Boudhayan "bbhtt" Bhattcharya v článku Uzavření kapitoly o OpenH264 vysvětluje, proč bylo OpenH264 odstraněno z Freedesktop SDK.
Představeny byly nové verze AI modelů: DeepSeek V3-0324, Google Gemini 2.5 a OpenAI 4o Image Generation.
XZ Utils (Wikipedie) byly vydány ve verzi 5.8.0. Jedná se o první větší vydání od backdooru v XZ v loňském roce.
Byla vydána nová verze 0.40.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 2.20 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl vydán ve verzi 1.3.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Vypíchnut je interaktivní HTML BOM (Bill of Materials) a počáteční podpora Rustu. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Minulý měsíc Hector "marcan" Martin skončil jako upstream vývojář linuxového jádra i jako vedoucí projektu Asahi Linux. Vývoj Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon, ale pokračuje dál. Byl publikován březnový přehled dění a novinek z vývoje. Vývojáře lze podpořit na Open Collective.
Ruská firma Operation Zero nabízí až $4 miliony za funkčí exploit komunikační platformy Telegram. Nabídku učinila na platformě X. Firma je známá prodejem exploitů ruské vládě a soukromým společnostem. Další informace na securityweek.com.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.13 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.14. Proč až v pondělí? V neděli prostě zapomněl :-). Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Konference LinuxDays 2025 proběhne o víkendu 4. a 5. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Ne každý ví, že obyčejné (desktopové) verze Windows nelze kromě určitých výjimek používat pro serverové účely. Takové používání je porušením autorských práv a kdo tak činí, může teoreticky skončit až za mřížemi.
Rozvířilo se to v diskusi u blogpostu o konci Windows XP, nicméně není to vůbec nic nového. Používat desktopové verze Windows (XP, Vista, 7, 8, 8.1 - to vše v libovolných edicích) k serverovým účelům je obecně zakázáno. Licence určují několik výjimek – lze využívat například sdílení souborů/tiskáren nebo IIS, a to do určeného počtu připojených zařízení (počítačů, telefonů...).
Faktem je, že mnoho tvůrců serverových aplikací - ekonomických, rezervačních, CRM atd. - uvádí jako vhodný systém právě některý z oněch desktopových. V horším případě dokonce dodávají servery s nainstalovaným systémem například Windows 7 (často spíše „servery“, protože jde o obyčejné PC, které má jen navíc například RAID). Z technického pohled proti tomu v podstatě nelze mít námitky, ono to opravdu běží. Problém je právního charakteru, takové užití softwaru je v rozporu s licencí a tedy neoprávněné.
Tam, kde desktopové verze Windows slouží jen pro ony vymezené účely (především sdílení), je to bez problémů. Kdo se ale snaží ušetřit (a ta úspora bývá docela značná - stačí srovnat cenu desktopových Windows s cenou těch serverových včetně potřebných CAL; i když někdy lze využít ořezanou edici Foundation, která se od desktopových Windows až tolik cenově neliší) v případě ostatních serverových aplikací, dostává se do křížku s autorským zákonem, po čemž už nastupuje zákon trestní.
A ten hovoří jasně. Podle § 270, odst. 1 TrZ je trestní sazba až dvouletá. Zásah do autorských práv musí být „nikoli nepatrný“, ale pokud by se vypočítal cenový rozdíl například mezi Windows 7 Professional a Windows 2012 Standard včetně CAL pro všechny uživatele, už i na jediném serveru může být skutková podstata naplněna (přestože tu není vazba zákona na výši škody). Při větším měřítku, jakož i při výdělečném porušování autorských práv (tj. například poskytování placených služeb na onom serveru), je sazba 6 měsíců až 5 let.
Málokdo si tohle uvědomuje, ale prostě to tak je. Opravdu si i malá firma, která má tři počítače, musí na serverový software pořídit odpovídající operační systém - tedy nikoli desktopovou verzi Windows. Zdánlivě o nic nejde, ale stačí bonz od konkurenta a může být „vymalováno“ – server zabaven a majiteli přišita podmínka.
Tiskni
Sdílej:
Jinak duvody nedavat tenhle hnuj na servery by mely byt hlavne technicke a ekonomicke, nikoli pravni.
