ISP a povinnosti

12.4.2008 15:06 | počítače

Zajimala by mne jedna vec. Jak je to vlastne v nasi zemi s povinnosti logovani provozu u verejnych siti? Maji tito ISP povinnost logovat jen udaje v hlavickach SYN paketu a nebo iracionalne veskery provoz? Nazory na to se ruzni. Verim, ze se zde najde nekdo fundovany...

       

Komentáře

[Zdeněk Burda]

IMHO je lepší tohle neřešit, akorát z toho bolí hlava. A když už logovat, tak do /dev/null..

[YYY]

A kdyz by potom na ISP prisla policie se soudnim prikazem o poskytnuti tech logu?

[_radek]

tak jim je proste zkopirujete... cat /dev/null > /cesta/k/datovemu/ulozisti/ktere/vam/policie/doda

[YYY]

Dal bych jim radeji cat /dev/urandom ... aby meli zajimave poctenicko

[Jan Drábek]

poslat na ně kočku ;)

[Heron]

Taktéž by mě zajímalo jak a jestli je tohle zakotveno v zákoně. A především, jestli tohle vůbec někdo požaduje. Zákon je jedna věc ale kde není žalobce, není ani soudce. Nepamatuji si na žádný soudní spor v této oblasti.

Z praxe můžu říct, že logování (nad míru statistik pro vnitřní použití ISP) se neprovádí a nedělá to nikdo. Protože to není technicky možné. Vím jen, že policie může kamkoliv na síť umístit svůj HW a ISP má povinnost toto umožnit. Kromě takových kravin jako je předání seznamu IP - zákazník, což ovšem lze zjistit i bez pomoci poskytovatele.

Je tu nějaký právník, který by to dokázal osvětlit?

[Luk]

Je v tom bordel. Nikdo to neví přesně, názorů je spousta. Nepadl ani žádný soudní rozsudek.

Co je naprosto jasné, je, že ISP (poskytující veřejně dostupné služby) musí zaznamenávat, kdo měl v určitý okamžik přidělenou určitou IP adresu. Tyhle informace také policie běžně vyžaduje při různých případech.

Dokonce je to tak, že posílají dotazy i těm, kteří nemají povinnost tyto informace uchovávat (např. občanská sdružení) a často uspějí. Už proto, že by pak mohli otravovat i zcela nevinné uživatele (například jim zabavit počítače), čemuž se sdružení snaží zabránit. Tady je něco z reálné praxe (tomu předcházelo toto).

Kromě takových kravin jako je předání seznamu IP - zákazník, což ovšem lze zjistit i bez pomoci poskytovatele.

A jak si to zjistí bez pomoci poskytovatele? Pokud by odposlouchávali provoz a babrali se v těch datech, tak by mohli vytipovat někoho konkrétního, ale v mnoha případech dost těžko.

[Käyttäjä 11133]

Podívají se do whois záznamu k dané IP adrese.

[Luk]

A tam uvidí co? Kontakt na příslušného ISP

[Käyttäjä 11133]

Když myslíš. whois 82.209.54.76

[Luk]

Drtivá většina IP adres je přidělena providerům a ve WHOIS jsou proto jejich identifikační informace. Je to tak i u staticky přidělených adres (takovou teď mám a ve WHOIS je samozřejmě kontakt na Radiokomunikace), většina adres se ovšem přiděluje dynamicky a tam by vkládání do WHOIS stejně nemělo logiku.

[Heron]

Někdy ani to ne.

[Heron]

Tak to přineslo více otázek než odpovědí.

Kde je definován pojem "majitel IP adresy"? IP adresa je technický údaj nutný pro funkci sítě založené na Internet Protokolu. Já si nejsem vědom, že bych někdy podepisoval nějaký papír, který by mě spojoval s IP. IP adresa se přiděluje síťovému rozhraní. Které také nemusí mít jednoznačného majitele. Z tohoto důvodu také nesouhlasím se zařazením IP mezi osobní údaj (zkrátka neexistuje žádné přiřazení IP - osoba).

V soudním příkazu se soudce domáhá poskytnutí údaje o majiteli IP v podobě r.č. Nevím který ISP požaduje od svých klientů r.č. Ani nevím o nějakém zákonu, který by tohle nařizoval.

Je v tom bordel.

[YYY]

Presne tak. V tomto je legislativa naprosto idiotska a neprehledna. Googlil jsem co slo. Dostal jsem se i k nejake uzasne vyhlasce, ale z ni nebylo zase patrne, jakeho druhu site se jaky odstavec tyka... Proste hruza.

Ale abych jen nehanil, zaplatbuh ze mame jednotnou procentualni sazbu pro dane z prijmu fyzickych osob

[YYY]

Jako klient bych r.c. ISP stejne neposkytl...

[Luk]

Pokud někdo podniká jako fyzická osoba a je plátcem DPH (nebo je statutárním zástupcem právnické osoby), jeho rodné číslo je veřejně k dispozici (v registru plátců DPH, resp. obchodním rejstříku). Proto jeho poskytnutí ISP je v takových případech jen nepodstatným detailem.

[YYY]

Ja jsem rikal, jak bych jednal ja... Nic vic, nic min...

[Luk]

Kde je definován pojem "majitel IP adresy"? IP adresa je technický údaj nutný pro funkci sítě založené na Internet Protokolu. Já si nejsem vědom, že bych někdy podepisoval nějaký papír, který by mě spojoval s IP. IP adresa se přiděluje síťovému rozhraní. Které také nemusí mít jednoznačného majitele. Z tohoto důvodu také nesouhlasím se zařazením IP mezi osobní údaj (zkrátka neexistuje žádné přiřazení IP - osoba).

IP adresa není a nemůže být osobní údaj. Je to ovšem údaj přiřazený v určitý okamžik ke službě poskytované na základě smlouvy. Čili ISP uchovává (a poskytuje policii) informace o osobě (fyzické či právnické), která s ISP danou smlouvu uzavřela. Na tomhle není nic nejasného.

V soudním příkazu se soudce domáhá poskytnutí údaje o majiteli IP v podobě r.č. Nevím který ISP požaduje od svých klientů r.č. Ani nevím o nějakém zákonu, který by tohle nařizoval.

Pokud ISP rodné číslo nemá k dispozici, tak ho prostě neposkytne. Poskytne ty údaje, které má.

Je v tom bordel.

To je. Velký.

[ZAH]

Celé toto ... se řídí http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb169-05.pdf.

[Soptík]

Aaano. Určitě se to rozebírá jinde lépe, ale v kostce platí: Zák. č. 127/2005 Sb., o el. komunikacích, § 97 odst. 3:

(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje a tyto údaje je na požádání povinna poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Rozsah provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání, která nesmí být delší než 12 měsíců, a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, stanoví prováděcí právní předpis.

Prováděcím právním předpisem je vyhláška 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání. Ta, krom jiného, ve svém § 2 odst. 3 říká, že:

(4) U sítí elektronických komunikací s přepojováním paketů se uchovávají údaje o uskutečněné komunikaci

a) u služeb přístupu k síti s uvedením typu připojení, identifikátoru uživatelského účtu, identifikátoru zařízení uživatele služby, data a času zahájení připojení, data a času ukončení připojení, zájmových identifikátorů (například IP adresa, číslo portu), statusu události (například úspěch, neúspěch, řádné nebo mimořádné ukončení připojení), množství přenesených dat (v příchozím směru/v odchozím směru),

b) u služeb přístupu ke schránkám elektronické pošty s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, uživatelského účtu, identifikátoru zprávy na poštovním serveru, data a času zahájení komunikace, adresy elektronické pošty odesílatele, adres elektronické pošty příjemců, identifikátoru protokolu elektronické pošty, množství přenesených dat, informace o použití zabezpečené komunikace,

c) u služeb přenosu zpráv elektronické pošty s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, identifikátoru serveru elektronické pošty, data a času zahájení komunikace, adresy elektronické pošty odesílatele, adres elektronické pošty příjemců, identifikátoru protokolu elektronické pošty, množství přenesených dat, informace o použití zabezpečené komunikace,

d) u serverových služeb s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, identifikátoru uživatelského účtu, data a času požadavku na službu, veškerých identifikátorů serveru (zejména IP adresa, úplné doménové jméno FQDN), požadovaných identifikátorů URI nebo typu služby, dodatečných parametrů identifikátorů URI nebo služby, použité služby, množství přenesených dat, metody a statusu požadavku na službu,

e) u dalších služeb elektronických komunikací (zejména u služeb typu chat, usenet, instant messaging a IP telefonie) s uvedením veškerých identifikátorů komunikujících stran, transportního protokolu, data a času zahájení komunikace, data a času ukončení komunikace, použité služby, množství přenesených dat.

