Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Tiskni
Sdílej:
9.10.2011 11:49
lucorp | skóre: 3
| blog: Konverzia stavbára na ajťáka
| Bratislava
Zeptam se primo: Rekneme, ze ja treba platim na danich o 2 tisice mesicne vice nez vetsina lidi. Me ta dvojka chybi. Bud bych ji investoval nebo za neco utratil. Mam byt nadsenej z toho, ze je to pro spolecnost prospesne ? Asi ne, ze ano. Pocitat jeste umim a o zdravem rozumu nepochybuji.a co kdyz ty dva tisice pujdou na neco bohulibeho?! treba vojenske programy... ;-] kdyby americti danovi poplatnici ze svych dani nezaplatili vyzkum, nemel by ses ani kde rozcilovat, protoze by nebyl internet, nebylo by GPS a dalo by se pokracovat... co bys volil jako prijatelnejsi variantu, ze nejaky John Doe bude mit o deset dolaru vyssi dane nebo by ses radsi obesel bez internetu a podobnych vymozenosti na ktere byly evidentne pouzity penize danovych poplatniku?
9.10.2011 17:51
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Sakra to je škodolibost.
9.10.2011 19:19
mkoubik | skóre: 5
| blog: lorem_ipsum
| Praha 8 - Bohnice
debatu o tom, jak by meli bohati vice platit a jak by meli prispivat delnikum a tak daleKdyž se podívám, kolik se běžně platí za různé dělnické práce, tak si říkám, že se ti dělníci vůbec nemají špatně. Jenže to je ten pohled „kolik za jejich služby platím já“ – otázka je, kolik z toho se dostane přímo k těm pracovníkům – jenže to by si měli vyřídit hlavně oni se svými šéfy a majiteli firem – ti jsou totiž mnohdy tou žábou na prameni – nikoli ten „ošklivý boháč, který si platí jejich služby“. A nemalou část těch peněz dělníkům sebere stát – DPH za jejich služby, daně z příjmu, pojištění (tzn. další daně), následně DPH za věci, které si ten dělník chce ze svého (již zdaněného) platu koupit.
Jenže to je ten pohled „kolik za jejich služby platím já“ – otázka je, kolik z toho se dostane přímo k těm pracovníkům – jenže to by si měli vyřídit hlavně oni se svými šéfy a majiteli firem – ti jsou totiž mnohdy tou žábou na prameniwow, do takoveho pravicaka bych nikdy nerekl, ze zde zmini problem nadhodnoty a vykoristovani delniku!
to by si měli vyřídit hlavně oni se svými šéfy a majiteli firemTzn. jde o střet nabídky a poptávky, normální tržní mechanismus.
A nemalou část těch peněz dělníkům sebere státTzn. stát by měl méně zasahovat do hospodářství, méně deformovat trh – místo abychom přemýšleli nad nějakými speciálními dávkami a dotacemi pro chudáky dělníky (což je zase zásah státní do hospodářství).
otázka je, kolik z toho se dostane přímo k těm pracovníkůmjak rikam, problem nadhodnoty uz resil marx.
Tzn. stát by měl méně zasahovat do hospodářství, méně deformovat trhhezka mantra. udelejme si myslenkovy experiment, predpokladejme ze zrusime stat, zrusime dane, podari se delnikovi ziskat lepsi postaveni vuci zamestnavateli? pochopitelne predpokladejme, ze vesmir je konecny i zivot delnika je konecny.
Urobme si myšlienkový experiment. Predpokladajme, že existuje štát, zachováme dane, podarí sa robotníkovi získať lepšie postavenie oproti zamestnávateľovi? Pochopiteľne predpokladajme, že vesmír je konečný aj život robotníka je konečný.
Predpokladajme, že existuje štát, zachováme dane, podarí sa robotníkovi získať lepšie postavenie oproti zamestnávateľovi?ano, treba minimalni mzdou, zakazem nekonecneho retezeni smluv na dobu urcitou, atd.
Ale co když B chce prodat dráž, než A chce koupitTak ke směně nedojde a nic se neděje. Je to v pořádku – když se nedohodnou a nejde uzavřít obchod výhodný pro oba, každý si nechá to svoje. V tom není problém. Dokonce to je i většina případů: každý máme spoustu věcí, které nechceme prodat, resp. nikdo za ně nenabízí tolik, za kolik bychom je byli ochotní prodat – a stejně tak je spousta jiných věcí, které někdo má a nabízí, ale nám se cena nelíbí, zdá se nám moc vysoká, tak jednoduše nekupujeme.
ale A jedná z pozice síly?Jak může jednat z pozice síly? A prostě řekne: „Jsem ochotný nakupovat za xxx Kč. Kdo prodá?“ Tím, že někdo položí otázku nebo dá nabídku, jedná z pozice síly? Představ si, že A prostě neexistuje – ke směně nedojde stejně jako když se minou v představě o cenách. A nemá žádnou povinnost dávat nabídku, A dokonce vůbec nemá povinnost existovat
Z pozice síly může jednat pouze stát, který řekne: „A a B musí uzavřít obchod za cenu X nebo vyšší (resp. nižší), nebo ho nemají uzavírat vůbec a pokud neuposlechnou, zavřeme je do vězení, nebo jim uložíme pokutu“. To je jednání z pozice síly – ne jako když někdo řekne: moje nabídka je taková a taková, můžete ji přijmout, jestli chcete.
Ta představa dělníka vyjednávajícího s megakorporací je neuvěřitelně naivní.Založ si odbory, když ti to přijde nevyrovnané.
Zkuste třeba zítra zrušit minimální mzdu v Kalouskově ČR a nebudete mít Německo, nýbrž Inferno.Jak si představuješ takové inferno?
)
Haha, naopak. Každý čech-blboun by zaměstnal 50 zahraničních dělníků za onu polívku a ubytovnu, vydělával by majlant a to by zboží prodával ještě levně jiným čechům-nýmandům, a všichni by se měli dobře a smáli by se...A za co si to koupí, když nebudou mít práci, protože by rádi více než polévku a ubytovnu (tj. nebudou konkurenceschopní)?
Nebo proč by A a B nemohli uzavřít nějakou smlouvu (nebo více smluv), když s tím oba souhlasí a oba do toho dobrovolně jdou? Nevidím jediný rozumný důvod, proč by do toho stát měl účastníkům trhu mluvit.vsiml sis nekdy, ze je kolem tebe i okolni svet? ...a spoustu veci ,,dobrovolne'' delas pod tlakem okolnosti, takze vlastne nedobrovolne. kdyz za tebou prijde chlapik s tim, ze bud mu das penezenku nebo ti rozbije hubu, taky mu ji das dobrovolne, ... bude to vyhodna smena pro oba. ty nebudes mi rozbitou hubu a on dostane penize. a ted si vezmi prodavacku z kauflandu v regionu s 10+ % nezamestnanosti. muze si vybrat bud pujde do prace za nevyhodnych platovych podminek (v tvem pripade da penezenku) nebo bude bez penez (v tvem pripade dostanes pres hubu).
Případ prodavačka: prodavačka sedí doma, nemá práci, má nějaké zásoby jídla a nějaké peníze na účtu,proc ten priklad delas slozitejsi?! prodavacka sedi doma, je bez penez a muze si vybrat, umre hlady, nebo bude pracovat za cenu, ktera neodpovida skutecne hodnote prace. jedna ten kaufland, kdyz bude diktovat nizke mzdy z pozice sily nebo ne?
ma cenu tech 20k nebo tech 100k?A nikdo jiný v té továrně nepracoval? A co uklízečky? A co stavební dělníci, kteří postavili tu budovu? A co architekt, který ji navrhl? A co soustružník v jiné továrně, který vyrobil ty stroje? A co inženýr, který je vymyslel? A co učitel, který ho to naučil vymýšlet?
