Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Tak jsem se konecne rozhodl zkompilovat si na svym slacku Xorg 6.8.2
misto distribucniho
Asi si rikate co mne vedlo k tomuhle zdanlive zbytecnemu kroku kdyz v repozitari uz to mam zkompilovane. Pravym duvodem kompilace byla akcelerace u moji grafiky nVidia MX440 (nesmejte se). Vzdy kdyz jsem si nastavil v xorg.conf
jako driver nvidia
, tak stacila chvile a X-ka se zasekly. Teda ne primo zasekly, vsechny procesy bezely v pohode dal, akorat pocitac nereagoval na klavesnici ani na mys, ikdyz kurzor se pohyboval. Obraz se take zdanlive zasekl, ale kdyz jsem dal glxgears
tak se vyse uvedene problemy dostavily ale kolecka se tocily dal (ale s podstatne nizsim frameratem).
Ani nevim, co mne vedlo ke spusteni Xorg -configure
pro vygenerovani noveho xorg.conf
. Dopadlo to hlaskou o nemoznosti nacteni modulu nvidia kvuli once-only module
a to uz jsem zacal tusit odkud vitr fouka. Tuhle hlasku vypisoval i muj druhy system (ktery jsem mimochodem pouzival na blendeni, protoze tam akcelerace fungovala), kde toto zpusobovala absence Xineramy. Prvni napad byl kouknout se jestli neni v repozitari swaret --install xinerama
, v repozitarich nikde nic nebylo. Zkusil jsem se jeste kouknout jestli ji uz v pocitaci nahodou nemam, whereis sice vypsal neco jako /usr/X11R6/lib/libXinerama.so
, ale podle delsiho zkoumani jsem dosel k zaveru ze je asi nefunkcni
No tak jsem si distribucni Xorg odinstaloval a zkompiloval vlastni i s Xineramou a vsechno zatim jede v pohode
Omlouvam se za tenhle vylev, ale zajimalo by mne jestli nekdo mnel podobne problemy nvidii
Tiskni
Sdílej:
7.0.0_rc2
.