Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Internetové bankovnictví Komerční banky v sobotu opět doznalo změn. Snad nemusím říkat, že se v žádném případě nejednalo o krok ke kompatibilitě s moderními webovými prohlížeči a nemicrosoftími operačními systémy. Spíš mi to připadá, že KB zkouší, co její klient snese.
"Zlepšení" internetového bankovnictví bylo oznámeno dlouho dopředu. Mělo se jednat o změnu přihlašovací stránky, zavedení uživatelské schránky na zprávy a pár dalších drobných změn. Ta skutečná změna, tedy úprava bankovního rozhraní tak, aby ho bylo možné používat (myslím skutečně používat, ne složitě rozcházet pomocí nějakých hacků, jako to nyní jde v Konqueroru) i v jiných prohlížečích, než je Internet Explorer, a v jiných systémech než Windows, nebyla oznámena a tudíž jsem ji ani neočekával.
V sobotu v poledne vstoupím na přihlašovací stránku bankovnictví a vidím toto. V první chvíli mě napadlo, že by mohlo jít o jakýsi neumělý pokus nějakého pharmingového útočníka. Zkoumám proto certifikát, zdá se ale být pravý, je podepsán od Verisignu.
Zkusím se tedy přihlásit - bankovnictví funguje jako obvykle, jen ta grafika je nějaká podivná. Občas nějaký nezobrazený prvek naskočí, pak zase zmizí. Pěkné chování, že?
Však nedosti na tom. Dnes se na přihlašovací stránce objevila rada pro ty, kterým nechce fungovat přihlašování. Má se postupovat podle návodu. Tentokrát se sice nejedná o výzvu k instalaci staré děravé Javy, ale přesto na mě návod působí krajně nedůvěryhodně.
Screenshot si vytisknu a v pátek ho vezmu na pobočku (chtěl jsem tam jít už včera, ale nebyl na to čas). Rád bych věděl, co mi na to řeknou. Také se zeptám, čím mě chtějí přesvědčit, abych zůstal u KB. Podobně budu postupovat též u e-mailové technické podpory k bankovnictví - zejména by mě zajímalo, jak by nějakému BFU vysvětlili, že se nejedná o podvod (zejména teď, krátce po pharmingových útocích souvisejících s účty ČS), nýbrž o skutečné stránky banky.
Samozřejmě, nic není dokonalé, zvlášť software. Ovšem v případě, že se jedná o banku, by nemělo být normou, že se k tomu přistupuje tak amatérsky. Služby KB patří mezi ty dražší, použitelnost internetbankingu naopak k nejmenším (konkurence už dávno pochopila, že existují i jiné prohlížeče, a že už mají nemalý podíl).
Je možné, že KB opravdu nezaznamenává příliš velkou poptávku po větší použitelnosti - je-li tomu tak, pak je to nejspíš proto, že ti, co by o to měli zájem, už odešli jinam. Změna banky (a tedy i čísel účtů) není nic příjemného ani jednoduchého. Ale občas je potřeba podstoupit něco takového, protože zůstat by znamenalo postupovat zkoušky ještě těžší a nepříjemnější.
Tiskni
Sdílej:
Nebo je tu ještě jinej důvod, ale to nevim jakej by to mohl být.Vzhledem k tomu, že jiné banky (nebo třeba makléřské společnosti) konaly/konají jinak, asi to bude nějaký ten třetí důvod. Například ten, že manažeři nedostanou ty správné podklady, podle kterých rozhodují. Tomu bych věřil asi úplně nejvíc.