A nikdo jiný v té továrně nepracoval? A co uklízečky? A co stavební dělníci, kteří postavili tu budovu? A co architekt, který ji navrhl? A co soustružník v jiné továrně, který vyrobil ty stroje? A co inženýr, který je vymyslel? A co učitel, který ho to naučil vymýšlet?ty zanedbejme, jako uz zaplacene, uvedene ceny ber, jako ocistene o cenu materialu, vyvoje, atd. a zkus mi odpoved na polozenou otazku. mimochodem, takove priklady v realnem svete existuji,... typicky v SW firmach, kde jsou casto naklady (mimo lidske zdroje) skoro nulove v porovnani k obratu.
ty zanedbejme, jako uz zaplacene, uvedene ceny ber, jako ocistene o cenu materialu, vyvoje, atd.Tak jestli tohle dokážeš spočítat, tak bys zasloužil nobelovku za účetnictví
typicky v SW firmach, kde jsou casto naklady (mimo lidske zdroje) skoro nulove v porovnani k obratuV takových firmách pracuji, takže to znám. Souhlasím, že cena, kterou platí zadavatel softwaru je výrazně vyšší než suma výplat vývojářů (přesto mají vývojáři pořád velmi dobré platy a nemůžou si stěžovat). Ale co já s tím? V podstatě mám dvě možnosti – buď se nechat zaměstnat resp. být subdodavatel, nebo si založit vlastní firmu a pokusit se dělat tu práci, kterou dělají ti šéfové a majitelé, sám. Střídavě zkouším obě cesty, ale zatím je pořád výhodnější být subdodavatel než sám shánět zakázky, najímat kolegy, platit sekretářky, pronájem kanceláří atd. Taky chci být jednou ten zlý kapitalista vykořisťovatel, který zaměstnává další lidi. Ale v současnosti je zatím výhodnější se nechat vykořisťovat. A proč by mi mělo vadit, že na tom ten „zprostředkovatel“ vydělá hodně, když já na tom taky vydělám hodně a nebýt jeho, tak bych se k takovým zakázkám nedostal?
Tak jestli tohle dokážeš spočítat, tak bys zasloužil nobelovku za účetnictvífascinuje me, jak se dokazes stourat v detailech misto toho, abys odpovedel na otazku. fyzikove taky nikdy nevideli vakuum, idealni plyn, kapalinu, ... a presto predikce vychazejici z fyzikalnich zakonu funguji.
Ale co já s tím? V podstatě mám dvě možnosti – buď se nechat zaměstnat resp. být subdodavatel, nebo si založit vlastní firmu a pokusit se dělat tu práci, kterou dělají ti šéfové a majitelé, sám.tve ambice nejsou predmetem teto diskuze. ptal ses jaka je skutecna hodnota prace, ... a predopokladam, ze chtels slyset takove ty poucky z liberalniho institutu, o tom, ze cenu urcuje trh a ten vzdy nastavi spravnou cenu... uz jednou to tu resils.
Definuj prosím „skutečnou hodnotu práce“.tak pro tento pripad pouzijme tu cenu za kterou, po ocisteni nakladu, nakladu na obchodni oddeleni, reditele, atd. byl vysledek prace prodan. v mem pripade je to tech 100k. tak a ted bych rad slysel odpoved na otazku:
prodavacka sedi doma, je bez penez a muze si vybrat, umre hlady, nebo bude pracovat za cenu, ktera neodpovida skutecne hodnote prace. jedna ten kaufland, kdyz bude diktovat nizke mzdy z pozice sily nebo ne?
tak pro tento pripad pouzijme tu cenu za kterou, po ocisteni nakladu, nakladu na obchodni oddeleni, reditele, atd. byl vysledek prace prodan. v mem pripade je to tech 100k.Pořád zapomínáš na očištění od jednoho důležitého nákladu – majitel firmy do ní vložil nějaké peníze, což pro něj znamená, že je nemohl použít jinde*. Zároveň je potřeba počítat i s rizikem – nakoupíš stroje, materiál, zaplatíš dělníky… a pořád se ti ještě může stát, že nic nevyděláš, že o tvoje výrobky nebude zájem. Takže do těch nákladů musíme počítat nejen to, že ty peníze nemůžeš v danou dobu používat k něčemu jinému, ale i tu hrozbu případné ztráty. *) jestli to za náklad nepovažuješ, tak bych tě rád požádal o bezúročnou půjčku na deset let
To by odpovídalo. Také toto prostředí znám z osobní zkušenosti, než jsem to s ČR zabalil, a věřte, že je zcela mimo realitu. Takto relativně přeplacen budete sotva kde jinde za sotva co jiného. Ale chápu, že se je snazší věřit ideologům sám na sám (a také jsem to u celé řady kolegů viděl). I když opět realita, přijde (nedej bože) nějaký horší nemoc, a i český SW inženýr by se sám na sám byl v pytli stejně jako ta paní, co mu uklízela kanceláře a možná ji ani nepoděkoval.typicky v SW firmach, kde jsou casto naklady (mimo lidske zdroje) skoro nulove v porovnani k obratuV takových firmách pracuji, takže to znám.
prodavacka sedi doma, je bez penez a muze si vybrat, umre hlady, nebo bude pracovat za cenu, ktera neodpovida skutecne hodnote prace. jedna ten kaufland, kdyz bude diktovat nizke mzdy z pozice sily nebo ne?Nejsem ekonom, ale nemůže se po zavedení minimální mzdy stát, že kaufland místo 50 míst po 5 kKč otevře jen 25 míst po 10 kKč? S tou nezaměstnaností je to vůbec zvláštní. Meditoval jsem o tom a nedokázal jsem na nic přijít. Na jednu stranu tu máme lidi, kteří pracují 10 hodin denně a určitě by chtěli mít víc volného času*, na druhou stranu tu máme nezaměstnané, kteří pracovat chtějí a pravděpodobně nemají kde. Zdá se mi, že společnost dokáže produkovat požadované množství hodnot**, pokud každý bude pracovat řekněme 7 hodin. Proč tedy dochází ke stavu, že 85 % pracuje 8 a více hodin a 15 % je nezaměstnaných se všemi těmi nepěknými důsledky? (předpokládejme, že většina z těch 15 % pracovat chce, ale prostě nemůže sehnat místo) Any ideas? :) (ne, nechci vyvolat flame, chci to vysvětlit :) * teď mě určitě Franta sežere, proč že si tedy nevyjednají kratší směny ** hmm, jak definovat požadované množství hodnot?
Nejsem ekonom, ale nemůže se po zavedení minimální mzdy stát, že kaufland místo 50 míst po 5 kKč otevře jen 25 míst po 10 kKč?
tak to holt na světě chodí.
prodavacka sedi doma, je bez penez a muze si vybrat, umre hlady, nebo bude pracovat za cenu, ktera neodpovida skutecne hodnote prace.
Dělník na tom bude lépeale to nebyla moje otazka. moje otazka znela: jak nijak nedoformovany trh, zlepsi postaveni delnika vuci zamestnavateli?
(1) otázka je, kolik z toho se dostane přímo k těm pracovníkům – jenže to by si měli vyřídit hlavně oni se svými šéfy a majiteli firem – ti jsou totiž mnohdy tou žábou na prameni
(2) jde o střet nabídky a poptávky, normální tržní mechanismus.
(3) stát by měl méně zasahovat do hospodářství, méně deformovat trhnejak mi nejde do hlavy, jak se da problem (1) vyresit pres uvahu (2) s pomoci reseni (3). a na to se ptam.
