Asi praštím s matfyzem. Pak UPOL nebo ČVUT? (diskuse)

[David Watzke]

Jako FELák nemám s FITem osobní zkušenosti, ale co vím, tak studenti lítaj po celý Praze na různý hodiny, protože FIT nemá vlastní budovu. Různý třídy jsou roztahaný snad po pěti místech.

Taky mě zarazilo, že lidi z FITu mají docela ujetou angličtinu. Musej během studia složit zkoušku na úrovni C1 (stejně jako my), ale výuku AJ si musej buď zaplatit a nebo chodit zcela nezapsaný off-the-record s náma na FEL (to je oficiální řešení). Takových věcí asi bude víc, přijde mi to trochu zvláštní.

Ale na druhou stranu: na FIT uteklo dost dobrejch učitelů z FELu. Předpokládám, že kvůli tomu máme teď z katedry počítačů to, co máme... a úvod do operačních systémů pak vyučuje katedra elektrických pohonů a trakce, nebo co.

PS ke zbytku zápisku: jsi fňukna.

[Fluttershy, yay!]

Jako FELák nemám s FITem osobní zkušenosti, ale co vím, tak studenti lítaj po celý Praze na různý hodiny, protože FIT nemá vlastní budovu. Různý třídy jsou roztahaný snad po pěti místech.

Taky mě zarazilo, že lidi z FITu mají docela ujetou angličtinu. Musej během studia složit zkoušku na úrovni C1 (stejně jako my), ale výuku AJ si musej buď zaplatit a nebo chodit zcela nezapsaný off-the-record s náma na FEL (to je oficiální řešení). Takových věcí asi bude víc, přijde mi to trochu zvláštní.

Přesně takovýchto věcí plus toho z nějakých zmínek o studijním se bojím. Než jsem se rozhodl, že půjdu tam, kde jsem, jsem zvažoval STM na FELu.

PS ke zbytku zápisku: jsi fňukna.

Může to tak znít, možná to i tak i je. Každopádně jsem si prostě uvědomil, že jsem permanentně ztuhlý, zprůjmovaný hlavně unavený a prakticky veškerý čas trávím tak, že se učím matematiku (která mě vesměs zase tak moc nebere) a čtu si po webu kraviny. Nenaplňuje mě to, nemůžu dělat věci, ze kterých mám opravdu dobrý pocit. Kdyby to tak šlo dál, jsem si celkem jist, že bych dřív nebo o něco později vyhořel.

[David Watzke]

Než jsem se rozhodl, že půjdu tam, kde jsem, jsem zvažoval STM na FELu

STM mi zatím přijde ok. Jestli se to třeba rozhodneš zvažovat znova a budeš mít ňákej dotaz, kterej bych ti po prvnim semestru mohl zodpovědět, tak se klidně zeptej.

Může to tak znít, možná to i tak i je.

Dělal jsem si prdel. V mnohem menší míře mám někdy podobný (některý) pocity jako ty. Mám pocit, že bych měl začít víc využívat toho, co Silicon Hill nabízí a poznat nějaký lidi, abych měl v Praze víc kámošů. Pravdou totiž je, že mimo nějaký lidi z FELu neznám skoro nikoho, akorát spolubydlu a pár lidí, se kterýma jsem se potkal v kuchyňce a povídali jsme si

[Fluttershy, yay!]

STM mi zatím přijde ok. Jestli se to třeba rozhodneš zvažovat znova a budeš mít ňákej dotaz, kterej bych ti po prvnim semestru mohl zodpovědět, tak se klidně zeptej.

Dík, zeptám se rovnou (když odpoví někdo jiný, budu taky rád), ale radši bych ten UPOL, přeci jen je to opravdová univerzita, takže snad bych se dostal i k jazykům (japonština a nějaké historické) a historii.

Kolik času tak strávíš ve škole, kolik se chce samostudia? Jde si nacpat do předmětů kolem programování nějaké vlastní projekty (nebo rovnou přispívání do FOSS)? Přijde ti tohle* (co se týče sylabu a požadavků ke zkoušce) těžké? Jak moc?

* lingebra, matalýza, PPOS, diskrétka, fórum se zadáními písemek.

Mám pocit, že bych měl začít víc využívat toho, co Silicon Hill nabízí a poznat nějaký lidi, abych měl v Praze víc kámošů. Pravdou totiž je, že mimo nějaký lidi z FELu neznám skoro nikoho, akorát spolubydlu a pár lidí, se kterýma jsem se potkal v kuchyňce a povídali jsme si

Jsem na tom celkem podobně (znám v Praze jenom několik lidí z gymplu, několik lidí z Ábíčka, několik lidí z ročníku (hlavně z kruhu a trochu z tělocviku)), ale zase tolik mi to nevadí. Bylo by to lepší, kdyby byl čas...

[David Watzke]

Ve škole netrávím extra moc času: viz rozvrh na 1. semestr a novej rozvrh. Samostudium taky nic extra, učil jsem se hlavně analýzu během semestru a teď mám poněkud trable s algebrou, protože se všechno musím naučit sám (kašlal jsem na přednášky, atd.). Jinak jsem pár dní šrotil elektro na zkoušku. Co se týče programování, můžeš si tam snad dát něco volitelnýho (viz stm.fel.cvut.cz pro seznam volitelných předmetů), ale co se týče toho přispívání do FOSS, tak to asi až ve třeťáku, když si jako projekt zvolíš něco jako Doli (vyvíjí FatRat).

Co se týče těch předmětů, máte to těžší.

[David Watzke]

Jo a japonštinu tam máme taky (snad za 2 litry na semestr), zeptej se Doliho

[Mrkva]

přeci jen je to opravdová univerzita

Let the flame begin! Co je to opravdová univerzita?

Kolik času tak strávíš ve škole, kolik se chce samostudia? Jde si nacpat do předmětů kolem programování nějaké vlastní projekty (nebo rovnou přispívání do FOSS)?

No, když jsem byl na MFF, učil jsem se na zkoušky maximálně den, dva. Nestačilo mi to. Tady na průměr < 2. O semestru jsem tomu věnoval maximálně tak hodinku denně (ve škole to bylo průměrně 4-5 hodin denně). Ohledně praktických předmětů - tady záleží dost na dohodě se cvičícími, ale pokud vím, problémy s tím nebývají.

Přijde ti tohle* (co se týče sylabu a požadavků ke zkoušce) těžké? Jak moc?

No, tady na STM to vypadá asi takhle: Diskrétka v prvním semestru vůbec není, z analýzy stačí umět počítat (teorie se hodí jen pokud si člověk chce vylepšit u ústní známku), lingebra je prakticky jen o teorii - i když pokud srovnávám s MFF, tak je tu o dost lehčí. Teorie grup se nebere vůbec, spoustu těžších důkazů po nás nikdo nechce.

[Fluttershy, yay!]

Díky za reakce.

Let the flame begin! Co je to opravdová univerzita?

Klasická univerzita.

[Mrkva]

OK, Ono výraz "Opravdová univerzita" evokuje, že ty ostatní jsou univerzity "jen jako", že to jsou školy druhé kategorie :)

[Fluttershy, yay!]

To možná jo. Prostě jsou vysoké školy a některé z nich jsou univerzity (historicky a strukturou), jenže relativně nedávno (asi vlivem angličtiny/němčiny) se začalo říkat univerzita i některým vysokým školám, hlavně těm "technickým univerzitám" nebo lesárně/hnojárně. To nic nevypovídá o kvalitě, jenom o struktuře.

[Fluttershy, yay!]

s/Prostě/Každopádně

[heh]

Ono to dělení smysl má. Tomu i odpovídá odlišný titul (Mgr. vs. Ing.)

Technické vysoké školy poskytují trošku odlišný typ vzdělání než klasické univerzity. Zaleží komu co vyhovuje. Podly mých zkušeností také studium na technice je časově náročnější (více hodin týdně) a má širší záběr, univerzitní obory bývají uzce profilovány.

[Vskutečnosti Saýc]

Technicke skoly jsou taky aktualnejsi, kdezto prirodovedne univerzity jsou dost zkostnatele. Nekdy to muze byt dobre, nekdy ne.

Jak FEL OI tak FIT uci v magistru dost state-of-the-art veci, vystavbu cloudu, umelou inteligenci, GPGPU vypocty a dalsi a dalsi. Myslim ze na matfyzu hodne veci nepotkas a budou te ucit spis stare dobre.

[Michal Kubeček]

Jenže vysoká škola není od toho, aby člověka učila věci, které jste vyjmenoval. Vysoká škola slouží - nebo by aspoň měla sloužit - k tomu, aby student získal přehled o oboru (a oborech souvisejících), pochopil jeho principy a hlavně se naučil učit se a samostatně pracovat s informacemi. Konkrétní aktuální trendy se pak snadno doučí sám, až (pokud) je bude potřebovat. Kdyby vás škola naučila jen ty "hot topics", tak co budete dělat za pět let, až se objeví nové?

[Vskutečnosti Saýc]

Mezi "hot topics" a "state of the art" je rozdil, ktery necham jako cviceni laskavemu ctenari (tj. ne vam).

[Michal Kubeček]

Je celkem jedno, jakými slovíčky to nazvete. Podstatné je, že to důležité, co by si student měl odnést z jakékoli vysoké školy, nejsou konkrétní jednotlivosti. Bohužel si dnes spousta lidí představuje, že vysoká škola je v podstatě totéž jako střední, jen je tam svobodněji a probírá se tam pokročilejší učivo. A to je škoda, protože takto pojatá vysoká škola je jen ztráta času.

[Vskutečnosti Saýc]

Ne, neni. Hot topic znamena "budeme ucit cloudy protoze je to cool". State of the art znamena, ze "kdyz ucime umelou inteligenci, ukazeme studentum krom zakladnich principu a klasickych metod taky posledni novinky a vedecky clanky z roku 2009 co zmenily pohled na extrakci texturnich priznaku".

Je jasne, ze clovek se potrebuje naucit premyslet (a taky provozovat samostatnou odbornou cinnost, atd), ale to neni vymluva ucit zastarale veci, nebo teoreticke nesmysly ktere student nepouzije (jak se lisi JFET a MOSFET na informaticke vysoke skole, teda tohle uz ani FEL nedela). Krom toho, dulezitou soucasti vysoke skoly je vyzkum, a kdyz se student po nastupu na doktorske studium (ktere je o vyzkumu) musi doucit poslednich dvacet let novinek, protoze nikdo neaktualizoval osnovy, stoji to za houby. I presto, ze nektere veci v IT (dijkstra a jeho veci) se fakt tricet let nezmenily.

[Mrkva]

jak se lisi JFET a MOSFET na informaticke vysoke skole, teda tohle uz ani FEL nedela).

A7B31ELI, STM, 1. semestr :)

[heh]

Měl jsem na mysli poněkud jiný rozdíl mezi klasickou Univerzitou a technickou VŠ. Klasická univerzita bývá poněkud uzce oborově vyprofilovaná. Absolventi technického oboru mají naopak téměř bez vyjímky interdisciplinární vzdělání.

[trekker.dk]

Zajímavý nepoměr. Zatímco technikům se na VŠ cpe, že jsou na univerzitě a proto musí mít i humidní předměty jako filozifie, silně pochybuju, že by filozofům nebo doktorům cpali základy operačních systémů.

[heh]

Přesně tak to je. Technik má svůj obor, k tomu přesah do ostatních oborů, k tomu inženýrskou omáčku aby si rozuměl s ostatními inženýry, k tomu jazyk a pak ještě všeobecný rozhled v humanitních pavědách. Průměrně tak 30h týdně.

Na klasické univerzitě má člověk svůj obor, k tomu doplněk pár předmětů z příbuzných oborů, ještě tak jazyk a konec. 20h týdně.

[Martin Mareš]

Vida, já mám při pohledu okolo sebe přesně opačný dojem

[heh]

ono stačí porovnat si počet hodin týdně a prolézt si studijní plán. Rozodně na univerzitě neabsolvujete tolik mimo oborových předmětů jako na technické VŠ. To ani omylem.

[JS]

Neni to selekcni bias? Lide, co jdou studovat teorii, berou dalsi treba programovaci jazyk jen jako aplikaci, takze nemaji psychologicky problem se ho naucit. Kdezto lide, co jdou na prakticteji zamerenou skolu, si rikaji, kdyz uz umim tu Javu, a jsou za to dobre penize, proc bych se mel ucit neco dalsiho.

Vysledek je, ze ti teoreticteji zamereni toho mohou vedet vic, protoze maji vetsi ochotu k uceni novych veci.

[Martin Mareš]

Mimochodem, Matfyz na tom překvapivě není tak špatně, na mnoha přednáškách se ukazují i výsledky staré řádově jednotky let.

Jinak o GPGPU se v alespoň jednom předmětu učí, umělá inteligence není nic nového a cloud computing je spíš buzzword než něco, co si zaslouží víc než krátkou zmínku.

[Vskutečnosti Saýc]

Jasne, slo mi o priklady.

[Martin Mareš]

To je jasné, ale zmíněný jev evidentně nedemonstrují

[Vskutečnosti Saýc]

To si nemyslim. Muzete si tam ale domyslet treba geneticke pgoramovani, KDD, OLAP architektury nebo neco podobneho, pokud vam to udela radost.

[Martin Mareš]

Genetické programování se pokud vím učí, jak s KDD nevím, OLAP je zase spíš buzzword (ale příslušné datové struktury pro multidimenzionální vyhledávání se už učí).

[Fluttershy, yay!]

Ještě drobnost: koho jsi měl z lingebry? Já jsem dost zoufalý, měl jsem cvičení, které mi toho moc nedalo, a ty požadavky ke zkoušce jsou docela brutální.

[Mrkva]

Na přednášky Jiřího Fialu, na cvika Tomáše Vallu. (p.t.). Zkoušku jsem na první pokus nedal a na druhý se tam už neukázal.

[Fluttershy, yay!]

Dík. Tak to cvičení ti asi trochu závidím; ta zkouška je fakt děs, mám pocit, že jinde bych to nejspíš se svými momentálními znalostmi nějak dal, teorii vesměs docela umím, ale vůbec netuším, jak se dělají ty těžší příklady, předtím jsem nic takového neviděl (jo, ostatní zřejmě zkouší jenom teorii, co jsem slyšel).

[vencour]

Když jsem dělal ČVUT FEL, používal jsem k algebře seznam příkladů k zápočtu z ZČU/FAVky. Teprve nějaké to počítání mi dalo aspoň nějakou jistotu.Asi bych je někde ještě vyhrabal.

[Vskutečnosti Saýc]

Z pohledu nekoho kdo vystudoval FEL na programu starsim a tezsim nez STM:

1) ta algebra je husta, slusnou cast jsem nikdy nevidel. i kdyz teda delal jsem ji v prvaku, mozna si jenom nepamatuju. Ale nase algebra byla vic prakticky zamerena (kvuli grafice a tak).

2) analyza je normalka, ale umim si predstavit, ze to na matfyzu chteji vic dopodrobna nez chteli u nas.

3) diskretku jsme meli jinak usporadanou -- meli jsme ji v jednom predmetu s logikou a motali jsme se kolem RSA a podobnejch veci, grafy jsme meli (spolu s uvodem do teorie slozitosti a nejakym opackem teorie automatu) v jinym predmetu Teoreticka Informatika.

STM co vim grafy nema vubec (ehm).

4) architektury pocitacu jsme meli mnohem podrobneji (delali jsme v asm ruzny programy postaveny na miru procesoru aby bezely co nejlip a tak, resili koherencni cache a jiny zla u SMP, manualne prehazovali instrukce v procesoru jako to dela out-of-order execution) a operacni systemy (synchronizace, filesystemy, pameti a ruzny dalsi veci) taky dost podrobne. APS a OSY (architektury pocitacovych systemu a operacni systemy) byly svyho casu nejtezsi oborvy predmety na FELu a FIT to myslim prebral.

FEL STM pokud vim ani jedno nema.

[David Watzke]

Konečně vidím na vlastní oči, jak starší FELáci co studovali non-STM šířej úplný hovadiny, aby vypadali, jako že jsou těžký frajeři. Z toho, cos jmenoval, nemáme jen diskrétku a co se týče algebry, tak to zní, že jste to měli jednodušší. Po nás se chce samá teorie, důkazy.

[Vskutečnosti Saýc]

Muzes sem prosim nalinkovat predmety z STM, kde se uci nasledujici:

1) teorie grafu, 2) automaty a gramatiky / programovaci jazyky a prekladace, 3) operacni systemy?

Vim ze mate SAP, ale ten mate jako nahradu predmetu X36SKD, X36LOB, X36JPO a X36APS. I bez toho aby ses vubec podival na sylaby ti snad musi byt jasne ze jednim predmetem tezko nahradis ctyri. A ten zbytek proste chybi.

[David Watzke]

O těhle předmětech jsem nemluvil, měl jsem na mysli algebru, analýzu a SAP. Tamty nemáme, ale máme zas nějaký jiný.

A ano, je mi jasný, že jedním předmětem nenahradím čtyři a že jste toho evidentně měli víc. Mně se jen moc nepozdává, jaký z nás některý lidi dělaj blbce. Na druhou stranu vám to asi člověk může těžko vyčítat, když k nám lezou lidi, který o počítačích nevědí skoro vůbec nic a na všechno pak čuměj jak zjara. Do prvního semestru se přihlásilo 348 prváků (na STM) a v tuhle chvíli je do druhýho semestru zapsaných 134 (a do konce zápisu to podle mýho odhadu nebude víc než polovina z původních 348).

[Vskutečnosti Saýc]

Ja z vas nedelam blbce. Kdyz reknu ze STM je lehci nez OI nebo FIT a clovek se toho min neuci, nechci rict ze jste blbci nebo liny hovada co se chteji flakat, zvlast kdyz je jasny ze dost lidi zapisujicich se na STM to nevedelo, a po roce nebo dvou je nahouby menit skolu pac clovek prijde o rok zivota.

Ale bohuzel, to ze skola ktera je tezka hodne nauci, a skola ktera je lehka nauci malo (ale v obou pripadech se naucis hovno kdyz to budes flakat) je smutna skutecnost, ktera proste plati, a kdybych to vedel od zacatku. Navic se da rict, ze jsi na tom lip nez lidi od nas (z EaI , myslim), pokud ty chyby STM uznas a ty veci ktere STM chybi (grafy, automaty, OSY, ...) si doplnis, tak umis to co my, bez toho aby te nekdo prohnal uplne retardovanymi predmety jako byla sveho casu elektronika nebo obvody 2.

Ale nerikat ze lidi co upozornuji na chybejici veci v STM (zvlast kdyz je magistersky programy vyzaduji -- to je hodne velkej fail o lidi co delali STM, nebo hodne velke FUCK YOU jejich studentum, zavisi na uhlu pohledu) melou kraviny aby byli za frajery neni zpusob jak k tomu dospet, myslim.

A pochopitelne muzes nesouhlasit, myslet si ze kecam, atd. Jsem jenom nejakej chlapek na webu (co ty SAPy bude od pristiho semestru cvicit, teda).

[David Watzke]

No, tenhle komentář už mi vyzněl líp a souhlasím s ním.

Ale nerikat ze lidi co upozornuji na chybejici veci v STM (zvlast kdyz je magistersky programy vyzaduji -- to je hodne velkej fail o lidi co delali STM, nebo hodne velke FUCK YOU jejich studentum, zavisi na uhlu pohledu) melou kraviny aby byli za frajery neni zpusob jak k tomu dospet, myslim.

Asi jsem tvůj komentář špatně pochopil a reagoval jsem zbytečně zbrkle. Za to se omlouvám.

Jsem jenom nejakej chlapek na webu (co ty SAPy bude od pristiho semestru cvicit, teda).

Fakt? Myslíš jako od příštího letního semestru nebo se to učí i v zimním? No, tak doufám, že se tam nepotkáme, protože by to znamenalo, že SAP opakuju

[Vskutečnosti Saýc]

Asi jsem tvůj komentář špatně pochopil a reagoval jsem zbytečně zbrkle. Za to se omlouvám.

No ja se taky obcas podivam do zrcadla a vidim tam trollface

Fakt? Myslíš jako od příštího letního semestru nebo se to učí i v zimním?

No, on to bude FITackej SAP, teda. Ale mam pocit, ze je uplne stejnej.

[Mrkva]

No, s prvním odstavcem by se dalo souhlasit. Je mi jasné, že hodnocení těžší/lehčí bude značně subjektivní, takže to nebudu řešit, ale i já jsem toho názoru, že oproti MFF je STM flákárna.

Ale bohuzel, to ze skola ktera je tezka hodne nauci, a skola ktera je lehka nauci malo je smutna skutecnost, ktera proste plati

Tak s tímhle už souhlasit nemůžu. Existuje věc, které se říká "volitelné předměty". Pokud člověk chce jen proplout, učí se jen na zkoušky a písemky, tak bude mít z obou škol hovno. Naproti tomu, pokud má člověk zájem, není problém aby si zapsal víc nepovinných předmětů a ze školy si odnese víc než ten kdo byl sice na "těžší" škole ale flákal to, protože do něj tlačili spoustu kravin.

lidi co upozornuji na chybejici veci v STM (zvlast kdyz je magistersky programy vyzaduji -- to je hodne velkej fail o lidi co delali STM, nebo hodne velke FUCK YOU jejich studentum, zavisi na uhlu pohledu)

No, já to vidím asi takhle - neexistuje přímo navazující mgr obor na bakaláře na STM. Tedy pokud chci magistra, musím si ho udělat jinde. Je snad jasné, že jiný obor~jiné požadavky. Tedy mi přijde logické zajít tam, kde si chci mgr dělat a zkonzultovat s nimi, jaké znalosti si doplnit. Vždyť VŠ je (i) o samostatnosti.

[Martin Mareš]

Naproti tomu, pokud má člověk zájem, není problém aby si zapsal víc nepovinných předmětů a ze školy si odnese víc než ten kdo byl sice na "těžší" škole ale flákal to, protože do něj tlačili spoustu kravin.

Ovšem člověk, který bude studovat poctivě tu těžší školu, se toho nejspíš naučí ještě víc, protože ho nebudou zdržovat zbytečnosti.

[Vskutečnosti Saýc]

Ja myslim, ze tady jsou dve urovne "nauci". Jedna vec jsou ciste znalosti z tech predmetu, druha vec je, co udelaji tezky teoreticky predmety s tvym mozkem (a budes pak chytrejsi).

Je to stejny jako posilovani. Kdyz chces lepsi vykon, musis makat a boli to a je to otrava, ale jinak to nejde.

[Mrkva]

Muzes sem prosim nalinkovat predmety z 1.LF UK, kde se uci nasledujici:

1) teorie grafu, 2) automaty a gramatiky / programovaci jazyky a prekladace, 3) operacni systemy?

Nemůžeš. Ergo 1. LF je lehká škola? Sakra, chlape! STM je jiný program, a ne jen EaIlight.

[Vskutečnosti Saýc]

Ty jmenovany veci jsou bezne povazovany za zaklady Computer Science (a castecne i Computer Engineering) oboru (spolu s dalsima ktery STM ma), a potkas je dobrych CS a CE skolach, nejen v cechach, ale i v zapadni evrope, na MIT a v Berkeley. 1.LF UK neuci Computer Science, a nikdo to od ni neceka, ale od STM docela jo.

(a STM je na tom jeste dobre - spoluzak ze stredni co udelal IT Ing. na hnojarne nevedel co je asymptoticka slozitost)

[Mrkva]

Hm, já jsem zas slyšel, že CS se učí v ČR prakticky jen na Matfyzu

spoluzak ze stredni co udelal IT Ing. na hnojarne nevedel co je asymptoticka slozitost

Nojo, jenže ty zas neumíš věci co se berou na ČZU - já nevím, třeba průměrnou dojivost :)

Ale jinak, souhlas.

[Martin Mareš]

Hloupost. STM o sobě tvrdí:

Bakalářský studijní program Softwarové technologie a management (STM) připravuje univerzitně vzdělané odborníky v oblasti informačních technologií.

Studium teoretického základu v matematice a informatice poskytuje znalost a zázemí, které více odolává zubu času. Při velmi často se měnících konkrétních technologiích (v informatických odvětvích se nutná specifická znalost zcela obměňuje každých zhruba pět let) poskytuje studentovi znalost teorie celoživotní oporu, díky níž snáze a rychleji chápe a osvojuje si nové poznatky.

K základům informatiky takové věci jako teorie grafů nebo programovací jazyky a překladače jednoznačně patří. Takovíhle "informatici" budou spíš ostatním pro smích...

[Vskutečnosti Saýc]

Takovíhle "informatici" budou spíš ostatním pro smích...

K videni v teto diskusi

[heh]

Vidím, že o realitě příliš velkou představu nemáte. člověk nemusí být skvělý programátor proto, aby mohl pracovat v IT. Dneska je naopak hlad po lidech, kteří mají širší záběr a jsou chopni se přizpůsobit a rozvíjet. Na mnoha IT pozicích dnes pracují lidé přírodovědného nebo tecnického vzdělání, prostě proto, že informatik se na to vůbec nehodí. Nezná a nechápe procesy ve firmě, výrobě nebo laboratoři. Nerozumí lidem se kterými je při práci v kontaktu. Co pak s takovým informatikem? jistě, uplatní se bezpečně někde jinde, ale být vámi rozhodně bych se ostatním přístupům nevysmíval.

[Martin Mareš]

Ale vždyť já vůbec neříkám, že STM je k ničemu, pouze konstatuji, že jejich tvrzení, že poskytují informatické vzdělání, je lež jako věž.

Mimochodem, informatické vzdělání rozhodně porozumění lidem ani firemním procesům nijak nebrání V praxi naopak vídám, že lidé, kteří prošli nějakým slušným teoretickým informatickým studiem nemají s těmito věcmi sebemenší problémy. Naopak lidé, kteří rozumějí procesům, ale informatice nikoliv, avšak tím vehementněji ostatním kecají do toho, jak se má programovat, jsou pro firmu zhouba.

[heh]

Tohle možná platí někde v kanceláři. Obecně pravdu rozhodně nemáte. Je mnohem jednodušší pro absolventa řekněme fyzikální chemie naučit se v případě potřeby SQL nebo Python, než pro Informatika snažit se pochopit fyzikální chemii. Informatik prostě v tomhle případě nemá žádnou šanci, obvzláště v přírodovědných a některých technických oborech. Jestliže totiž musí interagovat s jinými zaměstnanci, a ti zjevně mluví pro informatika zcela nepochopitelnou řečí, nikdy to nemůže fungovat. To vám neříkám jen ze své zkušenosti, ale v podstatě totéž říkají naši dodavatelé softwaru na základě svých dlouholetých celosvětových zkušeností.

Když budu rozvíjet svůj příklad s chemií, zkuste se zamysle, kolik těch vašich pravých informatiků po škole pracuje jako chemik. Myslím, že když řeknu 0, bude to s vysokou pravděpodobností pravda. Naopak absolventů chemických oborů v IT najdete určitě mnoho. (za fyzikální chemii si dosaďte klidně jiné technické či přírodovědné obory)

[Michal Kubeček]

Je mnohem jednodušší pro absolventa řekněme fyzikální chemie naučit se v případě potřeby SQL nebo Python

Informatika není "naučit se SQL nebo Python". Ono to souvisí s tím, co jsem psal před chvílí: dobrý informatik se v případě potřeby SQL nebo Python doučí celkem rychle a snadno a velmi pravděpodobně na tom bude lépe než ti, kdo sice SQL a python umějí už dávno, ale postrádají informatické myšlení.

Když budu rozvíjet svůj příklad s chemií, zkuste se zamysle, kolik těch vašich pravých informatiků po škole pracuje jako chemik. Myslím, že když řeknu 0, bude to s vysokou pravděpodobností pravda. Naopak absolventů chemických oborů v IT najdete určitě mnoho.

To ale vypovídá spíš o tom, že "v IT" je spousta pozic nevyžadujících žádnou velkou kvalifikaci (a už vůbec ne kvalifikaci na úrovni vysoké školy). Většina těch chemiků, o kterých mluvíte, sice "pracuje v IT", ale kdyby ovládali chemii na takové úrovni, jako ovládají informatiku, jako chemici by neměli nejmenší šanci se uplatnit. Druhým faktorem je to, že absolvent informatiky nemá obvykle důvod hledat uplatnění v jiném oboru.

[Saljack]

Hlavně který magor by dělal informatiku a pak dělal úplně mimo obor?

[Michal Kubeček]

V poslední větě svého příspěvku jsem napsal v podstatě totéž, jen trochu diplomatičtěji. :-)

[heh]

To ale vypovídá spíš o tom, že "v IT" je spousta pozic nevyžadujících žádnou velkou kvalifikaci (a už vůbec ne kvalifikaci na úrovni vysoké školy). Většina těch chemiků, o kterých mluvíte, sice "pracuje v IT", ale kdyby ovládali chemii na takové úrovni, jako ovládají informatiku, jako chemici by neměli nejmenší šanci se uplatnit. Druhým faktorem je to, že absolvent informatiky nemá obvykle důvod hledat uplatnění v jiném oboru.

Vy jste to celé překroutil.

V IT existuje spousta pozic nevyžadující plnohodnotné informatické vzdělání, naopak vyžaduje vzdělání interdisciplinární, nebo vzdělání v úplně jiném oboru než je informatika jako taková. Na takové IT pozice se informatik nehodí, a je proto hloupé vysmívat se jakémukoli oboru kombinujícímu oblast IT s něčím jiným.

Absolvent informatiky má důvod hledat uplatnění jinde jako každý jiný. Obvláště dnes, kdy můžete absolventy IT přehazovat vidlema, a firmy si mohou vybírat jen ty nejlepší.

[Michal Kubeček]

Vy jste to celé překroutil.

Nic jsem nepřekroutil. Jen jsem pro jev, který jste popsal, našel přirozenější vysvětlení, než bylo to vaše účelové.

[heh]

To ale vypovídá spíš o tom, že "v IT" je spousta pozic nevyžadujících žádnou velkou kvalifikaci (a už vůbec ne kvalifikaci na úrovni vysoké školy).

Nevím, kdo tady účelově něco překrucuje. V IT je dnes pousta pozic vyžadující vysokoškolské vzdělání v oboru různém od informatiky.

Vaše vyjádření je buď překrucování tohoto faktu, a nebo komentujete jakési zcela irelevantní pozice, kde není třeba mít vzdělání žádné - v tom případě jste ale zcela minul téma této diskuze.

[Michal Kubeček]

Pouze tvrdím, že pozice, o kterých kolega mluvil, ve skutečnosti nejsou pozicemi pro informatiky a že většina z nich ve skutečnosti nevyžaduje žádné vysokoškolské vzdělání. Takže to, že je zvládne absolvent jiného oboru, nic nevypovídá o vztahu těch dvou oborů. Koneckonců znám dost lidí, kteří žádnou vysokou školu nevystudovali a přesto se "v IT" úspěšně živí.

[heh]

Prošel jsem si vlákno a skutečně nevím o kterých pozicích to mluvíte.

[JS]

V IT existuje spousta pozic nevyžadující plnohodnotné informatické vzdělání

Jestli v tomhle narazite na ten program STM, ktery ma jako tu druhou disciplinu nejspis management, tak musim dat Martinovi za pravdu, ze to nejspis vyprodukuje lidi, kteri do toho budou ostatnim jen nesmyslne kecat.

Na druhou stranu, muj sef o teorii grafu nejspis nevi, prestoze je dost chytry, a nebrani mu to, aby byl ve sve praci opravdu dobry - proste je schopny se spolehnout na sve podrizene ohledne toho, jak se co ma naprogramovat (a necha si to patricne vysvetlit). Takze je to asi o lidech; holt ti, kteri vystudovali interdisciplinarni obor musi vedet, ze to znamena, ze nejsou opravdu dobri vlastne v nicem.

[heh]

mezi "vystudovanym oborem" a "byt dobry" neni prakticky žádná souvislost.

[Martin Mareš]

Já myslím, že je to celé jenom rozdíl mezi tím něco umět a tím to doopravdy pochopit.

Různé rychloinformatiky do studentů nalijí hromadu faktů, ale málokdo z toho dovede pochopit, jak věci fungují uvnitř a proč se dělají zrovna tak. To je i důvod, proč takoví lidé mají tendenci ostatním do práce nesmyslně kecat: prostě se někde naučili, jak se něco má dělat, aniž by věděli proč a aniž by si uměli rozmyslet, co se stane, když se od naučeného postupu odchýlí.

[jkb]

no nevim jestli je to jen problem te 'rychloinformatiky'.

Zkuste se zeptat nekoho i z te 'nej' informatiky, co si mysli o SQL. I tito lide budou mit tendenci vysvetlovat ostatnim, ze takto se to dela. Aniz by vedeli proc a vubec nebudou vedet co se stane, kdyz by se od nauceneho postupu (totiz pouzit na vsechno SQL) odchylili.

[Martin Doucha]

Nabízí se filozofická otázka, jestli jsou takové pozice opravdu stále pozicemi v IT.

[heh]

dobře. Když je někdo řekneme spravce Linuxoveho serveru (to by mohlo byt dost konkretni pro kazdeho zde diskutujiciho). Nemusi mit vlastne zadnou VS. Presto muze sprave Linux serveru rozumet, a brat dvojnasobny plat oproti prumeru CR. Je to prace v IT nebo ne?

[JS]

To je dobra otazka. Kdyz nekde rekne "delam do aut", taky si hned nepredstavime, ze je ridic nebo dealer, ale spis, ze je mechanik nebo strojar.

[Vskutečnosti Saýc]

SQL nebo python nejsou pokrocile informaticke znalosti -- vyrobit idos nebo idos-like aplikaci (netrivialni manipulace s grafy), naprogramovat obrovskou neuronovou sit bezici na GPGPU clusteru, vyrobit novy programovaci jazyk i s prekladacem, nebo program kteremu predhodite satelitni fotku a on spocita kolik je na ni herktaru psenice, zita a lesu jsou. (schvalne jmenuji jenom veci ktere bych vedel jak udelat a nebo uz v prubehu studia udelal jako ruzne semestralni a kvalifikacni prace)

To ze hromada lidi pracujicich v IT dela na malo kvalifikovanych postech vyvolava dojem, ze to muze delat kazdy, ale kdyz predhodite nektery z problemu ktery jsem zminil nejakemu "chemikovi", pravdepodobne si vylame zuby.

A co je mistem sporu je to, ze absolvent FEL STM na tom bude podobne, coz je smutne.

[heh]

To co jste popsal je skutečně práce pro informatika a o tom zde nikdo nepolemizuje.

Jenže IT už prorostlo do všech oborů lidské činnosti natolik, že jsou potřeba lidé s jinou kvalifikací než je informatika. Ani ten vaš informatik nevytvoři ten model s pšenicí bez odborníků na agronomii, počasí, staelitní technologie a další. Ti všichni mu budou muset předžvýkat informace do stavu, ze kterého je bude moci uchopit on a zpracovat. Což mnohdy znamená i vyznat se v IT, umět aspoň trochu programotvat nebo pracovat s databází. Ti všichni lidé jsou v tom teamu potřební, a nevím proč by měli být vysmívání jen proto, že nejsou informatiky, ale pracují s IT technologiemi vysoko nad úrovní běžného uživatele.

[Martin Mareš]

Ano, ale tohle všechno jsou příklady, kdy se někomu hodí v rámci plnohodnotného studia svého oboru ještě vystudovat pár přednášek z informatiky. Nikoliv něco pro absolventy nějaké "takyinformatiky".

[heh]

co je to studium "takyinformatiky" ?

[Martin Mareš]

Obor, který se jako informatika tváří, ale moc z ní doopravdy nenaučí. Pro lidi z předchozího příkladu je to především spousta ztraceného času -- studují několik let něco, co by se stejně dobře dozvěděli z několika přednášek.

[heh]

Pokud se bavime o tomhle tak ja tam vidim zcela jasne, ze se jedna o interdisciplinarni obor, jehoz absolvent najde uplatneni na jinem typu pozice nez absolvent oboru informatika. Hlavne si to nemalujte na ruzovo, ze po absolvovani informatiky na vas vsichni budou cekat s otevrenou naruci. Zkuste se zamyslet, kolik informatiku na thu prace je skutecne potreba, a kolik je potreba pracovniku na pomezi informatiky a technickych ved, managementu, sociaolnich ved, ekonomie nebo přirodnich ved. Rozhodne bych rekl, ze po tech druhych bude vetsi poptavka (a podle mych zkusenosti skutecne je). Trh s cistymi informatiky se snadno presyti.

[Martin Mareš]

Pardon, ale rozumné interdisciplinární vzdělání prostě v rozsahu bakalářského studia získat nelze. Za Bc studium se dají stihnout základy tak jednoho oboru (a už to je docela těsné), při pokusu nacpat tam oborů více nutně skončíte tak, že všechny zoufale ošidíte a místo interdisciplinárního vzdělání získáte interdisciplinární maglajz.

[heh]

Pardon, ale ráčil jste si povšimnout, že podle každoročních statistik více než 60% absolventů všech typů škol pracuje na jiné pozici, než k jaké se připravovali ve škole? Jak to že to potom funguje, když neměli ani jeden semestr?

Zakopaný pes je v tom, že pozic, vyžadujících skutečně špičkové znalosti a schopnosti vyhraněného oboru je na pracovním trhu naprosté minimum. Dokonce i když pracujete v oboru, jen málokdy využíváte více než 10% toho, co vám ve škole cpali do hlavy. Tím, že opustíte školu vaše vzdělávání nekončí, naopak je na úplném začátku. VŠ vás primárně zas tak moc nenaučí. Spíše se během studia naučíte, jak pracovat s informacema a vzdělávat se sám v průběhu své praxe.

Na trhu práce dnes vítězí ten, kdo je schopen se lépe a rychleji přizpůsobit či dovzdělat. Vstupní znalosti jsou vedlejší.

[vencour]

Ještě je otázkou, zda to platí jen pro zdejší trh práce.

[Martin Doucha]

Což je přesně důvod, proč je skutečné informatické vzdělání daleko lepší než hromada kurzů z konfigurování cloudu, psaní kódu (záměrně nepíšu programování) a podobných nesmyslů.

[heh]

A to jako proč? Pokud pozice vyžaduje vzdělání z oboru XY a z IT řekněme pouze dobrou znalost SQL jazyka, je podle vás informatické vzdělání lepší než kurz psaní SQL jazyka? To snad ani nemůžete myslet vážně

[Martin Mareš]

Ano, protože s tím informatickým vzděláním budete rozumět i tomu, proč jsou některé dotazy rychlejší než jiné (dovedete si představit, co databáze po zadání dotazu udělá).

[Käyttäjä 11133]

Ono hlavně obecně je hluboké vzdělání v oboru (libovolném) lepší, než znát jen nějakou jeho velice izolovanou část... na druhou stranu si musíme všichni uvědomit, že na světě pravděpodobně strávíme jen konečné množství času a během něj můžeme nabrat jen limitované množství znalostí a proto je vhodné selektivně vybírat co je pro nás důležité/lepší znát do hloubky a co nám bude stačit znát jen povrchně.

[JS]

si musíme všichni uvědomit, že na světě pravděpodobně strávíme jen konečné množství času

Ja tohle teda v planu nemam.

[heh]

Nikoliv. S informatickým vzděláním vůbec nebudete na této pozici zaměstnán. Nesplníte ani elementární kvalifikační předpoklady. Zaměstnavatel vás totiž raději naučí SQL, než aby měl zaměstnance, který je sice skvělý informatik, ale v oboru XYZ zcela nepoužitelný.

[JS]

Pak je ovsem hlupak.

[heh]

hlupák jste vy. Protože podle vás Informatik = brouk pytlík práce všeho druhu

Nikdo normální si nenajme informatika na práci, kde 15% práce je SQL, a 85% práce je (když se budu držet svého modelového příkladu) chemické inženýrství. To může navrhovat skutečně jen idiot.

Ale jak tak čtu tuhle diskuzi, možná že je "informatik" diagnóza, stejně jako "matfyz"

[Michal Kubeček]

Nikdo normální si nenajme informatika na práci, kde 15% práce je SQL, a 85% práce je (když se budu držet svého modelového příkladu) chemické inženýrství.

To je ovšem zcela typický příklad "pozice v IT". :-)

[heh]

Vy asi nejste schopen normální diskuze že?

Co je to typická pozice v IT? Vždyt celé tohle vlákno je o tom, že v IT je dneska miniálně "50%" pozic, zcela atypických a provázaných s jinými obory lidské činnosti.

A kde je podle vás ta % hranice, od kdy se na takovou pozici skvěle hodí informatik? I když bude poměr opačný, nikdo informatika nezaměstná, protože SQL se naučí každý technicky vzdělaný člověk (počítačvá gramonost je dnes standard). Ale infromatik o chemii ví hovno.

Ale u vás je to zřejmě diagnóza, te jsem si už všiml. Asoň se vám zaměju, když už nic.

[Michal Kubeček]

Smějte se, když vám to udělá dobře. Ale já prostě odmítám člověka, který se 85 procent své pracovní náplně věnuje chemii a zbylých 15 procent pracuje s databází, označit za "ajťáka". Jen pro zajímavost: kdyby ten poměr byl obrácený, označil byste ho za chemika?

[heh]

říkejme mu klidně zahradník, když vám to udělá dobře. To vůbec není podstatné. Ale už jsem si všiml, že vám dělá zásadní problém pochopit, o čem se tu diskutuje.

[Michal Kubeček]

Tyhle výpady snad ani nemá smysl komentovat… Není trochu divné, že každý, kdo si s vámi dovolí nesouhlasit, je hlupák nebo nechápavý? Nebude on ten problém nakonec někde úplně jinde?

[heh]

Kdyby jste se mnou nesouhlasil, prosím. Ale vy mi oponujete zcela off-topic diskuzí.

Toto je téma o kterém diskutuji.

Proč mi tady vyvracíte, že kažná práce s počítačem není informatika, když to nikde netvrdím. Musíte si vymýšlet argumentaci, abyste pak měl co vyvracet?

Jediné co tvrdím je, že existuje množství "IT pozic" někde "na hraně", kde je kromě nadprůměrné znalosti informačních technologií (databáze, správa systémů, programování, atd...) třeba velmi dobrá znalost technického nebo přírodovědného či jiného oboru. A pro tyto pozice se absolvent kombinovaného oboru (jako je napíklad ten, kterému si v odkaze někdo vysmívá) určitě hodí. Informatik si prostě neškrtne. Je mi úplně ukradené, jestli nad tím ohrnujete nos, nebo to nechcete označit za informační technologie. Faktem je, že takové vzdělání je hodně žádané a výborně využitelné.

Jestli tomu chcete říkat IT, nebo chemické inženýrství (pokud pokračuji v příkladu) je mi jedno. Tak mi to prosím po 150 nevyvracejte

[Michal Kubeček]

Proč mi tady vyvracíte, že kažná práce s počítačem není informatika

Jenže tady nebyla řeč o "práci s počítačem" (pod to by šlo opravdu zahrnout ledacos, třeba i prodavače v obchodě), ale o "pozici v IT". To je hodně velký rozdíl. Pozice, kde 85 procent pracovní náplně tvoří chemie, je pozice chemika, ne "pozice v IT".

Tak mi to prosím po 150 nevyvracejte

Nechcete-li, abych vám vaše tvrzení vyvracel, netvrďte takové věci jako výše. Rozhodně nenechám vás, abyste mi předepisoval, co vám smím vyvracet a co ne.

[heh]

S tím mohu klidně souhlasit. A pozice, kde 85% pracovní náplně tvoří administrace systémů, práce s databází, interakce s uživateli a 15% chemie - je v duchu této logiky "práce v IT".

A platí, že s informatickým vzděláním vás na takovou pozici nezaměstnají. Zaměstnají směrem k IT vahraněného chemika. Informatik je jim na dané pozici k ničemu. (čímž rozhodně nepopírám, že někde vedle v obecném IT oddělení firmy jistě nějakého informatika mít budou)

[Michal Kubeček]

A platí, že s informatickým vzděláním vás na takovou pozici nezaměstnají. Zaměstnají směrem k IT vahraněného chemika.

Každý svého štěstí strůjcem…

[Michal Kubeček]

Ještě jednu poznámku si neodpustím: pokud bych akceptoval vaši logiku, musel bych dojít k závěru, že nejsem ani systémák ani programátor, ale účetní…

[xxxs]

taka mila diskusia a ako to cloveku rozsiri sebapoznanie.

[Amy Winston]

To ze je nekdo informatik neznamena ze musi vystudovat uzasnou skolu s uzasnyma referncema muze mit cokoliv jinyho za obor a stejne to bude umet protoze ho to bavi a naucil se to sam.. To ze ma nekdo matfyz neznamena ze neco umi.. overeno

[JS]

Jo, to uz tady tvrdil "heh". To ale neznamena, ze je tam znacna souvislost (uz proto, ze ta skola ma nejaky vliv, tvrdit, ze tam souvislost neni je ekvivalentni tvrzeni, ze ta skola zadny vliv nema).

[Mrkva]

Ohledně využití v praxi (pokud jdeme stranou od dost specifických aplikací, na které stejně znalosti z obecných předmětů z VŠ stačit nebudou), teorie grafů je pro spoustu věcí nutnost (a na STM se taky zběžně bere). Teorie překladačů? Pokud vyvíjím nějaký kompilátor, pak je to jasné, pokud ne, přijde mi to jako informace, která se mi stejně do pár let vykouří z hlavy).

Jinak, k tomu, že je někdo někomu pro smích... Pozor na to, to že člověk vystudoval matfyz z něj nedělá mistra světa. Osobně bych čekal vysmívání se někomu kvůli tomu že neumí to, o čem si já myslím, že je smrtelně důležité tak na nižším stupni ZŠ a ne u vysokoškolsky vzdělaných jedinců.

[Martin Mareš]

Nejsou mi k smíchu lidé, kteří něco nedovedou, nýbrž ti, kteří se tváří, jako že sežrali všechnu moudrost světa, ačkoliv toho znají pramálo. A těch je bohužel mezi absolventy všelijakých "informatik" habaděj. Nejspíš to není chyba školy, spíš prostě takové lidi instituce, kde se učí informatika doopravdy, odradí svou obtížností.

Naopak většina matfyzáků, které znám, ví moc dobře, kam až sahají jejich znalosti, a tuší, kolik neprobádaného se za těmito hranicemi ještě skrývá.

[Mrkva]

Nejsou mi k smíchu lidé, kteří něco nedovedou, nýbrž ti, kteří se tváří, jako že sežrali všechnu moudrost světa, ačkoliv toho znají pramálo.

Ale to je problém lidí, ne školy. A je jedno, jestli je to člověk z MFF, LF, VŠCHT, FELu nebo třeba VUTBR.

Naopak většina matfyzáků, které znám, ví moc dobře, kam až sahají jejich znalosti, a tuší, kolik neprobádaného se za těmito hranicemi ještě skrývá.

No, moje zkušenosti jsou spíš takové, že "MFF je nejlepší škola na světě, ostatní nám nesahají ani po kotníky" - ale uznávám, jsou to zkušenosti jen z Albeře a 1. semestru. Později (a zvlášť na Mgr) to už bude asi dost pravděpodobně jiné.

[Martin Mareš]

Ale to je problém lidí, ne školy.

Však jsem to také psal... ale faktem je, že mezi absolventy některých škol je takových lidí větší koncentrace než jinde.

Později (a zvlášť na Mgr) to už bude asi dost pravděpodobně jiné.

Tak tak... postupné zvýšení počtu přijatých a následné zrušení přijímaček změnilo složení prváků docela výrazně. Ale o pár ročníků výš se to už moc nepozná ;)

[Vskutečnosti Saýc]

Ne kdyz ti ta skola keca ze te uci informatiku a pritom te uci ten python a SQL.

To mi pripomina, ze me mrzi ze FIT neuci vic kolem optimalizaci (myslim linearnich a kvadratickych, ne v assembleru) a rozhodovani a rizeni, je to zajimave, informaticke a dulezite. Budu si muset mezifakultne odskocit jinam nebo tak.

[chsajarsa]

Grafy se uci hodne podrobne v teoreticke informatice. Mame i diskretni matematiku(i kdyz ted po aktualizaci se to jmenuje matematika pro vypocetni techniku, ale loni to jeste byla diskretni matematika). Ostatni je mozne si zapsat jako volitelne predmety s X kodem a hodne lidi to tak dela. Ony prakticky vsechny tyhle predmety maji stary kod a Y maji snad jen ty povinne

[anyone]

UOS!=OSY, UOS je prakticky Bash, OSY jsou o synchronizaci procesů a vláken. Zkouška nebyla nijak složitá, pokud se člověk dostal k zadání z minulých let a ty příklady si propočítal(pokud ne, tak věřím tomu, že byl nepříjemně překvapen). TINy si z STM zapisovala snad většina lidí co znám. APS si snad z STM nezapisoval nikdo(opravdu tam máte podobný předmět? SAP!=APS), OSY jen málokdo. Starý STM v sobě diskrétku mělo.

Lingebra vypadá nejspíš pořád stejně. Pár příkladů, ale bez teorie není šance zkoušku udělat.

[Saljack]

Diskrétka tam je pořád, jenom se to jmenuje Matematika pro informatiky, ale je to úplně stejné. Grafy se učí, třeba teď v DSA na to byla jedna přednáška. Ještě doplním to k tomu, jak tady někdo tvrdil, že absolvoval FEL a že STM je lehký oproti tomu co se učil on. Tohle je tak krátkozraké jak je dlouho co jste to absolvoval? Srovnání datových struktur a algoritmů na STM a FIT na FITu ta jejich zkouška, kterou jsem vyděl byla oproti té naší jednoduchá a byla dosti teoretická, takže se stačilo naučit nazpaměť nějaké věci a měl to.

[Martin Mareš]

Jde si nacpat do předmětů kolem programování nějaké vlastní projekty (nebo rovnou přispívání do FOSS)?

Pokud někdo chcete na Matfyzu cokoliv takového dělat, ozvěte se. Dostat zápočet za pěkný kus softwaru samozřejmě není problém.

[pht]

Každopádně jsem si prostě uvědomil, že jsem permanentně ztuhlý, zprůjmovaný hlavně unavený a prakticky veškerý čas trávím tak, že se učím matematiku (která mě vesměs zase tak moc nebere) a čtu si po webu kraviny.

Tohle zní jako standardní stav v 1. ročníku na VŠ.

[Vskutečnosti Saýc]

FEL STM je ... takova easy way out, moc se tam nenaucis, ale moc toho nechteji, a ma jenom bakalare, pokud chces na magistra tak stejne musis na FEL OI nebo FIT, a protoze se toho na STM moc nenaucis, mohl bys dost zaplakat. U obojiho potkas jak u prijimacek tak pri vyuce veci, o kterych jsi nemel na STM ani poneti.

FEL OI je zajimavej program a dost te toho nauci (je to novej program, takovej trucprogram co tam zalozili po vzniku FITu ), je stavenej na sto lidi a zachazi tam se studentama dost individualne a pohodove, vsichni se tam znaji a tak (ale kdyz jsem uvazoval ze tam pujdu na magistra, nedokazali udelat party pro nove prijate studenty bez nadavani na FIT, coz naznacuje kvalitni mindrak). Ale co se tyka voneho casu, neni to uzasne, OI hodne zije z pisemek v semestru a hromady domacich ukolu, ale pokud vim, tak zkousky pak nejsou tak hrozne.

FIT se teprve rozjizdi (druhym rokem bezi bakalar, prvnim rokem magistr) a podle toho vypadaji problemy, ale jinak pokracuje v tradici jiz zrusene (nebo teda dobihajici) EaI vypocetni techniky z FELu (a vetsina ucitelu je odtama) -- tedy prace v semestru se ocenuje a udelat predmet v semestru je typicky jednodussi nez mit ze semestru nula bodu a jit na zkousku, ale pokud se chces flakat a pak mit o zkouskovem peklo, je to tvoje vec. FIT ma navic dost volnost co se tyka terminu a podobnych veci (z obou stran -- ja tuhle dostal zadani semestralky na predmet X az na zkousce toho predmetu ) a prijde mi celkove tak jako dost na pohodu. I kdyz starej pardal z FELu jako ja ma pochopitelne nostalgii kdyz vidi, jak se bakalarsti studenti neuci diferencialni rovnice nebo fyziku, pac to udajne nepotrebuji. I kdyz u tech diferencialnich rovnic si nejsem jistej.

[pht]

FEL OI ... takovej trucprogram co tam zalozili po vzniku FITu ... nedokazali udelat party pro nove prijate studenty bez nadavani na FIT, coz naznacuje kvalitni mindrak

No jo no, toho jsem si taky všiml, ale tak je v tom holt nechte, oni z toho vyrostou. Zatím si užívejte obsah toho programu.

[Vskutečnosti Saýc]

Jo, on je ten program docela dobrej, a studenti si tam fakt sahnou na vyzkum i na bakalari, coz je v cechach myslim unikat (a musim zajit za dekanem FITu aby to taky nejak zkusil ), ale timhle to zbytecne shazujou, bohuzel.

(a ja jsem clovek co odchod katedry pocitacu videl, a machinace kolem toho zazil, takze mam pravo na blby kecy )

[CET]

Zda se, ze jsi nasel rozdil mezi gymplem a VS. Ano, VS je tezsi, musis se vic ucit to, co ti nejde prirozene samo. Na FELu jsem mel teorii obvodu, kterou jsem nezvladnul. Po skonceni jsem na PF JCU mel vetsinu predmetu pohodovych (nemusel jsem se prakticky ucit), par dalsich bylo hodne zajimavych (musel jsem se ucit, ale bylo to zajimave, takze to slo dobre) a pak predmetu, ktery me totalne sraly a nedokazal jsem se je naucit (ucetnictvi, ekonomie atd, ty jsem musel ukecavat, aby byla aspon 3).

Takze, vyber si skolu podle toho, jaky predmety tam budou, jestli je budes zvladat v pohode nebo ne. Budto jdes na skolu jenom kvuli titulu, pak si urcite vybirej podle obtiznosti predmetu. Nebo jdes na skolu, aby ses neco noveho naucil, pak pocitej s tim, ze tomu budes muset venovat cast, podle toho, jak moc to budes chapat a jak te to bude zajimat.

Zivot na koleji je taky jinej nez bydleni doma. Je videt, ze jsi hodne narocnej, musis mit svoje prostredi, jinak jsi mimo. Bohuzel, tohle je problem. Domov si s sebou vzit nemuzes, takze to musis zkusit obracene. Prizpusobit si kolej. Prvni rok jsem na koleji nemel moc osobnich veci, kazdy vikend jsem jezdil domu. Druhej rok jsem bydlel s kolegou z gymplu, pritahnul jsem pocitac, CD a (tehdy jeste) kazety. Pak uz jsem jezdil domu na vikend, jen kdyz jsem potreboval. Osobne nemam problem se spanim. Pokud ty mas, musis to resit - privez si vlastni postel (nebo si kup nejakou podobnou, jako mas doma), domluv se se spolubydlicim, jak budete vetrat (nebo si lehni bliz k oknu a nech jenom malou skviru. Nauc se soustredit na svoji praci, ikdyz je pritomen nekdo jinej - to by te mohlo dost znicit. V praci jednou taky zrejme nebudes mit vlastni kancelar, ale budes v lepsim pripade v kanclu s dalsima, v horsim pripade budes v openspace (nebo jak se rika tem velkym kanclum, kde ma kazdej svoje mistecko oddelene jenom lehkou stenou a zadny dvere).

Proste jsi dost narocnej.

[Saljack]

Pěkně jsi to napsal. Ještě bych dodal, že pokud ti nevyhovuje kolej můžeš jít bydlet sám, to ale samozřejmě něco stojí. Kolikrát ty místa ani oddělený nejsou .

[Fluttershy, yay!]

Tahle úvaha tu samozřejmě proběhla, ale to zařizování a pak stěhování by nejspíš bylo ještě horší. Každopádně příští rok a možná už semestr to řešit určitě budu.

[anyone]

Přednášky v hotelu Krystal a na FTVS byly naštěstí jen tenhle semestr. Sice to z Dejvic byla "jen 1/4 hodina tramvají a bez přestupu", takže přejezd trval míň než trasa Dejvice-Karlák, ale tahat se tam přes celou Prahu... Od příštího semestru bude v provozu nová budova ČVUT, takže výuka FITu bude jen v Dejvicích(i když v různých budovách, ale pár minut chůze nám jenom prospěje). Teda až na přednášku z komprese dat na Karláku a dva předměty outsourcovaný na VŠE, ale bakalářského studia se to týkat nebude.

[Mrkva]

úvod do operačních systémů pak vyučuje katedra elektrických pohonů a trakce, nebo co.

Katedra měření. Katedra elektrických pohonů a trakce vyučuje struktury a architektury počítačů. Nicméně, přijde mi smutné, že ten UOS byl vedený možná lépe, než ALG vedený katedrou počítačů :(

[David Watzke]

No, já jsem na UOS měl člověka z FITu. Byl to bezva cvičící, o tom žádná, ale že by to bylo líp vedený než ALG, to bych ani neřekl. Při testech v UOSu lidi mohli dělat opravdu co chtěli, včetně browsení webu pro odpovědi (pár lidí mělo dokonce otevřený moje články na AbcLinuxu ). Udělal to teda každej, ale jinak by to nehrozilo ani omylem - ten předmět byl pro většinu lidí noční můra i takhle zmršenej. Na algoritmizaci jeden můj "spolužák" vylít, protože spolupracoval s bráchou na nějakym úkolu - to mi přišlo spravedlivější (ne že bych mu to přál).

[Mrkva]

Při testech v UOSu lidi mohli dělat opravdu co chtěli, včetně browsení webu pro odpověd

To mi zase nepřijde jako problém. Věci jako psaní skriptů se člověk stejně musí naučit praxí.

Algoritmizace se mi nelíbila z toho důvodu, že byla jednostranně zaměřená na Javu. Čekal bych nějaké obecné postupy - zvlášť u předmětu s názvem "Algoritmizace" a ne přednášku ve stylu "takhle si naklikáte projekt v Netbeansech a to Class na začátku souboru tam prostě být musí a berte to jako fakt". UOS mi přišel poměrně dobrý díky dělení obecná teorie na přednáškách vs. praxe na cvikách.

[David Watzke]

Jo, v tomhle máš pravdu. Přednášky z algoritmizace... no, všehovšudy jsem na nich strávil dohromady pár minut a z těch pár minut většinu času (asi čtvrt hodiny) jen kvůli tomu, že jednu přednášku měl Bloch, můj cvičící. A na UOSu jsem byl jednou - na tý první. To byla nuda.

[vencour]

Algoritmizace jsou takové ty teoretické základy programování, co dělat, než vůbec napíšete řádek kódu? Kdysi jsme měli místo javy pascal. Smysl je stejný, naučit se používat základní kameny. Pascal by byl možná lehčí, java je dlouhodobější investice.

[trekker.dk]

Pascal by byl možná lehčí, java je dlouhodobější investice.

Blábol. Pro víc než polovinu prváků byl první ročník první a taky poslední setkání s Javou. Ve chvíli, kdy programuješ, pro jednočip, signálový procesor, nebo prostě jenom potřebuješ něco udělat efektivně, není Java jazyk pro který sáhneš. Mě by se třeba vzhledem k následující výuce mnohem víc hodilo C a zmínka o tom, že existuje něco jako assembler.

Prostě Pascal je jazyk stvořený pro výuku algoritmizace a ustoupit od něj jinam byla blbost.

A druhý důvod, proč je to blábol: na tom předmětu se málokdo naučil i tu Javu.

[Vskutečnosti Saýc]

Ja myslim ze zvolil Javu hlavne proto, ze rict lidem at si nainstaluji JDK a netbeans je jednodussi nez jim vysvetlovat nejaky prekladace a takovy veci. Proste lenost lidi co delali osnovy.

(FIT pouziva Ccko, mimochodem. a dost lidi to nenavidi)

[vencour]

U javy se jen ukázalo "tohle je nějaký IDE, sem píšete kód nebo klikáte a tady nadefinujete cesty". Tečka. Víc neřešíte.

Polovina studentů je asi větší počet lidí, než deset procent, co by použilo pascal?

Asi tomu chyběla odvaha, k použití pascalu k výkladu.

Že se málokdo naučil javu? Základ dostal. Sám jsem jednoho doučoval, takže vidim, že to šlo těžko.

[trekker.dk]

U javy se jen ukázalo "tohle je nějaký IDE, sem píšete kód nebo klikáte a tady nadefinujete cesty". Tečka. Víc neřešíte.

Ano, to je krásná ukázka toho, jak se výuka nemá dělat. Čím víc věcí "toho si nevšímejte", tím hůř se chápe. (Proč si toho nemám všímat? Dělá to něco, nebo je to na okrasu? Proč cesty nadefinuju zrovna takhle? Proč musím použít složenou závorku, když tam nikde není hranatá a kulatá?)

A jen tak mimochodem, pro C/C++, Pascal atd. IDE existují samozřejmě taky.

Polovina studentů je asi větší počet lidí, než deset procent, co by použilo pascal?

Zjevně jsi nepochopil. Nikde netvrdím, že by někdo použil Pascal. Učit se algoritmizovat (ze zadané úlohy vytvořit algoritmus) a programovat (implementovat algoritmus) jsou dvě různé věci. Pascal se skvěle hodí na to první, je snadno čitelný, takže ten, kdo se učí od úplného začátku, není maten nějakými podivnými klíčovými slovy, závorkami, která každá dělá něco jiného a podobným. Místo toho se tedy může snadno soustředit na to, že program běží od začátku do konce, že existuje něco jako skoky (a že jsou občas dobré důvody je nepoužívat), že existuje něco jako cykly, funkce, objekty. Zkrátka umožňuje naučit se základní techniky a nepřekáží přitom.

Ano, co se programování týče, může být někde vhodnější Java, jinde C, ale cílem předmětu algoritmizace snad není naučit studenty programovat - od toho jsou předměty navazující. Nebo by to tak aspoň být mělo.

[vencour]

Ad algoritmizace: mam takovou představu, že základnim přínosem by mělo umět rozebrat problém/zadání, použít správné metody apod., nebo o tom aspoň přemýšlet. U javy se nemusí starat o paměť. Vidět, jak přepsat lidský problém do řeči počítače/programu. Což mi java splňuje v této mnou zmiňované rovině.

[Martin Mareš]

Jenže k algoritmizaci také patří umět stanovit, jak je algoritmus efektivní, a k tomu Java dost překáží.

[vencour]

Překáží? Možná, přesto: slepice nebo vejce? Nějak začít musíte.

Sám jsem za mé začátky na Pascalu vděčný. Když si vzpomenu, jak jsem naflákal první semestrálku, bez nějaké formy a logického členění, měl jsem se kde zlepšovat

[Martin Mareš]

Nějak začít musíte.

Různé možnosti se například liší možným stupněm paralelismu: pokud začnete s Pascalem, poslouží vám to jako základ jak pro další programování, tak pro algoritmizaci (už například budete tušit, co je elementární operace prováděná v konstantním čase a co už nikoliv). Začnete-li Javou, budete se muset ještě ledacos dalšího dozvědět, než budete umět počitat časovou složitost algoritmů, takže v důsledku začnete s algoritmy později.

[pht]

Pointa je, že jazyky jako pascal, ada, c, jsou dobré na výuku programovacího stylu "algoritmy a datové struktury", zatímco java nebo c++ se k tomuto hodí míň. Já si ale myslím že student by se měl postupně naučit i styly "funkce" a "objekty", a otázka za milion je, proč je zrovna dáno, že jako první (a často i poslední) věc musí student přijít do styku právě s "algoritmy a datové struktury".

[Martin Mareš]

Protože objekt je speciální případ algoritmu a datové struktury?

[pht]

No a nebo naopak.

class Program {
...pascal here
}

[Martin Mareš]

No právě -- objekt je prostě jen syntaktické pozlátko na něčem, co je jinak zcela obyčejný kus programu. Proto je důležité učit se rozumět programům, porozumění objektům s tím přijde samo. Opačně to neplatí.

[trekker.dk]

Už jsi někde viděl objektový procesor? Hádám, že sotva, u všech se dřív či později ty objekty předělají na instrukce a paměť, se kterou ty instrukce manipulují.

"...pascal here" je to, s čím pracuje procesor, to class okolo je jenom balast, který usnadňuje psaní velkých projektů, které půjde rozšiřovat či upravovat, aniž by se z toho člověk musel zbláznit.

[JS]

Existuji Javove procesory, a ty by mohly mit specialni instrukce na praci s objekty. (Podobne jako existovaly Lispove procesory, ktere by mohly mit specialni instrukce na praci s pameti, napr. me oblibene fiktivni LLL - load linked list.)

[trekker.dk]

a) mohly a mají jsou dvě různé věci

b) kolik se jich používá - a mám na mysli reálné nasazení v aplikacích, ne něco, s čím si hraje parta chlápků v laboratoři

[Michal Vyskočil]

a) mohly a mají jsou dvě různé věci

b) kolik se jich používá - a mám na mysli reálné nasazení v aplikacích, ne něco, s čím si hraje parta chlápků v laboratoři

Jazelle od ARMu - řekl bych, že to běží na pěkných pár desítek miliónů zařízení. Přinejmenším.

[xxx]

Nemaji ty procesory spis jen HW implementaci instrukci bytecodu?

[kralyk z abclinuxu]

jj

[kralyk z abclinuxu]

napr. me oblibene fiktivni LLL - load linked list.

Chtěl bych vidět µ-kód takové instrukce. Imho by to byl jeden velký pipeline stall...

[trekker.dk]

U javy se nemusí starat o paměť.

No, to je opravdu důležité, aneb řekl bych, že stále nechápeš.

Bavíme se o úplných začátečnících, o lidech, kteří přišli (hlavně) z gymplů a s programováním se nikdy nesetkali. Ti se o paměť nebudou starat nikdy, protože jednak neví jak a druhak neví proč. Argument, že proto je Java je dobrá, je tedy úplně zcestný, protože stejně tak se ti nebudou starat o paměť v Pascalu, QBasicu, C, nikde - během prvních přednášek/cvičení si vystačí se statickými proměnnými.

Ad algoritmizace: mam takovou představu, že základnim přínosem by mělo umět rozebrat problém/zadání, použít správné metody apod., nebo o tom aspoň přemýšlet.

Jo, jasně. Háček je v tom, že na úplném začátku potřebuješ vysvětlit ty nejzákladnější základy. Každá otázka, kterou si student předčasně položí navíc (co je void main? co je public static?) odpoutává pozornost od tématu. Snaze naučit se jazyk vůbec neprospěje, když někdo zapomene/smaže { za main a pak mu program nefunguje.

Proto tvrdím, že nejlepší je Pascal. V Pascalu program začíná slovem "začátek" a končí slovem "konec." Intuitivní, jednoduché, málokdo se zatěžuje faktem, že ještě předtím se musí odehrát něco dalšího. S tím nejnutnějším si vystačíš přes většinu základů (zmínil jsem výše - tok programu, skoky, cykly, funkce, objekty)

Správa paměti už nepatří do algoritmizace, ale do programování. Neřekl bych, že cílem vysoké školy je vycvičit [doplň jazyk] opici, ale vyložit základy. Takže ano, i na Javu má ve výuce přijít řada a jednoznačně má být zmíněno, že se (skoro) není potřeba zabývat správou paměti. A stejně tak má přijít řada na zmínku o C a na to, že tam se o paměť starat musíš a jaké má to/ono výhody/nevýhody.

Tohle všechno ale přichází na řadu později. Na začátku musí být to nejzákladnější a tam se hodí takový jazyk, který klade co nejméně překážek. Proto Pascal, který tomu vyhovuje nejlépe z programovacích jazyků; naschvál říkám z programovacích, protože pro úplné základy by byl ještě lepší jazyk přirozený, kdyby šel přeložit a student si tak mohl ověřit, co jeho "program" dělá.

[vencour]

Ok, je Algoritmizace to samé, co PPA na FAVce? Co jsem to měl na FELu si nepamatuju, dodal jsem semestrálku, dostal za jedna a hotovo ...

FAVka má o PPA následující ... Cíle předmětu (anotace): Struktura počítače z pohledu programátora, algoritmizace, programy a programovací jazyky. Datové typy v jazyce Java, proměnné, deklarace, přiřazení, typové konverze, operátory. Terminálové formátované V/V, řídicí struktury. Strukturování programu pomocí metod. Pole, pojem referenční proměnné, pole jako tabulka, pole jako množina. Řazení, stabilita řazení. Algoritmy SelectSort, InsertSort, BubbleSort. Třída v Javě jako množina dat a algoritmů. Výjimky, druhy výjimek, způsoby reakce na výjimku. Souborový V/V, vrstvy V/V v Javě. Vyhledávání. Odhad výpočetní složitosti. Reprezentace dat v paměti počítače, Unicode a jeho transformační formáty UTF-8 a UTF-16. Základní úvod do XML.

Takže, bavíme se o tom samém?

Pascal nebo java, to je mi fuk, pravděpodobně je to politické rozhodnutí.

[trekker.dk]

Ok, je Algoritmizace to samé, co PPA na FAVce?

Podle tý anotace to vypadá dost podobně.

Pascal nebo java, to je mi fuk, pravděpodobně je to politické rozhodnutí.

Pravděpodobně bylo (nové terminálové učebny vybavil Sun - mimo jiné krásná ukázka, jak se to dělat nemá), ale z důvodů zmíněných výše nesouhlasím s tím, že je to fuk.

[trekker.dk]

Čekal bych nějaké obecné postupy - zvlášť u předmětu s názvem "Algoritmizace" a ne přednášku ve stylu "takhle si naklikáte projekt v Netbeansech a to Class na začátku souboru tam prostě být musí a berte to jako fakt".

+1

Algoritmizace byl naprosto, ale totálně zbytečnej předmět. Kdo už uměl trochu programovat (tj. lidi hlavně z průmyslovek), nenaučil se tam zhola NIC. A kdo to neuměl (gympláci), ten se to tam nenaučil, protože důležité informace byly obalené spoustou public static void main() balastu - krásná ukázka toho, jak nemá probíhat výuka.

A že existuje něco jako procesor, že ne vždy se dá použít přístup "paměti je dost" atd. - informace, které jsou užitečné pro víc než polovinu studentů, co museli Algoritmizaci absolvovat - se pro jistotu vynechalo úplně.

[Jendа]

A kdo to neuměl (gympláci)

No fuj, takhle zobecňovat. Co mám dělat jako gymplák, který trochu programovat umí?

[trekker.dk]

Prohlásit, že nejsi gymplák, ale gymnazista. Takhle jsem to dělal já; vypadá to jako totéž, ale gymnazista narozdíl od gympláka nemá problém s EO ani s algoritmizací. (I když co jsem slyšel, tak EO prakticky zrušili. [Invektiva zde])

[Hrabosh]

Mě to tak trochu překvapilo, protože u nás (VUTBR FEI - dnes FEKT+FIT) neměli základy programování spíš lidi z průmyslovek. Já jsem (coby gymplák) pomáhal s projektama dvěma lidem a před zkoškou jsem dostal kopírák a několik listů A4

[Tomáš Heger (geckon)]

studenti lítaj po celý Praze na různý hodiny, protože FIT nemá vlastní budovu. Různý třídy jsou roztahaný snad po pěti místech

Pět míst by možná odpovídalo, ale s tím, že dvě z nich jsou u zastávky Nad Džbánem, tedy 10-15 min tramvají od metra Dejvická, a zbytek v jeho blízkém okolí (-> přechody v řádu jednotek minut). Navíc od nastávajícího semestru (otevření nové budovy) ta dvě vzdálenější odpadají.

Taky mě zarazilo, že lidi z FITu mají docela ujetou angličtinu.

Musíš složit zkoušku na katedře jazyků FEL nebo si nechat uznat certifikát. Fakulta ti zajistí (zdarma) jeden semestr angličtiny (nepovinně, jako přípravu na zkoušku). Pokud chceš další výuku, můžeš si ji zaplatit. Na tom nevidím nic špatného.

[Tomáš Heger (geckon)]

Jen doplním, že o angličtině mimo záznam jsem dosud neslyšel a už vůbec ne jako o oficiálním řešení

[David Watzke]

Oficiální jsem myslel tak, že tam nechodíš nějak "tajně" nebo něco, ale prostě ti jako FIŤákovi na katedře jazyků FELu řeknou, že tam můžeš chodit, ale zkrátka to nikde nebudeš mít napsaný. No, je to lepší než platit za (IMHO) samozřejmost.

[Martin Matějek]

Jako FELák nemám s FITem osobní zkušenosti, ale co vím, tak studenti lítaj po celý Praze na různý hodiny, protože FIT nemá vlastní budovu. Různý třídy jsou roztahaný snad po pěti místech.

Jako FIŤák musím potvrdit, že mezi budovama lítáme dost, ale většina z nich je v Dejvicích (budova fakulty - dočasné, NTK, učebny na FELu/FS) a pak v zimě byly pronajaté prostory na FTVS (přednášky) a v hotelu Krystal na Veleslavíně. Nevím jestli si tohle kolečko zopakují další druháci, ale prý to bylo jenom dočasné než se dostaví Nová Budova ČVUT v Dejvicích. Přišlo mi to snesitelnější než lítat tam a zpět mezi Dejvicemi a Karlákem na FELu. Jinak, prváci jsou většinou v NTK, budově fakulty a jestli se nic nezmění, tak my druháci budeme pendlovat akorát po Dejvicích.

Taky mě zarazilo, že lidi z FITu mají docela ujetou angličtinu. Musej během studia složit zkoušku na úrovni C1 (stejně jako my), ale výuku AJ si musej buď zaplatit a nebo chodit zcela nezapsaný off-the-record s náma na FEL (to je oficiální řešení). Takových věcí asi bude víc, přijde mi to trochu zvláštní.

Angličtina je ujetá dost, protože člověk buď musí předložit externí certifikát (nevím jestli FCE/CAE) anebo udělat zkoušku (A2) a výuka probíhá na katedře jazyků FELu. Další wtf bylo, že katedra jazyků mi neuznala zkoušku z X36A2L (EaI), ale Y36A2L (STM) uznávali, že prý je těžší. Naštěstí jsem nemusel znova chodit na cvika a zápočet jsem dostal hned, akorát jsem tu zkoušku musel dělat znova.

Ale na druhou stranu: na FIT uteklo dost dobrejch učitelů z FELu. Předpokládám, že kvůli tomu máme teď z katedry počítačů to, co máme... a úvod do operačních systémů pak vyučuje katedra elektrických pohonů a trakce, nebo co.

Jo, to mi připomnělo jak nás algoritmizaci an FELu učil někdo z Katedry elektrických pohonů a trakce a algoritmus ukazoval na to jak funguje motor. Čtvrt hodiny popisoval co všechno je v motoru (protože by jinak nefungoval) a až na konci během chvíle vysvětlil, co že je ten algoritmus

[David Watzke]

Já bych jen dodal, že v prvním i v druhém semestru v prváku mám *všechny* hodiny v Dejvicích. A že na Karlák je to nějakých 16 minut metrem. Což je docela dost až ve chvíli, kdy má člověk dvě cvičení za sebou a jedno na felk a druhý na feld

[Martin Matějek]

Jo, to jsem si na FELu taky užil. Dvakrát týdně feld -> felk -> feld nejvíc odneslo C++, kdy jsem na přednášky chodil pozdě a odcházel před koncem

[David Watzke]

Přednášky ještě jdou, ale když si představím protivnýho cvičícího na obou po sobě jdoucích cvičeních... no, doufám, že se mi to nikdy nestane

[Vskutečnosti Saýc]

Metro je jenom cast z toho, vychazi to na 25 minut z ucebny do ucebny (trochu vic kdyz musis na karlaku do hroznemoctyho patra).

Coz saje, protoze odejdes driv, nebo prijdes pozde, nebo oboji. Nebo budes mit hodinu pauzu.

[David Watzke]

Jo, ještě něco. Já sem se nějakym nedorozuměním přimíchal na angličtinu (A2Z) s nějakýma kybernetama a robotama a "vyhnali" mě odtamtud s tím, že mám jít na STM angličtinu, protože ji máme těžší... Tak na tom asi něco bude.

[Luboš Doležel (Doli)]

Já se teď rozhoduju, kam na magistra, a rozhoduju se mezi Softwarovým inženýrstvím a Systémovým programováním na FIT a Softwarovým inženýrstvím na OI na FELu. OI se mi nelíbí v tom, že bych tam musel dělat příjmačky. Nejvíc se mi líbí to systémové programování, protože se tam nezabývají ani tolik čáráním diagramů jako spíš programováním.

[David Watzke]

To je zajímavý téma, já sem bral OI jako jedinou schůdnou možnost. Ještě že seš dva roky přede mnou a můžeš to pro mě beta-testnout

[triak1]

pozor ... dost lidi tvrdi, ze SP je hlavne o stringologii, doporucuju overit

[Saljack]

Já uvažuji nad OI ale na ten FIT se asi taky budu muset mrknout. Jsou nějaké podmínky co se musí mít na FIT? Třeba OI chtějí pravděpodobnost a statistiku (ale snad to jde dodělat i tam), jenže já jsem zjistil, že asi je potřeba Matematika 2 a tu zapsanou nemám .

[pht]

OI se mi nelíbí v tom, že bych tam musel dělat příjmačky.

Mně se to naopak líbí. Dřív byly přijímačky na všechny VŠ a nikomu to nevadilo. Dneska jsou školy kam se dostanete bez přijímaček ale pak jste jeden ze stovek/tisíců lidí v ročníku a tomu pak odpovídá kvalita výuky a péče o studenta.

[Vskutečnosti Saýc]

Systemovy programovani na FITu je stringologie. Spis bych tam sel na bezpecnost pokud te zajima fakt programovani, myslim ze si to vic uzijes.

A douc se teorii grafu. Myslim ze ji STM vubec nema a bez toho muzes zapomenout jak na OI tak na FIT. Taky se podivej na tohle vlakno: https://forum.feld.cvut.cz/topic/3085/necekejme-na-anketu-a-pobavme-se-o-oi-nyni/ podotykam ze to jsou primarne studenti STM co si stezuji, pac lidi ze stareho programu EaI umeli makat

[Luboš Doležel (Doli)]

Ta bezpečnost vypadá dobře. Oni se ty obory od sebe ani až tak moc neliší, koukám. Ten základ je stejný.

[Leinad]

Na OI jsou vtipně jednoduché příjimačky. Teda, otázky nejsou tak lehké, ale berou tolik lidí, že i když toho moc neumíš, tak projdeš.

[Anonym]

U UPOLu platí není všechno zlato co se třpytí. Ony plány a reklama jsou jedna věc.

Na UPOLu studuji, a v zásadě momentálně: 10% času věnuji učení, 90% překonávání bordelu, byýrokracie, nezájmu ze strany školy.

Na UPOL je těžké vůbec získat relevantní informace ke studiu – jednak vydírají tím, že pokud si nezaplatíte „doplňkové služby“, tak spoustu nutných informací tají, nebo přesněji neříkají. Ovšem to neznamená, že i po tom na tom budete výrazně lépe.

Nebýt toho, že studenti si hromadně předávají základní informace, asi by to spousta studentů z fleku mohla zabalit.

Svůj obor se pravděpodobně naučím až po škole, bordel, bordel a bordel a ignorance jakou si neumíte představit. To je UPOL.

Učení mi nedělá sebemenší problémy, obor mně baví.

Nedělejte si iluze. Ani o jiných školách, byť nemám informace.

Z pochopitelných důvodů jsem anonymní.

[Fluttershy, yay!]

Dík za komentář. Znám pár lidí obecně na přírodovědě a nějak to zvládají, nevšiml jsem si, že by nějak extra nadávali na systémové věci (teda krom systému zápisu). Ale zkusím se ještě poptat. Nemohl bys mi prosím kdyžtak napsat na Jabber/e-mail? (Mám ho na webu, viz profil.)

[heh]

moji kolegové v práci si na PřF UPOL na systémové věci nijak zásadně nestěžovali.

[arnor]

bylo by i něco konkrétního ? a jaký ročník ?

[Heron]

UPOL (PřF; Fyzika) mám úspěšně za sebou a na nic takového jsem tam nenarazil. Právě naopak, ochotní vedoucí kateder; úředníci na studijním jsou o tisíc procent ochotnější než státní úředník; asistenti ti vždycky pomůžou se studiem, pokud máš problém. Relevantní informace ke studiu najdeš nejlépe přímo u přednášejícího. A ano, každý obor se naučíš až v praxi, univerzita ti k tomu poskytne kvalitní teoretický základ.

Musíš být konkrétnější. Tohle je jen takový anonymní výkřik do tmy.

[heh]

A z šefa katedry udělali rektora

[Heron]

Na Mašlána dodnes rád vzpomínám. Jeho práce v laborce byla neskutečně inspirující. Ale s Dvořákem byla v jaderce větší sranda .

[heh]

Já ho znal jen jako člena komise u obhajob diplomek a pak oponenta disertace. Ale bylo vidět, že má rozhled a je schopen přemýšlet i za hranice svého vlastního oboru. Kdybych studoval v Olomouci, rozhodně bych ho bral jako svého vedoucího

[deda.jabko]

Na UPOL je těžké vůbec získat relevantní informace ke studiu – jednak vydírají tím, že pokud si nezaplatíte „doplňkové služby“, tak spoustu nutných informací tají, nebo přesněji neříkají. Ovšem to neznamená, že i po tom na tom budete výrazně lépe.

tohle by me docela zajimalo. muzes byt konkretnejsi?

[Platonix]

Mrzí mě, že se ti na UPOLu nelíbí. Když se budu bavit konkrétně o oboru fyzika, tak já se zatím s problémy, které popisuješ nikdy nesetkal. A že jsem na UPOLu už léta (8 let - za rok bych měl končit Ph.D.).

[Mrkva]

LOL. Vítej do klubu. :)

[Jendа]

Názorná ukázka, jak je výhodné být v nějaké komunitě nejmladší. Poučil jsem se od tří předchozích a chci jít rovnou na FEL/FIT.

[Fluttershy, yay!]

Jenže mám pocit, že každému z nás to nesedlo z jiných důvodů. Ty v Praze bydlíš, takže by ti půlka z mých potíží odpadla.

[kralyk z abclinuxu]

Poučil jsem se od tří předchozích a chci jít rovnou na FEL/FIT.

Já na tom nejsem slavně, ale ještě sem to nevzdal, zatím na mý frontě zuří tuhej boj.

Ty bys na tuhle školu (mff) imho určitě měl. Tím ale samozřejmě neříkám, že tam máš jít, to je na tobě...

