingu naopak k nejmenším (konkurence už dávno pochopila, že existují i jiné prohlížeče, a že už mají nemalý podíl).
Je možné, že KB opravdu nezaznamenává příliš velkou poptávku po větší použitelnosti - je-li tomu tak, pak je to nejspíš proto, že ti, co by o to měli zájem, už odešli jinam. Změna banky (a tedy i čísel účtů) není nic příjemného ani jednoduchého. Ale občas je potřeba podstoupit něco takového, protože zůstat by znamenalo postupovat zkoušky ještě těžší a nepříjemnější.
Tiskni
Sdílej:
Nebo je tu ještě jinej důvod, ale to nevim jakej by to mohl být.Vzhledem k tomu, že jiné banky (nebo třeba makléřské společnosti) konaly/konají jinak, asi to bude nějaký ten třetí důvod. Například ten, že manažeři nedostanou ty správné podklady, podle kterých rozhodují. Tomu bych věřil asi úplně nejvíc.