Šifrovat, šifrovat, šifrovat!

17.3.2012 00:05 | Přečteno: 5033× | bohuzel nelze smazat | | poslední úprava: 17.3.2012 01:45

Shodou okolností se téměř v jeden okamžik objevili dvě hodně podstatné informace: o megalomanickém projektu NSA nazvaném Stellar Wind a pokus o opětovné zavedení data retention v ČR. Řešení je jediné: šifrovat všude a všechno. Bez anonymity nemůže být demokracie (viz Syrie, Bahrain, Írán, Čína, Myanmar a další).

Stellar Wind - mokrý sen každého zpravodajce

Na wired.com se objevil skvělý (i když dlouhý) článek popisující maniakální projekt Stellar Wind v režii všemi oblíbené NSA. NSA == "Never say anything" platí jako nikdy více. Stellar Wind = Echelon + Thinthread + spousta dalších projektů + notná dávka šílenosti. Krátké TL;DR článku:

• Odposlouchává a ukládá komunikaci přes satelitní a "normální" telefony, emaily, hledání v google, parkovací lístky, "účtenky" nakoupených knih...
• Odposlouchává přes geostacionární satelity (SIGINT), různé domestické a zahraniční "přípojné body", AT&T, Verizon, ...
• Plán je ukládat informace objemu řádu yottabytu (10²⁴ bytů!)
• Porušuje ústavu US plošným cílením domácích komunikací v US. William Binney kvůli tomu opustil v 2001 NSA když v Thinthread-u vypli anonymizaci občanů USA a začali s "warrantless wiretapping" (když warrantless wiretapping prasklo, tak se "dolepili" zákony, aby to nevypadalo až "tak hrozně"). Whistleblower Thomas A. Drake kvůli podobnému projektu Trailblazer je teď obviněn, protože taky nesouhlasil s neústavním odposlouchaváním.
• Software vyvíjí společnost Narus patřící pod Boeing.
• Jedno z největších tajemství podle Binneyho, potvrzeno oficiálně až teď, je warrantless wiretapping AT&T a Verizonu.
• 9/11 posloužil jako skvělá záminka k vyhození všech pravidel "ven oknem". I vysoce postavení politici často proti tomu nic nezmůžou (viz články o Thomasovi Drakovi linkovány výše).
• NSA se aktivně brání jakémukoli systému kde by soud musel povolit odposlech.
• Superpočítač Cray XT5 Jaguar byl oficiálně nejvýkonnější počítat na světě v 2009. NSA v "budově 5300" postavila ještě silnější stroj. Pravděpodobně specializován ASIC dizajn na lámání AES nebo jiných běžných šifer.
• Je teoreticky možné, že NSA se přibližuje k prolomení AES-128 různými podpůrnými "triky" jako chosen-ciphertext nebo known-plaintext útoky (nakonec, "sbírku" zpráv mají dost velkou).

Diagram (obrázek pochází z uvedeného wired.com článku)

Krátká pauza na rozdýchání, cigárko...

Data retention podruhé

ČR bez data retention vydrželo téměř přesně rok - Ústavní soud prohlásil části zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích za neústavní 31.3.2011.

Dnes se na root.cz objevil link na informaci, že se v poslanecké sněmovně projednávala novela zákona o elektronických komunikacích zavádějící data retention zpět. Z diskuse je to smazáno, vytáhnul jsem z historie linky a vyzobal pár dalších odkazů na PDF dokumenty z jednání.

• původní výzva
• jednání 36, bod 18 (14.3.2012)
• návrh novely, sněmovní tisk 615/0, první čtení
• hlasování: ANO - 159, NE - 1, přítomno 179 poslanců (tudíž je schváleno v prvním čtení)
• stenografický přepis
• návrh zákona včetně důvodové zprávy (pdf)
• platné znění s vyznačením změn (pdf)
• návrhy vyhlášek (pdf)
• kompatibilita s právem EU (pdf)

Všimněte si, že v rozporu k "vzletným frázím proti plošnému sledování" v stenografickém přepisu rozpravy jenom jeden poslanec hlasoval proti.

Co novela mění? Nejsem právník, tudíž bez záruky. Nejvíc do očí bije nový paragraf § 88a, který zavádí povinnost ukládat "provozní a lokalizační údaje" i fyzickým osobám. Není mi z toho úplně jasné, na koho se to vlastně vztahuje. Když v baráku fyzická osoba provozuje jeden router a poskytuje připojení ostatním, musí tyto údaje uchovávavat? Co třeba majitele různých hospod s wifi?

Padnul mi ještě zrak na další dokument s dlouhatánským názvem - "Zpráva o činnosti Stálé komise PS pro kontrolu použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí, rušení provozu elektronických komunikací a kontrolu činnosti Inspekce Policie za období od listopadu 2010 do prosince 2011". Linky: web psp.cz, pdf. Nevidím tam ale absolutně žádnou užitečnou informaci, navzdory "slibnému" názvu.

Proč jsou údaje kdo s kým kdy jak komunikoval nebezpečné

Síťové informace kdo s kým kdy komunikuje jsou často důležitější než samotný obsah (je to zmíněno i v linkovaném článku o Stellar Wind). Extrémně důležité: s takovými údaji lze provádět třeba traffic correlation/confirmation útok na Tor zpětně v čase.

Co udělá trochu "movitější kriminálník"? Založí si účet v Singapuru a zaplatí si "botnet VPN". Mnoho štěstí s traffic correlation na síti s miliony uzlů. Nebo si třeba taky botnet "vyrobí". Data retention nepomůže.

Malá statistika odposlechů ve světě - kdo "skáče do postele" s tajnými službami (ať již dobrovolně nebo ne)

V Německu bylo za rok 2011 údajně použito půl milionu "tichých SMS", které slouží na lokalizaci cíle. Taky viz nechvalně známý CCC trojan. Jeden známý z Německa to komentoval: "No jasně, zase je za tím vším Bavorsko! Jak jinak." (Sorry, nechce se mi hledat link, byla to myslím přednáška Karstena Nohla nebo BuggedPlanet.info na 28C3).

National Security Letter je takový "silnější" soudní příkaz v USA. Statistiku počtu NSL podle roku komentuje článek jak nejmenovaná společnost nenechala zastrašit (možná to byl nějaký ISP, možná třeba Twitter - Twitter již bojoval proti vydání dat o příznivcích wikileaks).

Z Pentagonu přešla šéfka DARPA do Googlu. Že google má "nadstandarní vztahy" s různými částmi US vlády není nic překvapivého. Jenom nevím teď jestli US anektuje Google nebo Google anektuje US. Nebo se to agreguje do nějakého "GUSGLE".

Závěr: cenzura, plošné sledování a plošný odposlech je nesmysl

V jednom státě, kde zavedli cenzuru "zlého, škaredého a fuj obsahu" (Dánsko myslím?, musím dohledat link), se tato infrastruktura pak "překvapivě" použila na cenzurování dalších a dalších věcí, které se někomu nelíbili. Čtyři jezdci infokalypsy poskytují vždy vhodnou záminku (bohužel na mnohé účinné, protože hraje na city: "myslete na děti").

Odposlech by měl být povolen jenom s explicitním povolením soudu a na specifické jednotlivce podezřelé z páchání závažné trestné činnosti. A šifrovat, šifrovat, šifrovat. Všecho a všude. Nedělejme to NSA jednodušší.

Aktualizace 1 (17.3.2012 01:12)

EU tlačí taky na Německo a Rumunsko, aby zavedli data retention zpátky. Toto bude dlouhý boj. Zkusím ještě zjistit, jak to "de facto" vypadá s data retention v Německu.

       

Komentáře

[Jendа]

Řešení je jediné: šifrovat všude a všechno.

16:51 < Jenda`> Mrkva: Spíš by mě zajímalo, kdyby se zavedl povinný backdoor třeba do šifrovacího SW, kolik lidí si lajzne mít to nelegálně

Bez anonymity nemůže být demokracie (viz Syrie, Bahrain, Írán, Čína, Myanmar a další).

Už vidím ten flame :). Podle mě si pleteš demokracii a svobodu (no offense). Já zastávám spíš principiální zdůvodnění - proč by mi měl někdo kecat do toho, že jsem si se sousedem natáhl kabel?!

Pravděpodobně specializován ASIC dizajn na lámání AES nebo jiných běžných šifer.

Zmíněný počítač má podle Wikipedie

Jaguar underwent an upgrade to 224,256 cores in 2009, after which its performance jumped to 1.75 petaflops

Kdyby NSA tajně postavila milionkrát výkonnější počítač a dokázala pomocí jedné operace v řádové čárce zkusit tisíc klíčů :), pak by 128b AES lámala

2^128/(1.75e15⋅1e6⋅1e3⋅3600⋅24⋅365) ≈ 6,165876E6

6 milionů let a průměrné 20znakové heslo (hodně štěstí s efektivní implementací stotisíckrát iterovaného PBKDF2 v ASIC)

64^20/(1.75e15⋅1e6⋅1e3⋅3600⋅24⋅365) ≈ 24,085453E3

24 tisíc let.

Spíš než bruteforcování bych věřil tomu, že to mají zlomené matematicky. To mi přijde i celkem reálné. Ale protože přirozeně nechtějí, aby měl někdo důkaz, že to umí, asi tím nebudou rozšifrovávat komunikaci každé malé ryby, protože by se lidi mohli začít ptát, jak je možné, že něco vědí. (samozřejmě, kdyby byl teoreticky důkaz, že AES lze zlomit, může to pak udělat kdokoli) Kdybych na to měl výpočetní výkon, tak bych zřetězil AES a Blowfish. I když rubberhose útok na mě je určitě mnohem jednodušší, než crackovat AES :).

Z diskuse je to smazáno

WTF?

Není mi z toho úplně jasné, na koho se to vlastně vztahuje. Když v baráku fyzická osoba provozuje jeden router a poskytuje připojení ostatním, musí tyto údaje uchovávavat? Co třeba majitele různých hospod s wifi?

A co majitel webserveru? Jak je to tam definováno?

kto

Ha!

A šifrovat, šifrovat, šifrovat. Všecho a všude. Nedělejme to NSA jednodušší.

To se snadno řekne, ale jak, když protistrana netuší, co je to GPG? Ostatně ani ve společnosti paranoidních informatiků to není tak samozřejmé - třeba ani my jsme si pořád ještě nevyměnili klíče.

[limit_false]

Už vidím ten flame :). Podle mě si pleteš demokracii a svobodu (no offense).

Jj, máš zčásti pravdu, ale pak to implikuje, že bez svobody není demokracie. Nerad bych tady měl flame o významu slov "svoboda vs demokracie"

Kdyby NSA tajně postavila milionkrát výkonnější počítač a dokázala pomocí jedné operace v řádové čárce zkusit tisíc klíčů :), pak by 128b AES lámala ...

Právě proto píšu, že mají určitě lepší metody než prostý "bruteforce". Mnoho útoků je věřejně známých (viz eprint.iacr.org). Bůhví co všechno ví navíc. Ale splnili cíl - mít šifru dostatečně silnou, aby protivník měl značné problémy ji rozlousknout a oni mohli. V tom wired.com článku se píše, že až doteď "codemakers" vyhrávali nad "code breakers". Což nejspíš znamená i nějaký teoretický pokrok.

A co majitel webserveru? Jak je to tam definováno?

Je to krásně vágně, myslím ale že majitel webserveru tam spadá. Kontaktoval jsem Iuridicum Remedium, ať se na to podívají taky (ale tipuji že oni už o tom slyšeli).

To se snadno řekne, ale jak, když protistrana netuší, co je to GPG? Ostatně ani ve společnosti paranoidních informatiků to není tak samozřejmé - třeba ani my jsme si pořád ještě nevyměnili klíče.

Pravda. S tou výměnou klíčů to musíme zařídit nějak brzo. Naposledy to padlo na tom, že místo aktuální výměny se debatovalo o tom, že to lui nazval "keyring party" místo "keysigning party". BTW i "obyčejné" TLS hodně pomůže a je to řádově jednodušší na vysvětlení obyčejným lidem (vyzkoušeno). Pro většinu lidí je TLS výhra i v případě když to přes to TLS budou přímo cpát prěs gmail do "chřtánu nenasytných databází Google a NSA".

[Luk]

Je to krásně vágně, myslím ale že majitel webserveru tam spadá.

Nespadá, viz můj předchozí příspěvek.

Pro většinu lidí je TLS výhra i v případě když to přes to TLS budou přímo cpát prěs gmail do "chřtánu nenasytných databází Google a NSA".

Mimochodem Google je pro NSA a další podobné úřady doslova požehnáním. Jsou tam kompletní obrazy životů lidí, stačí si tam jen sáhnout.

[Mrkva]

Spíš než bruteforcování bych věřil tomu, že to mají zlomené matematicky. To mi přijde i celkem reálné.

No, asi bych s tím počítal "pro jistotu". Ale takový DES taky není zrovna matematicky zlomený - jediné co funguje trochu líp jak bruteforce (který už je použitelný) je diferenciální/lineární kryptoanalýza která ale zase vyžaduje cca 2^40 známých/vlastních plaintextů.

[Luk]

A co majitel webserveru? Jak je to tam definováno?

Klid, týká se to jen provozovatelů veřejných sítí a poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Čili zatím není třeba to hrotit, než někomu dojde, že a) většina provozovatelů/poskytovatelů je neveřejných (nemají rozhodně většinu trhu, ale početně jich je nejvíc) a b) že většina "zajímavých" činností nespadá do oblasti elektronických komunikací (na čemž má lví podíl ČTÚ, který se postaral o to, aby to měl jednodušší).

[limit_false]

Klid, týká se to jen provozovatelů veřejných sítí a poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

A nechceš to trocha více rozepsat? Opíráš se o nějaký metodický pokyn? Protože i když se podívám do původné verze 127/2005 (§ 2 Vymezení pojmů) a verze s vyznačenými změnami, tak jsem si tím vůbec není jistý. Možná bych pochopil výklad že tam nepatří webserver, ale co pak open wifi (viz body j, n, o v paragrafu 2)? Přijde mi, že paragrafem 88a povinnost data retention rozšířili na "všechny" (fyzické i právnické osoby; původně byl v par. 88 jen "podnikatel").

většina provozovatelů/poskytovatelů je neveřejných (nemají rozhodně většinu trhu, ale početně jich je nejvíc)

Tohle tam nevidím nikde definováno. Který paragraf?

[Luk]

A nechceš to trocha více rozepsat? Opíráš se o nějaký metodický pokyn?

Opírám se o živnostenský zákon a o stanovisko ČTÚ z roku 2007, které jsem si vyžádal. V prvním období účinnosti zákona 127/2005 totiž nebylo příliš jasné, co a jak. Proto jsem si na počátku roku 2006 pořídil registraci u ČTÚ. Jenže úřad se začal zjevně snažit, aby jeho agenda byla co nejmenší, proto na mě inspektoři v roce 2007 tlačili, abych registraci zrušil, protože činnost spadající do definice "poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací" podle jejich názoru neprovozuji. Abych to měl černé na bílém, vyžádal jsem si závazné stanovisko ČTÚ v této věci. Záležitost byla následně promítnuta také do novely živnostenského zákona (130/2008 Sb.), kdy od 1.7.2008 je webhosting výslovně zařazen mezi obory činnosti živnosti volné.

Protože i když se podívám do původné verze 127/2005 (§ 2 Vymezení pojmů) a verze s vyznačenými změnami, tak jsem si tím vůbec není jistý. Možná bych pochopil výklad že tam nepatří webserver, ale co pak open wifi (viz body j, n, o v paragrafu 2)?

Tohle je zajímavá otázka, protože by asi záleželo na dalších okolnostech. Ale faktem je, že by skutečně otevřený AP by tam spadat mohl, zatímco AP s nějakou restrikcí (např. v restauraci, kde se přístup poskytuje jen hostům) by definici již nesplňoval (není to veřejně dostupná služba).

Přijde mi, že paragrafem 88a povinnost data retention rozšířili na "všechny" (fyzické i právnické osoby; původně byl v par. 88 jen "podnikatel").

V důvodové zprávě o tom sice není ani slovo, ale působí to dojmem, že je skutečně snahou dopady zákona rozšířit, nicméně reálně se prakticky nic nezmění. Kde totiž data retention narazí, jsou různá občanská sdružení provozující sítě a poskytující svým členům připojení k Internetu. Jenže právě proto, že obvykle poskytují služby jen svým členům, nejedná se o veřejně dostupné služby.

Tohle tam nevidím nikde definováno. Který paragraf?

Definována je "veřejně dostupná služba" (§ 2, písm. o). Ostatní služby jsou neveřejné. Jaký počet subjektů má registrován ten či onen druh služby lze zjistit v databázi, kterou provozuje ČTÚ.

[limit_false]

Díky za vyčerpávající odpověď.

[Petr Tomášek]

Protože i když se podívám do původné verze 127/2005 (§ 2 Vymezení pojmů) a verze s vyznačenými změnami, tak jsem si tím vůbec není jistý. Možná bych pochopil výklad že tam nepatří webserver, ale co pak open wifi (viz body j, n, o v paragrafu 2)?

Tohle je zajímavá otázka, protože by asi záleželo na dalších okolnostech. Ale faktem je, že by skutečně otevřený AP by tam spadat mohl, zatímco AP s nějakou restrikcí (např. v restauraci, kde se přístup poskytuje jen hostům) by definici již nesplňoval (není to veřejně dostupná služba).

Určitě? Kdokoliv přece může do restaurace přijít a chtít se připojit, ne?

[Luk]

Určitě? Kdokoliv přece může do restaurace přijít a chtít se připojit, ne?

Pokud je to připojení podmíněno tím, že jsou zákazníci restaurace (využívají služeb = objednali si jídlo nebo pití), nejedná se o veřejně dostupnou službu. Veřejně dostupná služba je jen ta, z jejíhož užití není nikdo předem vyloučen. Tady jsou předem vyloučeni všichni, kdo nevyužívají restauračních služeb té restaurace.

[pc2005]

Hehe tohle AP mohou používat všichni kromě Luka .

[Luk]

Pozor, tohle může zavánět diskriminací ve smyslu zákona 198/2009 Sb.! Takže si sice vyhneš problémům s data retention, zato ale můžeš dostat pokutu za diskriminační chování. Jinak poskytovat veřejně dostupnou službu nebo veřejnou síť má taky své výhody - například přednost při využívání kmitočtů, výhodnější postavení ve stavebním řízení atd.

[pc2005]

Tuhle AP mohou používat pouze ti, kdo chtějí. .

[pc2005]

průměrné 20znakové heslo

Většina lidí má ale imho length(heslo)<10. A je velmi pravděpodobné, že to nebudou opravdu náhodné znaky (zvlášť, pokud by to heslo mělo být 20 znaků dlouhé).

Jinak moc nevěřím, že by ten AES 128 měl opravdu sílu 2^128.

BTW nemaj v NSA třeba kvantový počítač?

[Martin Petr]

BTW nemaj v NSA třeba kvantový počítač?

Pokud by měli i stroj času, tak proč ne.

[pc2005]

Tak pokud by měli stroj času, tak by nepotřebovali kvantový počítač . A kvantový počítač nepotřebuje stroj času AFAIK.

Jinak myslím, že jsem před jednou zkouškou hledal stroj silnější než turing a psali tam, že stroj času (smyčka) sílu stroje nezvyšuje. I když na zrychlení louskání prvočísel by šla použít. Ale pokud má člověk kvantový počítač, co to spočítá za jeden "takt", tak je stroj času zbytečný.

[Martin Petr]

Chtělo by to "sarcasm sign".

Na kvantových počítačích se sice usilovně pracuje, ale v současné době zatím nejde o nic jiného než o hračky, i když nesmírně zajímavé.

[pc2005]

Já jen, že časová smyčka do munulosti je taky (hypotetická) možnost jak zrychlit výpočty.

[Bluebear]

Máš-li bránu do minulosti, nepotřebuješ dešifrovat ani provádět špionáž. Můžeš rovnou měnit, co potřebuješ.

[Jendа]

Třeba má read-only bránu :). Ale ta by mu s dešifrováním asi moc nepomohla…

* Jenda nikdy nebyl moc dobrý ve sci-fi :)

[pc2005]

Souhlas . To je podobný s rubber hose cryptoanalýzou . Jinak já tím strojem času myslel tuhle variantu počítače.

[limit_false]

Silnější stroje než Turingův (v teorii) existují - viz orákula. Tam je nejzajímavější věta Baker-Gill-Solovay, kde při existenci náhodně vybraného náhodného orákula platí v relativizovaném univerzu NP != P (a pak je nějaké jiné orákulum kde zas platí NP = P).

Nicméně "univerzum relativizované náhodně vybraným náhodným orákulem" lze "celkem dobře simulovat" i v realitě (a některé obrany proti return-oriented-programming jsou na tom založeny).

Čistý mindfuck je mít orákulum H, které umí řešit halting problem - protože pak existuje "halting problem vyššího levelu", který není vyčíslitelný ani za pomoci orákula H.

[jas]

Osobne by som radsej nez orakulovy turingov stroj pouzil nejaky hybrid turingovho stroja a napr. buchiho automatov (turingov stroj nad konecnymi slovami, buchi nad nekonecnymi). Pride mi, ze to menej "podvadza" :) .

Čistý mindfuck je mít orákulum H, které umí řešit halting problem - protože pak existuje "halting problem vyššího levelu", který není vyčíslitelný ani za pomoci orákula H.

Zas tak velky midnfuck to nie je, staci si uvedomit, ze cez orakulum dokazeme riesit problem zastavenia len pre bezny turingov stroj. Zvysok uz vypliva z toho, ze dokaz, ze problem zastavenia nie je rekurzivny pouziva v podstate priamo matematicke struktury (pri splneni nejakeho minima poziadavok, ktore plati pre velmi velku cast vypoctovych modelov) a vsetky definicie pre orakulovy turingov stroj su v podstate priamym rozsirenim definic pre standardny turingov stroj. To, ze problem zastavenia pre orakulovy turingov stroj opat nie je rekurzivny (pre dany orakulovy turingov stroj) je, teda, rovnako prekvapive ako to, ze nie je rekurzivny pre standardny turingov stroj :).

[jas]

Tak pokud by měli stroj času, tak by nepotřebovali kvantový počítač . A kvantový počítač nepotřebuje stroj času AFAIK.

Tak v prvom rade: kvantovy pocitac nema zas az tak moc efektivny algoritmus na lamanie symetrickych sifier (aes a pod.). Existuje groverov algoritmus, ktory celkom vyrazne zlepsuje zlozitost (priblizne sqrt(n), cize napr. 2^64 namiesto 2^128), ale zlozitost je stale exponencialna. Pravdepodobne ste mali na mysli shorov algoritmus na faktorizaciu. Akurat ten ma vyuzitie pri lamani RSA, nie AES.

Sucasna (vlastne z roku 2007, myslim) implementacia shorovho algoritmu (tj. kvantovy pocitac) dokaze faktorizovat 5-bitove cisla. Dnes by to uz slo pravdepodobne postavit trocha lepsie a nejake to 10-bitove cislo by to asi aj faktorizovalo (kazdopadne k 1024+ bitovym cislam to bude mat este hodne daleko)...

Jinak myslím, že jsem před jednou zkouškou hledal stroj silnější než turing a psali tam, že stroj času (smyčka) sílu stroje nezvyšuje. I když na zrychlení louskání prvočísel by šla použít. Ale pokud má člověk kvantový počítač, co to spočítá za jeden "takt", tak je stroj času zbytečný.

Silu stroja sice nezvysuje, ale existuju aj ine dolezite aspekty vypoctovych strojov. V danom pripade napr. casova zlozitost. Samozrejme by v danom pripade zalezalo od patricnych definicii, ale ak by boli zalozene na subjektivnom vnimani casu, tak casovu zlozitost by mohol stroj casu vylepsit vyznamne.

[Bluebear]

BTW nemaj v NSA třeba kvantový počítač?

IMO žádná vládní agentura ani soukromá firma nemůže mít nic, co by přesahovalo aktuální stav technologie o víc než, řekněme, pět, nanejvýš snad deset let vývoje. Větší předstih by vyžadoval desetitisíce lidí na výzkum, obsluhu atd., v podstatě stát ve státě větší než Vatikán, jehož existenci v současné společnosti nelze utajit, natož zabránit únikům dat. Lidé (míním teď celý druh Homo Sapiens) nejsou schopni toto utáhnut.

[pc2005]

Ten počítač od D-Wave se třeba dá lehko předělat na plný 128 qubit a NSA to jen tají .

[pavlix]

Řešení je jediné: šifrovat všude a všechno.

A úplně nejlepší je šifrování bez autentizace.

[Nablbloš]

Zdravím.

Říkáte, že bez anonymity není demokracie, a příkladem budiž Írán, Čína, Sýrie (...)

Copak vám to nepřijda naprosto na hlavu? Vždyť právě vaše příklady svědčí o něčem úplně jiném: v těch zemích není demokracie z mnohem závažnějších důvodů, nebyla by tam ani kdyby byla na internetu kryptoanarchie, v podstatě i neexistence internetu (či naopak totální ignorování internetu ze strany vlády) by na stavu těch společností nic nezměnila - ta nesvoboda plyne z mnohem závažnějších a obecnějších důvodů. Hlavně tam demokracie nebyla už v časech, kdy byl internet ještě arpanet a nějaký problém kyberanonymity neexistoval.

Demokracie koneckonců plyne z občanské angažovanosti a >veřejné< činnosti. Naopak kdyby si všichni hleděli jen toho, rejdit si na internetu bez jakýchkoli omezení, ale hlavně když zcela anonymně a bez nějakých hranic či společenské kontroly, tak to přakvapivě vede spíš k nefunkční společnosti se zahnívající politikou a frustrovanými a lehce manipulovatelnými a oblafnutelnými lidmi. Rozhodně se taková společnost bude stávat labilnější, určitě však ne svobodnější.

P.S. Nemyslím si, že by zrovna anarchie byla nějak slučitelná s demokratickou společností (která závisí mimojiné na vládě práva), a kryptoanarchie v podstatě usiluje o anarchii v kyberprostoru. Kdyby byl internet nějaká nezávazná legrácka na hraní a na porno tak prosím, ale on jí není, a právě bojovníci za "svobodu internetu" nejvíc křičí, jak je superdůležitý. Co je důležité však musí podléhat vládě práva. Kryptoanarchie by posloužila jen těm, kteří se vládě práva protiví.

To, že některé vlády jsou totalitní a utlačitelské neznamená, že váda práva je špatná, pouze to znamená, že tyto vlády jsou špatné. Úplně stejně nějaký Írán nebo Čína neznamenají že regulace internetu (vláda práva) je špatná, znamená to toliko že Írán nebo Čína jsou špatné.

[limit_false]

Copak vám to nepřijda naprosto na hlavu? Vždyť právě vaše příklady svědčí o něčem úplně jiném: v těch zemích není demokracie z mnohem závažnějších důvodů,

Jistěže jsou mnohem závažnější důvody proč ty země nemají demokracii, ale zbavování anonymity je jeden z důležitých prvků jak moc drží status quo.

Naopak kdyby si všichni hleděli jen toho, rejdit si na internetu bez jakýchkoli omezení, ale hlavně když zcela anonymně a bez nějakých hranic či společenské kontroly, tak to přakvapivě vede spíš k nefunkční společnosti se zahnívající politikou a frustrovanými a lehce manipulovatelnými a oblafnutelnými lidmi.

A to jsem kde tvrdil? Mně vadí jenom plošný odposlech bez nutnosti vyžadovat souhlas soudu.

Nemyslím si, že by zrovna anarchie byla nějak slučitelná s demokratickou společností (která závisí mimojiné na vládě práva), a kryptoanarchie v podstatě usiluje o anarchii v kyberprostoru.

Opět kritizujete něco, co jsem nikdy netvrdil.

[Bystroushaak]

Rozhodně se taková společnost bude stávat labilnější, určitě však ne svobodnější.

Citation needed.

[Miloslav Ponkrác]

Myslím, že svůj postup dost vysvětlil.

Pár lidí, co chtělo „citation needed“ jsem v minulosti vyřídil tím, že jsem jim dal odkaz na svůj text někde jinde. Ani si toho nevšimli.

Společnost řízená jedinci vyžadující „citation needed“ a odsuzující chápání textu, kde autor podrobně vysvětluje celý rpoces jak k němu došel – je velmi dobrá k tomu, aby daní jedinci byli řízeni pomocí „citation“ aniž by o tom věděli.

[Bystroushaak]

To co autor příspěvku na který reaguji předvedl, je snůška pocitů a názorů, ne faktů. Rád bych proto odkazy na nějaké pokusy, experimenty a příklady z praxe, abych mohl zhodnotit zda a s jakou pravděpodobností pravdivosti tento jeho názor mám převzít, nebo ne.

Pár lidí, co chtělo „citation needed“ jsem v minulosti vyřídil tím, že jsem jim dal odkaz na svůj text někde jinde. Ani si toho nevšimli.

import random

r = [
 "Úžasné, co vše se již v minulosti neodehrálo. Nikdy mě to nepřestane udivovat!",
 "Vyprávějte prosím ještě, co se vám kdysi někde jinde přihodilo.",
 "*pokrceni rameny ala Carol Pifková http://www.youtube.com/watch?v=_rUeN3UBGes&feature=player_detailpage#t=41s *",
 "Až vyrostu, chci být jako vy.",
 "Vskutku.",
 "Takže na to došlo! (http://xkcd.com/1022/)"
]

print r[random.randint(0, len(r) - 1)]

[Miloslav Ponkrác]

„To co autor příspěvku na který reaguji předvedl, je snůška pocitů a názorů, ne faktů.“

Na to je jednoduchá odpověď, dokažte to – citation needed.

[Bystroushaak]

Myslel jsem, že je jasné, že pokud se chceme vyhnout nekonečné rekurzi, bude nutné aby tázaný vždy odpověděl než se začne ptát.

Ale když jinak nedáte, tak začnu;

Rozhodně se taková společnost bude stávat labilnější, určitě však ne svobodnější.

Dovolím si rozdělit na dvě tvrzení ->

Tvrzení 1 (t1);

Rozhodně se taková společnost bude stávat labilnější

Tvrzení 2 (t2);

určitě však ne svobodnější

Důkazem, že se jedná jen o autorovo pocity, tedy zpochybnění t2 je například TOR, kde hidden services krásně prosperují a společnost je tam naprosto svobodná, nebo několik dalších podobných sítí, jako třeba frost.

Proti t1 mluví třeba internet, který se přes svou pseudoanonymitu labilnějším nestal, naopak od dob kdy se na něm všichni znali vykvetl do něčeho nevídaného, komerčně i nekomerčně úspěšného, co změnilo životy prakticky všech lidí v technicky vyspělých zemích světa.

Vůbec celý ten odstavec;

Demokracie koneckonců plyne z občanské angažovanosti a >veřejné< činnosti. Naopak kdyby si všichni hleděli jen toho, rejdit si na internetu bez jakýchkoli omezení, ale hlavně když zcela anonymně a bez nějakých hranic či společenské kontroly, tak to přakvapivě vede spíš k nefunkční společnosti se zahnívající politikou a frustrovanými a lehce manipulovatelnými a oblafnutelnými lidmi. Rozhodně se taková společnost bude stávat labilnější, určitě však ne svobodnější.

Je dle mého názoru spíš vroucné přání, než tvrzení založené na nějakém pozorování, nebo historických zkušenostech. Důkazem budiž třeba internet a jeho vznik.

[Ash]

Ono vůbec vlastní pocity formulovat pomocí kategorických tvrzení je myslím na pováženou, je to asi jako když něco plácnete, a ještě si to potvrdíte tím, že konstatujete, že to je každému zřejmé :)

[Mrkva]

Nejvyšší čas přidat do patiček všech webů "tuto stránku nesmí navštěvovat členové vlády a parlamentu ČR".

[jekub]

"traffic correlation/confirmation útok na Tor zpětně v čase"

mám dojem, že autor má v plánu v roce 2014 někdy touto dobou si dát pár sklenek dvouloňky.

[Adam]

Ked sa prevali ze napr. taky Truecrypt ma backdoor s cielom ze je vyvyjany zdarma aby ho co najviac ludi pouzivalo tak som v trubke aj mojich par .tc archivov. Kto mi zaruci ze to tak nieje?

[limit_false]

Truecrypt je open source. Mnoho lidí vidělo zdrojáky a zatím nikdo nic podstatného nenašel. Má sice trocha podivnou licenci, ale existují alternativy (př. dm-crypt).

Zdrojáky truecryptu jsem celé neprošel, ale pravidelně dělám u různého SW audit části kódu, pokud se mi něco nezdá v chování daného programu.

[Jendа]

V kapitole Formát hlavičky kontejneru v tomto článku se píší zajímavé věci. Námět na výzkum?

[limit_false]

Hm, podíval bych se na to až si najdu čas (ale kdoví kdy to bude). Zatím mám dost kódění i bez toho. Ale ten článek jsem v minulosti určitě četl.

BTW já postupně od Truecryptu stejně odejdu, budu používat jenom LUKS/dm-crypt.

[Jendа]

Zatím mám dost kódění i bez toho.

Tohle je spíš na reverzní inženýrství :). Ask btr :).

BTW já postupně od Truecryptu stejně odejdu, budu používat jenom LUKS/dm-crypt.

Soudě podle posledního vývoje budeme spíš migrovat na něco s plausible deniability…

[limit_false]

Soudě podle posledního vývoje budeme spíš migrovat na něco s plausible deniability…

Na Tahoe LAFS?

AFAIK plausible deniability v "právním smyslu" u diskových šifrovacích nástrojů nemá nic. Kdysi existoval nějaký PhonebookFS, což bylo něco jako mnoho hidden truecrypt volumů vedle sebe, ale to by asi i tak nepomohlo.

Ale můžeme se stavit: ty spácháš nějaký zločin, kde budou muset při vyšetrování dešifrovat disk a pak uvidíme jestli plausible deniability obhájíš před soudem

[Jendа]

Na Tahoe LAFS?

Distribuované úložiště si doma držím na small-scale sám pomocí dm-cryptu a rsyncu.

AFAIK plausible deniability v "právním smyslu" u diskových šifrovacích nástrojů nemá nic.

Pročpa?

Kdysi existoval nějaký PhonebookFS, což bylo něco jako mnoho hidden truecrypt volumů vedle sebe, ale to by asi i tak nepomohlo.

DM Steg

stavit

This is broken.

ty spácháš nějaký zločin, kde budou muset při vyšetrování dešifrovat disk a pak uvidíme jestli plausible deniability obhájíš před soudem

Tak v ČR to pořád ještě není (ťuk ťuk) a cizím právním systémům rozumím ještě hůř než tomu českému.

[limit_false]

Vlastně mě právě jedna provably plausibly-deniable disk-encryption scheme napadla, ale nebudu to tady "psát nahlas". Hint: Shannonova věta.

AFAIK plausible deniability v "právním smyslu" u diskových šifrovacích nástrojů nemá nic.
Pročpa?

Podobné kauzy roky sleduji. Nikdy se tím nikdo neobhájil.

[Jendа]

ale nebudu to tady "psát nahlas". Hint: Shannonova věta.

Asi pozdě, mám pocit, že jsem to už někde nahlas napsal nebo minimálně řekl.

Podobné kauzy roky sleduji. Nikdy se tím nikdo neobhájil.

Jako že jim rozšifroval „něco“ a oni ho zavřeli za to, že tam přece mohl mít i „něco jiného“? Byl by link?

