Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Včera večer jsme s Leošem a Robertem vybírali software pro ABCLive 2005 (oficiální název ještě nebyl vybrán) a věřte mi, nebylo to jednoduché.
Důležitý fakt je, že se snažíme vyhnout duplicitám a každý typ programu by měl být zahrnut jen jedním (a kvalitním) zástupcem. Už tohle naznačuje, že výběr nebude lehký, protože v mnoha případech je výběr skutečně široký a je nutné pečlivě zvážit pro a proti jednotlivých řešení.
Nakonec z naší debaty vypnulo následující:
Typ SW | Název | Poznámka |
---|---|---|
DE/WM | KDE | alternativa fluxbox ve výchozím nastavení |
DE/WM | Fluxbox | pro odpůrce KDE a na slabší PC |
Office | OpenOffice.org 2.0b | Má v sobě zahrnutou integraci do KDE. |
WWW prohlížeč | Firefox | Lidé z Win jsou na něj zvyklí. |
WWW prohlížeč | Konqueror | Součást KDE, nutné mít stejné nastavení (pluginy, bookmarky, ...) |
E-mail klient | K-mail | Je to aplikace, která patří do Kontactu. Rozdíl mezi TB a KMailem není tak velký. |
Audio přehrávač | Beep Media Player | Pro KDE snad neexistuje jednoduchý přehrávač ala Winamp, Amarok je příliš komplexní aplikace |
Video přehrávač | kaffeine (xine-libs) | Grafické nadstavby nad mplayerem nejsou příliš dobré |
Správce souborů | Midnight Commander | Je důležité zajistit, aby asociace souborů v mc byli stejné, jako v KDE. |
Správce souborů | Krusader | MC je konzolový nástroj, proto tohle není duplicita. |
Jak je vidět, tak všechny duplicity se nám odstranit nepodařilo. Fluxbox jsme se rozhodli nechat a to v základním nastavení od jeho tvůrců. KDE bude výchozí, ale bude oproti normálnímu poněkud upravené. Firefox a Konqueror je tedy jediná duplicita, která se nám nepodařila odstranit. Ostatně podobná situace je i na Windows. U e-mailového klienta byla situace jednodušší, K-mail patří do Kontactu a je velmi podobný Thunderbirdu. Také jsme se rozhodli vypustit Koffice a na jejich místo dát OpenOffice.org 2.0b
Mnohem težší bylo vybrat multimediální přehrávače. Audio přehrávač číslo 1 pro KDE je Amarok, jenže to je pro většinu lidí až moc komplexní a složitá aplikace s nezvyklým ovládáním. Přestože jej sám používám, tak jsem ho nedoporučil. Jak se posléze ukázalo, pro KDE snad neexistuje jednoduchý přehrávač ve stylu Winampu/XMMS. Alespoň na kde-apps.org jsem nic nenašel. Volba proto nakonec padla na Beep Media Player. U video přehrávače byla situace jednodušší. Mplayer je sice skvělý a sám jej používám z příkazové řádky, ale GUI aplikace nad xine-libs
jsou lepší, což rozhodlo. Kaffeine se snadno integruje do KDE/Konqueroru a také má plugin do Mozilly.
Z časových důvodů jsme ještě nestačili rozhodnout o spoustě dalšího softwaru, teď mě napadá IM klient, grafické programy (bude tam Gimp a Inkscape?), textový www prohlížeč, ... . Takže nás čeká ještě spousta práce.
Tiskni
Sdílej:
Amarok by tam mohl dát (jako jediný přehravač) leda tak sadista, to je děsivá příšera kterou k přehrávání nepřivede ani černá magie.Tak jsem asi mág, protože mě se amarok rozjel hned
Windowsáci jsou zvyklí na komplexní přehrávač ve stylu WMPWMP používá ve Windows jen ten, kdo neví, že existuje něco lepšího.
Fluxbox se tam ponechá,male nedorozumeni :))) samozrejme ze se ponecha, ale nestalo by za to nakonfigurovat ho? (tj. kompletni menu, cestina, pripadne nejaky ty moduly a pridavky... napr. prepinani klavesnice do cizich jazyku (minimalne nemcina, polstina, francouzstina) - takove live CD byva idealni pri cestach, kde clovek narazi na slabsi PC bez cestiny. Hlavne upravit konfiguraci Xtermu (vychozi mrnavoucky pismenka!!!) a pripadne ViMu - pridat syntaxe, spellcheck atd :) to se tyka i KDE zajimava byla taky slozka (ano slozka na desktopu), v niz by se mountovaly vsechny disky - podobne jako knoppix - ne ovsem aby zaplacly plochu
vim
nějakým blbým omylem spustil a pak se začal kolem sebe ohánět sekerou CD bez textového editorumcedit se nepočítá? OK, funkcemi se vi/vim zdaleka neblíží, ale na opravu konfiguráků IMO stačí v pohodě. Zahrnovat vi mi přijde jako vytváření těch nechtěných duplicit. Nesnažíme se vyrobit Knoppix, kde je půlka Debianu. Když by byl vim, chtěl by někdo třeba Emacs. Do toho se nechceme pouštět. To CD není primárně určeno k instalaci na disk.
Samozřejmě, chcete ukázat co nejvíc blikátek a plastového nevkusuPěkné - i když laciné - zjednodušení. Samozřejmě nám nejde o blikátka (a nevkus je subjektivní věc) - jde o vytvoření spustitelného CD, které bude dobrým instrumentem pro prohlížení offline obsahu portálu. Zároveň pak bude moci posloužit jako ukázkový systém, který je možné spustit na počítačíchevěřících Tomášů, aby se přesvědčili, že Linux je pohodlně použitelný systém. Volba prostředí KDE, která tě tak irituje, je založena na dvou věcech: a) SLAX používá KDE a naše CD bude vycházet ze SLAXu, proto budeme mít snazší práci; b) máme s KDE větší zkušenosti než s jinými prostředími, a proto budeme mít snazší práci. Jestli je vi(m) běžně považován za základní součást systému, o tom by se asi dalo polemizovat. Především záleží na tom, kdo provádí to zvažování... A od toho je tu tento zápis v blogu a tato diskuze. Já zastávám názor, že pro účely _tohoto projektu_ není zařazení vi(m) zásadní. Ostatní mohou mít jiný názor a nakonec dojdeme k nějakému rozhodnutí.
Jestli je vi(m) běžně považován za základní součást systému, o tom by se asi dalo polemizovat.Vim je snad v každém unix-like systému, který jsem kdy viděl. Připouštím že v některých základních instalacích není, ale to spíš kvůli tomu, že tam není vůbec nic, krom jádra a shellu.