XP-cka maju limit 10 pripojeni
jeden z prvních kroků na wxp je vždycky zvednutí tohoto limitu.To se tady celou dobu bavíte o limitu, který se dá prostě zvednout?
Ale stejně je mi to divné. Tady se totiž píše, že:
Limit připojení se vztahuje na počet připojení vztahujících se na přesměrovač a je vynucován u jakékoli relace týkající se souborů, tisku, pojmenovaného kanálu nebo poštovní přihrádky. Limit připojení TCP není vynucován, může však být vázán na licenční smlouvu, na základě které může být povoleno maximálně 10 klientů.
Podle toho by to totiž mělo vypadat zhruba tak, jak jsem to předtím popsal. Tak nevím, jestli má pravdu Microsoft tady nebo ti, kterým to odmítalo i jiná připojení. Případně jestli to není ještě nějak jinak (například se to liší podle SP apod.).V případě systému Windows XP Professional lze najednou připojit přes síť maximálně 10 dalších počítačů. Toto omezení se vztahuje na všechny transportní protokoly a protokoly sdílení prostředků v libovolné kombinaci. V případě systému Windows XP Home Edition lze najednou připojit přes síť maximálně 5 dalších počítačů. Toto omezení se týká počtu souběžných relací od ostatních počítačů, jejichž hostitelem může systém být. Omezení se nevztahuje na používání nástrojů pro správu připojovaných ze vzdáleného počítače.Zdroj: M$ KB 314882
Zlodejina jako zlodejina(treba i z neznalosti).Není to tak. To by se úmyslné i nedbalostní trestné činy měly posuzovat stejně (resp. by se mělo trestat i bez nedbalostního zavinění) a to je pitomost, se kterou přicházejí jen různí Humlové a jim podobní. Z hlediska náhrady škody je to stejné, ale z hlediska trestního ne. Smyslem trestu není pomsta.
Drakonické tresty za to, že někdo při veškeré péči udělá chybu (a chyby dělají všichni lidé), smysl postrádají a současně mají negativní dopady v tom, že pak nikdo nemá odvahu dělat i úplně běžné věci, aby náhodou neudělal chybu.A na druhou stranu přílišné trestání lidí za běžné přečiny a omyly vede k potlačění vnímání rozdílu mezi nimi a skutečnými zločiny. To pak vede na všeobecnou ztrátu k respektování zákonů.
V cem je problem?Mně přijde, že v ničem. Luk na to prostě upozorňuje (sám jsem to třeba nevěděl a dám si na to pozor, naštěstí servery na Windows neprovozuji).
Nejake problemy jinych ..Ano, občas mě trápí problémy jiných.
Tak se ptam, co vas na tom teda motivuje, protoze me to zajima.Mám prostě chuť se tím zabývat. Tak, jako jsem měl chuť se zabývat neomezenými tarify nebo třeba tím, jak rychle se v mapě objeví nová silnice. Někdo chodí do diskusí na iDnes a tam komentuje články, já zase různé věci komentuji v blogu. Toť vše.
Premyslel jste nekdy nad tim, zdali problemy jinych, ktere vas trapi, a vy mate pak dojem, ze jsou to skutecne problemy, trapi i tytez lidi, o kterych si myslite, ze je trapi nejake problemy? Co kdyz ani dodavateli, ani zakaznikovi nevadi bordel v licencich?Pokud například těmi zákazníky budou lidé, na kterých mi skutečně záleží, tak je mi jedno, do jaké míry je to skutečně trápí. Naopak mi není jedno, že mohou skončit za mřížemi.
Co kdyz je to jedno i samotnemu microsoftu, protoze kdyz by mu to jedno nebylo, ubylo by mu na nem zavislych zakazniku?O Microsoft si opravdu nedělám starosti
Premyslel jste nekdy nad tim, zdali problemy jinych, ktere vas trapi, a vy mate pak dojem, ze jsou to skutecne problemy, trapi i tytez lidi, o kterych si myslite, ze je trapi nejake problemy?Ja ano. A myslim, ze lide, ktere, jak rikate, "trapi problemy jinych", tvori pater nasi spolecnosti, ktera by bez nich nemohla existovat (rozpadla by se pod najezdem psychopatu). Ano, mozna zakaznikovi bordel v licencich nevadi. Protoze se veze prave na lidech jako Luk, kteri se snazi vynutit pravni prostredi misto dzungle.