[Bluebear]

V některých právních systémech záleží jen a pouze na libo(zlo)vůli soudce, všechny důkazy apod. jsou pouze jakési dekorace. Bohužel k těmto právním systémům patří jak ten americký, tak ten náš.

Osobně bych raději stál před českým soudem z toho důvodu, že v ČR je již zavedena prastará tradice, že úplně každého lze poměrně snadno uplatit a tím se zachránit, zatímco v Americe se daleko častěji vyskytuje typ psychopata v paruce, který je přesvědčen, že je regulérní pánbůh; to už bych raději plně vyvinutého ohňomilného draka.

[Heron]

Jak by ten backdoor měl vypadat? IMHO se jedná jen o implementace šifer, které jsou kompletně veřejnosti dostupné a neustále zkoumané (cracknout Rijndael a získat tak doživotní slávu je dost silná motivace), takže by asi šlo ověřit, že v daném souboru se nic jiného, než zašifrovaný obraz toho, co tam uživatel dal, nenachází. A kdyby ten TC odesílal informace po síti, tak na to už by se dávno přišlo.

Osobně tedy nevidím pro backdoor místo. Jistě, může tam být záměrně zavedený postranní kanál s cílem oslabit tu šifru (resp. usnadnit analýzu), což se ale dá svést na nedokonalou implementaci (je to opensource, takže to má každý možnost zkouknout, Klíma s truecryptem nemá problém) a ten backdoor takhle ututlat, ale... Daleko větší problém vidím v generování klíčů, sdílení modulů apod., teď byla (opět) aféra s klíčí s nedostatkem entropie.

K tomu zdarma. Je zajímavé, kolik lidí vidí za tím "zdarma" nějakou lumpárnu. Opět, nechci zlehčovat práci vývojářů TC, ale ty šifry a jejich implementace jsou veřejně známé (a dostupné v kdejaké knihovně), takže imho tam bude nejvíce práce s těmi virtuálními jednotkami ve windows, fuse v linuxu apod. A potom tedy v utajení těch různých hidden volumes (což nepoužívám, nebudu se pouštět na tenký led).

Jinak si myslím, že pokud někdo nevěří TC, má k disposici třeba openssl. Taky zdarma a opensource. Nebo dm-crypt. Nebo cokoliv.

[Jendа]

#16

[Heron]

No tu "studii" jsem četl a nic zvláštního mi na tom nepřišlo. A jestli autoři té studie považují za lepší vyplnit rezervované místo nulami místo náhodnými daty, je to jejich věc . Navíc pokud je pravda, že ty nuly jsou "v reserved oblasti hidden volume, ovsem zasifrovane", tak tam problém nebude.

Jinak, co mě udeřilo do nosu už při prvním čtení je doporučení používat kaskády šifer. Co si tak pamatuji z různých přednášek od Vondrušky a Klímy, tak tohle automaticky vůbec neznamená zvýšení bezpečnosti (složitosti dešifrování) a je třeba to matematicky dokázat. Dokonce u DES (což je sám o sobě zajímavý případ ke studiu u nedělní kávy) došlo při použití DES-DES k výraznému oslabení. Pomohlo až trojnásobné použití DESu (3DES), což je dodnes neprolomená šifra. Takže s těmi sekvencemi šifer bych byl též opatrný.

[Jendа]

No tu "studii" jsem četl a nic zvláštního mi na tom nepřišlo. A jestli autoři té studie považují za lepší vyplnit rezervované místo nulami místo náhodnými daty, je to jejich věc .

Ptal ses, jak by ten backdoor měl vypadat. Tak jsem ti to ukázal.

Navíc pokud je pravda, že ty nulynáhodná data jsou "v reserved oblasti hidden volume, ovsem zasifrovane", tak tam problém nebude.

Jak víš, že to nebyla kopie klíče *před* dešifrováním?

Co si tak pamatuji z různých přednášek od Vondrušky a Klímy, tak tohle automaticky vůbec neznamená zvýšení bezpečnosti (složitosti dešifrování) a je třeba to matematicky dokázat.

Platí to i když se každá šifra použije s jiným klíčem? Podle mě ne, protože to by pak šla kryptoanalýza usnadnit tím, že analyzovaný ciphertext ještě jednou zašifruju - nějakým svým klíčem.

[Heron]

Jak víš, že to nebyla kopie klíče *před* dešifrováním?

Ehm, je to opensource. Já to nevím, ten kód jsem nestudoval, ale tak když to těm analytikům přišlo podivné, mohli to v tom kódu najít a podívat se. A pokud je to (třeba) tak obfuskované, že to v tom kódu nelze najít, mělo to být v té studii.

Platí to i když se každá šifra použije s jiným klíčem? Podle mě ne, protože to by pak šla kryptoanalýza usnadnit tím, že analyzovaný ciphertext ještě jednou zašifruju - nějakým svým klíčem.

Nechci se pouštět do oblasti, které příliš nerozumím. Je jasné, že výstup z jedné šifry lze považovat za otevřený text pro druhou šifru, takže v tomto ohledu by se bezpečnost snížit neměla. Ale současně se, překvapivě, ani příliš nezvýší. Myslím, že to bylo v nějaké přednášce z kryptofestu, kde to Klíma přímo počítal přes statistiku a počet nutných pokusů pro bruteforce útok. Takže značné zvýšení nároků na zašifrování nevede k příliš větší bezpečnosti. Tohle ale je fakt mimo moje matematické znalosti, v této oblasti dám spíše na doporučení odborníků.

[Jendа]

Ehm, je to opensource.

Jenom když si to přeložíš sám. Oni poskytují kdovíjaké binárky.

Proti bruteforce to nepomůže, ale když se matematicky zlomí jedna šifra…

[gtz]

Já toto chápu, ale jsou pak důkazy získané takovouto metodou legální? Myslím, že nikoliv, neřekneš jim heslo tak důkazy získané protiprávním jednáním by neměly být brány v potaz. Nebo je u nás už povinné říci cajzlům heslo od šifrovaného disku?

[Jendа]

Na využití díry v nějakém SW v tomto případě policií není nic nelegálního. Nelegální by bylo, kdyby ti to tam bez příkazu soudu podstrčili.

[Bluebear]

Myslím, že ti stále uniká skutečná podstata práva (nejen u nás). Není důležité, co je psáno v zákoně. Během policejního vyšetřování je povoleno všechno, na co má policie prostředky, fantazii a chucpe. Během následného soudu rozhoduje, na co má chucpe soudce, což je modulováno bohatstvím právníků. To je vše. Litera zákona do tohoto vstupuje jen jako podružný faktor, který poněkud limituje to, co si běžný policista troufne použít, a dává jistý podklad advokátovi, který na tom pak buduje různé fantastické konstrukce.

[limit_false]

Platí to i když se každá šifra použije s jiným klíčem? Podle mě ne, protože to by pak šla kryptoanalýza usnadnit tím, že analyzovaný ciphertext ještě jednou zašifruju - nějakým svým klíčem.

Nazývá se to meet-in-the-middle. Vtip je v tom, že jedna šifra s klíčem X může být inverzní funkcí pro druhou šifru s klíčem Y na nějaké množině. Kryptologové se tomu proto vyhýbají.

