Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
V květnu jsem si udělal výlet, do tehdy nového, Ubuntu 11.4. Mělo to být jen na zkoušku, protože mě deprimoval stav toho, čemu se říká „Desktopové prostředí“. V té době byl v Arch Linuxu přesunut strašák v podobě Gnome 3 z repositářů [testing] do [extra], což moc extra nebylo, protože mi to rozhodilo celé nastavení Xfce koexistující s aplikacemi ze starého dobrého Gnome 2.
Ubuntu proti tomu polo-funkčnímu mixu aplikací, která každá vypadala jinak, vykazovalo konzistentní vzhled, šetřilo místem a působilo přeci jen trochu moderněji než Xfce-look ala Windows 95. Po Instalaci všechno fungovalo tak nějak samo, sice jsem musel tu a tam něco přiohnout, aby to šlo podle mých představ, ale výsledek byl uspokojivý. Žádná aktualizace nerozbila systém, zdálo se to prostě jako __easy_to_use_system__. Na Unity jsem si musel chvilku zvykat, ale bylo mi sympatičtější, než Gnome-shell - neplýtvalo místem a ovládací prvky nevypadaly giganticky.
Jediné, co mi trochu vadilo proti původní kombinaci Arch/Xfce byla místy pomalá odezva systému, ale na to se dalo zvyknout, člověk si zvykne na všechno. Přes léto jsem pořád někde lítal a místo notebooku používal chytrofón, takže milé Ubuntu mi bylo ukradené, čas od času jsem ho nastartoval, když bylo třeba prohlédnout fotky, nebo napsat delší email, na to by mi vlastně stačil i ten Arch s Xfce. Jak se kazilo počasí a zbývalo více času na brouzdání po Internetu, koukání na filmy, různé experimenty s programováním pro Android a podobné legrácky, Ubuntu a Unity začalo mírně vrzat, některé balíčky byly v oficiálních reposiářích buď v obsolete verzi, nebo tam nebyly vůbec, Unity mělo tu nepostradatelnou vlastnost, že padlo, když se to nejméně hodilo. Čím dál častěji jsem startoval virtuální stroj s Archem, abych zjistil jak na tom je funkčnost Xfce, Gnome a dokonce i KDE :). Poslední hřebíček do rakve Ubuntu byl pohled na verzi 11.10 měsíc před vydáním. Po upgradu ve virtuálním stroji mě uvítal nestabilní moloch, který bych netipoval ani na alfa verzi. Nehledě na takové radosti, jako zakázání repositářů třetích stran a rozhození spousty závislostí mezi balíčky. Zlatý rolling-release.
Okamžitě jsem obnovil zálohu Archu, provedl aktualizaci a těšil se z poměrně velkého postupu ve stabilitě Gnómích komponent prožraných v tom mém mixu. Hlavně to nepadalo na každém kroku a rychlost byla ucházející. Dalo se to srovnat s během Fujtajbl Windows Vista co jsem měl v práci, které se z neznámého důvodu za plus mínus týden odebraly do věčných lovišť :D. Takže jsem nafasoval nový naleštěný stroj s SSD diskem a Fujtajbl Windows 7 a takový fičák jsem nečekal. Pokaždé, když jsem přišel domů ke svému notebooku tak i s poměrně lehkým Xfce bylo spuštění skoro čehokoli ukrutné čekání.
O tom jak dopadl stále neutěšený stav Xfce desktopu na notebooku někdy příště... (nebojte se, dopadne to dobře)
Tiskni
Sdílej:
když máš hddcady z ebay tak jo :) místo dvdrw mechaniky
SSD budou jistě skvělé, až budou existovat. Škoda, že zatím nic takového na trhu není.
Ta ubohá flashka vhodná pro 5 přepsání a dost, která se dnes prodává pod označením SSD, nestojí ani za úvahu, natož za cokoliv dalšího. Prvotní nadšení z rychlosti takového zařízení (po prvním zápisu) většinou vystřídá vystřízlivění do tvrdé reality, ale o tom už píše málokdo. Proč? Protože dal spoustu prachů za podvod jménem SSD a ještě o tom halasně napsal oslavný blogpost... A pak by měl přiznat, jak se nechal napálit? Kdepak! Zkrátka jen mlčí a čeká na okamžik, kdy postupné zpomalování přejde do stavu, ve kterém se některé bloky čtou marně celé minuty.
Celý SSD podvod je založený na chatrných wear-leveling algorithmech, které více či méně dovedně (spíš méně a někdy v závislosti na zaplnění) skrývají prostý fakt, že celá současná technologie nepohyblivých disků je zoufale poruchová. Jen ať si někdo zkusí vzít například 64 GB SSD a stokrát ho celé přepsat náhodnými daty. To nepůjde, protože někde u dvacátého přepisu celá věc totálně selže. (Přitom u nějakého normálního 2 TB disku by sto kompletních přepsání nemělo být nic nepředstavitelného. Ve vytížených datacentrech se disk za dobu své živostnosti přepíše mnohem víckrát.)
Že je SSD podvod, to je vidět i z hodnot MTBF, které sice mají naprosto odlišnou sémantiku než u disků, ale uvádějí se bez jakéhokoliv podrobnějšího vysvětlení. Místo MTBF by se měla uvádět hodnota ve stylu mean terabytes written before failure. (No, vlastně raději mean gigabytes written before failure, ať tam nejsou pouze desetinná místa!)
Přesně tak...