Pfesně tak, někdo to má vlozený tlápit se ploblémy dluhých, ačkoliv má svých ploblémů dost.Třeba jako jadd, který se zjevně trápí mými problémy
Microsoft ty podminky a licence popisuje pomerne dobre, za to takovy Oracle je boj i v ramci Oracle a nikdo poradne nevi, co se vlastne jeste muze a co ne.
Tohle se právě týká i MS – na „složitější“ otázku nedostaneš buď žádnou odpověď nebo několik různých.
Home server, nemůže to mít v licenci taky nějaký háček, že je to třeba pro domácí použití?
Ne, ale je na to potřeba Commercial License. Pak je tam ještě Personal License, která umožňuje osobní použití a v neziskových organizacích.
Nějaký důvod, proč na fileserver nepoužívat linuxovou Sambu?
Těžko říct - strach z neznámého, nemožnost použít všudypřítomné návody pro naklikání...
(Dlužno říct, že když si člověk nevhodně zvolí distribuci, tak to tam prostě nenakliká a musí lézt do konfiguráku.)
to s tou licenci dost koukam (kde jste to vzal?)Beru zpět, našel jsem to na nějakém webu, který nebyl Microsoftu, i když se tak tvářil. Microsoft to bohužel nemá nikde vystavené, musel jsem se proklikat těmi jeho combo boxy a pak na mě vypadla ta správná EULA (samozřejmě bez permalinku, takže nemohu odkázat). Omezení jen na domácí použití tam není, ale i tak je tam zajímavá klauzule: The manufacturer or installer designed this server for a specific use. You may only use the software for that use. You may not use the server software to run or support any line of business applications (e.g. time management software), end-user client applications (e.g. Microsoft Office), or add-ins for these types of applications. To znamená, že tam nejde provozovat v podstatě vůbec nic, kromě nějakého toho sdílení a kromě využití k zálohování počítačů (což je typický účel nasazení WHS). Navíc pokud výrobce řekne, že je server jen pro domácí použití, tak to tak musí být. Nebo to může být ještě horší, podle fantazie výrobce
Zadny cirkus s pristupovanim k domene a ty vsechny veci okolo active directory.Jenže ta doména má hromadu výhod, zejména ve snadném řízení toho, co mohou uživatelé na počítačích provádět.
Podpora konci 2016 a M$ nic podobneho dalsiho uz neplanuje, sam si totiz s rim WHS rezal vetev po zadkem. Take ta ficurka, ze ten server umoznuje zalohovat ty pripojene pocitace je sice pravdiva, ale je to casove neunosne - to je skutecne k nepotrebe.Microsoft se bude snažit všechny tlačit do svého cloudu. Bude se to posouvat k cloudovým Windows, kdy už se lokálně nebude ukládat vůbec nic a bez placení bude systém hodně ořezaný (Microsoft tím navíc zcela eliminuje nelegální instalace).
Proti sambe to ma tu hlavni vyhodu, ze ta mala firma nemusi zamestnavat vlastniho softwaroveho filozofa, ktery slozitou dedukci napr. rozpozna, jak je treba nastavit ty tajemne oplocks.Tak ony existují i distribuce, kde se nic složitě nastavovat nemusí a to potřebné se nakliká.
Delel jsem se sambou 15 let a dnes uz jsem vyleceny.Samba před verzí 4.0 a počínaje touto verzí jsou nebe a dudy (tedy spíš naopak). Starší verze se dělaly pomocí reverzního inženýrství, počínaje verzí 4.0 už to bylo na základě informací poskytnutých Microsoftem, který podle vývojářů Samby spolupracoval více, než podle nařízení EK musel. Verze 4.1 je ještě o něco vylepšená, například umí kopírovat soubory přímo na serveru (bez přenosu na klienta), na Btrfs umí sdílet extenty a má vylepšenou replikaci (rychlejší a umí replikovat i servery se změněnými schématy).
Mna skor zaujima, ako zistia, ci sa jedna o server, alebo o klasicky pocitac?
Dajme tomu firma ma 5 zamestnancov. na pc jedneho zamestnanca sa nainstaluje uctovny sw. Teda na tom pc je databaza. ostatni maju ten isty program, ale databaza je spolocna na tom prvom pc. Ten prvy pc zamestnanec normalne pouziva - klika, pise... je to v tomto pripade porusenie podmienok? a co v pripade, ak ide vecer domov a teda nesedi pri tom pc - stava sa vtedy z toho pc server a cez noc porusuje podmienky?
Ako je vlastne definovany server?
CALy jsou bohužel potřeba pro všechny uživatele nebo všechna zařízení využívající SSO z domény AD. Lhostejno, jak se to využívá:
You must acquire and assign the appropriate CAL to each device or user that accesses your instances of the server software directly or indirectly.
Jsou ale samozřejmě potřeba jen jednou, nemusí se pořizovat znovu pro server, na kterém běží Kerio. Problém pochopitelně ale je, že CALy pro starší verzi Windows Server nelze využít pro novější verzi (opačně to lze). Takže pokud jsou např. pro 2008, nezbývá, než pořídit tuto verzi.
Windows 7 určitě použít nelze, tohle je přesně příklad toho, kdy je to v rozporu s licencí. Podle počtu uživatelů lze použít edice Foundation (je bohužel jen OEM) nebo Essentials, ale tady asi půjde o větší počet, takže se bude muset použít některá z CALových verzí.
No právě že novější CALy by prý byly potřeba pouze pokud by se využívalo síťových služeb lokálního serveru. Jinak čistě pro SSO přístup k službám programu třetí strany prý stačí ty původní CALy na ADJe možné, že by to šlo v tomto případě posoudit, jako že se u toho novějšího serveru nevyužívá vůbec nic (přestože tam to Kerio neexistuje samo o sobě - už jen aby se připojilo k jinému serveru, musí využívat síťový stack, možná využívá i nějaké komponenty pro přístup k AD, nevím...). Ale je to zapeklitá otázka.
Co se týče Windows 7, tak v tom případě by mě zajímalo, proč mi něco takového neřekli rovnouMožná to fakt nevěděli
Mna skor zaujima, ako zistia, ci sa jedna o server, alebo o klasicky pocitac?Kdo jak to zjistí? Při trestním řízení to zjišťuje soudní znalec. Jak to má zjistit uživatel, to už je složitější, protože obvykle nerozumí technické podstatě fungování toho, s čím pracuje.
Dajme tomu firma ma 5 zamestnancov. na pc jedneho zamestnanca sa nainstaluje uctovny sw. Teda na tom pc je databaza. ostatni maju ten isty program, ale databaza je spolocna na tom prvom pc. Ten prvy pc zamestnanec normalne pouziva - klika, pise... je to v tomto pripade porusenie podmienok?Záleží na tom, jak se s tou databází pracuje. Účetní SW pro malé firmy obvykle stále používají souborové řešení (založené například na Microsoft Visual Fox Pro). Není tam žádný databázový server, každá spuštěná instance pracuje přímo se soubory, které mohou být nasdíleny do sítě. Tam by bylo všechno v pořádku. Pokud tam poběží databázový server, už to v pořádku není.
a co v pripade, ak ide vecer domov a teda nesedi pri tom pc - stava sa vtedy z toho pc server a cez noc porusuje podmienky?Ne, s tímto to nemá nic společného.
Ako je vlastne definovany server?
Je definovaný v licenčních podmínkách - například z WinXP EULA:
You may permit a maximum of ten (10) computers or other electronic devices (each a “Device”) to connect to the Workstation Computer to utilize the services of the Product solely for File and Print services, Internet Information Services, and remote access (including connection sharing and telephony services). The ten connection maximum includes any indirect connections made through “multiplexing” or other software or hardware which pools or aggregates connections. Except as otherwise permitted by the NetMeeting, Remote Assistance, and Remote Desktop features described below, you may not use the Product to permit any Device to use, access, display or run other executable software residing on the Workstation Computer, nor may you permit any Device to use, access, display, or run the Product or Product’s user interface, unless the Device has a separate license for the Product.
Sice se tu slovo "server" nevyskytuje, ale obecně je zakázáno použít systém o tomu, aby jiné zařízení používalo, zobrazovalo nebo spouštělo jiný software na daném počítači, přičemž jsou uvedeny výjimky, kdy to možné je (NetMeeting, vzdálená pomoc a vzdálená plocha). Sdílení souborů a tiskáren, IIS a vzdálený přístup (včetně sdílení připojení a telefonních služeb) jsou služby systému jako takového a jsou uvedeny zvlášť.
Takových problémů existuje víc. Například zákaz provozu ve virtuálním stroji (minimálně Win XP OEM). Takže řešení současného ukončení podpory XPéček způsobem „Nainstalujeme něco meodernějšího a XP kvůli nějaké zastaralé aplikaci dáme do virtuálu.“ z právního hlediska použít nejde.
Přečti si aktuální EULu na MS stránkách
Jak taková aktualizace licence probíhá? Pokud si teoreticky pořídím Windows, uzavřu nějakou licenční smlouvu. Potom, když Microsoft aktualizuje licenci, tahle licence se vztahuje jen na nově uzavřené smlouvy. Jak se zařídí, aby se vztahovala i na mne? Musím s MS uzavřít novou licenční smlouvu? Platí obě a mám tedy dvě licence místo jedné a můžu ty Windows instalovat na dvojnásobné množství počítačů? To asi ne – jak se zařídí, aby stará licence přestala platit? A co když budu příště instalovat systém z původních médií – tam se přece bude zobrazovat původní text licence – je taková instalace nelegální? Vždyť ta stará licence už přece neplatí a měla by se použít nová? …
Ne, fakt nechci znát odpověď, jen se musím smát, v jakých sračkách ti lidé žijí. Další perly:
Z licenčního hlediska ovšem není možné pro podporu serverových aplikací použít licenci Windows 8/ 7/ XP, protože tím dochází k porušení licenčních podmínek počítačového operačního systému, které sice povolují současné připojení až 20 (10 u XP) zařízení, ale pouze za účelem přesně stanovených a vymezených služeb
Připojení za jiným účelem (např. práce s ekonomickým softwarem, přijímání pošty z mailového serveru apod.) tedy není povoleno a není ani brán ohled na softwarové požadavky nejrůznějších výrobců softwaru, kteří často jmenují Windows XP či Windows 7 jako dostačující podklad pro běh jejich aplikace.
XP mod je běžně ke stažení, ale je určen jen pro Win7, provoz na Win8 by byl v rozporu s licencí.
pokud se chce připojit další počítač pro přístup ke sdíleným prostředkům (nejen že je to zakázáno licenčně, ale systém pokus o další souběžné připojení odmítne).
The manufacturer or installer designed this server for a specific use. You may only use the software for that use. You may not use the server software to run or support any line of business applications (e.g. time management software), end-user client applications (e.g. Microsoft Office), or add-ins for these types of applications.
Ale dobře jim tak :-P Nechápu, že si někdo nechá dobrovolně nablít do bot, nasypat hřebíky do polívky, zlomit ruku a nohu… a ještě za to platí.
Jak taková aktualizace licence probíhá? Pokud si teoreticky pořídím Windows, uzavřu nějakou licenční smlouvu. Potom, když Microsoft aktualizuje licenci, tahle licence se vztahuje jen na nově uzavřené smlouvy. Jak se zařídí, aby se vztahovala i na mne? Musím s MS uzavřít novou licenční smlouvu? Platí obě a mám tedy dvě licence místo jedné a můžu ty Windows instalovat na dvojnásobné množství počítačů? To asi ne – jak se zařídí, aby stará licence přestala platit? A co když budu příště instalovat systém z původních médií – tam se přece bude zobrazovat původní text licence – je taková instalace nelegální? Vždyť ta stará licence už přece neplatí a měla by se použít nová? …Platí samozřejmě původní, se kterou byl systém dodán. Ale pozor - pokud Microsoft vydá Service Pack (nebo i nějakou menší aktualizaci!), bývá potřeba odsouhlasit novou licenci. Není to tedy samozřejmě vázáno na to, co si MS někde aktualizuje, ale na aktualizaci systému, v rámci které se aktualizuje i licence. Uživatel samozřejmě nemusí aktualizaci instalovat, ovšem se všemi důsledky, tedy i tím, že mu tam zůstanou neopraveny známé chyby (asi se to příliš netýká těch bezpečnostních, tam by si to nejspíš MS nedovolil; ale jeden nikdy neví...).
To by ale znamenalo, že ten systém do virtuálu nainstalovat nemůžu, protože v době instalace platí ještě původní licence, která to zakazuje – případná nová licence by začala platit až po instalaci aktualizací, ale ty jaksi nemám kam instalovat. Noc nic, tohle nemá cenu řešit
Potom, když Microsoft aktualizuje licenci, tahle licence se vztahuje jen na nově uzavřené smlouvy.Myslím, že stejně, jako kdybys program pod GPL ještě vydal pod BSD. Můžeš si vybrat, pod kterou licencí to budeš provozovat.
Ale dobře jim tak :-P Nechápu, že si někdo nechá dobrovolně nablít do bot, nasypat hřebíky do polívky, zlomit ruku a nohu… a ještě za to platí.Jasně. Co bys navrhoval, když neexistuje svobodná alternativa v daném odvětví? Namátkou třeba velkoformátové tiskárny, střih videa, syntetizéry na FPGA, administrační utility k různým ústřednám a SCADA. Můžeš si buď koupit licenci, zaplatit někomu o několik řádů víc, aby ti vyrobil svobodné řešení, nebo kvůli tomu v daném oboru nepodnikat. Pick one. Je to podobné jako s mobilním telefonem, bankovním účtem, platební kartou, PayPalem, penězi, Internetem nebo počítači obecně (sračky, sračky, sračky a sračky) - samozřejmě, nechápu, že si někdo nechá „dobrovolně“ nablít do bot a nechá se šmírovat, okrást a zotročit. Ale je to opravdu dobrovolně?
Namátkou třeba velkoformátové tiskárnyTak zrovna na jednu starší velkoformátovou tiskárnu jsem svobodnou alternativu použít musel, protože z nastavení v originálním proprietárním ovladači by mě asi chytl nějaký tik.
Co bys navrhoval,V první řadě si musíš uvědomit, že i když jdeš cestou menšího odporu, jdeš špatným směrem. To bych považoval za základ. A je to potřeba mít neustále na paměti. Pak je dobré začít v daném odvětví s poptávkou po alternativách. Např. ještě před několika lety (dnes už spíš desítkami) si nikdo třeba ten internet nedovedl představit bez Internet Exploreru (mimochodem jak se pamatuju, tak situace vypadala tehdy dost beznadějně). Dneska? Kdo po něm štěkne? Stejně tak se to začíná naklánět s majoritním operačním systémem. A tak je to se vším. Alternativy umořily nejednoho vola.
use Xilinx;
Syntetizéry FPGA jsou (Icarus verilog - navíc tohle není problém udělat), to hlavně P&R software je v dost ubohém stavu, ale pořád by šel udělat (je k dispozici databáze zdarma i když bez časování - to by ale šlo naměřit). Nejhorší je neexistence významu bitů v bitstreamu, resp. nejisté licenční omezení na šíření případných reverzací.
use Xilinx;Mám. Teprve se učím, používám ISE.
Nejhorší je neexistence významu bitů v bitstreamu, resp. nejisté licenční omezení na šíření případných reverzací.Jo, o tohle mi hlavně šlo.
Myslel jsem to jen jako protiargument k předchozí diskuzi o nutnosti použít Windows.Aha, já pochopil komentář od xkucf03 jako nadávání na software s tímto typem licenčního modelu obecně, ne jen na Windows.
předraženej shitWOW. Byl jsem svědkem toho, že to lidi kupují, jen jsem nevěděl kolik to stojí. Tak mě napadá, proč se vlastně Linuxové systémy neprodávají? Na tom by šlo vytřískat peněz a peněz…
Nemám pocit že by se u Windows Server prodávala podpora, nýbrž produkt samotný.Nějaká podpora tam je samozřejmě taky, i když primární je vlastní licence, bez které to nejde vůbec používat.
Nějaká podpora tam je samozřejmě taky, i když primární je vlastní licence, bez které to nejde vůbec používat.Takhle jsem to myslel: U komerčních GNU/Linuxů se platí především za podporu, kdežto u WS především za samotnou licenci „bez které to nejde vůbec používat“. Trošku mi vrtá hlavou proč vlastně?
Protože to nejdeNejde to proč? Existuje někde důkaz, že to nejde?
U svobodného softwaru nelze z principu platit za poskytnutí licenceA ten princip je prosím jaký? Proč u svobodného SW nejde platit za poskytnutí licence? Princip čeho tomu zabraňuje?
Nejde to proč? Existuje někde důkaz, že to nejde?
Protože v okamžiku, kdy si někdo zvolí pro své dílo určitou licenci (přesněji licenční smlouvu; licence už je samotné oprávnění dílo užít, i když se běžně tento termín používá i pro smlouvu nebo smluvní podmínky), nemůže činit něco, co je s touto licencí v rozporu. Viz níže.
A ten princip je prosím jaký? Proč u svobodného SW nejde platit za poskytnutí licence? Princip čeho tomu zabraňuje?
Ten princip je dá tím, že licence, tedy právo dílo užít, vzniká uzavřením licenční smlouvy. Tu lze uzavřít písemně nebo jiným způsobem (včetně konkludentního přijetí veřejného návrhu - to je typický způsob u svobodného softwaru). Pokud si autor zvolí, že bude mít tato smlouva znění odpovídající některé ze svobodných "licencí" (myšleno GNU GPL, MPL...), nemůže již do obsahu smlouvy zasahovat, ledaže by daná licence určité zásahy umožňovala. Nemůže si tam tedy přidat podmínku, že nabyvatel nabývá licence pouze v případě, že něco zaplatí.
Obecně si samozřejmě autor může sestavit licenční smlouvu jakkoli, pokud tím neporušuje právní předpisy (resp. může být v takových případech část smlouvy nebo i celá smlouva neplatná). Nicméně jakmile by se tam stanovila nějaká úplata za poskytnutí licence, už by se nedalo hovořit o svobodné licenci, protože by neposkytovala příslušné svobody. To je základ celého principu svobodných děl a svobodných licencí.
Něco jiného je úplata za poskytování rozmnoženin díla. Ta nemá s vlastní licencí nic společného a lze ji požadovat i u rozmnoženin svobodných děl.
Protože to nejdeU svobodného softwaru nelze z principu platit za poskytnutí licence
V zásadě to jde – distribuovat kopie (a udělovat dalším lidem licence) je tvoje právo, nikoli povinnost – je to tvoje rozhodnutí, zda to budeš dělat, a tohle rozhodnutí můžeš podmínit zaplacením nějaké částky.
Minimálně původní autor za úplatu udělovat licenci může1 a pak to navíc splývá, protože většinou se jedná o společné díla, distributor k tomu může přidat svoji část a pak šíří celek – např. distribuce přidá nějaké své nástroje. Nemůžu sice změnit text licence, ale můžu si nechat předem zaplatit, případně uzavřít nějakou jinou smlouvu, na základě které dostanu zaplaceno a na oplátku poskytnu software licencovaný pod GNU GPL.
Např. já jsem napsal některé drobnější programy, ve zdrojácích je napsáno GNU GPL, ale nikde jsem je zatím nezveřejnil a používám je jen já sám – když zaplatíš, dám ti binárky i zdrojáky a pak si s tím dělej co chceš v rámci copyleftové licence.
[1] tedy tu první, pak jeho první zákazník získává všechna práva vyplývající ze svobodného softwaru a může ho mj. šířit dál
Např. já jsem napsal některé drobnější programy, ve zdrojácích je napsáno GNU GPL, ale nikde jsem je zatím nezveřejnil a používám je jen já sámTo tě nikdo nenutí. Dokonce je takhle můžeš používat v rámci objektu (třeba firmy), to je v licenci vyloženě povoleno.
No tak jasně, že můžu používat program, který jsem sám napsal
Šlo o to, jak tohle spojit s nějakou platbou. Ono je to spíš něco jako smlouva o smlouvě budoucí (protože samotná licence se nemění) ve smyslu: zaplať a poskytnu ti GNU GPL licenci.
Co se týče tvojí původní otázky: IMHO je dodavatelům svobodného softwaru prostě proti srsti účtovat si jen za licenci – když už berou od zákazníků nějaké peníze, tak za ně poskytnou i tu podporu nebo třeba distribuční média, knížku atd.
