Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
GNU/Linux je kvalitní operační systém. Je dodáván obvykle ve formě ucelených distribucí, které zajišťují snadnou dostupnost software a jeho pohodlnou instalaci i pro nezkušené uživatele. Navíc ho lze obvykle získat zcela zdarma a legálně.
Jak je tedy možné, že si drží minoritní podíl na desktopech a není číslo jedna pro firemní intranetové servery?
Pokusím se shrnout některé důvody a popsat řešení, které není ničím novým a je nejen v IT využíváno pro prosazení vlastních produktů na trhu.
Nemám vůbec žádné pochyby, že linux je dnes pro neznalé uživatele daleko přívětivější než systém Microsoftu. Mám to otestováno, i zcela nemožný uživatel si dokáže nainstalovat Mandrivu a následně ji spravovat. Instalační proces mu poradí s balíčky, nastaví firewall, nabídne bezpečnostní aktualizaci. Uživatel sice neví co je to firewall, ale protože je to přednastaveno, tak ho odklikne. Defaultní konfigurace firewallu je natolik inteligentní, že si za provozu ani neuvědomuje jeho existenci a přesto je slušně chráněn (veškerá příchozí nenavázaná spojení DROP). Pokud mu někdo ukáže jak spustit drakconf, dokáže si v něm sám najít jak doinstalovávat nebo odinstalovávat programy. Drtivá většina hardware je detekována a nainstalována automaticky (a co není, to pravděpodobně beztak nerozjede).
Dříve se vyskytující problémy, například při surfování na internetu, dnes prakticky neexistují. To, že je někde pár bezvýznamných nezobrazitelných stránek nebo banka s nefungujícím internetovým bankovnictvím, nepovažuji za problém. Bavíme se o masách uživatelů a pro ty online správa účtu pořád ještě není bežná činnost.
Pokud tento stav srovnám s majoritním MS Windows, obstojí například taková Mandriva na výbornou. Po instalaci Windows má uživatel v lepším případě holý systém a čekají ho hodiny shánění software a jeho instalace. Poslední Windows jsou mnoho let staré a o novém hardware obvykle vůbec nic netuší. Pohádkou je informace o bezproblémové instalaci ovladačů z přiloženého CD. Možná to CD už nemáte, možná je tam deset verzí a vy jako uživatel se musíte umět mezi nimi správně rozhodnout. Možná je tam samospouštěcí instalační program, který obvykle nainstaluje desítky dalších "užitečných" pomůcek do systému. Jednoduše znalosti potřebné pro instalaci údržbu windows jsou řádově vyšší.
Musí tedy existovat důvody, proč Linux svou zaostalou konkurenci neválcuje.
Shrňme si ty nejčastější:
Pravděpodobně by se našly i jiné důvody, tyto ale považuji za nejdůležitější. Problémy s nekompatibilitou se sw co uživateli doporučí známí považuji za podmnožinu pro hry, protože v těch ostatních případech se jedná o okrajové záležitosti netýkající se mas uživatelů.
Pro firmy obvykle není na prvním místě cena řešení (dokud se drží na únosné výši), ale snadnost realizace a předvídatelnost úspěšného výsledku.
To může být jedním z důvodů, proč má Microsoft docela slušný podíl na trhu firemních serverů. Prostě dodává krabici a manager ví, že když ji koupí, tak s ní lze udělat to a to. Že lze téhož třeba i s lepšími výsledky dosáhnou s něčím co je zadarmo, není tolik důležité. Pokud konkrétní krabice problém řeší, tak jistota má svoji hodnotu, která jednoduše přečíslí vyšší náklady. Nemluvě o nákladech na vyhledání alternativního řešení.
Z hlediska rozhodování je upřednostnění krabice zcela správné a racionální chování.
Administrátoři pracující x-let s OS Windows upřednostňují systém který znají a na kterém mají představu jakým způsobem mohou čeho dosáhnout.
Samozřejmě další důvody se mohou překrývat s důvody pro domácí uživatele (a to včetně her, jak vidím u současného zaměstnavatele), ale za hlavní motor považuji výše zapsané.
Všechny problémy zde popsané považuji dnes za poměrně snadno překonatelné. Zjednodušeně řešeno, pokud lze linux vzít v potaz jako funkční alternativu, lze ho prosadit jako správnou volbu. Stačí ho trochu popostrčit.
Při čtení důvodů vyplývá na povrch jedna skutečnost: jak domácí uživatelé tak i firmy hledají řešení.
Domácí uživatel chce pracovat v kancelářských aplikacích, hrát hry, surfovat po webu, připojit si digitální foťák. Firma potřebuje zajistit poštu, sdílet soubory, provozovat VoIP telefonii, vždy něco konkrétního.
Tyto potřeby lze myslím snadno vysledovat, a protože linux a aplikace pro něj je již pokrývají, i zajistit. V oblasti her linux nenabízí dostatečné prostředky, nicméně i tam lze poptávku utišit například oddělením funkce herní konzole a počítače, přičemž takovéto řešení má mnohé výhody.
Některé společnosti dospělost linuxu již podchytili, i v ČR je dostupná například nabídka routerů na klíč včetně HW, předinstalace, nastavení a podpory. Nicméně nabídku nepovažuji za ucelenou, navíc pokrývá jen omezené spektrum požadavků, někdy vyžaduje po odběrateli kompletní outsourcování řešení na třetí stranu. Není zaměřena na domácí uživatele.
Každý kdo s produktem založeným na linuxu přichází, začíná od nuly. Proto se obvykle omezuje jen na pokrývání nejjednodušších potřeb, například již zmiňovaný firewall na klíč, či na produkty s vysokou přidanou hodnotou (podpora a správa).
Jedním z možných řešení by mohlo být vytipování nejčastějších požadavků a vytvoření adekvátních linuxových patternů pro jejich řešení.
Patterny by měly mít významy předváděcí (prezentace výsledku), návodu (kuchařka jak na to vlastními silami), srovnávací (více patternů řešící totéž jinými způsoby či za pomoci odlišného linxuového software) a přesvědčovací.
Úspěšný pattern by byl takový, který by vzali za své komerční společnosti a začali z něj odvovozovat své služby.
Dále uvedu některé příklady, které mne napadly.
Pattern popisující konkrétní řešení například za pomoci: postfix, amavis, vacation, POP3/imap server, clamav, spamassasin. Nejde jen o rozchození, spíše o běžné úkony jako přidání nové schránky, nastavení odpovědí pro uživatele, filtrování spamu a pod. Prostě činnosti, které admin běžně dělá.
Jiný pattern popisující totéž pomocí nějaké komerční linuxové aplikace.
U obou by měl být i technický popis pro zájemce, kteří jsou připraveni toto realizovat vlastními silami, ale měly by být uvedeny i komerční nabídky firem, které jsou schopny v patternu popisované řešení zajistit.
Přínosy tohoto patternu:
Patterny popisující instalaci desktopu pro konkrétní oborovou činnost. Řekněmě například pro DTP by zahrnoval výběr programů pro vektorovou grafiku, pro sazbu, pro bitmapovou grafiku. Pro sekretářku by pattern obsahoval třeba distribuce+GNOME+OOo+Firefox+Evolution a popis jejích běžných pracovních činností.
Tohle bude asi většina lidí považovat za kravinu, ale já tomu opravdu věřím.
Myslím že u nás neexistuje nabídka pc pro BFU uživatele, bez ohledu na operační systém
PC prodávaná s linuxem se dělí na dvě skupiny. V první je linux přiložen nebo předinstalován, aby byl počítač papírově prodán s operačním systémem. Druhou skupinu tvoří specializovaná nabídka pro již existující uživatele, například 64bitove stroje na linuxsoft.cz a snad i jiní.
Přitom pc pro domácnost jsou oblastí dosud neobsazenou. Představte si BFU jak jde koupit počítač a dostane balík PC s předkonfigurovaným linuxem, k němu digitální foťák a webkameru. Nebo třeba mobil.
Sestava vybraná ze stroprocentně podporovaného hardware s předváděčkou, jak jednoduše si stáhne fotky z foťáku případně popovídá s někým jiným po internetu zadarmo. Takové BFU bude rázem pro své okolí king, protože nikdo jiný si toto nakonfigurovat nedokáže.
Proč to uvádím jako pattern? Tady opravdu jde o to, aby i Pepa co prodává pc ve Lhotě na náměstí dokázal takový počítač zkompletovat a považoval to za svou konkurenční výhodu. Nebo ho zakoupit již předpřipravené od dodavatele a dokázal jeho výhody zákazníkovi předvést.
Pepu ale nezajímá jestli bude mít linux 2% nebo 90%. On chce prodat co nejvíc při vynaložení co nejmenší námahy.
Pattern může zahrnovat distribuci a programy + výčet HW s ním kompatibilní.
Popis řešení na starém HW, popis řešení na novém HW, tarifikace.
V konceptu patternů je jeden nedostatek. Ten kdo pattern připraví a poskytne svůj výtvor, vynaloží nemalé usilí a je potřeba aby byl k tomu nějak motivován.
Motivací může být například snaha propagovat linux. Toto lze očekávat u různých LUGů (czLUG asi ne, ten si není schopen ani vytvořit pořádné webstránky nedělající ostudu linuxu). V ČR bych dával větší šanci Liberixu. Takto vytvořené nebo spravované patterny by měly pravděpodobně jako hlavní výhodu snadnou opakovatelnost a mohly by u nich být uvedeny konkurující si nabídky implementátorů.
Aby se patterny linuxových řešení staly opravdovou hybnou silou, je třeba aby se zapojil komerční sektor. Z jiných oborů je zřejmé, že patterny jsou používány společnostmi pro propagaci svých produktů.
Patterny pro domácí pc by mohla vytvářet firma zainteresovaná na prodeji konkrétního hw, případně firma aspirující na dodavatele pro Pepu. Jednou za pár měsíců by obměnila HW tak, aby byl kompatibilní s popisujícím patternem a jimi předpřipraveným distrem, jednou za delší čas by připravila nové distro připadně aktualizovala pattern. Na tomto příkladu je vidět přínos správy patternu třetí stranou, protože jednomu maloměstskému prodejci by se tato námaha nevyplatila.
Řešení pošty nad opensource programy by mohl popisovat jejich implementátor. Sice jím vytváří návod pro konkurenci, ale uvede-li tento pattern na svých stránkách, pravděpodobně přesvědčí některé hledače informací pro řešení vlastními silami k zakoupení hotového řešení.
Pattern pro internetové kavárny by mohl vytvořit dodavatel (HW za desítky tisíc, thin clients, instalace, dlouhodobý support).
Možná je to celé kravina :) A možná již něco podobného existuje třeba v angličtině a někdo mi pošlete odkaz. Nakonec by mohla existovat i repository neobsahující pouze patterny ale i třeba jen odkazy na ně.
Myslím že kombinace patternů a opensource produktů by se mohlo stát obrovskou konkurenční výhodou proti closedsource řešením. Jednou vytvořený pattern by mohlo využívat a propagovat více subjektů, všechny by měly zájem na jeho dalším vylepšování (například lepší integrací komponent). Co si dnes nemůže dovolit jeden subjekt by tři již mohli. Mnoho společností na trhu žije z pouhé implementace již předpřipravených řešení bez vlastního vývoje. Dnes žádná z nich nenabízí linuxová řešení. S existencí patternu popisujících alternativy by některé jistě začali, nebo by alespoň byla naděje, že o zakázku díky nim přijdou.
Tiskni
Sdílej:
S Linuxem to koupil.
s/kompaktabilní/kompatibilní/g
Tento počin autora hodnotím velice kladně, článek se mi v*e*l*i*c*e líbil, přišel mi dost fundovaný. Souhlasím s ním.
Nikde není hodnocen MS jako zlý, je hodnocen především jako úspěšnější. Také uvádím, že nabízi řešeni která jsou často lepší volbou a snažím se pojmenovat příčiny proč tomu tak je a jak odstranit prislušné nedostatky u opensource řešení.
hry, angličtina, internetHry v nejbližsích letech linux pravděpodobně nedožene, proto nabízím řešení s herní konzolí, která je pro velkou část hráčů lepší volbou. S internetem není žádný problém, spíše naopak. Angličtina není jistě to, co je masově využíváno, nicméně opět: je to jistě nedostatek, patterny pro domácí pc by se jeho odstraněním mohli zabývat.
"nepoužívá nikdo z jejich okolí", "pověst mezi veřejností"V tomto se velmi lišíme. Podle mne, budeli pc dělat přesně to co je po něm požadováno, není potřeba hledat podporu u souseda. Typický BFU uživatel ani nechápe, co je to linux a windows a tedy nějaká pověst nemá žádný význam.
"nicneříkající názvy programů"Nevěřím že takový uživatel spouští nějaký program, obvykle kliká na ikonku "internet". Mandriva nabízí alternativní menu, kdy nepouštíte program ale klikáte na volbu "chci psát dopis" nebo "chci přehrávat video". Naopak uživatel bez schopnosti provázat název programu a jeho funkcí si takový program těžko sežena a nainstaluje, na Mandrivě ho bude mít již nainstalován.
Doporučuji srovnat názvy XMMS a WinAMP.
linux "nikdy není hotový"K tomuto závěru docházejí i komplementi distribucí, pravda spíše kvůli firemnímu sektoru. Opět budu jako příklad uvádět Mandrivu a jejich přechod na jednoletý cyklus. V první verzi spotu o patternech jsem uváděl jako příklad vhodné distribuce CentOS, který ma údajně 5 podporu, pak jsem to vypustil, protože o něm příliš nevím.
"X různých distribucí"Problém cidím v tom, že vás ani nikoho vám podobného nepovažuji za cílovou skupinu, kterou by měly patterny řešit. Vy mte určité znalosti, a tak je používejte. Zkušenějším uživatelům širší nabídka vyhovuje, naopak BFU na které by měl cílit pattern pro domácí pc, by neměl vůbec vědět, že něco jako distribuce existuje.
"pomlouvání MS", "s pohrdáním říkáte BFU", "odpuzujou články podobného ražení"Mám pocit, že jste ten spot vůbec nečetl. Není v něm jediná pomluva Microsoftu, nelze z něj vyčíst odpor k BFU. Jednoduše proto, že získání BFU je jedním z vyhlédnutých cílů. A snažím se naznačovat, že k tomuto cíli lze dojít jedině respektováním jejich požadavků.
Články podobného ražení tedy nečtěte. Pokus více či méně zanalyzovat příčiny cizího úspěchu a vlastního selhání nemohu považovat za projev fanatismu, naopak reakce podobné té vaši ano.
Lidem často vadí nesmyslné názvy linuxových programů, mě osobně také. Ono nějaké XMMS těžko někomu prozradí o co vlastně jde.Marně hledám nějaký rozdíl oproti programům jinde. Krom toho jméno programu nikdo vědět nepotřebuje, prostě si ho najde v menu, kde je napsáno přehravač hudby. Iluze…
Mnoha lidem určitě vadí že linux vlastně "nikdy není hotový". Co půl roku na ně totiž vypadne z internetu hromada článků že "už zase vyšlo nové vydání Mandrivy, Fedory nebo třeba SUSE"…Opět iluze co šíří zejména hlasité menšiny gentooistů.
Hodně lidem vadí i to že je X různých distribucí a oni se v tom jednoduše nevyznají.Ještě si přečíst článek na který reaguju, ale to dá asi moc práce, lépe napsat dvakrát tak dlouhý komentář. Záložku na Slashdot máte vedle… Na distribuci moc nesejde, stačí si vybrat jednu. Třeba kostkou.
Nejvíc lidi ale určitě odpuzujou články podobného ražení jako je ten na který jsem se rozhodl reagovat. Toto je mnoha lidmi považováno za něco podobného jehovistickému obcházení baráků a otravování nájemníků v nich.Podobné plány tvoří i pánové z Microsoftu nebo čehokoliv jiného, jenom to dělají za zavřenýma dveřma, což je zčásti ten rozdíl.
Dokonalé není nic, ale v GNU snad je vidět snaha.
Hry (už) nehraju, vím, že třeba Quake aréna jde (má jít) po linuxem spustit = i manželka se může vyřádit a nemusí být pod MSW.
Programy sehnat jdou, pod MSW i pod GNU, aniž by se muselo krást. Ale ten, kdo je už shání, tak spíš přemýšlí proč a ten snad jednou u linuxu (nebo jinde u free softwaru) skončí (mé přání). A kdyby ne - jsou tu dva tábory a mohou se obohacovat.
Mizerná pověst linuxu na veřejnosti? Když už, tak pomluvit jde vše. Mne linux přesvědčil, když ho mé okolí vidí, tak přesvědčí i je. (A děti asi dostanou na hry herní konzoli, přinejhorším.
Zase jak vidím někdo vypotil blbost na téma zlého MS a dokonalého GNU! Nechápu proč to lidi den co den píšou a stále okecávají, když je výsledek jasný už předem!Jak vidno, tak jste zapis bud necetl, nebo nepochopil. Oboji vylucuje, abyste napsal kvalifikovany komentar, coz se taky nestalo. Spis se zamyslete nad tim, ze dokazete vypotit vy tolik radku uplne zbytecne o necem uplne jinem, nez ceho se tyka puvodni zapis, protoze to je to, co nechapu zase ja.
Ti kteří na tom jsou ještě o hodně hůř se znalostmi, ti co si ani ten COMPUTER nepřečtou, těm to je srdečně jedno co mají na HDD, hlavně aby to fungovalo a aby jim to ti poučenější uměli dát do kupy když něco zase jako obyčejně smažou a nejde jim proto pustit hra.A o tom ten zapis je, zamysleni, jak by to mohli ti poucenejsi (tvurci distribuci) dat do kupy.
Tady http://games.tiscali.cz/ se podívejte co se dnes hraje a porovnejte to s nabídkou her pro linux. Dost vážně pochybuju že by někoho z BFU napadlo patlat se s rozbíháním některé z těch her v emulaci woken, když pro něho je jednoduchá cesta hrát to rovnou z nich.No hlavně jestli si tu hru ten BFU koupil. Pravda je, že her vychází spousta (pro platformu Windows), avšak ve svém okolí jsem zatím nikoho neviděl kdo by si nějakou koupil. Jinak BFU se nebude patlat s Linuxem, natož s nějakým rozcházením v nějakém Wine (nebo v Cedega).
Nemusí se tedy krást když se nechce.Hrajme open-source hry. (A zapomeňme na to, jak jsem sháněl soubor s levely do Quake3.)
Z urciteho pohledu je skutecne opruz se neustale po upgradech shanet po balicich pro tu kterou verzi distribuce. Je pravda, ze - ve srovnani se svetem Windows - tato vec leckoho muze otravit. Snad uz to nekterym firmam, tvoricim komercni distribuce, dochazi...A proto je tu Gentoo.
To, že je někde pár bezvýznamných nezobrazitelných stránek nebo banka s nefungujícím internetovým bankovnictvím, nepovažuji za problém.tak to mozna ty, divil by ses, kolik BFU to pouziva. Jinak: mnoho tech myslenek o linuxu je pravdivych, ale casto je prechod zbrzden prave tou image linuxove komunity, i kdyz si to odmitate uvedomovat :) Az zacnete smyslet o BFU jako o "beznem Frantovi uzivateli", mozna to pujde lepe :) Proste jak napsal jeden typek na fedoraforum.org: "Its not the lack of hardware support that is keeping people away from Linux, it is not even the vast difference between Linux and Windows that is stopping more people from moving to Linux; its the lack of focus on user space that is stopping more people from switching to Linux entirely or further adopting Linux to their computing." btw: Tady je pekny clanek o jednom z duvodu, proc neni Linux masove rozsiren.