Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Velmi mnoho bloggerů se věnuje ve svých zápiscích současné finanční a hospodářské krizi, jež se týká každého z nás, minimálně tak že o ní můžeme pravidelně slyšet z médií. Nebudu se v tomto zápisku rozepisovat o tom, jaké vidím příčiny avýchodiska, o tom píše mnoho zkušenějších a povolanějších.
Přesto se však neubráním pocitu, že si tak trochu za současný stav můžeme sami, my lidé, my spotřebitelé, my voliči. Možná by více než dokonalé záchranné balíky významných ekonomů pomohlo, kdyby každý začal u sebe. Kdyby se každý věnoval oboru, který ho baví a který je přínosem, nežil na dluh a zejména si nepořizoval spotřební úvěry, neuzavíral smlouvy mezi dveřmi, nerozdával peníze na ulici na projekty, o kterých nic neví, neposlouchal prázdná a populistická hesla rozličných demagogů, místo bulváru si uměl vybírat ty správné informace. Možná by se potom prostředky méně ztrácely do samoživných černých děr.
Mám teď zkouškové období, po dnech strávených nad matikou jsem se potřeboval večer nějak odreagovat a proto jsem napsal pět krátkých, mírně ironických příběhů. Tyto krátké povídky přibližují pět fiktivních osobností a patero povolání. O tom, který příběh se vám líbil nejvíce, popřípadě vám i připadl v něčem výstižný, můžete hlasovat v anketě.
Jirkovi byla do vínku dána nemalá dávka inteligence, ale také nulová empatie. Díky své povaze neměl moc přátel, ani nebyl nikterak fyzicky silný, přesto byl svým způsobem osobnost a uměl se z problémů rychle vylízat. Pokud z toho měl prospěch, rád žaloval učitelům nebo pomlouval své okolí. Ve školce a škole býval osobnost, rád roznášel o svých spolužácích klepy, moc přátel neměl, ale vždy se vetřel do středu dění.
Po absolvování střední školy Jirku nepřijali na žurnalistiku, jeho písemný projev nebyl nikterak valný a komise ho klasifikovala jako nevyzrálý. Jirka se nějakou dobu protloukal, než se mu podařila životní šance, přijal pozvání na večírek svého švagra, téhož času poslance a nafotil ho vrávorajícího v podnapilém stavu, díky konexím se mu podařilo fotky úspěšně zpeněžit a nastoupit do nově vznikajícího bulvárního deníku Bahno. Jirka se stal díky Bahnu populárním. Jirka ctí zásadu, na každého je dobré něco vědět. Dělí lidi pouze na dvě kategorie - na nezajímavé ovce a ty zajímavé nebo potenciálně zajímavé, na které stojí za to něco vyčmuchat. Neštítí se obvolávat příbuzné, navštěvovat je pod falešnými identitami, zastrašovat je. Jirka si nežije špatně, bydlí v hezkém domku za městem a každé dopoledne vyráží na lov. Nedávno měl Jirka dobrý den, podařilo se mu vyfotit právě zemřelou 80destátiletou umělkyni, celý život dbala o svou vizáž i přes stáří a těžkou nemoc o sebe pečovala a pečlivě zakrývala každou vrásku, po smrti už ale nic nezakryje. Sestrička Anča pustila Jirku za tisícovku a bonboniéru zadním vchodem do márnice a Jirkovi se podařil sólokapr.
Jirka praktikuje teorii velké a malé špíny, pokud na někoho zná velkou špínu, může ho vydírat, aby mu o sobě pravidelně dodával malou špínu. Bezohledu na to zda vydíraná osoba dodrží či nedodrží slovo, pokud její popularita opadne a Jirkovi se přestane vyplácet malá špína, zveřejní špínu velkou a získá tak článek na titulní stranu.
Jirka je přeci lidumil, svoji práci přece dělá pro lidi, protože lidi mají právo na informace, a jeho práce je tedy bohulibým posláním.