[Jendа]

Já na tom nejsem slavně, ale ještě sem to nevzdal, zatím na mý frontě zuří tuhej boj.

Nemyslel jsem tebe, ale Davida, Mrkvu a jednoho kamaráda linuxáka, který se tu nevyskytuje.

Ty bys na tuhle školu (mff) imho určitě měl.

Já ti nevím, na tak strašně teoretickou matiku, jako se tam vyučuje, zas tak nejedu.

[Dr. Eddy]

no, byl jsem zvedav, jak to budes zvladat. Ale tohle jsem necekal. Nicmene s tebou musim souhlasit skoro ve vsem. Sice jsem si toho nevsiml v prvaku (ze by opojeni a radost ze skoly?), ale uz to pocituju stejne. Nicmene to nechci vzdavat a doufam, ze si to vynahradim pozdeji. Ted chci investovat do vzdelani.

Co se tyce tvych moznych reseni: nevim, kde bys sehnal jednoluzko, ale stejne si myslim, ze to bude jak z blata do louze, kdyz pujdes na FIT. Samotna Praha me dost vycerpava. Pokud bude na UPOLu aspon trochu kvalitni vzdelani, dost mozna to bude lepsi volba. Ale je to na tobe. Hodne stesti...

[Fluttershy, yay!]

Dík.

S tím vynahrazením později mě to taky napadlo, jenže o tom mám dost pochybnosti. Přeci jen Operační systémy mě děsí už jenom z doslechu a vzhledem ke své povaze se děsím chvíle, kdy nastoupím do práce typu 9-17, to už budu mít ze života úplné hovno.

Na Kajetánce je za celkem slušnou cenu dost jednolůžek za celkem slušnou cenu (s penězi fakt nemám problém vyjít, nakonec oproti propočtům dost ušetřím na jídle) a na fóru kdosi psal o nějaké utajené snad soukromé koleji, kde se to prý taky dá. Jasně, pořád je tu sdílení kuchyňky a soc. zařízení, ale mně jde o ten pokoj.

[GeoRW]

kdy nastoupím do práce typu 9-17

zapocitaj este hodinu na obedovu prestavku, ktora sa prac. casu nerata, takze 9-18

[Liborek]

Přestávka je ze zákona 30 minut.

[trekker.dk]

A kde není žalobce, není soudce. Věřím tomu, že mimo pracoviště, kde je vedoucí blb, který chce škodit, povinnou přestávku na oběd nikdo neřeší (Respektive podle papírů je všechno v pořádku a nikdo si nestěžuje, tak je všechno v pořádku.)

[GeoRW]

Neviem ake mate zakony v Cechach, ale na SK je obedova prestavka minimalne 30 minut. V pracovnej zmluve mozes mat uvedene aj 1 hodinu, kedze za polhodinu sa v restauracii spravidla najest nestihnes a tu polhodinu by vsetci prekracovali.

[Chytrex]

Nevím jak je to jinde, ale já mám pracovní dobu 7,5 hodiny.. ta půlhodina co tam chybí je přestávka..

[GeoRW]

no ja mam v pracovnej zmluve pracovny cas 40 hodin tyzdenne (t.j. 5 x 8 hodin) a hodinovu obedovu prestavku. Na druhej strane mam zas 5 tyzdnov dovolenky (namiesto zakonnych 4), za kazdu hodinu stravenu na projekte financny bonus a pod. A takto to je vo vacsine firiem na Slovensku, co poznam.

[pht]

vzhledem ke své povaze se děsím chvíle, kdy nastoupím do práce typu 9-17, to už budu mít ze života úplné hovno

Z tohohle mi přijde, že zatímco nahoře je vyjmenováno asi 10 praktických problémů (které lze jeden po druhém nějak vyřešit), tak ten hlavní problém bude někde jinde - změna životního režimu.

[Hrabosh]

se děsím chvíle, kdy nastoupím do práce typu 9-17, to už budu mít ze života úplné hovno.

... stává se z Tebe lítostivá žena v přechodu! To máš představu, že všichni, co chodí do práce, mají ze života hovno?

[MaT]

Kajetánka je dost v pohodě... Já jsem teda nestudoval technickou školu, ale medicínu - právě lidí z 1. LF a 2. LF je na Kajetánce docela dost. A ti se většinou potřebují také v klidu učit. Pokud tam někdo dělá bordel, tak to jsou studenti FTVS a tu a tam nějaký právník.

Jinak obecně taková komornější a klidnější je Kajetánka 2. Tam jsou buňky po dvou pokojích, které sdílí sociální zařízení. Něco jako kuchyňka (dvouplotnový vařič, lednička) je ke každému pokoji. Na Kajetánce 1 je společná kuchyňka pro celé patro. A jestli se někde dělají takové "kuchyňka párty", tak je to právě na K1...

[Fluttershy, yay!]

Aha, dík. Tou dvojkou bych si krom polohy moc nepomohl. Z webu KaMu jsem pochopil, že tam jsou dva pokoje na buňce -- se sociálkou a tak.

[⧠ A = 0]

Jak píši níže, pokud je bydlení hlavní problém, jdi na privát, je to lepší a levnější.

[kralyk z abclinuxu]

Tam je to supr.
Ale je fakt, že mam na buňce dobrý lidi. Ne vždycky má člověk takový štěstí...

Btw. bydlet s medikama je fajn, jsou takový dost... no... nekonzervativní

[MaT]

No jo, tak pokud jde o ty jednolůžáky, tak ty jsou asi většinou jen na K1...

Já měl spolubydlící většinou celkem v pohodě - ze začátku hlavně studenty FTVS. Ale celkem měli pochopení pro moje učení... Já v prváku pořád ležel v anatomii a jednou přišel FTVSák v depresi, že druhý den píše písemku, že se asi bude muset taky učit... "A z čeho to píšeš?" "Z volejbalu..."

[Käyttäjä 11133]

kdy nastoupím do práce typu 9-17

Se přestěhuj do Finska a pracuj u nás, máme tady i experty co pracují v režimu 12:00-16:00

[JS]

A jsou to experti nebo "experti" ?

[Käyttäjä 11133]

Znám pár lidí kteří to tak dělají a některé z nich bych zařadil do jedné a některé do druhé skupiny... :)

[Xerces]

Myslíš, že přechod na jinou školu nějak pomůže ty potíže co jsi vypsal řešit? Skoro bych řekl, že to je jedna z daní, kterou se platí za diplom. Teda aspoň v ČR. Nekoukal jsi moc v mládí na Beverly Hills 90210?

[Fluttershy, yay!]

Myslíš, že přechod na jinou školu nějak pomůže ty potíže co jsi vypsal řešit?

Snad ano. Myslím si totiž, že jednu polovinu by mělo jít odstranit tím, že bych bydlel sám/doma, a druhou snazší školou při splnění té podmínky, že bych moc nepolevil. Samozřejmě pak může mít diplom z MFF UK a třeba VŠE jinou váhu při hledání určitého druhu práce, ale tak nějak ve skrytu duše doufám, že se ve škole hlavně něco naučím a budu mít možnost živit se tím, co mě baví (což nezávisí ze 100 % na škole).

[rar]

Syn je ve 4. rocniku MF a asi si to prodlouzi o rok, protoze nemel cas na skolu kvuli praci na dohodu kde se pry nauci vic toho co potrebuje a co ho zajima.Ja si myslim, ze by mel tu skolu nejak protrpet a cim driv ( tim lip) se ji zbavit, tj ukoncit. VSE ? Ekonomu je jak po hnojení a je to jak je videt i na abc linucu pekna paveda-). Ja jsem jeste humanitnejsí, tak uz mlcim)))

[rar]

pod ukoncit myslim d o s tu d o v a t !

[Fluttershy, yay!]

Mohl bych poprosit o nějaké objasnění toho, co měl tenhle komentář vyjadřovat? Nějak mi to uniká.

[rar]

co měl tenhle komentář vyjadřovat? Nějak mi to uniká

Hledáš důvod, proč to na škole zabalit a jít jinam - možná hledáš lehčí cestu ? To není dobře. To je vše.

[Xerces]

Jo takhle, jako že ty alternatiní vejšky máš v dojezdový vzdálenosti, tak to jo. U mě byl případ opačnej. Doma jsem na školu neměl čas, tak jsem byl rád za koleje. No jdi kam tě srdce táhne. Ve výsledku je jedno jakej máš diplom. Když tě to bude bavit.

[elenril]

Souhlasím s příspěvkem nahoře -- ty jsi vážně fňukna =p Ano, matfyz je těžký. Ano, vyžaduje, aby tomu člověk věnoval hodně času. Ano, je tady spousta matematiky. Ale to všechno jsou obecně známé vědomosti, ne? Pokud chce mít člověk titul z matfyzu, tak pro to taky musí něco udělat.

Jinak abch tě uklidnil -- takhle drsné to vypadá jen ze začátku, při zkouškovém v prvním semestru jsem taky chvílema propadal beznaději. Pak si buď zvykneš, nebo jsi odejit :). Nicméně výsledek za to stojí.

[heh]

Běž na UPOL (domů do Olomouce). Dneska je úplně jedno, kterou ze zaběhnutých VŠ vysuduješ (pokud neuvažuješ o vědě a výzkumu). Jediné, co ti dá VŠ do praxe je schopnost efektivně vyhledávat pracovávat informace a řešit problémy.

Tak jak to popisuješ, je investice do studa na MMF pro tebe příliš vysoká a moc neodpovídající zisku na konci. Já kdysi take řešil problem, zda zustat na vysoke v miste bydliste, nebo jit nekam na kolej. Nakonec jsem zustal doma, protoze jsem si spocital, ze jit studovat nekam na matfyz nebo cvut mi nic neprinese. akorat prijdu o vsechny stavajici aktivity.

V tvem pripade bych uprednostnil UPOL, a zil mimoskolnim zivotem jaky chci. Navic je zde spousta kvalifikaci, ktere zvysi tvoji cenu na trhu prace mnohem vice nez diplom z VS (ruzne svarecske prukazy, vyhlaska 50, kvalifikace pro nakladani s nebezpecnymi latkami,... atd). Treba ja jsem az po skole zjistil, ze existuje a dosud plati takovy dementni paskvil, jako je vyhlaska 50/1978, a vazne uvazuju, ze si pri svem vzdelani ted budu delat vyucni list z elektro, protoze ti idioti nedokazali upravit vyhlasku z roku 1978 tak aby odpovidala 21 stoleti! (dokonce ten soucasny paskvil elektro lobby vyhovuje)

[arnor]

to by mě zajímalo proč vyhl. 50/1978 neodpovídá 21. století ?

[heh]

Skutečně? Tak si to přečtěte. Ve svém původním znění je zcela neaplikovatelná, protože vyjmenované učební obory / kody JKOV neexistují, a co to je středoškolské / vysokoškolské vzdělání elektrotechnického směru dneska neví nikdo. Proto se musel ČUBP s ministerstvem a úřady dohodnout na konvenci, že v současné době bude uznávat vzdělání pro §5 a vyšší obory s KKOV kodem 26xx.

Jenže tu je další problém. Vyhláška 50 vznikla v roce 1978 a odpovídá tehdejšímu stavu vědy a techniky. Dneska máe hromadu alakroniky úplně všude, pracují s ní všichni a požadovat například vyhlášku 50 pro skládání počítače, to je skutečně debilita vrcholného ražení. Změnilo se i vzdělávání, mnoho oborů dnes prostě pracuje s elektrotechnickými zařízeními a jistě by si zasloužily zohlednit ve vyhlášce 50. A naopak ani 26xx dnes neznamená elektrotechnické vzdělání jako takové, protože do 26xx se schovají i informatické obory na technických VŠ, a mnohdy nemají vůbec žádný elektrotechnicky předmět, přesto je to podle vyhlášky 50 elektrotechnické vzdělání...

Nakonec, pedstavte si, že podle §11 můžete získat kvalifikaci dle §6 a §7 i když nemáte elektrotechnické vzděělání. 10 tak pracujete. Pak změníte zaměstnání, přejdete z vědy do komerční sféry, a najednou pro stejnou činnost přestanete být kvalifikován. Ty co tenhle paskvil odmítají novelizovat by měli zavřít pro sabotáž.

[arnor]

Vždyť vyhláška se mění pořád. Tak to nevím proč tam nejsou schopni změnit ty kódy.

Co je tak zlého na vyhl. 50 pro skládání PC ? Vždyť tam vede kabel se síťovým napětím, kde se může stát porucha. To je přece základ, vědět jak fungují ochrany.

[heh]

Ta vyhláška se prakticky nemění. Mám informace přímo zevnitř, takže vím jaký zakonzerovany smrad tam je. A určité skupině to vyhovuje, protože na současném stavu dost vydělává.

Co se týče PC, uvědomte si že máte zdroj. Ten je vyroben výrobcem, homologován, a zapojujete je stejne (dokonce stejným kabelem) jako hromadu jiné spotřební elektroniky. Na jeho výstupu je bezpešné napětí 5-24V. Nic nelze konfigurovat, ani zapojit jinak. dokonce ani nepracujete s nebezpečným napětím.

Druhá otázka je, proč trvat na vybraných oborech. Nema zadny smysl vyzadovat urcite vzdelani, protoze stejne nejsou schopni reagovat na dynamicky menici se obory vzdelani. Maji byt urcite pozadavky na znalosti a dovednosti, ty overit u zkousky z vyhlasky 50 a hotovo. Proc mam studovat za tezke penize na elektrikare, abych mohl zapojit PCI kartu do pocitace.

[arnor]

No dobře, dejme tomu, že ten kdo jen skládá PC, tak by teoreticky nemusel mít 50tku, jenže tihle lidé často dělají i servis, diagnostiku. A tam už se nepracuje s novými kousky HW. Tenhle člověk už prostě základní elektro vzdělání musí mít. Vědět co je fáze, jak změřit základní věci, ochrany.

S tím posledním odstavcem souhlasím.

[heh]

No právě. Já vůbec nekritizuji, že člověk pracující s elektrotechnickým zařízením, zejména když do něj zasahuje, mění konfiguraci, sestavuje obvody, by měl vědět co dělá. Nesmyslná je jen diskriminace všech, kteří nemají 26xx obor, a kteří prostě nemohou kvalifikaci získat, ani kdyby byli špičkovými elektro experty.

[Martin Mareš]

Tenhle člověk už prostě základní elektro vzdělání musí mít.

OK, ale to přeci stačí ověřit složením zkoušky. Proč to u dopravních předpisů jde a tady ne?

[arnor]

Co zatím můžu soudit z jednoho semestru na UPOLu tak:

- dobří cvičící, dá se na všem domluvit, pohoda
- Mac učebna je moc dobrá :)
- základy Cčka jsou celkem snadné, horší je to s funkcionálními jazyky (na ně se tam klade důraz)
- všechno je pěkně v jedné budově uprostřed města
- všechna matematika začíná až v letním semestru
- na studijním oddělení poradí, tady bych taky nevyděl žádný problém
- na nějaké výrazné problémy jsem nenarazil, ale je fakt, že sem tam jen chvíli

[vencour]

Pár postřehů.

Trápí Tě víc teorie nebo počítání? Vyplatilo se mi/nám na koleji kdysi skupinové sezení, vzaly se příklady, počítalo dohromady a mluvilo se k tomu. Výsledku - schopnosti řešit bylo dosaženo dříve.

Nedostatek únavy? Spolužák chodil ráno běhat. Jsou sporty, které po dvou hodinách praktikování vyčerpají na dva dny.

Zažívací potíže? Změna rytmu a výměna domácí stravy za nepravidelnou a kupovanou?

Nesedí Ti spolubydla? Zkoušej. Někdo se učil v kuchyňce, někdo u dalšího na pokoji, někdo pod stolem, někdo na stole. Vadí Ti dech, přítomnost, rámus druhého? Pozoruju, že neklid je i nedostatkem vnitřní pohody, nervů. Vyřikejte si to. Spolubydla hrál na elektrickou kytaru. Někdy. A jindy byl pryč. Když jsme dali řeč, řešení jsme našli.

Angličtinu teď potřebuješ? Pokud ne, neřeš ji, pak to doženeš.

Honíš víc záležitostí? I to může přinést neklid, nervy a nemožnost soustředění.

Ad škola v místě nebo na koleji: jde o to, jak si to uděláš, kolik Tě kde rozptyluje věcí a záležitostí.

[Fluttershy, yay!]

Nesedí Ti spolubydla? Zkoušej. Někdo se učil v kuchyňce, někdo u dalšího na pokoji, někdo pod stolem, někdo na stole. Vadí Ti dech, přítomnost, rámus druhého? Pozoruju, že neklid je i nedostatkem vnitřní pohody, nervů. Vyřikejte si to. Spolubydla hrál na elektrickou kytaru. Někdy. A jindy byl pryč. Když jsme dali řeč, řešení jsme našli.

