V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
Výchozí předpoklady:
Než zabředneme k detailům pořízení a provozování Content Serveru, podívejme se, jak to funguje tam, kde to již funguje [3].
Jelikož uživatelský manuál k ACS4 není volně k dispozici, tak jen úryvek z diskuzního fóra [6]:
Uvedený postup více osvětluje schéma na hlavní produktové stránce ACS4 (pro přímý odkaz viz [7]). Na obrázku si všimněte, že každé zakoupení či vypůjčení knihy znamená spojení s licenčním serverem Adobe.
Jak lze zjistit až po důkladném bádání, koupě programu není jednorázovou záležitostí. Kromě ceny za pořízení ve výši 5 000 $ (některé zdroje citují 6 500 $) musí zákazník počítat s následujícími platbami [8]:
Částky za podepisování licencí by měly být účtovány měsíčně z kreditní karty použité k zakoupení ACS4.
Za ty „prachy“ si člověk navíc pořádně užije i instalaci programu, nahlédnutí do systémových požadavků, často kladených dotazů a diskuzního fóra zavdává podnět k řádně výzvě i pro zkušeného administrátora. Maximálně shrnuto: Tomcat + SQL + SSL + několik dní nastavování.
Z pohledu knihovníka nyní:
Rád si vyslechnu vaše zkušenosti a názory.
[1] Přehled čteček s elektronickým inkoustem – http://wiki.mobileread.com/wiki/E-book_Reader_Matrix
[2] Adobe Content Server 4 – http://www.adobe.com/products/contentserver/
[3] Přehled knihoven půjčujících elektronické knihy – http://wiki.mobileread.com/wiki/EBook_Lending_Libraries
[4] Adobe Digital Editions – http://www.adobe.com/products/digitaleditions/
[5] Should I activate Adobe Digital Editions anonymously or with an Adobe ID? – http://essex.bookaisle.com/10/259/en/Help-FAQ-Format50.htm#question-2540
[6] The simple purchase workflow – http://forums.adobe.com/message/1219948#1219948
[7] Adobe Content Server 4 System Overview – http://www.adobe.com/products/contentserver/images/acs4_overview.jpg
[8] ADC4 pricing – http://forums.adobe.com/thread/312867
Tiskni Sdílej:
>>> Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).
Tak at si to narvou do spic.
Pokud jde o absolventské práce, stačí oslovit bývalé studenty, zda by dali souhlas s neomezeným šířením.Souhlas není od roku 2006 zapotřebí (alespoň podle toho, jak si kdo vyloží zákon), toto pokládáme za vyřešenou věc (viz třeba theses.cz)
Pokud jde o výukové texty, které přednášející považuje za své bohatství, tak většina škol má informační systém, který umí identifikovat studenty, takže stačí použít existující systém pro publikaci. A žádné DRM v obskurním formátu se nemusí nasazovat.Souhlasím. Knihovna ale nepotřebuje řešit vztah vyučující–student, ale obecně autor–čtenář. A prostě chce jít s dobou.
Měl jsem za to, že se řeší fakultní knihovna. Ale to obecně na věci nic nemění. I čtenář má vztah s knihovnou, takže autorizaci lze opět řešit skrze informační systém knihovny. Navíc velké knihovny mají autentizaci čtenáčů elektronickou (na MUNI se používá RFID v ISIC, v Praze se prý používá slavná opencard), takže přidělit uživatelům hesla pro vzdálený přístup není problém.
Problém je, jak mají autorské svazy formulovanou dohodu s ministerstvem kultury – jestli současná formulace neznemožňuje půjčování rozmnoženin. (Například pro postižené existuje zákonná výjimka.)
Domnívám se, že knihovná nemá co řešit vztah autora a čtenáře. Jednou tu je zákon o knihovnách, který problém redukuje na vztah knihovny (resp. ministerstva) a autorského svazu, tak by se mělo postupovat tudy.
Když si koupíte knihu, tak ji nesmíte nikomu půjčit. Knihovny ale mohou, protože dřív to bylo v zákoně, nyní mají prostřednictvím ministerstva dohodu s autorskými svazy. Například audiovizuální díla knihovny absenčně půjčovat nemohou, protože při uzavírání poslední smlouvy si svazy postavily hlavu.
Studijní texty (lépe řečeno text pro účely výuky) mají z autorského zákona jiný režim, ale to nic nemění na tom, že můj návrh lze použít na libovolné texty k jekémukoliv účelu.
Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).Toho docílit nelze. Jakmile nějaký dokument, ať už v jakékoliv podobě, někomu zpřístupníte, ten někdo ho může šířit dál. Jakékoliv zabezpečení to pouze (obvykle mírně) zkomplikuje, rozhodně to neznemožní. DRM navíc obvykle konverguje ke stavu, kdy legitimním uživatelům působí více potíží než těm nelegitimním Z Vašeho příspěvku jsem nabyl dojmu, že chcete zpřístupňovat zejména studijní texty vzniklé přímo na vaší škole – tam by přeci neměl být problém dohodnout se s autory na nějakých rozumných podmínkách. (Jak praví staré přísloví: "DRM is a solution in search of a problem." :) )
Knihovna z legislativních důvodů nemůže elektronické dokumenty jen tak beze všeho zpřístupnit – musí zajistit, aby elektronickou kopii nebylo možné dále šířit. Toho lze docílit převedením dokumentu do zabezpečeného formátu s podporou DRM (Digital Rights Management).Ale klasické knihy taky nejsou s DRM (tedy mohu si je okopírovat, prohnat scannerem a nahrát na rapidshare atd..).