Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
V letošním roce mám již za sebou národní srovnávací zkoušku, úspěšně jsem odmaturoval a včera mi přišel dopis z poslední vysoké školy, na kterou se hlasím. Jsem přijat ke studiu. Stejně jako na dvou předchozích. Místo toho, abych byl ale šťastný a užíval si prodloužené prázdniny, mám pocit, že to nejtěžší je ještě přede mnou. Musím se rozhodnout, kam nakonec nastoupím.
Sice mezi těmi školami jednoho favorita mám, ale nechci nic uspěchat. Takže teď pročítám studijní plány a sháním informace kde se dá. Proto pokud máte nějaké zkušenosti s níže uvedenými univerzitami, nebo máte k tématu co říct, byl bych vám vděčný, kdybyste se se svým názorem podělili v diskuzi.
Abych tedy nezdržoval, půjdu rovnou k věci. Mám na výběr z následujicích tří možností:
Do Olomouce jsem si dával přihlášku "na jistotu" a i teď je Univezita Palackého tou třetí vzadu. Ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy. Do Brna mě to naopak celkem táhne a i fakt, že tam míří velká část spolužáků, nahrává více VUT a MU. Kdybych si měl tedy vybírat pouze z těchto dvou škol, tak momentálně bych zvolil asi Masarykovu univerzitu. Slyšel jsem sice, že výuka na ní je hodně teoretická, ale říkám si, že vše co s počítačem dnes umím jsem se naučil samostudiem, takže mě trocha teorie snad nezabije. Navíc mi připadá, že studium se dá celkem pěkně individuálně přizpůsobit díky systému kreditů. (Ne že by to na VUT nešlo, ale na MU mi přijde systém volnější)
No, jsem zvědav, kde nakonec skončím. Nějaký čas na rozmyšlenou ještě mám, takže v nejbližší době budu mít hodně o čem přemítat.
UPDATE (3.6.2006 15:40): Děkuji všem za velice zajímavé příspěvky v diskuzi, které snad pomohou s rozhodováním i ostatním. Já jsem se nakonec rozhodl pro FI MU. A pokud někoho zajímají názory na MFF UK a ČVUT, tak se může podívat na zápisek Martina Petra na stejné téma.
Tiskni Sdílej:
Informatik toho ví opravdu hodně o matematice.Ten byl dobrej Ale možná máte pravdu oba, to jen já vidím informatiku v dolních patrech žebříčku společenské důležitosti Zajímavé ale je, že spousta lidí, kteří informatiku nějak obohatili, byli z jiných oborů - Dijkstra, Fulkerson,... (obráceně to nějak nepozoruju)
My se tady bavíme o studiu informatiky. Já tvrdím, že nejvíc informatice prospěli lidé, kteří ji původně nevystudovali.Samozřejmě, ona totiž informatika naprosto s matematikou nijak nesouvisí. Mám dojem, že nerozumíš tomu co dělá informatik a programátor. Programátor - UML, C, Php, knihovna X a Y, kompilace, testování, ... Informatik - klasifikace gramatik, algoritmická složitost, třídy složitosti, hledání a verifikace algoritmů, ... Na bývalé elektrotechnické fakultě VUT to také byli matematici, kdo zakládali katedru informatiky, ze které se časem stala fakulta. Zajímavé, že oni si neřekli "zůstaneme u matematiky, ať můžeme dělat něco skutečného".
Snazite se tu vystupovat nadrazeneTak to se fakt nesnažím. To by jeden neřek, co se dá způsobit tím, když se jeden trochu otře o informatiky!
Je Karel Gott elektrikářem, nebo zpěvákem?Karel Gott je zpěvák asi jako já elektrikář
houba?Houba.
ty neznáš třeba Včelku Máju?↓↓↓
↓
Pokud chceš znát pojem volný čas pouze z vyprávění kamarádů, běž na FIT.Cože? To jsem se posmál - jako studentovi z FIT mi všichni volnej čas celkem záviděj Jako projektů je dost. Za tenhle rok jsem jich měl 20, některé, třeba matika, se ale dají zmáknout za odpoledne - na ty nejkomplexnější pak ale stačí tři dny, když do toho trošku vidíš, což bys v době zadání projektu měl, ani jeden projekt nebylo žádné hození do studené vody.