Zde je o tom zajímavý thread, protože NSA phone Fishbowl něco podobného používá (i když tam spíš jeden protokol obaluje druhý).

[Jendа]

Nazývá se to meet-in-the-middle.

Hm, furt je to 2ⁿ.

Ale zajímavé… Asi si taky přihlásím randombit.

[kralyk z abclinuxu]

Nazývá se to meet-in-the-middle.

Zajímavé, nicméně vůbec tam nepíšou souvislost s modes of operation, čekal bych, že pokud by se vhodným způsobem aplikoval mode na obě šifry, místo aby každá měla svůj vlastní obyčejný mode-context, tak by tenhle útok nefungoval nebo by byl složitější, ne?

[kralyk z abclinuxu]

Anebo dokonce např. CTR mód ani snad žádný úpravy nepotřebuje. Moc mi není jasný, jak by tento útok měl fungovat proti dvoum šifrám v CTR, za předpokladu, že IV bude pro obě dostatečně nepředvídatelný.

[limit_false]

Potenciální past je v tom, že taková konstrukce se nepoužívá a tudíž na ní nikdo nědělal kryptoanalýzu. Nevíš do čeho jedeš. I "celkem schopná skupina" lidí při blbé konstelaci hvězd a nedostatku černých kohoutů na obětu umí vyprodukovat EPIC FAIL typu WEP.

Cryptofolk je vždy velmi opatrný při nových schématech právě z tohoto důvodu. V kryptografii je málo "skutečně prokázatelných věcí" (ve smyslu matematického důkazu). A když dokazatelné jsou, typicky mají předpoklady jako že hash funkce je náhodné orákulum (zřejmě nemusím uvádět co se pak s důkazem stane, když se za hashfunkci dosadí MD5).

Např. Vaudenay padding oracle attack je známý od 2002 a ještě v 2009-2011 na Vaudenaye byly náchylné velmi rozšířené crypto implementace (třeba .NET). Mám pocit že po světě se pohybuje mnohem víc "broken" implementací než správných.

Doporučuji se podívat na Hypotheses in Secure Protocol Design. Kryptologa to z člověka instantně neudělá, je to spíš jak se vyhnout "nejblbějším chybám".

Je šíleně těžké implementovat krypto správně - programátor navíc musí hlídat věci jako chybové nebo časové postranní kanály. Hlavně ty časové jsou mor - myslím že v paperi nazvaném "Manger's Attack Revisited" se demonstruje, že obecně se 100%-ně nelze časovým postranním kanálům vyhnout.

[kralyk z abclinuxu]

Potenciální past je v tom, že taková konstrukce se nepoužívá a tudíž na ní nikdo nědělal kryptoanalýzu.

No tak TrueCrypt dvojité až trojité šifrování umožňuje. Afaik TrueCrypt používá XTS mode, ale nemám tušení, jakým způsobem to aplikujou na vícenásobné šifrování a v dokumentaci to není (nenašel jsem)... Takže nejspíš si s tím hlavu nějak zvlášť nelámou a šifry prostě zřetězí bez ohledu na mode. Kolik bezpečnosti navíc to poskytuje, je otázka...

Jinak dík za info, mrknu na to bude-li čas (známe to, že... )

[Martin Mareš]

Huh? Meet in the middle na 2-DES rozhodně neukazuje, že by 2-DES byl slabší než DES. Jen není silnější.

[limit_false]

Huh? Meet in the middle na 2-DES rozhodně neukazuje, že by 2-DES byl slabší než DES. Jen není silnější.

Ukazuje, že 2-DES není silnější než DES, ale nedokazuje, že není slabší (vůči nějakému jinému útoku).

Tyto dva komentáře to vystihují asi nejlíp: one, two.

[Martin Mareš]

Ukazuje, že 2-DES není silnější než DES, ale nedokazuje, že není slabší (vůči nějakému jinému útoku).

Pokud jsem klíče zvolil nezávisle náhodně (a v případě DESu bych si nic jiného netroufl použít), pak by libovolná slabina ve 2-DESu znemanala velmi podstatnou slabinu v jednoduchém DESu.

[Jendа]

Podle mě není možné, aby to bylo _slabší_. Protože do úplně stejné situace se může luštitel snadno dostat tím, že ciphertext vezme a ještě jednou zašifruje. Tady jsme to jenom udělali za něj.

[limit_false]

Nenapadá mě momentálně z hlavy patologický případ, ale netvrdil bych, že to nemůže být slabší. Asi největší riziko bych viděl v kombinaci nějaké statistické anomálie v kombinaci s known-plaintext/chosen-plaintext/atd.

IanG navrhuje tuto schému:

There is one way I've come across to combine two strong ciphers in a strong way. It is a variation of counter mode. Take each cipher, and generate a PRNG, or a stream, e.g., by counter mode. Then exor the result of each cipher with the plaintext.

Ale musel bych se nad tím zamyslet.

[kralyk z abclinuxu]

Jj, něco takového jsem poznamenával tady, s counter (CTR) módem to je imho dost silné... Na wiki to mají pěkně zakresleno, na tom by to mělo být vidět, že tam ten "prostředek" (pro MITM) těžko nelzneš... teda pokud jsem něco nepřehlédl.

Jinak samozřejmě CTR, a tedy i tohle použití, stojí a padá s dobrou volbou initialization vector...

[kralyk z abclinuxu]

Podle mě není možné, aby to bylo _slabší_. Protože do úplně stejné situace se může luštitel snadno dostat tím, že ciphertext vezme a ještě jednou zašifruje. Tady jsme to jenom udělali za něj.

No, ne tak úplně, jestli jsem ty námitky dobře pochopil, tak tam jde o to, že ten druhý klíč si můžeš omylem zvolit natolik blbě, že by to mohlo (hypoteticky) zjednodušit vztah mezi plaintextem a cyphertextem místo zesložitit. Čili útočníkovi bys to zjednodušil tím, že bys nevědomky zvolil právě jedno určité "šikovné" heslo, ne libovolné.

Je ovšem otázka, jak moc je něco takového pravděpodobné (kór s dobrým módem/schématem). Čistě vycucáno z prstu bych řekl, že moc ne...

[Jendа]

že ten druhý klíč si můžeš omylem zvolit natolik blbě, že by to mohlo (hypoteticky) zjednodušit vztah mezi plaintextem a cyphertextem místo zesložitit

Předpokládejme, že mé klíče jsou náhodné.

[kralyk z abclinuxu]

Nevím. To by musel říct někdo poněkud lepšími schopnostmi v kryptologické matematice...

[kutr]

Jenže šifrování je pořád jenom jeden z aspektů bezpečnosti. A jak sám v blogu píšeš, je důležitější, kdo s kým komunikoval, než co si psali.

[limit_false]

Ano, šifrování je jenom jeden aspekt.

Znalost sítě "kdo s kým" je důležitější na začátku. Z toho se pak usuzuje, na čí komunikaci "se pověsit úplně".

Doporučuji si vyhledat, jak se dělalo vyšetrování Enron skandálu. Tam to bylo krásně vidět, jak vyšetřovatelé provedli data mining nad emaily zaměstnanců (a plošný data retention nebylo k úspěchu potřeba).