Co by malý nebyl Jarda nijak zvláště nadaný kluk, rozhodně ale nebyl nijak hloupý, a když šlo do tuhého, své věci si uměl vždy zařídit. Jen často nevěděl, co vlastně pořádně od života chce. Ve skrytu duše trochu záviděl například spolužacce Hance, která chtěla být zvěrolékařkou a ve svém volném čase běhala kolem zvířat. Záviděl Petrovi, který chtěl být automechanikem a doma v kůlně si po večerech stavěl vlastní sporťák. Nechápal Kamila a Jakuba, kteří v rohu třídy neustále diskutovali jakési matematické vzorce. Jardu nebavila pořádně ani škola, přesto se špatně neučil a po základní škole absolvoval střední školu, kde byl zlatým průměrem. Při výběru vysoké školy čekalo Jakuba dilema, nevěděl pro jakou školu se rozhodnout, podal si tedy přihlášku na právo, medinu a ekonomku - když nevyjdou ta práva, tak holt bude z Jardy třeba doktor nebo slavnej ekonom. Nevyšla bohužel ani jedna škola a Jarda se cítil mizerně. Půl roku navštěvoval kurzy angličtiny a celé dny se coural rušným velkoměstem, každý se za něčím honil, každý někam pospíchal.
Jarda se ale brzy vzpamatoval. Pochopil smysl života. Zjistil totž, že hlavní motivací jsou peníze. S penězmi bude moc dělat cokoliv, bude na tom lépe než Hanka, která bude sedět od rána do večera v ordinaci, nebo Petr, který bude celé dny dřít v dílně. Jarda neváhal, našel si kontakt na společnost poskytující poradenství v oblasti pojišťovnictví a finančnictví. Jarda vyfasoval vizitky, na kterých stálo: "MegaSolutions & company - consultant Jaromír Tlučhuba, senior insurance & finance manager". K vizitkám dostal koženkové desky se smlouvami a jako pozornost podniku kravatu. Zakoupil si v outletu draze vypadající oblek a vyrazil na obchodní jednání po českých domácnostech. Narozdíl od kolegů, kteří v byznysu brzy končili, se Jaromírovi začalo dařit, našel způsoby jak přesvědčit důvěřivé spoluobčany, aby smlouvu podepsali. Vybíral si převážně velmi mladé maminky v domácnosti nebo přívětivé seniory. Nedávno se mu podařil opravdů dobrý obchod a důvěřivé Jarmile Svaté zařídil životní a úrazové pojištění, které bylo ve speciální akci spolu s penzijním připojištěním a navíc ještě za 1999 korun knížkou o tom, jak zbohatnout.
Volný čas Jarda věnoval sebezdokonalování, kupoval si zahraniční knížky o rétorice, řeči těla, vystupování a doma před zrcadlem si trénoval nové triky. Jarda rychle postupoval ve firemním žebříčku, vedení podniku ho dávalo za vzor novým uchazečům a nakonec jej učinilo zodpovědným za jejich školení. Měsíční příjem Jardy se pohybuje kolem 90 000 korun, do budoucna by si rád založil vlastní živnost v oblasti finančního poradenství a stal se tak částečným rentiérem. Jarek je velkým voličem pravicových stran, každý je přeci svého štěstí strůjcem. Jarda vykonává povolání, jež je velkým přínosem pro lidi, protože přeci myslí na jejich budoucnost a blahobyt.
Bez jakékoliv ironie Jarmilka měla opravdu těžké dětství. Otec Jarmilky byl alkoholik, matka měla na starosti Jarmilku a další tři sourozence, což pro ni nebylo lehké zvládnout a bývala často vyčerpaná a nevrlá. Jarmilka nikdy nebyla zrovna nejchytřejší děvče, ale vždy byla velmi chápává, citlivá vůči bolesti druhých a chtěla jim pomoci, přesto že se sama nenacházela v nejlepší situaci. Ve škole byla Jarmilka terčem posměchu, ostatní děti se jí smály, za to že není příliš hezká, za to že má staré šaty a když nebyl důvod, rychle si zas něco vymyslely. Pro Jarmilku byla škola utrpením, neučila se velmi dobře, nejraději se uzavírala do sebe a snila.