Ale i ta pitomá fyzika se projít dá.
Na VŠ člověk není proto, aby prošel, ale proto, aby se něco naučil.
Ano, na VŠ jsi proto, abys se něco naučil, ale nevšiml jsem si, že bych napsal něco ve smyslu opačném. O tom "projití" jsem psal v souvislosti s jedním jediným předmětem, ne s celým studiem. A u toho jediného předmětu vůbec nejde o obsah (tzn. zajímavou vědní disciplínu fyziku), ale o způsob, jakým je předmět postaven a především jakým způsobem je hodnocen (viz ten link).Ale i ta pitomá fyzika se projít dá.
Na VŠ člověk není proto, aby prošel, ale proto, aby se něco naučil.
Btw. myslím si, že vysoká škola má učit _především_ teorii, protože praxe je značně proměnlivá, zatímco teoretické základy víceméně zůstávají. ... Obecné principy člověku pomohou pochopit nové řešení, rychle se mu přizpůsobit a rychle se ho naučit.Ono to není ani tak o škole ... k čemu mi bude formální specifikace jazyků, nebo klopné obvody typu J-K? Tvůj příspěvek je sice hezký, ale já mám zkušenosti s lidmi z muni, kteří tvrdili Java (a XML, o kterém se doslechli na školení) pro všechno, protože se ve škole nic jiného neučili. Tím nechci říkat, že to bylo školou, to hlavní je ten konkrétní člověk.
že po nich chtějí hodně matematiky
Matematika je u programování hodně důležitá a je pravda, že to spoustu nadšenců (php takyprogramátorů) odradí.
To, že většina z nich v prváku vyletí, nad tím už asi nepřemýšlí.
To ale není tak špatné, jak to na první pohled vypadá. Rozumím, že studentu střední školy, kde vyhazov znamená, že nemá nic, se to těžko vysvětluje, ale na VŠ není problém studovat více oborů, přecházet z oboru, kde tě to nebaví na jiný (s tím, že ti uznají společné zkoušky pro oba obory). A když vyletíš úplně nevadí, je to cenná zkušenost navíc.
Před třema rokama sem řešil podobný dilema. Nakonec sem šel na FIT a nelituju. Některý předměty sou sice vopruz(fyzika, databaze, informacni systemy), ale to je na každé škole. Těm studijním plánům bych moc nevěřil, protože většinou se tam píše o věcech(např HMM) o kterejch nemáš ani páru, nebo se to příliš nedodržuje. Často záleží na tom kdo to učí (Baštinec, Drábek, Honzík, ...).
Nic proti ekonomce a Pardubicim, ale pripada ti to perspektivnejsi nez IT na skolach jako je MUNI a VUT? Uz jenom co se lip posloucha: Masarykova Univerzita nebo Univerzita Pardubice?
Stejně tak bych mohl tvrdit, že mě jako studentovi Českého vysokého učení technického v Praze přijdou všechny jmenovaný školy jako provinční ústavy druhé kategorie... ČVUT má možná vyšší renome jak všechny zmíňený univerzity dohromady, ale o skutečné (aktuální) kvalitě výuky na škole má tahle "prestiž" nulovou vypovídací hodnotu...
Na VUT šel můj retardovaný bratranec z průmky a úspěšně ji zvládá. Na FI MUNI šlo pár neoblíbených a infantilních spolužáků z gymplu a úspěšně to zvládají. Obecně platí, že lidem z gymplu se bude víc líbit na FI MUNI a lidem z průmky zase na VUT.
Kamarádka, co chtěla studovat IT byla na dni otevřených dveří FI MUNI a byla nadšená. Teď teda je na mat-fyzu a předstírá, že se jí tam líbí (říkala mi dobrej zážitek... u nějaké velké posluchárny jsou záchody a nějací dva mladí lidé tam šli během vyučování ukojit svou primární potřebu... dokonce i učitel přerušil výklad a poslouchal).
Pokud jsi z gymplu a byl sis někdy sednout do hospody s lidma z průmky a přišlo ti to dobrý, pak se ti bude líbit i na VUT. Znám spoustu lidí, co by to nevydejchali. Stejně to platí i naopak.