Mám se ještě vykakat, nebo je to jasné?;o)

[msk]

Ano. A u tohoto zakona je smerodajne to "veřejnou komunikační síť". Takze tam ziadne obcianske zdruzenia a lokalni isp nespadaju.

[Soptík]

Opatrně.

Bál bych se tvrdit, že síť není veřejná, pokud se jejím členem může stát neomezený okruh účastníků (takže třeba o.s., které provozuje wi-fi v rámci jedné ulice a připojí každého kdo si řekne už je provozovatel...).

[msk]

Preberali to na dfensovi. Co si pamatam ( nemam cas to dohladavat ), tak pokial to o.s. ma uzavretu clensku zakladnu ( neni problem takto popisat 99% o.s. ), nie je to verejna sluzba.

[Luk]

Není pravda. Veřejnou službou je taková služba, z jejíhož využití není nikdo předem vyloučen. Pokud je předem řečeno (byť by to bylo i poskytované na podnikatelské bázi), že se služba poskytuje jen obyvatelům určité ulice, už nejde o veřejně dostupnou službu. Podobně tehdy, když může služby (pokud by se to vůbec dalo službami nazvat) využívat jen člen sdružení, opět to není veřejná služba. A co se týká sítě, veřejnou sítí je jen taková síť, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb.

[petr_p]

Společnost proti telefonování umožňuje ADSL přípojení jen n km od každé ústředny.

Které omezení předem vylučuje a které nikoliv?

[Luk]

Tady není řeč o vyloučení technickém, nýbrž právním. Provozovatel ADSL připojení, pokud službu poskytuje jako veřejně dostupnou, nikoho předem nevylučuje. Uzavře smlouvu s kýmkoliv (že ji nemusí uzavřít s někým, komu ji dříve vypověděl kvůli neplacení, nemá na tento fakt vliv). Že není služba v nějakém místě technicky realizovatelná, to už je věc naprosto nesouvisející.

[petr_p]

Stále nevidím rozdíl. Kdo bude posuzovat, zda je omezení umělé nebo přirozené? Stačí požadovat po každém potenciálním zákazníkovi, aby mi přednesl báseň, a rázem se jedná o službu neveřejnou? Jaký je rozdíl mezi vlastností recitoval, bydlí v ulici, bydlí v dosahu drátů? Obojí může jak zázkaník tak i poskytovatel ovlivnit.

Dokážu si představit, že se jedná o stejnou hranicí jako, když člověk prodává něco na inzerát a když něco se prodává v bazaru. V prvním případě mohu kupujícího odmítnout, protože se mi nelibí jeho oči, v druhém případě mám na krku žalobu za diskriminaci.

Jenže ta hranice je zrovna tak mlhavě definovaná a podle mého názoru trapná, že mi přijde absurdní, že někdo chce na jejím základě udělovat práva a povinnosti.

[Luk]

Já jsem si ten zákon nevymyslel a považuji ho za kocourkovský (jak už jsem mnohokrát řekl). Ovšem to, jak je pojatý rozdíl mezi veřejnou a neveřejnou službou, není až takový problém pochopit. Přinejmenším v tom smyslu, že pokud občanské sdružení poskytuje službu pouze svým členům, tak to veřejná služba zcela jednoznačně není.

[YYY]

Mluvim ve svem postu o verejnych sitich. Verejnou siti jste, kdyz nejakym zpusobem neni okruh vasich potencialnich klientu zuzen(napriklad na jeden panelak). Takze i maly isp s tremi ov5460 na strechach svych pribuznych a pripojujici babky z vesnice uz je verejna sit.

[KaiSVK]

No nech si kazdy vylozi slovensky zakon ako chce, ale ... stale z toho nasho storocneho zakona nejak vyvstava, ze logovanie prevadzky ISP je NELEGALNE ;) Sranda, akurat prisiel k nam do worku list od policie, ze ziadaju logy z toho a toho datumu a casu. A vzdy im citaciou zo zakona odpovieme, ze je to nelegalne... A oni vzdy ze ok :D Hlavne sa vzdy jedna o trestne ciny typu "ukradli mi heslo na pokec" a tak podobne ;)

Kaio

[YYY]

Rad bych podekoval vsem, kteri sem napsali, za jejich reakce.