[Ondřej Profant]

to author: Velmi děkuji za moc pěkný souhrn. Moc užitečné.

to all: Neřeště svoboda vs. demokracie. Pro každého to bude mít trochu jiný význam, ale všichni chápeme, že nechceme

• Plošné šmírování
• Zákaz šifer

[Jendа]

Zákaz šifer

To podle mě nemůže projít (minimálně bankovní sektor…). Spíš bych to viděl na povinnost dešifrovat/poskytnout klíče.

[limit_false]

V Íránu, Kazachstánu, Myanmaru a pár dalších zemích to nedávno provedli - ne zákaz ze zákona ale DPI boxy co blokují všechny známé protokoly typu TLS a SSH. Proto jsme nahazovali obfsproxy na Tor bridge.

Ale máš pravdu, v ČR bych se neobával, že by zákaz šifrování v nejbližší době prošel (jinak by to tu vypadalo jak době bronzové). Něco podobného mi minulý rok tvrdil někdo z MVČR na Trendy internetové bezpečnosti o internet kill-switch: že by to zásadně zasáhlo do obchodu atd. Což je sice pravda, ale stejně bych mu nevěřil že by kill-switch nepoužili.

[Bluebear]

Ale máš pravdu, v ČR bych se neobával, že by zákaz šifrování v nejbližší době prošel

Zrovna v ČR bych to klidně (ano, klidně, tzn. bez větších obav) očekával. Stejně jako jakoukoli jinou šílenost, včetně toho, že třeba od zítřka budou povinně všichni muži mladší třiceti let nosit modrou placatou čepičku s pérem. U nás je, pokud jde o zákony, možné absolutně cokoliv.

Na druhé straně u nás zákony jaksi ani příliš neplatí (záleží vždycky na teplém lidském slově a obálce s oběživem), takže bych se tím nenechal příliš vyvést z konceptu.

[Jiří Veselský]

No, vykládal mi kolega, který pracoval pro platebně-karetní společnost, jak instalovali jakési své komunikační zařízení ve Francii. Tam konkrétně jakási takováto povinnost poskytovat kryptovací klíče vládě existuje (respektive existovala před těmi cca 10 lety, kdy to řešili). Platebně-karetní společnost se rozhodla ignorovat toto zákonné nařízení, takže tam tenkrát letěl osobně s kryptovacím chipem v kapse a instaloval jej tam "potajmu a nelegálně" .

Čímž chci říct, že nemůže projít je iluzorní předpoklad.

[kralyk z abclinuxu]

ale všichni chápeme, že nechceme

• Plošné šmírování
• Zákaz šifer

Obávám se, že to je moc velký optimismus. Dokonce i tady na abc se občas najdou lidé, kteří jsou ochotni šmírování vyměnit za jakési svoje vize...

[Bluebear]

Koukám, že jako u jiných velkých projektů si mormoni (Utah) opět přihřáli polívčičku

[alfonz]

máte někdo nějakého šikovného bota lezení na normální stránky(tvorba traficu) ? případně víte o nějakém podobném principu?

[Míra]

Tak to vypadá, že v budoucnu bych do cloudu nenapsal ani kdy a kam jdu na pivo......

[Adam]

Tak ako je nezakonne pouzivat antiradar bude nezakonne pouzivat anti data-mining/revealing/identifiing zariadenia/technologie (rozumej sifrovanie, anonymizery, steganografia a pod.). Tipujem to na buducu patrocnicu. A my vsetci budeme vyhlaseni za kriminalnkov, pedofilov a co ja viem co vsetko...

[Bystroushaak]

Bubu.

[Adam]

Zatial...

[0% černoch]

Tak zrovna pro používání antiradaru moc nevidím legitimní důvod. Svoboda jet vyšší rychlostí se v mém žebříčku potřebných svobod nalézá někde na chvostu.

[Jendа]

Řešil bych, jestli má na mysli aktivní antiradar (vysílá do okolí bordel), nebo jenom přijímač.

[Bystroushaak]

Já si vždy pod pojmem antiradar představím něco jiného :)

[pavlix]

Tak zrovna pro používání antiradaru moc nevidím legitimní důvod.

Jiní třeba nevidí legitimní důvod pro vycházení po desáté večer :). Zakážeme? Necháme jen na státem vydaná povolení?

Já vím, je tam trochu té klouzavé roviny, brát s rezervou :).

[kralyk z abclinuxu]

Tak zrovna pro používání antiradaru moc nevidím legitimní důvod. Svoboda jet vyšší rychlostí se v mém žebříčku potřebných svobod nalézá někde na chvostu.

Souhlasim, nicméně pokud jsou rychlostní limity nastaveny zcela nesmyslně, tento přístup trochu pozbývá tu noblesu... :-/

[Gilhad]

Antiradar je zarizeni, ktere upozornuje, ze na nadchazejicim useku je nutne venovat vetsi pozornost tachometru nez situaci na vozovce. Casto take funguje jako upozorneni na nesmyslne dopravni znaceni, jako treba 50 na dalnici vedle letiste s vymluvou na snizeni hluku, nebo 30 bez dodatkove tabulky u oplocene skolky ve 3 rano ...

[Heron]

To není o tom jet vyšší rychlostí jen tak z plezíru a pocitu svobody. To je o tom, že řidič by měl sledovat především situaci na silnici, až pak dopravní značení a až někde za tím je sledování tachometru. U nás je situace trochu opačná. Řidič je jebán za nepatrné překročení rychlosti, je jebán za to, že přehlédl jednu z desetisicíce značek apod. A toto prostě nutí řidiče čumět na tachometr (což snižuje pozornost) a nebo k instalaci detekce radaru. Což není dobře.

[jirka]

no vida, a stejna organizace - nsa - stoji za selinuxem....

obrazek at si udela kazdy sam...

[limit_false]

Jak se kdysi "vtipně" říkalo "dohnat a předehnat", tak US předhání EU:

Cyber Intelligence Sharing and Protection Act of 2011.

Tento návrh zákona dovoluje obejít existující zákony, pokud "naprášíte někoho v zájmu 'cyber-security'". Jak jsem to už kdysi říkal, je to jenom "posvětění status quo" - již teď to tak funguje, jenom tomu chtějí "dát zdání legitimity". Nikoho nemůže překvapit, že FBI et al. "se ohlédnou vedle" v případech hacků jako th3j35t3r když jde proti domnělým nepřítelům státu typu Al-Quaeda/Hizballah/Anonymous/etc.

[Luk]

Jak jsem to už kdysi říkal, je to jenom "posvětění status quo" - již teď to tak funguje, jenom tomu chtějí "dát zdání legitimity".

To je jako když se schvaloval nový zákon o Policii ČR. Tam byla také pouze legalizována spousta věcí, které už policie dělala dříve - kromě jiného použití různých "inovativních" donucovacích prostředků.

[xm]

Jaké "inovativní" donucovací prostředky? Pod tím si představím třeba waterboarding

[Luk]

Ne, tak daleko (zatím) ještě nejsme. Aktuálně se jedná o různé "vrhací prostředky" (sítě apod.) a "prostředky k zamezení prostorové orientace" (pytel na hlavu, neprůhledné brýle...). Možná ještě něco dalšího. U některých donucovacích prostředků došlo ke změně definice - například už to není "hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany", nýbrž jen "hmaty, chvaty, údery a kopy".