I po skončení školy zůstala Jarmilka uzavřená, byla to taková éterická bytost, tichá a snadno přehlédnutelná. Jarmilka si našla práci prodavačky v supermarketu, práce ji příliš nenaplňovala. Měla ochotu pomáhat druhým, ale nevěděla jak, její vzdělání, znalosti, životní zkušenosti, fyzická ani mentální síla ji nedávali příliš mnoho možností. K Jarmilce chodila do supermarketu pravidelně nakupovat jedna starší paní, která se k ní chovala vždy slušně a měla pro Jarmilku vždy vlídné slovo a pochopení, jednou tato paní Jarmilku pozvala na sraz přátel církve Svědků svaté prozřetelnosti. Jarmilka se dostavila na avizovaný sraz konající se v nedalekém komunitním centru a sedla si mezi diváky. Přednášející Josef Pravda, vysoký statný muž v drahém kabátě svým uhrančivím pohledem Jarmilku doslova ohromil. Josef vyprávěl o zásadách členů církve, o tom jak každý má své místo a je užitečný. Najednou se Jarmilka cítila silná, cítila že je mezi svými, mezi lidmi co jí rozumí a společně budou pomáhat druhým. Hned po skončení přednášky se Jarmilka u Josefa zaregistrovala, vyplnila souhlas s inkasem na měsíční členský poplatek 500 korun - náklady nezbytně nutné na pronájem a provoz prostor církve. Jarmilka se u Josefa také přihlásila do řad aktivních členů církve, kteří chtějí pomoci více a ve spolupráci s nadací Anděly Šminkové, populární celebrity připravují s Josefem prodej samolepek na pomoc postiženým a hladovějícím dětem v třetích zemích.
Jarmilka je velice užitečná obzvláště dětem, osamoceným či postarším lidem, neboť jim nabízí vlídné slovo, možnost udělat dobrý skutek a také odborný výklad o zákonitostech tohoto světa dle bible Svědků svaté prozřetelnosti, což zejména v případě našich dětí přispěje k jejich vhodné výchově a pochopení souvislostí.
Hugo vyrůstal v drsné čvrti, kde o své postavení musel už od děství tvrdě bojovat. Hugo nepotřeboval nikdy žádnou školu na to, aby si dokázal spočítat svých pět a pět. Pouličním kšeftařením a vekslováním si vydělal poměrně slušný kapitál, který ovšem nepropil, či neprofetoval, jako celá řada jemu podobných, ale investoval. Hugo se v podnikání rozhodl zůstat u profese jemu blízké, založil si tedy firmu "Prachy HNED TEĎ s.r.o." a začal poskytovat spotřebitelské úvěry.
Hugova firma se rychle rozrůstala, takže si mohl dovolit najmout osobní konzultanty, kteří za něj obstarali veškerou komunikaci s klienty. Nedávno se Hugovi podařil zase dobrý obchod, navštívila jej věrná klientka Jarmila Svatá, která má u jeho společnosti již třetí spotřebitelský úvěr, Jarmilin příjem totiž nestačí na pokrytí všech nákladů, splácení všech měsíčních poplatků a splátek za nedávno zakoupený LCD televizor se zabudovaným přijímačem digitáního vysílání, který nutně potřebuje ke sledování svého oblíbeného náboženského programu. Teď navíc Jarmilu vyhodili z práce a nemůže splácet ani úvěry od Huga. Hugovi nebyl osud Jarmily lhostejný, opřel se do křesla a hluboce se zamyslel, posléze vyndal papír a zlatým perem začal psát různé "složité" grafy a propočty (musel použít sčítání, odčítání a dokonce i násobení), po hodině usilovné práce byl již výsledek na světě. Jarmila opustí pronájem a přestěhuje se do holobytu, čímž se razantně sníží její životní náklady, dále se přihlásí na úřadu práce, odkud bude pobírat příspěvěk v nezaměstnanosti, z nějž bude odvádět Hugovi měsíční splátky následujících 30 let, se započítaným RPSN úrokem 20%. Hugo je neskutečný dobrák, přestože je úspěšným podnikatelem, je také nadšeným stoupencem levice, ta přece nenechá lidi ve štychu, ne?
