Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Internetové bankovnictví Komerční banky v sobotu opět doznalo změn. Snad nemusím říkat, že se v žádném případě nejednalo o krok ke kompatibilitě s moderními webovými prohlížeči a nemicrosoftími operačními systémy. Spíš mi to připadá, že KB zkouší, co její klient snese.
"Zlepšení" internetového bankovnictví bylo oznámeno dlouho dopředu. Mělo se jednat o změnu přihlašovací stránky, zavedení uživatelské schránky na zprávy a pár dalších drobných změn. Ta skutečná změna, tedy úprava bankovního rozhraní tak, aby ho bylo možné používat (myslím skutečně používat, ne složitě rozcházet pomocí nějakých hacků, jako to nyní jde v Konqueroru) i v jiných prohlížečích, než je Internet Explorer, a v jiných systémech než Windows, nebyla oznámena a tudíž jsem ji ani neočekával.
V sobotu v poledne vstoupím na přihlašovací stránku bankovnictví a vidím toto. V první chvíli mě napadlo, že by mohlo jít o jakýsi neumělý pokus nějakého pharmingového útočníka. Zkoumám proto certifikát, zdá se ale být pravý, je podepsán od Verisignu.
Zkusím se tedy přihlásit - bankovnictví funguje jako obvykle, jen ta grafika je nějaká podivná. Občas nějaký nezobrazený prvek naskočí, pak zase zmizí. Pěkné chování, že?
Však nedosti na tom. Dnes se na přihlašovací stránce objevila rada pro ty, kterým nechce fungovat přihlašování. Má se postupovat podle návodu. Tentokrát se sice nejedná o výzvu k instalaci staré děravé Javy, ale přesto na mě návod působí krajně nedůvěryhodně.
Screenshot si vytisknu a v pátek ho vezmu na pobočku (chtěl jsem tam jít už včera, ale nebyl na to čas). Rád bych věděl, co mi na to řeknou. Také se zeptám, čím mě chtějí přesvědčit, abych zůstal u KB. Podobně budu postupovat též u e-mailové technické podpory k bankovnictví - zejména by mě zajímalo, jak by nějakému BFU vysvětlili, že se nejedná o podvod (zejména teď, krátce po pharmingových útocích souvisejících s účty ČS), nýbrž o skutečné stránky banky.
Samozřejmě, nic není dokonalé, zvlášť software. Ovšem v případě, že se jedná o banku, by nemělo být normou, že se k tomu přistupuje tak amatérsky. Služby KB patří mezi ty dražší, použitelnost internetbankingu naopak k nejmenším (konkurence už dávno pochopila, že existují i jiné prohlížeče, a že už mají nemalý podíl).
Je možné, že KB opravdu nezaznamenává příliš velkou poptávku po větší použitelnosti - je-li tomu tak, pak je to nejspíš proto, že ti, co by o to měli zájem, už odešli jinam. Změna banky (a tedy i čísel účtů) není nic příjemného ani jednoduchého. Ale občas je potřeba podstoupit něco takového, protože zůstat by znamenalo postupovat zkoušky ještě těžší a nepříjemnější.
Tiskni
Sdílej:
Nebo je tu ještě jinej důvod, ale to nevim jakej by to mohl být.Vzhledem k tomu, že jiné banky (nebo třeba makléřské společnosti) konaly/konají jinak, asi to bude nějaký ten třetí důvod. Například ten, že manažeři nedostanou ty správné podklady, podle kterých rozhodují. Tomu bych věřil asi úplně nejvíc.