Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
V dřivejsich dobach, kdy jsem jeste pouzival WinXP a o alternativach jsem nic nevedel, jsem jednoho dne dospel ve svem "poznani" tak daleko, ze jsem vykopl IE a nahradil jej Mozillou... Tak jsem si spokojene pouzival Mozillu + pozdeji znovuzrozeny Netscape (kvuli moznosti prepnout na "zobrazit jako IE")
Jednoho dne se vsak Mozzila foundation rozhodla ukoncit vydavani baliku Mozilla a prejit na "jine znaceni" produktu.... Vlajkovymi lodmi se stali Firefox, Thunderbird, a Seamonkey (nebo jaxe to vlastne jmenuje) - nahrada za Mozilla suite... Nekdy v te dobe jsem presel na Firefox a s Firefoxem jako nejoblibenejsim web-browswerem jsem take odesel od Windows (asi jsem zase pokrocil ve svem poznani {joke})....
V Linuxu, jak jsem ho do te doby znal, jsem zacal pouzivat KDE, a KDE sebou prineslo i notoricky problem s nazvem GTK vs. Qt. A Firefox? Byl GTK.... (vlastne porad je)
Vsude jsem slychal o Opere a kdyz jsem zjistil, ze Opera je pod Qt, nevahal jsem. O proti Firefoxu nezere tolik RAM, vetsinu potrebnych veci ma v defaultu.... zdalo se to jako jasna volba... Cas plynul a ja pomalu rekapituluji, co mi Opera, zprvu velmi oblibena, prinesla...:
- 99% vlastnosti jsem nikdy nepouzil
- Ve vetsine instalaci po nacteni urciteho poctu stran (v radu stovek) proste sama od sebe spadne a ukonci se.
- Casto jsem zavadil o nejakou klavesu, cimz jsem v Opere vypnul tohle a nebo tamto a pak jsem stravil den hledanim, jak se ta ficatura jmenuje, kde se nachazi a jak ji zase uvedu do puvodniho stavu {tohle na opere primo nenavidim}
- V posledni dobe si tak trosku hraju. Spolu s Berylem+Compiz si Opera nic moc nerozumi, velmi casto mrzne a zcerna
Co budu delat? Zvazuji. Ale asi se vratim k Firefoxu. Vsechny ty "nechtene klavesove zkratky" me v Opere ubiji. Na stable verzi mam asi pech, a ze mi Firefox sezere vice RAM, to se da v dnesni dobre prezit. Kdyz nebudu chtit sezranou RAM pouziju Links.... Jeste jsem seplne nerozhod, ale asi brzo reknu
sbohem Opero, mel jsem te i rad
Tiskni
Sdílej:
Vybírat si prohlížeč podle gui toolkitu je taky veselé.No ttobe ro mozna prijde vesele, ale chovaji se tak tisice uzivatelu. Staci se podivat na jakoukoli diskuzi GTK vs. Qt, ktera je plna tech, co se snazi pouzivat co nejvice GTK-apps v GNOME a nebo Qt-apps v KDE. Mimo to, pro nekoho je open/save dialog v GTK duvodem, proc se GTK-apps vyhnout...
To, že je věcička pod Qt, neznamená automaticky, že bude (aspoň vzhledově) zapadat do KDE. A Opera skutečně nezapadáNo ja nevim, Pokud si Operu nezprasim nejakym Extremnim tematem, tak skutecne zapada do KDE... BTW, podle stylu tveho jedovateho vyjadrovani budes ten typ: 16 let, uhry i na prdeli a vtiravy pocit "proc mi nikdo nerozumi"...
Co to je uzavreny software? To je nejaka nemoc ci co?Bohužel to v mnoha oborech bez této nemoci nejde...