Tiskni
Sdílej:
No, on ekonomický cyklus figuruje i v ekonomickém modelu, který naivně důvěřuje tržnímu principu na sto procent. Říkám naivně, ale není to zas tak pravda, mnohem naivnější je si myslet, že se zase ukázalo, že "tržní ekonomika je odsouzena k zániku" atp. Ve skutečnosti tržní ekonomice vděčíme za to, že si žijeme takhle krásně, nikoliv jako dejme tomu začátkem 19 století nebo někde ve slumu v Kalkatě. Nezapomeňte že i když probíhá největší ekonomická kalamita od třicátých let, v podstatě se nám nic vážného nestalo, jen máme k dispozici o něco míň peněz. Ztráta zaměstnání sice an člověka těžce dolehne, není však dnes existenciálním ohrožením. Zato před dvěma a více stoletími se pojem krize vztahoval na události, kdy vám šlo o krk, kdy široké vrstvy obyvatel neměly co jíst, nebo morové epidemi vybíjely obyvatelstvo po desítkách procent. V dnešní době si naproti tomu nějaký hladomor vůbec ani neumíme představit, a kvičíme, že je všechno v tahu...
Ale zpátky: ekonomický cyklus expanze-recese patří k hospodářství, a patřil by i kdyby neviditelná pazoura trhu nakrásně fungovala ideálně a bez chyb, jako v představách pana hradního meterologa. m"žete si to ověřit v učebnicích. Jedna z těch rad pro období krize by rozhodně měla být "nepropadejte panice". Nechovejme se jako histeričtí blázni, sakra. Tuším že na Islandu někdo řekl, že jde jen o momentální zpomalení, které je drobnou skvrnkou na bezprecedentní prosperitě, kterou si (na západě) užíváme. Jaká to pronikavá pravda... Problém je, že člověk rychle zhýčká, takže mu přijde, že prosperita je danou věcí na kterou má nárok; a propad životní úrovně zase nějaká nehorázná věc, za kterou musí někdo konkrétní být odpovědný, zavřený a tak dále. Přitom by se spíš mělo říct, že na světě to tak už chodí.
5.2.2009 18:30
microcz | skóre: 18
| blog: Michalův zápisník
| Praha
máš pravdu kazí :) ...ta anketa je taková sobecká zpětná vazba pro mě a to ze dvou důvodů ...jednak mě zajímá jestli mám příště podobné kydy publikovat, nebo je raději strkat do šuplíku (viz poslední bod ankety) ..a za druhé i když to bortí celkový dojem z příběhů, je pro mě zajímavé sledovat kdo jaký příběh/osobu vidí jako výstižnější nebo dokonce potenciálně nebezpečnější, pro to co sleduje ve svém okolí, protože ne každý z nás má stejný názor
tolik zbytecneho textu .. pritom staci napsat
pane profesore dekujeme
A to nemyslim nijak negativne.
si uměl vybírat ty správné informaceTohle se mi "líbí"
Výborné. Máte talent. Přiběhy jsou skoro jako zrcadlo dnešního světa.
5.2.2009 19:55
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Ale diky za dobre pobaveni. +1 dude.
rad bych upozornil, ze Franta dnes:
Frantovi dluzime vsichni desetitisice mesicne.
hele polívku bys za mne zaplatil
musim priznat, ze jste me trochu zklamal, vim ze nepobirate zadny horentni plat, ale ze jste takova drzgresle, ze chudak si dovoli radeji rici jen o polevku a ne o hlavni jidlo, to me zaskocilo
Opravdu byl ten pád tak strmý? Opravdu pouhých 14 dní?
11.2.2009 16:51
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Frantovi dluzime vsichni desetitisice mesicne.Hmm, a za co???
to je skutecne sila a ja Vas pane kolego obdivuji. Jenom jsem nerozumnel te kleci?
dekuji za objasneni, ja to nekritizuji, jenom nejsem v te problematice zbehly a nebyl jsem si jist, na co narazite. Jen na okraj, vi se to pred porodem, ze to s ditetem takhle bude vypadat?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
5.2.2009 18:00
6.2.2009 01:20
6.2.2009 16:17
7.2.2009 13:08