No tak jasně, že můžu používat program, který jsem sám napsalNo pozor, to ještě není tak jasné. Můžeš narazit třeba na nějaký patent, někdo bude tvrdit, že jsi ukradl tři slova z jeho programu (unsigned int i), někomu se nebude líbit base64 šifrování…
Tahle debata je IMHO zcela zbytečná.
Souhlasím, nemá cenu to řešit.
U nás nevím o žádném soudním sporu, který by se o tomto vedl, ale například v Německu už to soudy řešily a potvrdily, že podmínky svobodných licencí je třeba dodržovat.
Psal jsem to z (trochu teoretické) pozice někoho, kdo podmíní udělení licence1 nějakým poplatkem, ovšem s tím, že dodržuje licenci – tzn. jeho zákazník má všechny práva a vedle binárek dostane i zdrojáky a může je šířit dále. Ne z pozice někoho, kdo si sice nechá zaplatit, ale uživatele/zákazníky krátí v jejich právech.
[1] nic ho k udělování nenutí, on to může udělat a nemusí – a může to udělat třeba až po tom, co mu někdo jiný zaplatí
ale otázka zněla, proč se za svobodný software neplatí/proč lidi nechtějí platit/proč si dodavatelé nechtějí nechat zaplatit?To je přece jasný. Viz 26.4 16:59:
Protože to nejde![]()
To je přece jasný.Jiná vhodná odpověď: Protože je špína zažraná! Nebo: Protože Grunt. Relevance těchto odpovědí pro danou otázku je zhruba stejná, jak ta, kterou jsi tam vložil (aneb přilepit pod otázku odpověď na úplně jinou otázku je docela podpásovka; je to možná zábavné v České sodě, ale do seriózní diskuse to nepatří).
Protože Grunt.To je dobrý. To si budu muset zapsat za ušiska. Lepší než bagr.
Relevance těchto odpovědí pro danou otázku je zhruba stejná, jak ta, kterou jsi tam vložil (aneb přilepit pod otázku odpověď na úplně jinou otázku je docela podpásovka; je to možná zábavné v České sodě, ale do seriózní diskuse to nepatří).Nejde mi o nějaké rýpání nebo zesměšňování diskutujících…OK, přiznávám, možná trochu jo (aneb dovolte alespoň toliko vrtošivému starci
Zde dávám zarážku: </rýpání> a slibuju, že se aspoň budu snažit.
otázka zněla, proč se za svobodný software neplatí/proč lidi nechtějí platit/proč si dodavatelé nechtějí nechat zaplatit?Ne, ta otázka zněla úplně jinak:
A u komerčních GNU/Linuxů nejsou za prodej licence ochotni platit protože…?Od toho se odvíjela i následná diskuse. Otázka, proč je/není někdo ochoten platit za proprietární SW a je/není ochoten platit za svobodný, je úplně jiná a to se tu neřešilo.
Debatovat o pojmenování můžemeBohužel se tu řeší právní otázky - a tak záleží na každém slově. A opravdu například poskytnutí licence k dílu a poskytnutí rozmnoženiny díla jsou naprosto odlišné věci, byť to třeba laik vidí tak, že si prostě koupí nějakou krabici nebo si odněkud něco stáhne a nainstaluje.
Zásah do autorských práv musí být „nikoli nepatrný“ ... už i na jediném serveru může být skutková podstata naplněna (přestože tu není vazba zákona na výši škody)Pojem skoda "nikoli nepatrna" je specifikovany v § 89 odst.11 trestniho zakona
Jenže tady se nehovoří o "škodě nikoli nepatrné", nýbrž o "zásahu nikoli nepatrném". To není totéž a dokonce ani odst. 2* nemusí znamenat, že to na to lze aplikovat. Nicméně předpokládám (a z toho jsem v blogpostu vycházel), že se to soudy budou dívat analogicky; pro upřesnění jsem ale zmínil, že tam není ta vazba na výši škody.
*Trestní zákon byl zrušen, nahradil ho trestní zákoník a tam jsou výše škody zmíněny v § 138, odst. 1. Odst. 2 to rozšiřuje i na další případy.