Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
Na konferenci DevConf.CZ 2024 je na stánku Furi Labs prezentován linuxový telefon FuriPhone FLX1. Jeho cena 499 dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2024-06 aneb Eclipse 4.32. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-2 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Tiskni
Sdílej:
Veskery software pro Linux, ktery byl a bude kdy napsan je k dispozici pres emerge ?A přes klik snad jo? OMG.
Chcete jej nutit, aby pro kazdou distribuci vytvarel repozitar, chcete laika nutit, aby si konfiguroval treba yum ci apt pro napojeni do dalsich repozitaru ?Přesně tak. Co je tak hrozného na uplácání dvou, tří balíčků pro nejrozšířenější balíčkovací systémy? deb, rpm, tar.gz bohatě stačí. Imho by se akorát hodil nástroj na jednoduché generování repositářů. Přidání dalšího zdroje balíčku je celkem triviální úkon, který zvládne i běžný, alespoň průměrně inteligentní, uživatel. A pokud bude mít v "správci balíčků" vhodný dialog, tak v tom nevidím naprosto žádný problém (seznam a tlačítka "přidat", "ubrat", "upravit", "vypnout/zapnout" by měly stačit). A pokud tohle ten uživatel nepochopí, tak se nemá co hrabat v systému.
Myslim, ze uz mne je celkem jasne, proc je vyvoj v tomto smeru u Linuxu pomerne pomaly. Dogmata, ktera zde prezentujete jsou skutecne hluboce zakorenena, neschopnost se vcitit do mysleni laickeho uzivatele jeste vice. Bohuzel.konecne nekdo! cim vice lidi bude mit tento open-minded nazor, tim rychleji se bude Linux prosazovat, nebojte
/etc/fstab
by se daly nahradit výhradním použitím automountu - stačí vytvořit třeba šablonu /etc/auto.pak
:
* -fstype=cramfs,loop :/packages/&.pakDo
/etc/auto.master
se přidá řádek:
/pak /etc/auto.pakHned se tak vytvoří stromová struktura s blbuvzdorně instalovanými programy - stačí je stahovat do
/packages
a je vystaráno.
Ještě by se dalo doplnit třeba modprobe loop max_loop=128
, aby bylo smyčkových zařízení více.
Tak jako tak jsou však tyto balíčky vhodné obvykle jen na vyzkoušení, případně pro menší programy, které s sebou nevláčí kopec závislostí.
Paci sa mi na tom moznost spustania, skadekolvek. Ale na aplikacie, ktore chcem mat trvalo instalovane sa mi to nepaci.
Radsej napisem aptitude install app1 app2 .... app10
ako navstivit N<=10 Klik zdrojov a 10 krat na nieco kliknut. O aptitude update ; aptitude upgrade
ani nehovorim...
Este vacsie obavy vsak mam o chovanie dynamickeho linkeru. Ak je v .cmg
subore ozaj vsetko, co aplikacia potrebuje, tak tam budu aj vsetky kniznice. Teda aj tie, co uz su v systeme instalovane. Jednak je pruda tahat napr. cele kdelibs znovu, ale horsie bude, ked si linker (priznam sa, ze neviem ako presne funguje) nevsimne ze kniznice v .cmg
subore nie su tie iste ako tie v /usr/lib
a nebude ich zdielat ani v RAM. A tej RAM je podla mojho nazoru skoda. Disky su lacne, konektivita je lacna ako pre koho. RAM stale nie je lacna. Radsej v nej budem mat diskovu cache, ako opakovane tie iste kniznice.
Takisto, ked vyvojari konecne urychlia GTK+, tak si to .cmg
aplikacie vobec neuziju. A kto bude nastavovat $PATH?
A $MANPATH
a ostatne podobne premenne?
Ako clovek, co tomu aspon do urcite miery rozumie mam radsej systemovejsie riesenia. Na druhej strane sa mi to pozdava na rychle otestovanie aplikacii.
Co sa tyka laikov - kde je povedane, ze Linux sa ma pacit laikom? Mne osobne vobec nevadi,ze nie vsetkym vyhovuje. Linux, ked uz pripustime existenciu jednej entity s menom "Linux" by mal ist svojou cestou a robit rozhodnutia na zaklade technickych faktov a obmedzeni, nie sa snazit za kazdu cenu zaujat kazdeho a byt "lepsi Windows".