Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Včera večer jsme s Leošem a Robertem vybírali software pro ABCLive 2005 (oficiální název ještě nebyl vybrán) a věřte mi, nebylo to jednoduché.
Důležitý fakt je, že se snažíme vyhnout duplicitám a každý typ programu by měl být zahrnut jen jedním (a kvalitním) zástupcem. Už tohle naznačuje, že výběr nebude lehký, protože v mnoha případech je výběr skutečně široký a je nutné pečlivě zvážit pro a proti jednotlivých řešení.
Nakonec z naší debaty vypnulo následující:
| Typ SW | Název | Poznámka |
|---|---|---|
| DE/WM | KDE | alternativa fluxbox ve výchozím nastavení |
| DE/WM | Fluxbox | pro odpůrce KDE a na slabší PC |
| Office | OpenOffice.org 2.0b | Má v sobě zahrnutou integraci do KDE. |
| WWW prohlížeč | Firefox | Lidé z Win jsou na něj zvyklí. |
| WWW prohlížeč | Konqueror | Součást KDE, nutné mít stejné nastavení (pluginy, bookmarky, ...) |
| E-mail klient | K-mail | Je to aplikace, která patří do Kontactu. Rozdíl mezi TB a KMailem není tak velký. |
| Audio přehrávač | Beep Media Player | Pro KDE snad neexistuje jednoduchý přehrávač ala Winamp, Amarok je příliš komplexní aplikace |
| Video přehrávač | kaffeine (xine-libs) | Grafické nadstavby nad mplayerem nejsou příliš dobré |
| Správce souborů | Midnight Commander | Je důležité zajistit, aby asociace souborů v mc byli stejné, jako v KDE. |
| Správce souborů | Krusader | MC je konzolový nástroj, proto tohle není duplicita. |
Jak je vidět, tak všechny duplicity se nám odstranit nepodařilo. Fluxbox jsme se rozhodli nechat a to v základním nastavení od jeho tvůrců. KDE bude výchozí, ale bude oproti normálnímu poněkud upravené. Firefox a Konqueror je tedy jediná duplicita, která se nám nepodařila odstranit. Ostatně podobná situace je i na Windows. U e-mailového klienta byla situace jednodušší, K-mail patří do Kontactu a je velmi podobný Thunderbirdu. Také jsme se rozhodli vypustit Koffice a na jejich místo dát OpenOffice.org 2.0b
Mnohem težší bylo vybrat multimediální přehrávače. Audio přehrávač číslo 1 pro KDE je Amarok, jenže to je pro většinu lidí až moc komplexní a složitá aplikace s nezvyklým ovládáním. Přestože jej sám používám, tak jsem ho nedoporučil. Jak se posléze ukázalo, pro KDE snad neexistuje jednoduchý přehrávač ve stylu Winampu/XMMS. Alespoň na kde-apps.org jsem nic nenašel. Volba proto nakonec padla na Beep Media Player. U video přehrávače byla situace jednodušší. Mplayer je sice skvělý a sám jej používám z příkazové řádky, ale GUI aplikace nad xine-libs jsou lepší, což rozhodlo. Kaffeine se snadno integruje do KDE/Konqueroru a také má plugin do Mozilly.
Z časových důvodů jsme ještě nestačili rozhodnout o spoustě dalšího softwaru, teď mě napadá IM klient, grafické programy (bude tam Gimp a Inkscape?), textový www prohlížeč, ... . Takže nás čeká ještě spousta práce.
Tiskni
Sdílej:
Amarok by tam mohl dát (jako jediný přehravač) leda tak sadista, to je děsivá příšera kterou k přehrávání nepřivede ani černá magie. Polovina lidí co znám, by to nedokázala.
Nad xine by se mohl líbit Totem.