Ak podnikateľ musí miesto 0 úkonov a 0 dní navyše vyžadovaných štátom potrebných na začatie podnikania vykonať úkonov 6 v trvaní 16 dní, potom zvyšuje hranicu, od ktorej sa oplatí vstup na trh a tým zvýšiť konkurenciu podnikateľov v ponuke zamestnaneckých pozícií (pre porovnanie, v Dánsku sú to 4 úkony a 6 dní pri porovnateľnej výške minimálneho vkladu).
Ak zamestnanec musí kupovať niekoľkonásobne drahšie úsporne žiarovky miesto lacných žiaroviek, zvyšuje tým jeho potreba mať zamestnanenie (neustále) a/alebo mať ho lepšie zaplatené.
Skús si spočítať náklady všetkých daní, celej byrokracie s tým spojenej (aj tvojej aj zamestnávateľovej aj tých, ktorí ti ponúkajú služby), všetkých obmedzení, regulácií, noriem, kvót, colných taríf a obmedzení, úkonov a nákladov spojených s importom a exportom.... Koľko by bez toho všetkého mal zamestnanec viac nominálne a reálne? Ak si socialista, tak ti niečo v duchu môže šepkať 5násobku, to jest miesto 8.000 CZK by mu mohol zamestnávateľ bez akýchkoľvek dopadov na seba dať nominálne a reálne sumu v hodnote 40.000 CZ (z toho by samozrejme musel niečo dať na zabezpečenie zdravotného, dôchodku, poistenia domu s požiarnou a policajnou ochranou, niečo na vzdelanie detí, ale ani zďaleka by to nebolo 32.000). Ak si pravičiar, zrejme by si uvažoval o násobku bližšom číslu 10.
Lenže on na tom nie je lepšie ani v prípade existencie štátu a daní.
Áno, samozrejme má nejakú minimálnu mzdu, nejaké sociálne zabezpečenie a všetky tie veci, ktoré sú vidieť. Lenže pred 161 rokmi napísal Frederic Bastiat svoje dielko Co je vidět a co není vidět. A na to ty zabúdaš.
Zabúdaš na daňové zaťaženie vo výške 60-70%, čo znamená potrebu pracovať miesto necelých 4 hodín až 8. Zabúdaš na normy, obmedzenia, kvóty, ktoré zlepšujú postavenie existujúceho podnikateľa (či už tým, že priamo zdražujú vstup do podnikania alebo to robia nepriamo potrebou platiť účtovníka) a tým znižujú počet podnikateľov. Zabúdaš na to, že tie isté obmedzenia predražujú tovar a služby, čím opäť zvyšujú potrebu robotníka pracovať viac, aby prežil. Zabúdaš, že síce niektoré pracovné regulácie zlepšujú postavenie robotníka, ale na druhej strane, spoločnosť je tvorená aj nezamestnanými, ktorým tie isté regulácie môžu zhoršovať postavenie....
Akosi mi chýba nejaká skratka, ktorou samotný prírodný zdroj, obzvlášť neskombinovaný s ľudskou prácou, môže byť prirovnávaný k niečomu, čo bolo skombinované s ľudskou prácou (ktorému predpokladu naznačuje použitie slova zdanenie a najmä pre aktívny príjem zvyčajne používanie frázy progresívne zdanenie).
Teda ak existuje progresívne zdanenie a vodný zdroj vyžaduje kopanie a vyťahovanie vody, potom progresívne zdanenie môže zvýhodňovať také kopanie a taký spôsob vyťahovania vody, ktorý postačuje pre jedného človeka oproti námahe potrebnej na také kopanie a taký spôsob vyťahovania vody, ktorý je výkonnejší. Spoločnosť bude chudobnejšia.
Nechápu, jakým právem ten pramen patří tobě, i když jsi ho našel první. Podle našeho právního řádu nalezení něčeho ještě neznamená automatické nabytí. Extrapolování takového extrémního případu na celou společnost je potom naprostý nesmysl.
Jinak k tomu progresivnímu zdanění: Je čistě otázkou názoru, jestli je spravedlivé nebo ne. Především však nic neřeší. Nejoptimističtější prognózy jsou, že by přineslo do státního rozpočtu 10 mld. korun, to je méně než 1 % státního rozpočtu. Neutrální odhady hovoří o 5 mld. a někteří tvrdí, že by byl příjem nulový nebo záporný. Efektivně zdanit se dá totiž jenom střední třída. Z chudých člověk žádné daně nedostane a milionáři a miliardáři zase nemají problém zbalit si svých pár švestek a řídit svůj byznys z daňového ráje, např. Monaka. Ve Švédsku by mohli vyprávět... Jedině střední třída je dostatečně bohatá, aby platila daně, ale zase není tak bohatá, aby utekla jinam, takže progresivní zdanění se sveze jenom po těch, kteří mají lehce nadprůměrné příjmy.
Jelikož progresivní zdanění má marginální efekt na příjmy státu a tudíž i na veřejné blaho, můj osobní názor je takový, že je to jenom takové hraní na závistivou strunu.
Bohužel USA je zcela jiná ekonomika než ČR. V dnešním globálním světě mezi sebou země soupeří o investice stejně jako subjekty na trhu. Když se někdo rozhoduje, kde podnikat/žít/danit svoje příjmy, porovnává to, co musí státu odvést, a to, co za to dostane. Vyspělé státy můžou zpravidla zdaňovat více, protože prostě víc nabízejí - rozvinuté hospodářství, infrastrukturu, vymahatelnost práva, efektivnější hospodaření s veřejnými penězi. V takových zemích jsou lidé daleko tolerantnější k většímu zdanění a o bohatých to platí dvojnásob.
ČR za odvedené daně nenabízí zdaleka takový komfort jako západní země. Proto musí v mezinárodní konkurenci žádat za méně muziky méně peněz, jinak by tu lidi s vysokou mobilitou, což jsou především hodně bohatí lidé, nezůstali. Oproti velkým státům, jako je USA, má ČR ještě tu nevýhodu, že konkurence je opravdu blízko. Když se u nás zavede milionářská daň třeba 50 %, se prostě jen přesunou vedle na Slovensko, kde je 19 %, a stačí jim, když tam budou prokazatelně aspoň 180 dní z roku.
Kvalifikované odhady říkají, že zavedení takového progresivního zdanění, které by nás výrazněji nepoškodilo v mezinárodní konkurenci, by přineslo cca 5 mld. To je opravdu zanedbatelný rozdíl, který za další překopání daňového systému nestojí (ono i stabilita daňových zákonů a v širším kontextu stabilita podnikatelského prostředí má svoji ekonomickou hodnotu). V našem případě je to jen líbivé předvolební heslo, které hraje na jednu lidskou vlastnost - závist. Když zdechla koza mně, tak ať zdechne i sousedovi.
Chtěl bych podotknout, že proti progresivní zdanění apriori nic nemám. Jen jsem proti změně, která nic nepřinese, nebo se sveze po vyšší střední třídě, která má většinou větší příjmy jen díky tomu, že lépe studovala, dělá přesčasy atd. a kde to působí hodně demotivačně.
Bez "zavisti" (protoze to neni zavist, jen touha po spravedlnosti) by nebyla mozna lidska spolecnost, to za prve.Samozrejme, ze je to zavist. Co jineho by to bylo, kdyz nekoho nezajima, ze se ma absolutne lepe ale nekdo jiny se ma relativne lepe nez on? A "spravedlnost" je jenom blabol (pro subjektivitu s jakou je vnimana) jak si tu zavist zduvodnit aby clovek mohl obelhavat sam sebe, ze proste jenom nezavidi.
