Byla vydána nová verze 17 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.05.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Nově je implementováno standardizované simulační rozhraní ROS (Robot Operating System) 2.
Nejnovější X.Org X server 21.1.17 a Xwayland 24.1.7 řeší 6 bezpečnostních chyb: CVE-2025-49175, CVE-2025-49176, CVE-2025-49177, CVE-2025-49178, CVE-2025-49179 a CVE-2025-49180. Nils Emmerich je nalezl koncem března a dnes publikoval detaily.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.4 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
UN Open Source Week 2025 probíhá tento týden v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Středeční a čtvrteční jednání bude možné sledovat na UN Web TV.
Byla vydána nová verze 2.50.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 98 vývojářů, z toho 35 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Infrastrukturu pro chatovací aplikaci Telegram provozuje člověk s vazbami na ruské zpravodajské služby. Upozorňují na to investigativní novináři z redakce iStories. „Vedneev dodává služby ruskému státu včetně jeho jaderného institutu nebo zpravodajské službě FSB,“ říká v podcastu Antivirus novinář Jan Cibulka. Uživatelům, kteří si chtějí své informace chránit, doporučuje Telegram vůbec nepoužívat, a raději zvolit jednu z alternativ, WhatsApp nebo Signal.
The Trump Organization spustila ve Spojených státech mobilní síť Trump Mobile s neomezeným tarifem The 47 Plan za 47,45 dolarů měsíčně a představila vlastní značku telefonů The T1 Phone s Androidem za 499 dolarů.
Vývojáři KiCadu se na svém blogu rozepsali o problémech KiCadu v desktopových prostředích nad Waylandem. KiCad běží, ale s významnými omezeními a problémy, které podstatně zhoršují uživatelský komfort a vývojáři je nedokážou vyřešit na úrovni KiCadu. Pro profesionální používání doporučují desktopová prostředí nad X11.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Vždy jsem se těšil na to, až jednou budu vést rozhovory se svým potomkem.
"Tak co? Jak bylo?"
"Dobrý tati. Přesně jak jsi říkal. I paní učitelka říkala, že vypadám jak Harry Potter", líčí mi s úsměvem synátor svůj první den ve škole s brýlemi. "A nikdo se mi nesmál!"
"A proč by se ti měl někdo smát?", otázal jsem se ho se zcela vážným obličejem, ale uvnitř mě zalil příjemný pocit z dobré trefy. Věděl jsem, že bude-li mít stejné brýle jako nosívám já, tak bude mezi svými vrstevníky časem spíš za frajera, než předmět posměchu. Dodnes si s úsměvem vzpomínám na panickou hrůzu, kterou jsem měl z toho, že bych měl nosit "kulaté" brýle. Bodejť by ne. To co tehdy byly nuceny děti nosit byly nejlacinější tlusté plastové zrůdy, které při sebemenším prudším pohybu klouzaly z hlavy do pryč. A v těch "kulatých" ještě člověk navíc vypadal jako naprostý debil. S těmi tenoučkými stříbřitými drátky, lehčími než samotná skla, vybavenými navíc nožkami s pružinkami za uši, se to vůbec nedalo srovnat. Celý předchozí večer si je synátor nedočkavě zkoušel u zrcadla a nemohl se dočkat, až jimi ohromí své spolužáky.
"A dokonce i Matěj, když do mě vrazil se mi omluvil!"
Nechápavě a tázavě jsem se na něj podíval.
"Za co omluvil?"
"No, za to že do mě žduchnul. Bojí se že by mi je mohl rozbít"
No jo. To tedy začal náš vyčůránek z toho brzy těžit že má brýle, zasmál jsem se v duchu. Ale nahlas jsem se mu řekl: "Hele, já nechci aby si s tebou ve třídě hráli oblíbenou hru na fackovacího panáka!"
Mlčel, a koukal přitom do země, tak jsem podezřívavým tónem pokračoval: "Nebo si snad s tebou hrají tuhle hru?"
"No. Někdy asi jo." Lezlo z něj jak z chlupaté deky
"A to si to necháš líbit?"
"Když ona paní učitelka by mi dala poznámku, kdybych jim to vrátil!"
"Tak poslouchej", to už jsem se neudržel. "Tisíckrát radši si přečtu poznámku, že jsi někoho fláknul, než aby sis tohle nechal od někoho líbit, rozuměls?"
"Tak jo! Příště až mě Matěj zase praští, tak mu dám čenichovku a bude!", s radostným ulehčením ze sebe vyrazil, ale já vím, že mu stejně žádnou čenichovku nedá. řesto že je mnohem větší a silnější než on.
...
"Když on je Matěj ze třídy nejsilnější."
"Jo? A jak to víš?" "Možná tak nejdrzejší, ale nejsilnější určitě ne."
"A jak vůbec zkoušíte kdo z vás je silnější? A jak se vlastně perete?", dotíral jsem na něj s otázkami.
Syn nechápavě koukal, tak jsem svůj dotaz upřesnil: "Myslím jako když už se perete, tak kdo je pak vítěz, a kdo poražený?"
"No pereme se tak, že vítězem je ten, kdo toho druhého shodí na židličku. A ten je pak poražený."
Udiveně jsem nad tím zakroutil hlavou: "No to je tedy rvačka jak noha.." A vzpoměl si přitom na dávný zápas, když jsem byl ještě kluk. Rvačky mi nikdy nečinily nějaké potěšení. Většinou jsem se z nich úspěšně vykecal, bylo to však ale i díky tomu, že jsem svůj strach nikdy nedal najevo a postavil se protivníkovi zpříma, i když byl mnohem starší a silnější.
Tenkrát však šlo o pračku kolektivní. Jako obvykle jsme seděli s kamarádem na "našich stromech", když tu nám něco spadlo dolů (co to bylo už jsem dávno zasklil). A než jsme stačili sešplhat, zmocnili se toho kluci z konkureční party. Byl tedy smluven zápas. Protivníky jsme si rozdělili podle svých "rváčských" schopností a šli jsme se prát "za barák".
Na mě připadl Jenda Rybár. Znali jsme se a neměli vůči sobě nějakou nevraživost. Náš zápa taky podle toho vypadal. Chvíli jsme se váleli po zemi, a prali se spíš z legrace než vážně. Taky jsme toho po chvíli nechali a spolu s houfem čumilů sledovali zápas druhé dvojice. Robert, můj nejlepší kamarád, se pral rád. A dobře. Jeho soupeř byl silnější a větší. Navíc měl i větší podporu mezi přihlížejícími. Váleli se po zemi, která se změnila v bahnitou louži. Ale výsledek zápasu byl jasný.
Robert sice doma dostal mazec za zablácená kolena. Ovšem jeho soupeř měl zablácená záda od hlavy až k patě.
Tiskni
Sdílej:
To co tehdy byly nuceny děti nosit byly nejlacinější tlusté plastové zrůdy, které při sebemenším prudším pohybu klouzaly z hlavy do pryč.Mely ovsem jednu vyhodu. Staly dvacetsedm kacees. Coz byl padny argument pro tatu, kdyz mi po roce noseni kupoval uz asi pate. Ty mi myslim rozbil mic, kdyz jsem netrefil na placku balon hlavickou tak, jak se slusi a patri, ale korenem nosu a ony se rozpadly presne na polovinu. Kdyz mi nekdy v seste tride po letech plastovych priser poridili kovove obroucky (v cene 370 KCS), pripadal jsem si jako zbohatlik
"Nebo si snad s tebou hrají tuhle hru?" "No. Někdy asi jo." Lezlo z něj jak z chlupaté deky "A to si to necháš líbit?" "Když ona paní učitelka by mi dala poznámku, kdybych jim to vrátil!" "Tak poslouchej", to už jsem se neudržel. "Tisíckrát radši si přečtu poznámku, že jsi někoho fláknul, než aby sis tohle nechal od někoho líbit, rozuměls?" "Tak jo! Příště až mě Matěj zase praští, tak mu dám čenichovku a bude!"Předem chci říct, že nevím všechny podrobnosti (hlavně věk syna), ale rozhodně bych do něčeho takového syna nenaváděl. Hra na fackujícího panáka je pokud si ještě pamatuji zcela normální u nás to byl pokaždé někdo jiný a většinou to mezi sebou byli kamarádi. Ovšem můžu tě upozornit, že pokud tahle hra přeroste v rány pěstí, tak může dostat pěkný řešeto. Mě kdokoliv dát ránu do obličeje, tak prostě dostane a je mi jedno kvůli čemu. U nás doma se do tohohle nikdy rodiče nemíchali, což si myslím, že je nejlepší pokud to tedy není vyloženě šikana (a myslím opravdová šikana). Ono taky proč by se do toho doma u nás míchali, když já s bráchou jsme taková hovádka
Je vidět že děti rozhodně nemáte a nejste s nimi ve styku. Dítě nemá tušení co je správné, an tož jak a proč se nějak chovají dospělí.
Děti nejsou tak hloupé, ale děti kterým se nevysvětlí jak to je a jak to chodí to prostě nemají jak vědět
To jako nejsem silný rváč, jen vím jak koho uklidnit. A často slovně. Opakuji, často slovně. Většinu afektů jde prostě ukecat.Zajímavé. Mohl byste nám prozradit jak na to? Modelová situace: opilec mi vyhrožuje, že mne skopne ze schodů ...
Brno, Bar u Admirála, vedle Konve na ÚvozeRestaurace u Zlaté konve je celkem super, k Admirálovi jsem jednou omylem zabloudil a celkem hodně velká arogance obsluhy.