Nicméně, vybrali jste KDE, budete trpět, to je vaše volba
Amarok by tam mohl dát (jako jediný přehravač) leda tak sadista, to je děsivá příšera kterou k přehrávání nepřivede ani černá magie.Tak jsem asi mág, protože mě se amarok rozjel hned
. Je pravda, že jeho mohutnost mě taky zaskočila, ale teď si nedokážu představit lepší přehrávač. Ale na Live distro bych ho nedával.
Windowsáci jsou zvyklí na komplexní přehrávač ve stylu WMPWMP používá ve Windows jen ten, kdo neví, že existuje něco lepšího.
Fluxbox se tam ponechá,male nedorozumeni :))) samozrejme ze se ponecha, ale nestalo by za to nakonfigurovat ho? (tj. kompletni menu, cestina, pripadne nejaky ty moduly a pridavky... napr. prepinani klavesnice do cizich jazyku (minimalne nemcina, polstina, francouzstina) - takove live CD byva idealni pri cestach, kde clovek narazi na slabsi PC bez cestiny. Hlavne upravit konfiguraci Xtermu (vychozi mrnavoucky pismenka!!!) a pripadne ViMu - pridat syntaxe, spellcheck atd :) to se tyka i KDE zajimava byla taky slozka (ano slozka na desktopu), v niz by se mountovaly vsechny disky - podobne jako knoppix - ne ovsem aby zaplacly plochu
vim nějakým blbým omylem spustil a pak se začal kolem sebe ohánět sekerou
. Ale jinak souhlas, koho třeba mohlo napadnout, že výchozím editorem ve stages Gentoo bude nano?
.
CD bez textového editorumcedit se nepočítá? OK, funkcemi se vi/vim zdaleka neblíží, ale na opravu konfiguráků IMO stačí v pohodě. Zahrnovat vi mi přijde jako vytváření těch nechtěných duplicit. Nesnažíme se vyrobit Knoppix, kde je půlka Debianu. Když by byl vim, chtěl by někdo třeba Emacs. Do toho se nechceme pouštět. To CD není primárně určeno k instalaci na disk.
Samozřejmě, chcete ukázat co nejvíc blikátek a plastového nevkusuPěkné - i když laciné - zjednodušení. Samozřejmě nám nejde o blikátka (a nevkus je subjektivní věc) - jde o vytvoření spustitelného CD, které bude dobrým instrumentem pro prohlížení offline obsahu portálu. Zároveň pak bude moci posloužit jako ukázkový systém, který je možné spustit na počítačíchevěřících Tomášů, aby se přesvědčili, že Linux je pohodlně použitelný systém. Volba prostředí KDE, která tě tak irituje, je založena na dvou věcech: a) SLAX používá KDE a naše CD bude vycházet ze SLAXu, proto budeme mít snazší práci; b) máme s KDE větší zkušenosti než s jinými prostředími, a proto budeme mít snazší práci. Jestli je vi(m) běžně považován za základní součást systému, o tom by se asi dalo polemizovat. Především záleží na tom, kdo provádí to zvažování... A od toho je tu tento zápis v blogu a tato diskuze. Já zastávám názor, že pro účely _tohoto projektu_ není zařazení vi(m) zásadní. Ostatní mohou mít jiný názor a nakonec dojdeme k nějakému rozhodnutí.
Jestli je vi(m) běžně považován za základní součást systému, o tom by se asi dalo polemizovat.Vim je snad v každém unix-like systému, který jsem kdy viděl. Připouštím že v některých základních instalacích není, ale to spíš kvůli tomu, že tam není vůbec nic, krom jádra a shellu.
Nevim, jestli jste nekdo ze zucastnenych videl live CD BSD FreeSBIE, ale to je narez. Je tam XFce, vypada suprove a ani nezere moc pameti. Programy jsou provazane a vcelku jednotneho vzhledu. Myslim, ze inspirace by to nebyla spatna
PS: Neni tam KAJ (cti KDE
)
Nechceme tam cpat spousty alternativnich window manageru, nasim cilem neni zavdecit se vsem, to ani nejde. Live distribuci je spousta, pokud odmitate KDE a chcete e17, urcite najdete jinou.