Součet životních úrovní se zvýší. Co tím chci sdělit - progresivní zdanění může být pro společnost prospěšná věc.A mělo by být cílem každého z nás, aby společnost směřovala k maximalizaci agregátní životní úrovně? U většiny lidí se nakonec ukáže, že koukají hlavně na sebe a své nejbližší. Blaho společnosti je jistě důležité, protože fungující společnost nám umožňuje mít jistou životní úroveň, ale je důležité méně než blaho vlastní. A pokud tohle začne stát vyrovnávat shora, tak nelze říct, že je to apriori správné.
8.10.2011 20:35
mkoubik | skóre: 5
| blog: lorem_ipsum
| Praha 8 - Bohnice
Součet životních úrovní se zvýší.Právě že tahle otázka je nerozhodnutelná, protože užitek se nedá porovnávat mezi subjekty, ale vždycky můžu pouze porovnávat můj užitek ze statku A z mým užitkem ze statku B. To, že se užitek statků většinou porovnává s užitkem peněz vytváří iluzi že je to nějaká objektivní veličina, která se dá měřit. Pokud mlynář dobrovolně smění s pekařem mouku za chleba není to proto, že by měl z chleba větší užitek než pekař nýbrž proto, že má on sám větší užitek z chleba, než z mouky a pekař to má obráceně. Neexistuje nic jako "nejlepší rozdělění statků mezi subjekty", pouze jsou některá rozdělení pareto-optimální, ale i těch je nespočetně mnoho. Doplňte si vzdělání v dějinách ekonomie - poučíte se z omylů našich předků. Pro souhrný popularizační přehled bych doporučil Dějiny ekonomického myšlení od Holmana. (všude kde píšu "užitek" mám na mysli mezní užitek)
Dobrá poznámka.
Dovolím si ísť ad absurdum (keď už sme pri ostrove s jedným slabým zdrojom vody). Dúfam, že sa neurazíš.
Pre niekoho môže byť pravidelné umývanie cennejšie ako život (napr. pre sliepočku s IQ týkve alebo pre alergika). A v tom druhom prípade to dokonca môže pochopiť aj etatista. Alebo sa môže hrať na Boha, alergika odsúdiť na "čistenie" napr. očí špinavými rukami alebo morskou vodou a riskovať nejaký zápal, ktoré povedie k jeho oslepnutiu a vypadnutiu z veľkej časti práce, ktorú môže v prvotnopospolnej spoločnosti vykonávať a bude stáť pred dilemou, či zomrie krípel alergik alebo budú obaja chradnúť, pretože ten druhý nedokáže sám zabezpečiť dostatok potravy pre oboch. Čistá win-win situácia.
8.10.2011 23:40
mkoubik | skóre: 5
| blog: lorem_ipsum
| Praha 8 - Bohnice
V tom mém případě je evidentníPrávěže to evidentní není, zaleží na tom, kdo stanovuje co je ten "společenský zájem". Předpokládejme, že ten bez vody časem umře a dále předpokládejme, že smrt je pro něj záporný užitek, zatímco pro toho druhého jsou 2 litry vody navíc kladný užitek. Kdo určuje, jestli je vysledný součet kladný, nebo záporný. Jestli je ztráta života větší, než zisk 2 litrů vody na opláchnutí obličeje prostě v tomhle případě nelze určit, i když "je to evidentní, že život je přece víc ne, woe...". Proto bude způsob rozdělení zdrojů vždycky subjektivní a nelze najít žádné "společensky optimální" řešení. Jediné optimum, kterého lze dosáhnout nastane tehdy, když nelze přerozdělením zvýšit něčí užitek, aniž by se zároveň snížil užitek někoho jiného. Tomu ale odpovídají obě rozdělení, která jsi popsal. V praxi se asi většina lidí shodne na tom, které z těch dvou řešení je "lepší". Normálně bych do toho žádnou vědu netahal, pokud bys netvrdil, že a + b je víc než c + d. Nejen že to není víc, není to ani míň, ani stejně, ani nelze říct že to nevíme, ta otázka prostě nedává smysl. Je to podobné jako řešit jestli jsou horší menstruační bolesti, nebo kopnutí do koulí, pravdu se nikdy nedozvíme. Navíc pokud bychom se chctěli přiblížit praxi, zavedli bychom do modelu i jiné statky, než jenom 2 x 2 litry vody. Potom pokud jsou pro mě 2 litry vody tak móóóc užitečné, určitě bych našel produkt nebo služba, kterou bych poskytl Pepovi za pro něj tak neužitečné 2 litry vody.
9.10.2011 04:45
mkoubik | skóre: 5
| blog: lorem_ipsum
| Praha 8 - Bohnice
Kdo určuje, jestli je vysledný součet kladný, nebo záporný.No, na to je vcelku jednoducha odpoved, staci si trochu zkomplikovat model. I kdyz budu povazovat uzitek osoby A z cinnosti X (U_A(X)) za neporovnatelny s uzitkem osoby B z cinnosti Y (U_B(Y)), muzu zavest odhad osoby B ohledne uzitku osoby A z cinnosti X (O_B(A,X) a obdobne O_A(B,Y)) a ten uz bude porovnatelny s U_B(Y). Pokud pak bude platit ze U_A(X) > O_A(B,Y) a zaroven O_B(A,X) > U_B(Y), pak se obe osoby shodnou na tom, ze uzitek osoby A z cinnosti X je vetsi nez uzitek osoby B z cinnosti Y (coz ale samozrejme nemusi znamenat, ze osoba B bude souhasit s tim, aby se vzdala cinnosti Y ve prospech osoby A a jeji cinnosti X).
Normálně bych do toho žádnou vědu netahal, pokud bys netvrdil, že a + b je víc než c + d. Nejen že to není víc, není to ani míň, ani stejně, ani nelze říct že to nevíme, ta otázka prostě nedává smysl.Ta otazka nedava smysl pouze v pripade, ze ji formulujeme tak, ze v ni vystupuluji abstraktni ekonomicti agenti (Homo economicus) a ne lide. Mnoho experimentalnich vysledku ukazuje ze chovani abstraktnich ekonomickych agentu (pouzivanych v klasicke mikroekonomii) je znatelne odlisne od chovani lidi (napr. v zname ultimatum game lide konzistentne odmitaji pareto-optimalni volbu ve prospech pareto-suboptimalni volby).
9.10.2011 04:52
mkoubik | skóre: 5
| blog: lorem_ipsum
| Praha 8 - Bohnice
8.10.2011 21:30
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Opravdu chces risknout, ze tu velka cast lidi schudne natolik, ze se rozhodnou zase oni risknout vzit do rukou klacky a jit si vzit co potrebuji?
S tím chudnutím to je celkově zajímavá věc. Levice už desítky let řve, že se musí více přerozdělovat, aby se zachoval sociální smír, že dělnická třída chudne atd. Jenže srovnejte si životní úroveň dělníka nyní a dělníka před 100 lety a není potřeba chodit tak daleko, klidně dělníka z 60. let. Výrazně se zvýšila. Kapitalismus očividně dokáže zajistit růst životní úrovně všech skupinám obyvatel.
Naopak kam to dohnalo přerozdělování dotažené do ad absurdum (reálný socialismus) jsme mohli vidět u nás a na porovnání životní úrovně německého a českého dělníka.
