Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
V dřivejsich dobach, kdy jsem jeste pouzival WinXP a o alternativach jsem nic nevedel, jsem jednoho dne dospel ve svem "poznani" tak daleko, ze jsem vykopl IE a nahradil jej Mozillou... Tak jsem si spokojene pouzival Mozillu + pozdeji znovuzrozeny Netscape (kvuli moznosti prepnout na "zobrazit jako IE")
Jednoho dne se vsak Mozzila foundation rozhodla ukoncit vydavani baliku Mozilla a prejit na "jine znaceni" produktu.... Vlajkovymi lodmi se stali Firefox, Thunderbird, a Seamonkey (nebo jaxe to vlastne jmenuje) - nahrada za Mozilla suite... Nekdy v te dobe jsem presel na Firefox a s Firefoxem jako nejoblibenejsim web-browswerem jsem take odesel od Windows (asi jsem zase pokrocil ve svem poznani {joke})....
V Linuxu, jak jsem ho do te doby znal, jsem zacal pouzivat KDE, a KDE sebou prineslo i notoricky problem s nazvem GTK vs. Qt. A Firefox? Byl GTK.... (vlastne porad je)
Vsude jsem slychal o Opere a kdyz jsem zjistil, ze Opera je pod Qt, nevahal jsem. O proti Firefoxu nezere tolik RAM, vetsinu potrebnych veci ma v defaultu.... zdalo se to jako jasna volba... Cas plynul a ja pomalu rekapituluji, co mi Opera, zprvu velmi oblibena, prinesla...:
- 99% vlastnosti jsem nikdy nepouzil
- Ve vetsine instalaci po nacteni urciteho poctu stran (v radu stovek) proste sama od sebe spadne a ukonci se.
- Casto jsem zavadil o nejakou klavesu, cimz jsem v Opere vypnul tohle a nebo tamto a pak jsem stravil den hledanim, jak se ta ficatura jmenuje, kde se nachazi a jak ji zase uvedu do puvodniho stavu {tohle na opere primo nenavidim}
- V posledni dobe si tak trosku hraju. Spolu s Berylem+Compiz si Opera nic moc nerozumi, velmi casto mrzne a zcerna
Co budu delat? Zvazuji. Ale asi se vratim k Firefoxu. Vsechny ty "nechtene klavesove zkratky" me v Opere ubiji. Na stable verzi mam asi pech, a ze mi Firefox sezere vice RAM, to se da v dnesni dobre prezit. Kdyz nebudu chtit sezranou RAM pouziju Links.... Jeste jsem seplne nerozhod, ale asi brzo reknu
sbohem Opero, mel jsem te i rad
Tiskni
Sdílej:
Vybírat si prohlížeč podle gui toolkitu je taky veselé.No ttobe ro mozna prijde vesele, ale chovaji se tak tisice uzivatelu. Staci se podivat na jakoukoli diskuzi GTK vs. Qt, ktera je plna tech, co se snazi pouzivat co nejvice GTK-apps v GNOME a nebo Qt-apps v KDE. Mimo to, pro nekoho je open/save dialog v GTK duvodem, proc se GTK-apps vyhnout...
To, že je věcička pod Qt, neznamená automaticky, že bude (aspoň vzhledově) zapadat do KDE. A Opera skutečně nezapadáNo ja nevim, Pokud si Operu nezprasim nejakym Extremnim tematem, tak skutecne zapada do KDE... BTW, podle stylu tveho jedovateho vyjadrovani budes ten typ: 16 let, uhry i na prdeli a vtiravy pocit "proc mi nikdo nerozumi"...
Co to je uzavreny software? To je nejaka nemoc ci co?Bohužel to v mnoha oborech bez této nemoci nejde...