Možná jsem to nenapsal moc pochopitelně. Já nějak cítím, že poblíž někdo je -- možná je to pomalu na hranici nějaké poruchy. Jednoduše potřebuju být sám, jinak u mě existuje jakýsi blok a nedokážu se soustředit na problém.

[Martin Mareš]

Pak je asi lepší zkusit s tím blokem něco dělat, než se před ním navěky schovávat.

[Fluttershy, yay!]

Otázkou zůstává co. (Mohl bych třeba docházet na terapii k jednomu místnímu expertovi, ehm.) Dost to zhoršuje to, že jsem hrozně náchylný k ponorkové nemoci a zdaleka nejefektivněji se učím tak, že látku odpřednáším vlastními slovy do zdi, což některým lidem vadí, už jsem kvůli tomu měl i nějaký konflikt.

[David Watzke]

Za to bych ti urval hlavu.

[Michal Kubeček]

Co místo zdi zkusit použít nějakého spolužáka? Podle mých zkušeností je nejspolehlivější cesta k opravdu důkladnému pochopení pokusit se problematiku někomu vysvětlit.

[Fluttershy, yay!]

To už mě taky napadlo, jenom to nějak realizovat...

[Martin Mareš]

Dobrý pokus by mohl být třeba učit se s něčím společně a povídat si o tom. To by mohlo fungovat podobně jako přednášení do zdi a současně i trochu odizolovat vnější prostředí.

Nebo místo povídání do zdi jít na procházku ... co já nachodil každé zkouškové kilometrů pro pražských lesích

[Vskutečnosti Saýc]

To je urcite dobry. A krom toho mam zkusenost, ze kdyz se na to clovek s nekym sejde, tak se na to urcite nevykasle, coz je dalsi plus

[vencour]

Rozumim, znam to z práce, ze školy si na to už tak nepamatuju ... lidi v kanclu krafaj a neunikneš, tak mam sluchátka nebo se zašiju dolaborky.

Na koleji možnosti byly - sedět v kuchyňce, u vrátnice byly sedačky a lidi se tam nezastavovali. Hodně z nás se učilo spíš v noci. Asi klasika, co? Mimo to třeba knihovny mají studovny, když si tam přineseš vlastní věci, máš taky klid.

A taky vim, že občas to prostě nejde, soustředění neni, tak když je léto, tak se projedu a vyřádim na bruslích a mam zase na nějakou dobu klid.

[Fluttershy, yay!]

Angličtinu teď potřebuješ? Pokud ne, neřeš ji, pak to doženeš.

To právě ani ne. Na gymplu jsem jí měl docela dost, rozmluvil jsem se docela se to dalo, jenže když se jí nevěnuju, zakrňuju, přecházím z aktivní znalosti k pasivní. Takže toho pak budu muset dohánět mnohem víc a třeba se už k tomu zase tak hezky nedostanu (ve škole mám přeci jen možnost si "levně" zapsat aspoň tu hodinu konverzace týdně). Za rok bych navíc měl skládat zkoušku.

[vencour]

Hmmm. Už v autoškole jsem slyšel: "Co jste se naučili dobře, to nikdy nezapomenete."

Znalosti na zkoušku a pro život jsou něco jiného, jak pozoruju na škole, základem je dostat (od prváku) do sebe požadavky a rytmus školy, až budeš vše zvládat, můžeš se k tomu (co teď nestíháš) vrátit.

Jinak moje zkušenost s němčinou, měl jsem ji asi 6 let, zapsal jsem si ji rovnou jako zkouškový předmět, odfajfkoval, hotovo. Nepřišlo mi to tak těžký, abych se ji musel drtit pravidelně rok dopředu.

[Fluttershy, yay!]

Čert vem zkoušku, chtěl bych něco opravdu umět a k tomu si spíš udělat CAE, ale jak se tomu mám takhle věnovat? Zakrňuju šíleně.

Hmmm. Už v autoškole jsem slyšel: "Co jste se naučili dobře, to nikdy nezapomenete."

To je demagogie nebo rovnou lež. Pokud to člověk nevyužívá, zapomene to. Samozřejmě, může si to připomenout nejspíš s mnohem menší námahou, než kdyby se to učil znova, ale rozhodně nelze říct, že platí příslušná věta.

[vencour]

Mně přijde, že to platí, snáze se to oživuje. Principy si budete pamatovat, detaily připomene jedno, dvě pročtení, vyzkoušení.

[Fluttershy, yay!]

Oživení určitě, ale rozhodně není pravda, že si to člověk furt bude pamatovat tak, že to bude schopen použít. A zrovna u toho jazyka mi to oživení přijde dost složité, protože i ta základní slovní zásoba je obrovská.

[manasekp]

Ja jsem se posledni dva semestry ucil nemcinu (po cca 6 letech od posledniho kontaktu s timto jazykem) a sam jsem byl prekvapen ze si nepamatuju temer nic, musel jsem se ucit i naproste zaklady znovu. To s tim snadnym ozivovanim je nejaka urban legend imho.

[trekker.dk]

ale rozhodně nelze říct, že platí příslušná věta.

Zůstaň, kde jsi, zjevně tam už patříš.

[AlastorM]

UPOL - Informatika - nová budova přírodovědecké fakulty, takže skvěle zařízená - Jedna místnost čistě Apple PC a několik místností z klasickými PC - 3-5 - Dobří přednášející a cvičící - přidávám odkazy na některé - lze najít i studijní materiály na přiložených odkazech http://www.inf.upol.cz/staff/belohlavek_info.html http://www.inf.upol.cz/staff/kolarik_info.html http://www.inf.upol.cz/staff/vychodil_info.html http://www.inf.upol.cz/staff/outrata_info.html http://www.inf.upol.cz/staff/bartl_info.html - Přístup do některých místností pouze s ISIC kartou, která je využitá na spoustu věcí - V prvním semestru se učí Jazyk C a Scheme, Algoritmy... - Vše v jedné budově včetně Knihovny a občerstvení, počítače pro volný čas mezi přednáškami přímo u knihovny - Na začátku každého ročníku Informatická propedeutika - informace o UPOL, studiju a všem, co je nutné k "přežití".

[Josef Kufner]

Máš ještě jednu možnost: prodloužit si studium. Pokud je toho na tebe moc, ale obtížnost zvládáš, rozlož si to na více let, než je ve studijním plánu. Jeden navíc máš zadarmo, další se platí. Pokud si to dobře rozmyslíš, tak si můžeš celkem v pohodě ubrat jeden až dva předměty v každém semestru. Pokud ti to bude stačit na to, abys byl v pohodě, zkusil bych to. Jen si musíš dát pozor na návaznosti mezi předměty, abys nepotřeboval něco dřív, než se to naučíš. Taky je dobré si odložit jen předměty, u kterých máš slušnou šanci je udělat na první zápis.

Jinak na přestupy pozor. Je poteba si ohlídat, aby ti neutekly nějaké předměty ve kterých se školy/obory neshodují a pak jsi je nemusel dodělávat a v horším případě si kvůli tomu prodloužit studium.

[Marv-CZ]

…občas jsem něco přeložil…

Dokonce už se ani neúčastníš diskuzí na l10n.cz, to už je s tebou hodně špatné

[Douglish]

Studuju na inf.upol.cz uz 3. rokem a kdyz to tak zhodnotim, nijak zvlast hrozny to neni, da se to, ale kdybych se mohl vratit, urcite volim fi.muni, ale to je spis z osobnich duvodu.

Co se na upolu studia tyce, ted asi dva roky zpatky je ten cely program udelan jinak a zda se, ze i lepe, je to studium lepe rozvrzeno a uci se i zajimavejsi veci, nez, co jsem zastihl ja.

Udajne nejhorsi predmety jsou paradigmata programovani 1 - 3, kde v prvnim semestru se uci ve Scheme, nejaky zaklady funkcionalniho programovani, pak se prechazi na Lisp v dalsim semestru, kde si pak prahe s grafikou. Posledni kurz (pro aplikovane) je o makrech, proudech a dalsich specifickych veci, posledni kurz, ackoli bud volitelny, pripadne pro teoreticke informatiky povinny, je 4 a ta se zabyva paralelnim programovanim, zase v lispu, ackoli prevazne to jsou matematicke dukazy paralelnosti programu.

Jinak, co se tyce zaklady teoreticke informatiky, jako formalni jazyky a automaty, tak ty uci Vilem Vychodil, coz je jeden z nejvetsich guru na skole a taky vubec ten predmet nedava zadarmo, ostatne uci i parace. Ale pokud nekdo nema nijak zvlast problemy s algebrou, tak na skole projde ok. Da se to studovat i s kupou volnyho casu, cviceni jsou povinny, prednasky volitelny, jen je problem se skriptama, tech je pomalu a kdyz uz jsou, tak jsou pro dalkare, kde je min, nez je potreba.

Dale je to spise na skole takova rodinna atmosfera, kde se zna kazdy s kazdym :)

Mezi dalsi predmety, se kterymi se lze setkat je linerani algebra (matemtika 1), zaklady matalyzy (matematika 2) a pak afinni prostory v matice 3, tedy stale mluvim o aplikovanych. Teoretici to maji rozdelene na algebra 1 - 3 a matalyza 1 - 3 a je to jiny level, ackoli pro nekoho, kdo studuje matfyz to bude v pohode.

Dale pak programovani v C/C++/Java, melo by to byt mozne vybrat si v tom novem programu. Pak nekolik volitelne povinnych a povinnych predmetu, nejhorsi je, ze je tam dost omezeny vyber.

No a posledni vec, ktera stoji za zminku je STAG (IS pro studenty, ucitele a tak) a ten je katastrofa sama o sobe.

[bibri]

>navíc z těch lidí, které jsem potkal a vím, že tam studovali, jich většina tu školu moc nevychvalovala, aspoň co se se týče dob dřívějších (90. let).

Ano, kdysi to tak bylo. Pokud co vím od Viléma, tak vedení katedry někdy po r. 2000 trochu pročistilo vody, takže zmizeli idioti a budižkničemové. V současné době se prý daří kvalitu výuky zlepšovat, byl jsem se tam loni podívat a vypadalo to dobře.

[Xóža Hňabaj]

Lidem jako ty by prospěla základní vojenská služba. Pak bys na takovéto pseudoproblémy ani nepomyslel.

[fred]

asi tak, co je to za nesvepravnyho ozemboucha???

[Fluttershy, yay!]

Jistě, několik mých příbuzných kvůli "buržoaznímu" původu a nadprůměrnému vzdělání při vojenské službě řešilo problémy především existenční (šikana od papalášů, zelených mozků atd.) a jako památku si odneslo zhuntované zdraví.

[vencour]

Jestli nebylo spíš pointou příspěvku motto "nekecat a makat."

[Fluttershy, yay!]

Možná jo, jenže se snažím držet té strategie 30/30, ona totiž fakt funguje, když do nějakého příkladu čumím půl hodiny, ono pomůže dát si pauzu.

[Drew]

Anebo můžeš jít na nějaký privát, jestli, jak říkáš, máš peníze, tak kolem 5000/měsíc se myslím slušný pokoj dá sehnat a je to o dost příjemnější.

[⧠ A = 0]

Přesně to mě napadlo. Když člověku vadí kolej, tak proč tam bydlet? Privát je zpravidla levnější než kolej a navíc na privátě můžeš pobírat příspěvek na bydlení (SSP), na koleji ne.

Jediný argument, proč kolej (teď myslím konkrétně Troju), je snazší socializace, 100M internet (který si však za ušetřené peníze na privátě pořídit lze také) a pro fyziky fakt, že jsou ve škole za čtyři minuty.

Všechno ostatní (soukromí, finanční náročnost) mluví ve prospěch nájmu bytu.

[Drew]

To s tím příspěvkem na bydlení pokud vím není pravda.

[⧠ A = 0]

V tom případě se mýlíš, pravda to je (vlastní zkušenost).

[Fluttershy, yay!]

Ubytovací stipendium AFAIK dostávají všichni, kdo si o něj zažádají, nebo je řeč o něčem jiném?

[⧠ A = 0]

Ubytovací stipendium je nic, řeč je o něčem jiném.

[Fluttershy, yay!]

Aha, tak to je něco úplně jiného, o tom jsem nevěděl.

[Drew]

Aha, myslel jsem že se jedná o ubytovací stipendium. Moje chyba.

[Fluttershy, yay!]

Díky za komentáře, až zas budu ve stavu neschopnosti, pořádně si to projedu. Uvidím hlavně, jak umlátím to zkouškové, a přihlášku tam či onam si podám tak jak tak.

[Martin Mareš]

A jestli chceš, stav se někdy na čaj a kus řeči v místnosti 322 na Malé Straně

[Fluttershy, yay!]

Děkuju. První se s tím ale musím nějak pobít sám.

[Andrej]

Já přičiním několik výřečných komentářů k některým bodům toho seznamu.

Škola se dá zvládnout, jenom příprava pak zabere hrozného času, což je problém, vzhledem k únavě apod.

Ano, studium na vysoké škole této kvality je velmi náročné. O tom nikdo nepochybuje. Ale nemyslím si, že by to bylo něco překvapivého. Během uplynulých šesti let (bez jediných prázdnin, bez jediného volného dne) jsem si taky často říkal, jestli by nebylo lepší s tím seknout. Ale je prostě potřeba položit si otázku: Tak chci tohle vzdělání nebo ne? Pokud je odpověď kladná (a v mém případě vždy byla), nezbude než zatnout zuby a držet krok. Vysokoškolské studium prostě není gympl s několika prázdninami každý rok, s volnými víkendy a s volným odpolednem každý den.

Dřív jsem neměl potíže se spánkem, teď je mám -- velké. To je asi neřešitelné, prostě potřebuju postel, co mám doma, nízkou teplotu a možnost fyzicky se unavit, kdykoliv mám chuť (až už jsou to kliky, pinkání si tenisákem o zeď pokoje nebo štípání dřeva). Taky se mi objevují nějaké drobné potíže, které jsem dříve skoro neměl, třeba zažívací.

Na tohle pozor. Zdraví je to nejdůležitější, co člověk má. Vřele doporučuji sehnat si jiné ubytování, kde budeš mít svůj vlastní (neprůchozí!) pokoj, který nebudeš s nikým sdílet. Pokud má někdo hodně nestandardní požadavky na teplotu (horko, zima, střídavě...), na denní režim (vstávat před polednem) nebo na nějaké další aktivity, je zkrátka pravděpodobné, že se s většinou spolubydlících neshodne. Například já bych nedokázal bydlet s nějakým spolubydlícím celý rok v jednom malém pokoji. Sourozence nemám a prostě nejsem na něco takového zvyklý. Dnes už kolej zdaleka není jedinou možností. Ubytovací stipendium se koneckonců vyplácí všem, bez ohledu na to, zda bydlí na koleji.

Předtím jsem měl ucházející fyzičku: běhal jsem, jezdil jsem na kole, makal jsem na zahradě, cvičil jsem. Na koleji nemám pro nic takového prostor a někam plánovaně chodit nechci, nevyhovuje mi to (chuť mě přejde dřív, než tam dojdu).

Toto vůbec nechápu. Musíš si setřídit priority a určit, co je opravdu důležité. Dnes nežijeme v pravěku a nebojujeme (fyzicky) každý den o holý život. A nežijeme ani v dobách antiky, kdy snad ještě měla fyzická kondice nějaký smysl či společenský význam. Pokud si někdo myslí, že kalokagathia dnes ještě dává smysl, nechť jde na FTVS, případně ať zkusí VŠE a zapíše si pět tělocviků. Slyšel jsem, že to je možné a že se tím opravdu získá zajímavý počet kreditů. Nicméně pokud chci vzdělání v oblasti informatiky, těžko si můžu stěžovat, že jsem musel omezit tu či onu zálibu.

Přiznávám samozřejmě, že v tomto ohledu nejsem a nemohu být objektivní. Moje nenávist ke sportu a k jakékoliv nadměrné fyzické námaze je tak silná, že zatímco například spolužáci na základní škole snili o tom, jaké budou mít zaměstnání, já jsem měl v dětství jediný sen: školu bez tělocviku. Ten sen se mi splnil až na MFF ve třetím ročníku, kdy už (konečně!) tělocvik nebyl povinný. (Naštěstí už Akademický senát postupně připravuje úplné zrušení této nesmyslné povinnosti, která se studiem nemá žádnou souvislost.)

Proto nářky ohledně údajného nedostatku fyzické aktivity zkrátka nechápu. Kdybych chtěl spoustu fyzické aktivity, šel bych k lopatě. Tam je jí dost. Protože ji nechci a chtěl jsem mít raději vzdělání, vystudoval jsem matfyz.