Jenže srovnejte si životní úroveň dělníka nyní a dělníka před 100 lety a není potřeba chodit tak daleko, klidně dělníka z 60. let. Výrazně se zvýšila.O tom se nepru. Staci si ale udelat jednoduche pocty. Pokud nekdo bere, dejme tomu, 25k cisteho, jak dlouho bude splacet nejaky bytecek za 1,5M? Opravdu si lajzne splacet 10k hypoteku a k tomu 3-4k rezie samotneho bytu (voda, elektrina, plyn, nejaky fond oprav ....)? Navic ho neco stoji doprava do prace, potraviny ... takze se mu muze rezerva scvrknout na 4k mesicne. Protoze to je celkem riziko. Muze nejak dlouhodobe onemocnet nebo se zranit a najednou ma 15k mesicne a uz ma celkem problem, ktery musi pokryvat z rezerv. A ted si vem, ze tech 25k je hodne optimisticke cislo na ktere aspon pulka CR nedosahne. A ted do toho prijdou deti (protoze proste manzelka do 40 na prvni dite cekat nemuze) a je to uplne v haji. Takhle, nejsem zadnym priznivcem nejakeho extra prerozdelovani a uz vubec ne CSSD, ale proste bychom se na vec meli koukat i z perspektivy majoritni spolecnosti, ktera by teoreticky mela byt tahounem ekonomiky, ale prakticky na to nema.
Čistých 25.000 je okolo 45.000 superhrubých. Z toho odrátaj DPH a spotrebné dane, budem skromný, iba vo výške 15%, čiže nominálnych 45.000 mať reálnu hodnotu okolo 51.750.
Podobne to sprav s colnými tarifami a kvótamy, s európskou poľnohospodárskou plánovanou ekonomikou (CAP - v tomto smere je doslova evergrínom cukor), niektorými normami...
Teraz treba spraviť niečo s tou cenou za byt a hypotékou. Takže územné plánovanie a stavebné povolovanie, niečo s bankovými reguláciami (momentálne nahrávajú vzniku kartelom). Jasné, nesmieme zabudnúť na stavebné normy... ak by sme neboli pri byte, ale pri dome-novostavbe, so svojimi 165 cm by som sa pohral so svetlou výškou...
Samozrejme, od výsledku je potrebné odrátať zdroje potrebné na zdravotné poistenie (v USA okolo $200-300 mesačne, event. plus spoluúčasť), súkromnú políciu (alebo zbraň a ad hoc detektívne poistenie), hasičov, dôchodok a podobné veci, bez ktorých si nevieš predstaviť svoj život.
.
Co tím chci sdělit - progresivní zdanění může být pro společnost prospěšná věc.Progresivní zdanění tu je a nevím o tom, že by se ho někdo snažil úplně eliminovat. Takže co je tedy předmětem diskuze?
Zvyšovat celkovou životní úroveň / štěstí společnosti považuji za primární věc, o který by se měl stát snažit.Štěstí můžu pociťovat já, moje žena a děti, soused v domě vedle, soused ve městě vedle či ve státě vedle, ale už ne moje auto, můj dům, či společnost nebo stát, ve kterém žiji. Šteští je čistě soukromé, nedělitelné. Stát se nemá co starat o něčí štěstí. Stát se má ideálně starat pouze o tři věci: Spravedlivé podmínky pro všechny - zajistit spravedlivé zákony a soudy, zajistit rovné podmínky pro každého člena státu. Dále si pak musí stát vynutit, aby tato spravedlnost skutečně fungovala. Správu věcí, které jsou prospěšné společnosti jako celku, soukromá osoba jako jednotlivec z nich však zisk nemá a ze soukromých peněz by se nevybudovaly (silnice, kanalizace a podobně). Vlastní obranu. Stát, který se nedovede ubránit, nemá nárok na existenci. To je vše, co od ideálního státu chci. O své vlastní štěstí se postarám sám. Příklad s vodou mi připadá absolutně mimo. Lidé jsou svým založením většinou altruističtí, rozdělili by se. A co se týče daní - podívejte se, kolik zaplatíte na daních z příjmu, porovnejte to s jinými položkami, které platíte státu. Je to minimum. Jsem pro úplné zrušení daně z příjmu. Nemá opodstatnění. Komukoliv, koho znám, připadá daň z příjmu jako loupež za bílého dne. Daň z příjmu je demotivující, škodlivá. Trestá lidi za práci. Chcete-li vybrat více peněz na daních, raději přemýšlejte nad zvýšením DPH. Je lepší trestat lidi za nadměrnou spotřebu, než za nadměrné výdělky. DPH za soukromé letadlo je mnohem vyšší, než DPH za rohlík. Vyšší ceny lidem vadit nebudou - bez daně z příjmu zůstane lidem víc. Jakou analogii vymyslíte v souvislosti s vodou na ostrově v případě DPH? Buď nebudu pít vůbec a žízní pojdeme oba, nebo budu pít jen střídmě (spotřeba je zdaněná) a zbyde i na Pepu, nebo budu podvádět a v tom případě mě spravedlivý stát uvrhne do žaláře, kde bídně pojdu žízní.
Spravedlivé podmínky pro všechny... Správu věcí, které jsou prospěšné společnosti jako celku...Takhle obecně Vám to odkýve skoro každý zleva i zprava. Jenom si pod tím představí různé věci. Jeden tam zahrne přístup ke vzdělání (start do života), zdravotnictví, nějaký zákoník práce... Druhý bude mít pocit, že je zdravý, se vší nemocí si poradí, je skvělý a do skonání věků se o něj budou zaměstnavatelé prát, takže si vždy bude diktovat podmínky sám, a pak tam bude chtít zahrnout jenom policii k ochraně svého majetku a postavit silnice pro své auto. A pak se najde pár těch, co to vezmou opravdu poctivě z gruntu (v ČR jsem ještě nepotkal (a těch, co by na to měli tam asi tak moc není), ale za Louží to lze): majetek si chrání sami nebo si na to někoho najmou, silnice samozřejmě privátní (což funguje, nasázíte tam budky na mýto). Střet ideologií a demagogií nastane, když dojde na "detaily".
Zkuste se třeba zamyslet, jak by se změnilo zdravotnictví, kdyby se na něm nepřiživovala spusta zákonem předepsaných pojišťoven a peníze by bez prostředníka tekly od pacienta přímo k lékaři.Tady jednomu ekonomovi rakouské školy jménem Walter Block vyšlo, že bude třeba legalizovat dobrovolné zaprodání do otroctví.
Here's the situation. My child is gravely ill. Only an operation can save his life. But, this medical care costs $100 million, and I am a poor man (we assume away the possibility of government health care that will swoop in and ruin our example). Seemingly, my only option is to witness the passing away of my beloved child. But wait! Rafe Mair, richer than Bill Gates, has for a long time wanted me to be his slave. He'd like more than anything else to boss me around, and then whip me every time I displeased him. He values this opportunity way more than the medical costs necessary to save my child's life. So, we strike a deal. Rafe gives me the $100 million, which I immediately turn over to the hospital. Then, I go to Mair's plantation, and become his slave.
Pojištění je systém, kdy se jednotlivci, nebo právnické osoby, snaží tlumit dopad určitých negativních událostíWikipedia
My child is gravely ill. Only an operation can save his life. But, this medical care costs $100 million...
Tak tam nepomôže ani štát. Rozpočet ministerstva zdravotníctva SR je približne 5 mld €. Z takého maličkého balíka nikto nevyčlení 0,1 mld $ na jedného pacienta. Neostalo by na ostatných, neostalo by na úradníkov ministerstva a poisťovní...
Ufff? Stát nepomůže? To jako že placení pojištění mi nezajistí zdravotní péči? Doprčic, potom jsem byl asi mnohokrát neprávem neslušný, když jsem posílal do háje různé žebráky zastavující mě na ulici: "Pomozte dětem", "Přispějte na dětský domov", "Darujte na léčbu nevyléčitelně nemocných", "Přispějte obětem syndromu náhlého úmrtí kojenců", "Nutně potřebuji peníze na operaci, přispějte"... takže ti žebráci si nedělali prdel a skutečně potřebují pomoc?
Potom asi to sociálno nefunguje, jak by mělo:
Když nebude sociálno fungovat vůbec, jak to bude vypadat? Třeba takto?
to nepomôženie je pri hypotetickej operácií za 0.1 mld $, keď rozpočet ministerstva zdravotníctva a zdravotných poisťovní je "len" 5.0 mld € (v SR).
Inak pomoc potrebujú. Či skutočne alebo nie nechám na tebe, pretože aplikácia najkvalitnejších jestvujúcich metód v zdravotníctve pre každého jednoducho nedokážeme zaplatiť aj keby sme všetko liali len do zdravotníctva.
Predstavivosť si nemusíš namáhať. Stačí ísť von. Ale ak chceš nejakú náhradu štátu (čo inak na všetko nájdeš praktický príklad či už v súčasnosti alebo minulosti) tak v minulosti to riešili napr. takto.Když nebude sociálno fungovat vůbec, jak to bude vypadat? Třeba takto?
- Ti, co vydělávají, nic neplatí.
- Ti, co nevydělávají, hladově shánějí práci.
- Ti, co pomoc potřebují, žebrají na ulicích.
Zkuste se třeba zamyslet, jak by se změnilo zdravotnictví, kdyby se na něm nepřiživovala spusta zákonem předepsaných pojišťovenNo, na to se nemusime moc zamyslet, staci se podivat do USA (zejm. pred nedavnymi reformami). Nemit pojisteni je vyhodnejsi az do okamziku, nez nastane nejaka opravdu zavazna choroba (ci zraneni), ktera cloveka bez pojisteni financne zruinuje. Clovek si muze poridit komercni zdravotni pojisteni, ale pokud dostane nejakou chronickou chorobu a potrebuje zmenit pojistovnu (z mnoha moznych duvodu, napr. predchozi mel od zamestnavatele a menil praci, nebo treba dospel a prestalo se na nej vztahovat pojisteni od rodicu, nebo se stehuje do jine oblasti, kde predchozi pojistovna nepusobi), tak ma smulu - nove pojisteni se nebude nevztahovat na naklady spojene s existujici chorobou.
9.10.2011 19:56
okbob | skóre: 30
| blog: systemakuv_blog
| Benešov
9.10.2011 19:57
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
9.10.2011 21:17
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Kapitalismus resp. tržní hospodářství je jen jednoA pak je tu ještě něco jiné co je průnikem těchto mnoha teorií. Pomalu něco jako ve fyzice: To co se ty teorie snaží popsat.
Realitaasi.
Jestliže někdo zaměstnává nezodpovědné manažeryManažer (většinou) ≠ práce s jasně danými podmínkami, z jasně danými požadavky a předepsanými odměnami za jejich splnění. Většinou jde o práci, jež je v pozadí provázaná příšernou sítí pletich a nezřídka může také být nevědomí majitel objektu jež menžuje (i když to není na papíře).
mohl to dělat sám nebo mohl najmout jiného schopnějšího člověka, který by za menší plat a třeba i bez padáku přinesl větší užitek.LOL. No už zbývá
jimto jenom vysvětlit, že?
Jestliže někdo nemorálně zbohatl, tak to nebylo v kapitalismuDůkaz?
Naopak ten, kdo zbohatl v kapitalismu, zbohatl morálně, protože mu ostatní dobrovolně zaplatili za jeho zboží nebo službyCo je morálního na manipulaci s ostatními (třeba i jen jejich názorem) s cílem prodeje nějakého, slušně řečeno, řídkého bahna? (IMHO valná většina případů) Nebo exploitování věřeně uznávaných pravidel a zákonů? Jestli chceš, můžu si udělat čas a příkladů napsat asi tak o tunu víc jestli nežiješ na stejné planetě jako já.
není v pořádku, není spravedlivé, není morálníNo a především začíná být čím dál nebezpečnější.
tuhle banku nemůžeme nechat padnout, protože v ní má úspory spousta lidíNo mě by zajímalo kde na takové moresy chodíš. Jediný racionální důvod proč nenechat padnout banku je protože v ní máme peníze my. Že
spousta lidí… (zde patří emotikon který odchází a přitom kroutí hlavou s těmi slovy v ústech)
No mě by zajímalo kde na takové moresy chodíš. Jediný racionální důvod proč nenechat padnout banku je protože v ní máme peníze my.Nó když teď naposledy zachraňoval Obama banky ve Spojených státech, šlo hlavně o investiční banky, kde běžnému člověku z ulice účet rozhodně neotevřou.
9.10.2011 21:54
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Jestli tím básník nechtěl říci, že kapitalismus a volnotržní zřízení (terminologie kolísá podle uživatele) reálně neexistuje mimo pera neoliberálních/neokonzervativních (jméno podle strany Atlantiku) guruů. Pouze se někde setkáme s podobnou rétorikou, ale v reálu se nejedná o fylosoficky čistý kapitalismus / volný trh. Prostě podobně jako komunismus: teorie o tom, jak by to bylo hezké, kdybyste nás pustili ke kormidlu a nechali udělat věci po našem. Nicméně teorie nahony vzdálená možnosti praktické realizovatelnosti, i když je k tomu kormidlu posadíme. Protože "skutečný kapitalismus" neexistuje, nikdo v něm nezbohatl ani zbohatnou nemohl, nemorálně nebo morálně. Stejně jako nikdo (nemorálně ani jinak) nezbohatl v Říši za zrcadlem.Jestliže někdo nemorálně zbohatl, tak to nebylo v kapitalismuDůkaz?
10.10.2011 12:31
okbob | skóre: 30
| blog: systemakuv_blog
| Benešov
To je aj dnes. Len to treba brať v kontexte doby. Také daňové a byrokratické zaťaženie, aké máme teraz, by v 19. storočí viedlo k rebéliám a hladomorom. Jednoducho žijeme v dobe, kedy menšia polovica populácie pracujúca 8 hodín a pod hrozbou násilia dokáže uživiť nielen seba, ale aj väčšinovú nektívnu populáciu.
A netreba zabúdať, že veľký podiel na vtedajšej chudobe mal aj merkatilizmus, monopoly a vojny. Viď napr. obilné zákony, ktoré určite nepomáhali sirotám v Anglicku a jednoznačne vraždili chudobu Írsku.
9.10.2011 21:30
okbob | skóre: 30
| blog: systemakuv_blog
| Benešov
9.10.2011 22:04
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Já vůbec neřeším, zda-li je něco morální nebo ne - řeším udržitelnost a teď v horizontu 20 let.Já tomu zase říkám efektivita. Systém IMHO nemusí být morální ani spravedlivý, ale v první řadě fungující a pak třeba i efektivní. Pro začátek by mohlo stačit kdyby byl aspoň fungující (často se toho právě spravedlností nebo morálkou dosahuje). Resp. s menší tendencí ke kolapsu než ten současný. Dál nemá cenu nic psát, protože nejsem zastáncem psaní stejné věci dvakrát.
Já vůbec neřeším, zda-li je něco morální nebo ne - řeším udržitelnost a teď v horizontu 20 let. A nemyslím si, že po něčem, co označuji "manažérský kapitalismus" tu bude socialismus - a pravděpodobně tu nebude ani tvůj kapitalismusJá si jsem zcela jistý, že se tomu bude říkat buď kapitalismus, nebo socialismus.
Jestliže někdo nemorálně zbohatl, tak to nebylo v kapitalismu, ale v socialismu – např. proto, že mu stát zaručil monopol a omezil konkurencivezmi si treba takove telco operatory. jelikoz frekvencni spektrum je z podstaty omezene, nemuze fungovat konkurence. (jelikoz zijeme v konecnem prostoru, dokonala konkurence nebude existovat nikdy) je tedy moralni ze maji cesti telco operatori drazsi sluzby nez zahracni a adekvatni zisky? mimochodem, ted jsem byl chvilku v cizine a velice me prakvapilo, jak klesla cena roamingu. driv to byl nekolikanasobek bezneho tarifu, ted to bylo tak 1.5-nasobek. muzes mi prakticky vysvetlit, jak bych si jako jednotlivec mohl svobodne dohodnout takovou zmenu ceny?
mimochodem, ted jsem byl chvilku v cizine a velice me prakvapilo, jak klesla cena roamingu. driv to byl nekolikanasobek bezneho tarifu, ted to bylo tak 1.5-nasobekJá byl zase v ČR a velice nemile mě překvapilo, jak stoupla cena vnitrostátních spojení, když už operátoři nemají tolik peněz z roamingu…
Já byl zase v ČR a velice nemile mě překvapilo, jak stoupla cena vnitrostátních spojení, když už operátoři nemají tolik peněz z roamingu…[citation needed] a nestoupla jenom proto, ze tu je prirozeny oligopol? mimochodem, IIRC u vodafounu mam uz asi pet let stejne ceny, takze me realne slevnuji.
[citation needed]T-Mobile, Twist Standard.
a nestoupla jenom proto, ze tu je prirozeny oligopol?To je možné, hmmm… Jako že kdyby jim EU nenařídila snížení cen roamingu, zvedli by třeba platy?
mimochodem, IIRC u vodafounu mam uz asi pet let stejne ceny, takze me realne slevnuji.Ale třeba by zlevňovali víc. Ty prachy, co nenarejžujou na roamingu, přece musí vzít někde jinde. Nebo ředitel outů prodá svoje BMW a začne jezdit na kole?
a taky zdrazili chleba...Já byl zase v ČR a velice nemile mě překvapilo, jak stoupla cena vnitrostátních spojení, když už operátoři nemají tolik peněz z roamingu…[citation needed]T-Mobile, Twist Standard.
Enter your choice (1/2/?):
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
8.10.2011 22:54
11.10.2011 09:27
9.10.2011 17:26
10.10.2011 02:22
8.10.2011 20:22
9.10.2011 05:01
9.10.2011 09:21
False choice
Přečti si odkazy z tohoto blogu za poslední měsíc až dva a pak tu otázku zkus položit s vážnou tváří ještě jednou. :-P
False choiceProto tam je taky ten
? značící other.
Souhlasím, a není to pro mě nic nového, že GSM operátoři v ČR jsou oligopol, který zneužívá svého postavení v omezeném frekvenčním spektru. Naprosto ale nechápu, jak někdo může předražené vnitrostátní volání (naprostá většina hovorů je vnitrostátní) řešit regulací minoritního roamingu?!
tahleta "zrůdná socialistická regulace" zhoubný (Vámi popisovaný) dopad nemáAsi se nechápeme (čti to je jak do dubu). Takže ještě jednou: Po zavedení regulace roamingu operátoři nepochybně přišli o část zisků. Tyto chybějící peníze museli něčím nahradit. Kde?
Já byl zase v ČR a velice nemile mě překvapilo, jak stoupla cena vnitrostátních spojení, když už operátoři nemají tolik peněz z roamingu…S tím tady polemizuji. Jenda (příspěvek 217):
Souhlasím, a není to pro mě nic nového, že GSM operátoři v ČR jsou oligopol, který zneužívá svého postavení v omezeném frekvenčním spektru.A vidno to nakonec víte i Vy. Vy jste přišel s výkřikem, že roamingová regulace má zhoubný vliv na vnitrostání trh a dokládal jste to cenami v ČR. Na nesouhlas jste si "protiargument", že roamingová regulace záchrání vnitrostání volání postavil a vyvrátil Vy sám. Ale když už jsme u toho. Ten roaming opravdu často i čistě vnitro-ČR vyjde levněji. No nic. Podtženo sečteno: Jenda je kabrňák (a ne dubový špalek jako třeba já) a EU je socialistický hnůj.
a regulací cen roamingu se to určitě nespraví.Proč by ne? Až EU nařídí sjednocení cen vnitrostátních a v rámci EU, pořídím si rakouskou SIMku a těm našim vydřiduchům ukážu, že jsou jedničky.
Mě ale nějaká zaprděná EU nezajímá, já chci telefonovat... do Ruska...Kdo nechce, hledá proč. Kdo chce, chledá jak. Skype (či jiný VoIP) příteli a zaprděná EU Vám může i nadále být u Vaší ctěné zadnice.
vezmi si treba takove telco operatory. jelikoz frekvencni spektrum je z podstaty omezene, nemuze fungovat konkurence. (jelikoz zijeme v konecnem prostoru, dokonala konkurence nebude existovat nikdy) je tedy moralni ze maji cesti telco operatori drazsi sluzby nez zahracni a adekvatni zisky?
A obmedzuje ho štát. Tú rozprávku o slovenskom alternatívnom Gabovi asi nepoznáš, ale dlhé roky boli operátori iba dvaja a aj v súčasnosti sú len traja, aj keď by mohli byť štyria.
Ďalej štát preferuje predaj licencie operátorovi, nie prevádzkovateľovi. Tam si dá podmienky, že chce mobilný internet, také a hentaké služby, miesto toho, aby nechal súťažiť aj firmy, ktoré by boli ochotné spravovať sieť pre virtuálnych operátorov.
A inak, veľkou konkurenciou mobilným operátorom sú operátori na pevných linkách.
což bylo možné jen díky tomu, že úředníci rozhodovali o cizích penězích – v tržním hospodářství by byl stát minimální a lidé by o svých penězích rozhodovali sami – a proto by s nevýhodnými zakázkami nesouhlasili (a kdyby ano, tak je to jejich věc).Kam na tyhle věci chodíš? Stát není jediná instituce, kam běžní občané cpou peníze, aby se jim o ně starala. A o nějakém racionálním rozhodování si můžeš nechat jenom zdát, protože nemáš potřebné informace a nevíš kam kdo investuje.
Stát není jediná instituce, kam běžní občané cpou peníze, aby se jim o ně starala.Podle mě mu jde o to, že když mě začne štvát ČSOB, jednoduše půjdu jinam (hmm, asi mám nejvyšší čas :). Kdežto když mě začne štvát můj stát, jinam se jde o dost složitěji.
Kapitalismus resp. tržní hospodářství je jen jedno a stojí na jednoduchých principech ... A pak je tu socialismus (různého stupně) ...Coz jsou svihle a ahistoricke definice, nekompatibilni s tim, jak tyto pojmy pouziva zbytek sveta. Podle nich lidstvo zrejme od zacatku veku zilo a zije v socialismu, zatimco kapitalismus zatim prakticky nikdy nikde na svete neexistoval.
Naopak ten, kdo zbohatl v kapitalismu, zbohatl morálně, protože mu ostatní dobrovolně zaplatili za jeho zboží nebo službyJak uz jsem nekolikrat upozornoval, socioekonomicke experimenty ukazuji, ze samotny fakt, ze smena vede k oboustranne vyhodnejsi variante, neimplikuje, ze ji lide povazovat za moralni (napr. zneuziti tisne k dosazeni souhlasu se smenou, kde vzajemne plneni je v hrubem nepomeru).
Empirie potvrzuje, ze progresivni dan je dobra.Kdyz se rika A, melo by se rici i B: "Empirie potvrzuje, ze progresivni dan je dobra, pokud clovek za statem odebrane penize dostane adekvatni sluzby." Coz jaksi u nas neplati. Progresivni zdaneni tu uz mame (bez ohledu na kydy modrych politruku), ale ze bychom se meli nejak extra dobre (respetive, ze bych pozoroval nejak extra velky vliv statu na to, abychom se mel dobre) jsem si nevsiml. O permanentne se vyskytujicich pruserech s rozkradackou nemluve. Prvni at se udela poradek s vydaji statu a pak lidi budou mene drzkovat proti progresivnimu zdaneni.
Myslim, ze progresivni dan muze mit jeste jeden pozitivni efekt, totiz ze omezi vznik/vliv zbohatliku, kteri treba ziskali majetek jemnym podvodem, ktere uz neni jinak mozne spolecensky potrestat. Sice to ma negativum, ze se omezi i ti "dobri" bohati, ale zda se, ze ti nemaji vcelku tak pozitivni vliv jako ti "spatni" bohati.Tohle jsem moc nepochopil. "Spatni" bohati maji pozitivnejsi vliv nez "dobri" a proto je treba je zkasnout dani, protoze mame bordel v zakonech?
Obecne se empiricky zdaNic ve zlem, ale tahle tri slova me vylozene rozesmala. To je jak vyklad kartarky. Takove to "Nebude-li prset, nezmoknem".
Progresivni dan je empiricky dobra i pro ty, co sluzeb statu nevyuzivaji.V cem?
Samozrejme nikdo nechce rozkradani a kazdy chce kvalitni sluzby (nejen od statu), ale to je trochu jina otazka.No, ani ne. Kdyz vidis, kolik ti zase stat sebral a prd z toho, neprepada te pocit marnosti? Kdyby se zlepsily veci, ktere stat ridit ma a nekradlo se tolik, tak proste vyssi dan (alespon ja osobne) zkousnu snaz. Takhle vidim stat jako nemocneho s prujmem, do ktereho se leje vic vody, nez z nej vyleti aby neumrel namisto toho, aby se neco delalo s tou jeho nemoci.
Ne, negativni vliv "spatnych" bohatych prevazi nad pozitivnim vlivem "dobrych" bohatych.OK. To beru.
Bordel v zakonech s tim nema co delat; je to jen dalsi bariera jak zabranit tomu, aby ve spolecnosti prevladli ti spatni. Dodatecna, prave proto, ze zakony nejsou dokonale.V tom pripade ale s tim zakon ma az moc co delat. Protoze pokud nejaky zakon udelali (dost mozna zamerne) deravy, jak muzes cekat, ze tuhle dalsi berli udelaji konecne pro zmenu spravne? A neni teda lepsi spise spravit ty zakony at lide netrpi beznadeji nad nevymahatelnosti prava nez to takhle lepit ad hoc?
Uz jsem rikal, ze je empiricky znamo, ze socialni rovnost je zrejme vyhodnejsi.Ja jsem se ptal v cem je progresivni dan vyhodna i pro ty, kteri ji nevyuzivaji. Ne, zda je znamo, ze by kdesi mohlo cosi, anebo taky ne.
Takze pokud podnikas a mas dobry napad, je pro tebe vyhodne, kdyz maji lide penize, protoze si to pak spis muzou koupit.To je sice pekne, ale jak v tomto pomuze progresivni zdaneni cloveku, ktery bere 10-15k hrubeho (velka cast obyvatel CR) a ma na krku v podstate fixni vydaje te castce se dost blizici?
Jak prd z toho? Ja moc dobre vim, ze kdybych platil soukromnikum za sluzby, ktere mi poskytuje stat, budu na tom jeste hur..Tomu verit muzes, ale to jeste neznamena, ze tomu tak nutne musi byt.
Pointa ale byla, ze zakony nemuzou byt dokonale.Ze zakony nemohou byt dokonale beru, ale tuhle pointu jsem v tvem textu hledal marne.
Nikdy nepostihnes vsechny typy amoralniho jednani zakonem.Uz jenom proto, protoze "amoralnost" je snad jeste subjektivnejsi zalezitost nez "spravedlnost".
Progrese je jen dalsi zpusob ochrany pred vznikem oligarchie.Ja v tom sice vidim spis prostredek, jak narabovat vic aby bylo co rozkradat, ale budiz.
Samozrejme, muzes nesouhlasit, ze stat vubec nejake sluzby poskytuje a ze jsou levnejsi nez od soukromnika. Muj nazor je jiny.Na tom mi přijde zvláštní, jak tu někteří kritizují monopol/oligopol korporací (např. mobilních operátorů) a navrhují jejich zdanění a další regulace. A na druhé straně by měl být dobrý státní monopol – stát poskytuje určitou službu a občané ji musí odebírat (nebo ji odebírat nemusí, ale musí za ni platit). Proč je tedy ten monopol jednou špatný a podruhé dobrý?
Pro nekoho kdo ma 10-15k hrubeho je progresivni dan vyhodna obzvlast, protoze dostane lepsi sluzby od statu nez by dostal za jinych okolnostiAle stredni tridu z nej proste neudelas. Takze si jenom kupujes socialni smir (podobnost s vypalnym ciste nahodna).
Sice je to neprijemne pro ty, co ho maji v dusledku moralne prijatelneho jednani, ale myslim, ze to uz jsem objasnil vys.Ano, kolektivni vina. Ne, dekuji.
Nakonec tem, co jsou cestni by to nemuselo tolik vadit, protoze to vlastne nemohli cekat, ze zbohatnouNechapu, jak nemuze cestny clovek cekat, ze zbohatne.
Ze neveris tomu, ze Cesko muze byt jednim z nich je tvoje vec. Ja si to nemyslim.Vzhledem k nasi politicke reprezentaci (jak nalevo tak napravo) bych rekl, ze z nas dvou jsi ty ten naivni.
Otazka nezni, co muze fungovat, ale co funguje.Na to, jak castou pouzivas "by mohlo" ...
Kazdopadne, pokud te pohani snaha dostat se na spici, pak na penezich nezalezi.Penize mohou byt jenom dalsi motivacni prvek.
A pokud nekoho pohani snaha jenom ziskat vic penez, mel by mit proste smulu.Proc? Appropos, pros by teda nemel mit smulu i clovek, pozadujici progresivni zdaneni, protoze chce mit vic penez?
Stejne jako by mel mit smulu ten, ktereho motivuje zabijet.Tak tohle srovnani mi prijde uz hodne pritazene za vlasy.
Existuji zkratka lide, kteri se "nahoru" dostali necestnym zpusobem.
A nebylo by lepší, kdyby je ostatní potrestali tím, že od nich nebudou kupovat? Má to hned několik výhod:
Existuji zkratka lide, kteri se "nahoru" dostali necestnym zpusobem. O tech mluvim, ti jsou spolecensky nebezpecni; a proto by meli mit smulu.Ty tvrdis, ze je skodlivejsi negativni vliv tech, kdo se nahoru dostali necestne nez pozitivni vliv tech cestnych (s cimz souhlasim), a proto je treba zkasnout uplne vsechny ikdyz je tech dobrych vetsina (ja, narozdil od jinych, verim, ze dobrych lidi je vetsina). To je celkem na zvraceni, protoze se nespravedlnosti ani netajis a zavadis kolektivni vinu.
Muj nazor je, ze clovek, ktery neco dela jen pro penize (mluvim o velkych penezich, ne mzde), at to radeji nedela.Proc? O co je lepsi clovek, ktery bohatne postupnou praci oproti cloveku ktery zbohatne narazove (za predpokladu, ze neaplikoval ruzne nekale praktiky a tak)?
10.10.2011 10:29
11.10.2011 11:40
11.10.2011 13:39