Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Amarok by tam mohl dát (jako jediný přehravač) leda tak sadista, to je děsivá příšera kterou k přehrávání nepřivede ani černá magie. Polovina lidí co znám, by to nedokázala.
Nad xine by se mohl líbit Totem.
Nicméně, vybrali jste KDE, budete trpět, to je vaše volba
Amarok by tam mohl dát (jako jediný přehravač) leda tak sadista, to je děsivá příšera kterou k přehrávání nepřivede ani černá magie.Tak jsem asi mág, protože mě se amarok rozjel hned
. Je pravda, že jeho mohutnost mě taky zaskočila, ale teď si nedokážu představit lepší přehrávač. Ale na Live distro bych ho nedával.
Windowsáci jsou zvyklí na komplexní přehrávač ve stylu WMPWMP používá ve Windows jen ten, kdo neví, že existuje něco lepšího.
Fluxbox se tam ponechá,male nedorozumeni :))) samozrejme ze se ponecha, ale nestalo by za to nakonfigurovat ho? (tj. kompletni menu, cestina, pripadne nejaky ty moduly a pridavky... napr. prepinani klavesnice do cizich jazyku (minimalne nemcina, polstina, francouzstina) - takove live CD byva idealni pri cestach, kde clovek narazi na slabsi PC bez cestiny. Hlavne upravit konfiguraci Xtermu (vychozi mrnavoucky pismenka!!!) a pripadne ViMu - pridat syntaxe, spellcheck atd :) to se tyka i KDE zajimava byla taky slozka (ano slozka na desktopu), v niz by se mountovaly vsechny disky - podobne jako knoppix - ne ovsem aby zaplacly plochu
vim nějakým blbým omylem spustil a pak se začal kolem sebe ohánět sekerou
. Ale jinak souhlas, koho třeba mohlo napadnout, že výchozím editorem ve stages Gentoo bude nano?
.
CD bez textového editorumcedit se nepočítá? OK, funkcemi se vi/vim zdaleka neblíží, ale na opravu konfiguráků IMO stačí v pohodě. Zahrnovat vi mi přijde jako vytváření těch nechtěných duplicit. Nesnažíme se vyrobit Knoppix, kde je půlka Debianu. Když by byl vim, chtěl by někdo třeba Emacs. Do toho se nechceme pouštět. To CD není primárně určeno k instalaci na disk.
Samozřejmě, chcete ukázat co nejvíc blikátek a plastového nevkusuPěkné - i když laciné - zjednodušení. Samozřejmě nám nejde o blikátka (a nevkus je subjektivní věc) - jde o vytvoření spustitelného CD, které bude dobrým instrumentem pro prohlížení offline obsahu portálu. Zároveň pak bude moci posloužit jako ukázkový systém, který je možné spustit na počítačíchevěřících Tomášů, aby se přesvědčili, že Linux je pohodlně použitelný systém. Volba prostředí KDE, která tě tak irituje, je založena na dvou věcech: a) SLAX používá KDE a naše CD bude vycházet ze SLAXu, proto budeme mít snazší práci; b) máme s KDE větší zkušenosti než s jinými prostředími, a proto budeme mít snazší práci. Jestli je vi(m) běžně považován za základní součást systému, o tom by se asi dalo polemizovat. Především záleží na tom, kdo provádí to zvažování... A od toho je tu tento zápis v blogu a tato diskuze. Já zastávám názor, že pro účely _tohoto projektu_ není zařazení vi(m) zásadní. Ostatní mohou mít jiný názor a nakonec dojdeme k nějakému rozhodnutí.
Jestli je vi(m) běžně považován za základní součást systému, o tom by se asi dalo polemizovat.Vim je snad v každém unix-like systému, který jsem kdy viděl. Připouštím že v některých základních instalacích není, ale to spíš kvůli tomu, že tam není vůbec nic, krom jádra a shellu.
Nevim, jestli jste nekdo ze zucastnenych videl live CD BSD FreeSBIE, ale to je narez. Je tam XFce, vypada suprove a ani nezere moc pameti. Programy jsou provazane a vcelku jednotneho vzhledu. Myslim, ze inspirace by to nebyla spatna
PS: Neni tam KAJ (cti KDE
)
Nechceme tam cpat spousty alternativnich window manageru, nasim cilem neni zavdecit se vsem, to ani nejde. Live distribuci je spousta, pokud odmitate KDE a chcete e17, urcite najdete jinou.
Tiskni
Sdílej: