Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Amarok by tam mohl dát (jako jediný přehravač) leda tak sadista, to je děsivá příšera kterou k přehrávání nepřivede ani černá magie.Tak jsem asi mág, protože mě se amarok rozjel hned
Windowsáci jsou zvyklí na komplexní přehrávač ve stylu WMPWMP používá ve Windows jen ten, kdo neví, že existuje něco lepšího.
Fluxbox se tam ponechá,male nedorozumeni :))) samozrejme ze se ponecha, ale nestalo by za to nakonfigurovat ho? (tj. kompletni menu, cestina, pripadne nejaky ty moduly a pridavky... napr. prepinani klavesnice do cizich jazyku (minimalne nemcina, polstina, francouzstina) - takove live CD byva idealni pri cestach, kde clovek narazi na slabsi PC bez cestiny. Hlavne upravit konfiguraci Xtermu (vychozi mrnavoucky pismenka!!!) a pripadne ViMu - pridat syntaxe, spellcheck atd :) to se tyka i KDE zajimava byla taky slozka (ano slozka na desktopu), v niz by se mountovaly vsechny disky - podobne jako knoppix - ne ovsem aby zaplacly plochu
vim
nějakým blbým omylem spustil a pak se začal kolem sebe ohánět sekerou CD bez textového editorumcedit se nepočítá? OK, funkcemi se vi/vim zdaleka neblíží, ale na opravu konfiguráků IMO stačí v pohodě. Zahrnovat vi mi přijde jako vytváření těch nechtěných duplicit. Nesnažíme se vyrobit Knoppix, kde je půlka Debianu. Když by byl vim, chtěl by někdo třeba Emacs. Do toho se nechceme pouštět. To CD není primárně určeno k instalaci na disk.
Samozřejmě, chcete ukázat co nejvíc blikátek a plastového nevkusuPěkné - i když laciné - zjednodušení. Samozřejmě nám nejde o blikátka (a nevkus je subjektivní věc) - jde o vytvoření spustitelného CD, které bude dobrým instrumentem pro prohlížení offline obsahu portálu. Zároveň pak bude moci posloužit jako ukázkový systém, který je možné spustit na počítačíchevěřících Tomášů, aby se přesvědčili, že Linux je pohodlně použitelný systém. Volba prostředí KDE, která tě tak irituje, je založena na dvou věcech: a) SLAX používá KDE a naše CD bude vycházet ze SLAXu, proto budeme mít snazší práci; b) máme s KDE větší zkušenosti než s jinými prostředími, a proto budeme mít snazší práci. Jestli je vi(m) běžně považován za základní součást systému, o tom by se asi dalo polemizovat. Především záleží na tom, kdo provádí to zvažování... A od toho je tu tento zápis v blogu a tato diskuze. Já zastávám názor, že pro účely _tohoto projektu_ není zařazení vi(m) zásadní. Ostatní mohou mít jiný názor a nakonec dojdeme k nějakému rozhodnutí.
Jestli je vi(m) běžně považován za základní součást systému, o tom by se asi dalo polemizovat.Vim je snad v každém unix-like systému, který jsem kdy viděl. Připouštím že v některých základních instalacích není, ale to spíš kvůli tomu, že tam není vůbec nic, krom jádra a shellu.
Tiskni
Sdílej: