Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Již dlouhou dobu jsem se chystal udělat si trochu pořádek ve fontech – při přenášení práce mezi vícero počítači se to přinejmenším hodí. Udělal jsem si proto takový malý průzkum toho, co se v repozitářích za písma nabízí – a že toho rozhodně není málo. Zde jsou mé poznatky a jednoduché vzorníky v PDF.
Zdá se být jakýmsi základem linuxových fontů ve formátu TrueType, za
což zajisté vděčí uvolněním pod svobodnou licencí. Obsahuje tři
základní písma – proporcionální patkové i bezpatkové a
neproporcionální bezpatkové, přičemž bezpatková písma Sans a
Sans Mono jsou k dispozici ve všech čtyřech obvyklých řezech
(normální, skloněné, tučné a tučné skloněné), zatímco patkový
Serif postrádá kurzívní varianty.
Tato písma bohužel neobsahují některá písmena s diakritikou (konkrétně
se jedná o ď, ě, ň, ť a ů), takže se našinec nemusí namáhat
s jejich instalací.
Více viz domovská
stránka a Wikipedia.
→ vzorník
Písma DejaVu vychází z Bitstream Vera, navíc však podporují širší
množinu znaků a přidávají některé další řezy:
Můžeme tedy s radostí instalovat, pokud je ještě nemáme. Zřejmě ne náhodou se tato rodina písem stává výchozí v linuxových distribucích, neboť i v malých velikostech se na monitoru dobře čtou.
Poněkud mrzuté ovšem je, že některé varianty – ač
nainstalovány – nemám v některých aplikacích k dispozici. OpenOffice například
u písma Sans nabízí řezy (doslovně) „ExtraLight“,
„Book“, „Condensed Oblique“, „Černá“ a „Bold Oblique“, takže
chybí „normální skloněné“, a „zúžené normální, polotučné
i polotučné skloněné“.
Více viz domovská stránka a Wikipedia.
→ vzorník
Z projektu snažícího se vytvořit kolekci volných písem pokrývajících
znakovou sadu Unicode UCS prozatím „vypadla“ tři velmi pěkná písma
FreeSerif, FreeSans a FreeMono (každé ve čtyřech obvyklých řezech) ve formátech TrueType, OpenType a PostScript Type0. Písma jsou příjemně
odlehčená a opět dobře čitelná na monitorech – rozchodně se vyplatí instalovat.
Více viz domovská stránka a Wikipedia.
→ vzorník
Podobně jako u „Freefont“ se jedná se o sadu tří písem (Luxi Serif, Luxi Sans a Luxi Mono) ve čtyřech obvyklých řezech; písma pocházení s dílny společnosti Bigelow & Holmes Inc. Licence je poměrně volná, co se užívání a distribuce týče, nicméně nekompromisní pro další úpravy.
Na monitoru se docela dobře vyjímá Sans, Mono již mi
připadá lehce rozpité a Serif se z této rodinky čte nejhůře.
Více viz licence a
Wikipedia.
→ vzorník
Prostě a jednoduše: Arial, Arial Black, Comic Sans MS, Courier New, Georgia,
Impact, Times New Roman, Trebuchet MS, Verdana a Webdings. Dají se bezplatně
získat, pokrývají širokou (sice různě širokou, ale i tak dost širokou)
množinu znaků a jsou dobře škálovatelná → dobře čitelná na
monitorech. Obzvláště Verdana je velice oblíbená mezi návrháři webů
pro svou čitelnost v malých velikostech. Bohužel to nejsou písma
svobodná, proto vznikají projekty na jejich nahrazení – viz dále.
→ vzorník
Za již klasickou náhradu fontů od MS se dá považovat rodinka
postscriptových písem uvolněných německou písmolijnou URW++. Jedná se
celkem o osm písem v 30 řezech, mezi nimiž hraje prim (mou oblíbená)
trojice Nimbus Sans, Nimbus Roman a Nimbus Mono.
V repozitářích se tyto fonty distribuují společně s Ghostscriptem.
Více viz "zprávička na root.cz.
Na CD přikládaném ke knize Praktická Typografie (vydal Computer Press v roce 2000) lze nalézt další skupinu fontů URW s lakonickou poznámkou „několik volných písem z katalogu německé písmolijny“. Konkrétně se jedná o následující:
Na webu URW ani nikde jinde jsem ovšem nenašel, že by se tato písma dala volně stáhnout …
→ vzorník
Fonty od společnosti Red Hat jsou letošní novinkou;
podobně jako u Freefont či Luxi se jedná o množinu tří
písem, každé z nich ve čtyřech řezech, které mají být rozměrově
shodné s písmy Arial ( → Liberation Sans), Courier New ( → Liberation
Mono) a Times New Roman ( → Liberation Serif). Patkové písmo se mi
zamlouvá, bezpatkové již méně a neproporcioální Liberation Mono je pro
mne zklamáním – možná je to nějakým špatně nastaveným
vyhlazováním, každopádně však je písmo tak rozmazané, že se na to
prostě nedá koukat.
