Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Jsem tady sice novy, ale je mi jasne, ze tema GTK vs. QT vyvolalu jiz radu flamu. Nechci tady rozebirat vyhody KDE nebo GNOME protoze ty jsou asi vsem jasne, a kazdy navic vidi jako vyhodu/nevyhodu neco jineho... Co me ale neni moc jasne, jsou vyhody/nevyhody licenci a vlastnosti pouzitych grafickych toolkitu.....
GTK+ je sireno pod LGPL kdezto Qt pod komercni, QPL a GPL Licenci... Zakladni problem" nastava u non-GPL aplikaci. Naprosta vetsina firem si totiz pro sve ne-GPL produkty zvoli GTK+. Ano, je to trosku schizofrenie... Chci vyvijet komercni aplikaci a chci na ni vydelavat. Ale presto nejsem ochoten zplatit za licenci (Qt) a radeji vyuziji svobodnou knihovnu (GTK+)... Tedy takove to "ja si A vezmu zadarmo, ale vy mi za A+B+C uz platte...".... Na druhou stranu je tu jeste jiny problem. Clovek ktery nechce vytvaret pod GPL, ale treba BSD (svoji praci chce nabidnout zdarma vsem... i komerci), tak ten nemuze Qt snad pouzit vubec.... leda ze by zaplatil
Dostavame se do situace, kdy vetsina komercnich firem najela na GNOME/GTK+, prestoze je udajne Qt technologicky napred... Jenze malokdo je ochoten platit Trolltechu. Je to vubec dobre, ze dulezitou grafickou knihovnu vlastni soukroma firma? Predstavte si situaci, kdy na desktopech silne dominuje KDE a jedina cesta pro psani komercnich apliakci zapdajicich do KDE je pres Trolltech. Je to dobre? Spatne?
Proc se ptam? Jako verny uzivatel KDE zacinam premyslet nad "consequences" licence Qt a jasne prevaze GTK+ v komercni sfere.... Je to dobre, ze KDE - jak ho zname dnes, se v podstate uzavrelo do licencni pasti Qt??? S GNOME si zatim moc nerozumim, po pravde eceno prace v nem me dovadi k silenstvi.... Ale treba je to jen sila zvyku, rikam si... A Qt aplikace (jako K3B) mohu bez problemu provoovat i v GNOME... Má smysl se licencemi Qt a GTK zabývat?
Tiskni
Sdílej:
) a protože se mi zdá, že do budoucna bude víc vyvíjeno -- zvolilo si ho hodně distribucí jako výchozí.
a pouzivat Konqueror jako spravce souboru v gnome to uz je zverstvo
)
To je "odezva pri spousteni" a da se nastavit(rozumejte vypnout) v ovladacim centru KDE.A v Gnome je to jak ? Tohle se mi u KDE taky hrubě nelíbí a ani to nastavení neřeší vše, protože když tam dám 30s a aplikace naběhne za 5s, tak mi kurzor myši ještě 25s poskakuje. Z mého pohledu to mají dobře ořešené ve Windows, prostě přesýpačky jsou pouze v případě, že se aplikace načítá. U Gnome nevím, proto se ptám.
#ifdef _MSCVER #define aplikace_užJsemSeUráčilaNačíst() aplikace_spadni() #else #ifdef __cpluplus extern "C" #endif void aplikace_užJsemSeUráčilaNačíst(void); #endif
Modified BSD license
(Note: on the preceding link, the modified BSD license is listed in the General section.)
This is the original BSD license, modified by removal of the advertising clause. It is a simple, permissive non-copyleft free software license, compatible with the GNU GPL.
Original BSD licenseVíce je na www.gnu.org/philosophy/bsd.html
(Note: on the preceding link, the original BSD license is listed in the UCB/LBL section. This license is also sometimes called the “4-clause BSD license”.)
This is a simple, permissive non-copyleft free software license with a serious flaw: the “obnoxious BSD advertising clause”.
#include<Qt.h> mělo udělat ze zdrojáků GPL kód, ale i jádro má v některých případech hlavičky ošetřeny proti GPL "nákaze" (teď nevím, jak to má Qt, ale podle FAQ by to mělo být podobně).
naprosto bezny jev....
Ale pochybuji, že by MS udělal nějakou podobnou botu.
Myslím, že to by bylo hrozné maximálně pro gtk (a všechen software na něm založený)proc??
Stačí si spustit gtk2 a Qt aplikaci vzdáleně pomocí X protokolu a podívat se na ten rozdíl. Qt je prostě daleko více optimalizováno na výkon (viz třeba toto srovnání arthur vs cairo), než Gtk a v momentě, kdy padnou licenční důvody, proč potom používat Gtk?
).
Kdyby to tak bylo, tak je mi trosku divne, ze se Trolltech nechal k tomuto dotlacit, nebot muze v mnoha pripadech ztratit nad Qt kontrolu....
Takže pokuď použiju kdelibs pro komerční aplikaci, musím si koupit licenci od Qt...
0K!AS
Spoiler: pisu sice komercni aplikaci, ale dodavam s ni i jeji zdrojove kody pod GPL licenci. Moji zakaznici chteji s programem pracovat a nejsou moji konkurenci. A i kdyby nekdo z nich muj program vylepsil a prodaval jej pod svym jmenem, diky GPL muzu jeho vylepseni okamzite pouzit do sveho programu.
podle vaseho tvrzeni jsou vlastne same komercni aplikace ne? Vzdyt jakoukoli GPL aplikaci muzete prodavat...
)
Vlastně se nestane nic podstatného, jenom se vývoj GPL verze Qt zpomalí někam na úroveň dnešního Gtk a pokud by došlo k uvolnění pod BSD, pravděpodobně by spousta lidí Gtk přestala používat zcela (protože Qt je skutečně technicky trochu jinde právě díky Trolltechu).