Více viz domovská stránka.
→ vzorník
Svobodu v názvu si nese také další projekt svobodného písma, který
aktuálně nabízí náhradu za Times New Roman. Písmo Linux Libertine je k mání ve formátu OpenType či TrueType, vždy v šesti
řezech – speciální řez mají kapitálky a též (jinde nevídané)
podtržené písmo s respektováním spodních dotahů (tj. písmena jako
j, p, q, y apod. podtržená nejsou).
Celkově se mi toto písmo velice zalíbilo.
Více viz domovská
stránka.
→ vzorník
Písmo Linux Libertine je licencováno pod SIL Open Font
License – speciální „opensourcovou“ licencí pro fonty, jejíž
cíle jsou velice sympatické, cituji:
The main purpose is to enable a true open typographic community to spring up and grow. The OFL provides a legal framework and infrastructure for worldwide development, sharing and improvement of fonts and related software in a collaborative manner. It enables font authors to release their work under a common license that allows bundling, modification and redistribution. It encourages shared value, is not limited to any specific computing platform or environment, and can be used by other organisations or individuals.
Pod touto licencí byly uvolněny také některé další fonty, přímo
společností SIL patková písma Gentium, Doulos SIL a
Charis SIL, jinými tvůrci pak například patkový Old
Standard či programátorská neproporcionální Inconsolata.
Všechny vyjmenované pokrývají též české znaky.
Více viz domovská
stránka.
→ vzorník
V repozitářích openSUSE lze ve složce non-oss nalézt balíček agfa-fonts
obsahující devět profesionálních písem v 28 řezech od společnosti
Agfa Monotype Corporation s komerční licencí. Z nich za povšimnutí
stojí zejména patkové Thorndale, bezpatkové Albany,
Andale a Utah a též neproporcionální
Cumberland – všech pět je použitelných pro češtinu a všech
pět na monitoru vypadá velice dobře i v malých velikostech.
→ vzorník
V repozitářích openSUSE lze také nalézt balíček free-ttf-fonts,
obsahujících přes 300 souborů = řezů okrasného písma s licencí GNU
GPL (až na drobné výjimky). Dal jsem si tu práci, že jsem je hrubě
roztřídil na ty, které jakž-takž podporují české znaky, na symboly a
zbytek. České znaky ve výsledky podporuje nějakých 92 řezů, což je to
docela pěkný základ pro tvorbu ozdobných textů – k jiným účelů se
tato písma samozřejmě nehodí.
Pro získání lepší představy o rozdílech mezi jednotlivými písmy jsem si také vygeneroval jednoduché srovnávací tabulky – můžete nahlédnout:
Tiskni
Sdílej:
přičemž bezpatková písma Sans a Sans Mono jsou k dispozici ve všech čtyřech obvyklých řezech (normální, skloněné, tučné a tučné skloněné), zatímco patkový Serif postrádá kurzívní varianty
Pozor na terminologii, kurzíva je něco jiného než skloněné písmo.
devět profesionálních písem v 28 řezíchMyslím, že by mělo být řezech, pokud to tedy není typografický termín, který by se používal životně…
Pěkné, díky. A co písmo Computer Modern z TeXu?Dobrá připomínka, nevím, jak se to mohlo stát, ale na něj jsem v repozitáři jaksi nenarazil. Nepochybuji ale ovšem, že takových případů by se našlo více.
Myslím, že by mělo být řezech, pokud to tedy není typografický termín, který by se používal životně…Ano, jedná se o překlep, jinde v textu to bylo dobře (a teď už je to snad dobře všude).
BTW: Existuje neco takovyho ve "free" font setech?
free-ttf-fonts-1.0-158.noarch.rpm, je z nějaké starší distribuce, asi SUSE 9.2 …
Možná ty vzorníky uložit ještě někam jinam. Aby to za pár let nezmizelo v propadlišti dějin.
Ale já nejsem programátor a nechci to do terminálu. Občas používám i několik velikostí písem a openoffice. A to asi není správné řešení. Navíc nevím jak bych to pak dostal na tiskárnu.