Dřív jsem občas vzal kolo a foťák a někam jsem jel. Teď většinou nemám kolo, ani foťák, takže ostrouhám. Nějak nezvládám třeba jít se projít po Praze s tím foťákem, je to na nejmíň půl večera a hrozně mě to unavuje (viz níže), podobně nelezu ani např. na koncerty, hokej, výstavy atd.

To je opět otázka priorit. Když jsem byl na gymplu, leckdy jsem o prázdninách najezdil na kole nějaké ty dva tisíce kilometrů, s foťákem i bez něj. Nicméně vysoká škola typu MFF už není gympl. Člověk zkrátka musí spoustu věcí oželet. Ano, někteří lidé jsou géniové. Vystudují MFF levou zadní a u toho pracují, jezdí na „dovolené“ a mají neskutečnou spoustu aktivit. Když přijde zkouškové, většinou udělají dvě zkoušky denně (za jedna, jak jinak), po dvou týdnech zkouškového už nemají co dělat a zase se věnují svým zálibám. Znám dva takové. Ale pokud tyto schopnosti nemáš, nezbude než se s tím smířit a pilně studovat.

Ani já nemám žádný zázračný talent a musel jsem studiu věnovat velké úsilí. S dojmy, které tu popisuješ, jsem se potýkal velmi často, ne-li neustále.

Chtěl jsem si pohrát s MeeGo, FreeRunnerem, Qt,... a naučit se s nějakým softwarem a tak, taky dotáhnout několik svých programů do použitelné podoby. Se školou to zkombinovat nejde a ještě chvíli nepůjde, realita vypadá stejně jako v předchozím bodě.

Chtěl by sis hrát přibližně asi tak se vším. Ano, i tohle přání jsem kdysi měl. Dnes ale už nežijeme v době renesance, kdy něco takového bylo možné. Zvládnout opravdu dobře všechny jmenované technologie vůbec není v silách jednoho člověka. (Alespoň ne najednou a ne během jednoho vysokoškolského studia.)

K seznámení s nějakou pokročilejší technologií se hodí zejména ročníkový projekt a navazující bakalářská práce. Obojí se koná na konci druhého ročníku a ve třetím ročníku. S vývojem většího software v týmu (a s dalšími několika zajímavými technologiemi) se zase člověk může seznámit během softwarového projektu, který je součástí magisterského studia, pokud si jako obor zvolíš softwarové systémy.

Půlden týdně zabiju ve veřejné dopravě. Kdybych nejezdil domů, ušetřený čas by se nahradil praním, většími nákupy jídla atd. To mě taky vysává.

Toto mi nepřipadá nijak problematické. Jezdit domů je důležité. Změnit tu a tam prostředí je velmi prospěšné, zejména pokud člověk bydlí na koleji. Navíc lidé, kteří vytvářejí rozvrh, zpravidla předměty doporučené pro daný ročník a semestr naplánují tak, abys měl buď volné pondělí, nebo volný pátek. Přibližně v polovině mých semestrů jsem měl školu dokonce pouze tři dny v týdnu. Proto si opravdu nemyslím, že by byl problém jezdit domů.

Jediný problém je asi ta naivní představa, že když člověk celkově čtyři dny v týdnu nemá školu, je to „volno“. Této představy je třeba se rychle zbavit. Podle nějakých těch ECTS norem a různých dalších zajímavých předpisů má na jednu devadesátiminutovou přednášku připadat 6 až 8 hodin domácí přípravy. Vysokoškolské denní studium je zkrátka full-time zaměstnání.

To samozřejmě v praxi neznamená, že by snad někdo takhle dlouho a intenzivně dělal něco pro školu. Například já jsem pokaždé během semestru na školu ani nesáhl a teprve začátek zkouškového byl pro mě výzvou k nahlédnutí do nějakých studijních materiálů. Ale pak jsem si nemohl stěžovat (a ani nestěžoval), že se za celé zkouškové pořádně nevyspím. Vysoká škola je (mimo jiné) o tom, že člověk je poprvé neomezeným pánem svého času a poprvé přebírá za toto své „panování“ neomezenou odpovědnost.

Výsledek je takový, že sice jsem na matfyzu a pokud zvládnu zkouškové, budu na něm i v příštím semestru, jenže nemám nic ze života. Veškerou mentální energii vyplácám na školu a to mi prostě ke štěstí nestačí.

Veškerá frustrace typu „nemám nic ze života“ vzniká tím, že člověk chce od života příliš. Kdo nic nechce, tomu nic nechybí. Jistě, je dobré mít nějaké ambice. Ale myslet si, že získáš prvotřídní vzdělání typu MFF a zároveň (ještě navíc) budeš mít u toho čas na velkou spoustu zálib, je zkrátka velmi naivní. Jak už jsem psal, znám pouze dva lidi, kteří něco podobného dokázali. Oba ovšem měli naprosto výjimečný talent a osobní kvality, které (přiznejme si) většina z nás nemá. Ty ostatní (včetně mě, samozřejmě) Matematicko-fyzikální fakulta stála spoustu času, úsilí, stresu i odříkání. Tak to zkrátka je.

[xxx]

Bych si teda dovolil nesouhlasit s tou fyzičkou. I pro duševní práci musí být člověk fit. Samozřejmě nemusí zvedat 20kg pytle s cementem, ale být úplně bez fyzičky se musí nějak projevit.

[vencour]

Jj, taky mi nějaká ta aktivita pomáhá provětrávat závity, cítim se líp.

[Andrej]

Ale jistě, proti gustu žádný dišputát. Každý člověk je jiný, každému vyhovuje něco jiného.

[Andrej]

I pro duševní práci musí být člověk fit.

Co je to za blbost??? Tyhle zobecňující nesmyslné fráze mě dokážou opravdu vytočit. Je klidně možné, že existuje nějaký jedinec, pro kterého tohle platí. Ale to jetšě neznamená, že se tam dá použít (byť nevyslovený) obecný kvantifikátor.

Pokud mám já dělat nějakou rozumnou duševní práci, nesmím o fyzické aktivitě ani zdaleka slyšet, natož abych se jí musel (hrůza pomyslet!) účastnit. Tak ať mi tady nikdo nevykládá, že „člověk“ něco musí.

Jen doufám, že tady zase nezačne někdo vytahovat nějaké všesokolské bláboly typu „v zdravém těle zdravý duch“ a podobné sportovně-fašistické výkřiky, které pracují s naprosto pokroucenou definicí slova zdrav{ý,í}. Zdraví nemá jen fyzickou složku. Ono se dělí na psychické a fyzické. Vliv sportu na fyzické zdraví je u každého jedince jiný, někde pozitivní, jinde negativní. Jakékoliv zobecňování patří do oblasti hypotéz. Naopak vliv sportu na psychické zdraví dokáže do značné míry každý sám na sobě odhadnout. A v mém případě je ryze negativní. Proto sport nesnáším. (Narozdíl od „sportovních nazi“ totiž považuji pychické zdraví za nedílnou a důležitou součást celkového zdraví.)

Sice s mým postojem někdo může „nesouhlasit“, ale možná by bylo lepší se napřed zamyslet a říct si: Aha... Všichni nejsou jako já. Někdo to třeba může vidět jinak. Šikany od sportovních fanatiků, kteří se po pěti minutách pohybu začali chovat jako zfetované stádo, na které jsem jen nevěřícně zíral, jsem si v životě užil dosyta. (A to je taky důvod, proč na tuhle zdánlivou drobnost tak dlouze reaguji.) Ty podivné euforické stavy, o kterých mluvím, jsem nikdy nezažil. Fyzická námaha u mě vyvolává přesně opačnou reakci. A v tom je kámen úrazu, protože ten, kdo „opojení“ nesdílí, je hned outsider, budižkničemu, ne-li „něco“ horšího. Z mého pohledu tedy sport neutužuje kolektiv. Naopak ho rozděluje a vyčleňuje z něj tu menšinu, do které patřím.

Nepochybuji o tom, že existuje člověk, který musí být pro duševní práci fit. Ale nejde o žádný obecně platný fakt aplikovatelný na všechny.

[xxx]

Obavam se, ze tvuj postoj v tomto tematu je natolik vyhraneny, ze jediny fanatik jste tady vy.

Vas vyplod vice komentovat nebudu, protoze v nem basnite o necem o cem chcete vy, a k cemu sem se nevyjadroval.

[Andrej]

Možná pomůže ještě jednou si přečíst celé vlákno. Já nikomu nepodslouvám, že člověk něco musí. Nejsem tedy fanatik, protože svůj postoj nikomu nenutím. (V podstatě nejde ani o postoj či názor. Jde zkrátka o vrozené vlastnosti, které nelze změnit a které máme každý jiné.) Pouze jsem blíže objasnil příslušný odstavec z mého původního příspěvku, kvůli kterému tahle debata začala.

A ano, na fóru můžu mluvit nebo básnit o čem se mi zlíbí. To je svoboda projevu. Ať se to spartakiádním nadšencům líbí nebo ne.

[JS]

Podle me by to mel clovek zkusit. Ja jsem takhle zkusil jinou vec, ke ktere jsem mel odpor (neslo o sport) a musim uznat, ze na tom neco bylo (ne ze bych se do toho zblaznil a zacal to aplikovat, ale chapu ten vyznam a vidim svet jinak).

Plavani by pro vas asi byla idealni aktivita - clovek se nemusi nikam hnat a je to celkem prijemne. A prochazky po prirode (a pak pridat do kroku, vyslapnout si kopecek, a za chvili byste tomu prisel na chut).

[Andrej]

Pakliže nějakých 18 měsíců běhání (v celkovém součtu 5 km denně) a plavání (2 km denně) splňuje definici slova „zkusit“, troufám si tvrdit, že jsem to zkusil. Jak jsem na tom pak byl? Fyzicky v podstatě stejně jako dřív, žádná zásadní újma. Jenže o té druhé složce zdraví tady raději pomlčím. Ano, myslel jsem si tenkrát (částečně pod vlivem šikany), že když v sobě ten odpor doslova násilím zlomím, že to pak půjde. Že pak třeba „něco“ pochopím a budu stejný jako ostatní. Asi jsem byl malý a hloupý a nechápal jsem, že člověk by měl mít zcela jiné cíle než být jako ostatní. Celé to období je pro mě dodnes tak trochu noční můra.

Jak už jsem psal v původním příspěvku, velmi rád jezdím na kole, i když jen v létě a jen rekreačně (do 100 km denně). Ale takové činnosti bych asi neoznačil za sport. Kolo je pro mě pouze dopravní prostředek. Fyzická námaha je nutné zlo, které se snažím nevnímat.

[JS]

Aha. No to bych asi pak nenazval "odporem ke sportu". A kdyz neco resite, a pak se projedete na kole, neosvezi vas to? To je to, co meli na mysli ti, co mluvili o zdravem duchu.

[Käyttäjä 11133]

Když něco řeším a půjdu dělat COKOLI jiného u čeho nemusím přemýšlět (umýt nádobí, projít se, na kolo, čučet na seriál) tak mě to osvěží...

[Heron]

Tohle tvé vyprávění mi připomnělo něco jiného, ale vlastně stejného. Ve mě škola (primárně tedy základní) podobnými mechanismy (i když bych to asi nenazval šikanou a noční můrou) vyvolala nenávist k například historii kvůli předmětům jako dějepis (a frustrované krávě, která se to ani nesnažila učit). Hudební výchova (výchovnými koncerty) pak vyložený odpor ke klasické hudbě. Všechny ty skupinové sporty ze mě udělali samotáře.

Zpět k historii mě přivedlo až studium fyziky, kde přednášející vždy s radostí popsal všechny okolnosti kolem nějakého objevu. Takže mám alespoň rámcový přehled. Ke klasické hudbě potom paradoxně Dan Landa (Rockquiem). Proč všechny ty "výchovné koncerty" hrají skladby, které nikdo příčetný stejně jinak neposlouchá? Proč to nemůže být třeba rockovou formou (dneska asi ještě nějakého novějšího stylu, podle vkusu žáků) a na tom ukázat krásu hudby? Do divadla jsem v dospělosti dostal až díky dílům Terryho Pratchetta. Vlastně ještě dřív, díky tehdejšímu partnerovi, jsem mohl stát v zákulisí pár metrů od herců na jevišti. Proč sakra jsou děti na ZŠ nuceny chodit na dramata, která bych nepochopil ani kdybych si u toho kreslil graf vztahů postav?. Sport lze naštěstí provozovat individuálně, takže kajak, kolo, sjezdové lyžování apod. K fotbalu a podobným skupinovým sportům asi vztah nenajdu nikdy (toto pro jistotu zrujnoval sportovní kroužek někdy v předpubertálním věku).

Když tak o tom přemýšlím, tak nejlépe mi jdou věci, do kterých se v kritickém věku nikdo "nesral". Jakýkoliv nucený zásah je vždy k horšímu a vyvolá jenom odpor, rozhodně ne zájem.

100km denně na kole je hodně slušný výkon. Takže fyzického pohybu máš myslím dost.

[rar]

Ve mě škola (primárně tedy základní) podobnými mechanismy (i když bych to asi nenazval šikanou a noční můrou) vyvolala nenávist k například historii kvůli předmětům jako dějepis (a frustrované krávě, která se to ani nesnažila učit). Hudební výchova (výchovnými koncerty) pak vyložený odpor ke klasické hudbě. Všechny ty skupinové sporty ze mě udělali samotáře.

Z pohledu zaka a studenta (byvaleho))souhlasim, ze skola, zvlast nektere jedince, spis otravi.Podobne otravi i ucitele, kteri to nechteji delat podle predepsane sablony a kaslou na vsechny ty kurikula, klicove kompetence a evaluace.A chteji jen, aby ty zaky proboha alespon neco zajimalo, cokoliv, krome rozmnozovani a jinych radovanek)).Ucitel co by to chtel delat po svem to ma tezky. Vetsinou to neoceni ani jedni, ani druzi, a tak je rad, kdyz ve tride najde alespon jednohoskolskym systemem stejně umlaceneho jedince).

[Marián André]

Slusna projekcia.

[Fluttershy, yay!]

Ano, studium na vysoké škole této kvality je velmi náročné. O tom nikdo nepochybuje. Ale nemyslím si, že by to bylo něco překvapivého. Během uplynulých šesti let (bez jediných prázdnin, bez jediného volného dne) jsem si taky často říkal, jestli by nebylo lepší s tím seknout. Ale je prostě potřeba položit si otázku: Tak chci tohle vzdělání nebo ne? Pokud je odpověď kladná (a v mém případě vždy byla), nezbude než zatnout zuby a držet krok. Vysokoškolské studium prostě není gympl s několika prázdninami každý rok, s volnými víkendy a s volným odpolednem každý den.

Souhlasím. Jenže tahle otázka je, zda mi to za to stojí. Na gymplu se mi několikrát stalo, že jsem měl celkově nepříjemné období (doma, ve škole, jinde) a odškrtával jsem si dny v kalendáři. Tohle nechci zažít znova. Je to život na hovno, když se člověk furt upíná k nějakým událostem (po zkouškovém konečně budu něco, s diplomem budu něco, v práci budu něco, v důchodu budu něco).

Chtěl by sis hrát přibližně asi tak se vším. Ano, i tohle přání jsem kdysi měl. Dnes ale už nežijeme v době renesance, kdy něco takového bylo možné. Zvládnout opravdu dobře všechny jmenované technologie vůbec není v silách jednoho člověka. (Alespoň ne najednou a ne během jednoho vysokoškolského studia.)

Na druhou stranu nechci viset na jedné věci. Znechutí se mi -- skončil jsem.

K seznámení s nějakou pokročilejší technologií se hodí zejména ročníkový projekt a navazující bakalářská práce. Obojí se koná na konci druhého ročníku a ve třetím ročníku. S vývojem většího software v týmu (a s dalšími několika zajímavými technologiemi) se zase člověk může seznámit během softwarového projektu, který je součástí magisterského studia, pokud si jako obor zvolíš softwarové systémy.

To je to upínání se.

Toto vůbec nechápu. Musíš si setřídit priority a určit, co je opravdu důležité. Dnes nežijeme v pravěku a nebojujeme (fyzicky) každý den o holý život. A nežijeme ani v dobách antiky, kdy snad ještě měla fyzická kondice nějaký smysl či společenský význam. Pokud si někdo myslí, že kalokagathia dnes ještě dává smysl, nechť jde na FTVS, případně ať zkusí VŠE a zapíše si pět tělocviků. Slyšel jsem, že to je možné a že se tím opravdu získá zajímavý počet kreditů. Nicméně pokud chci vzdělání v oblasti informatiky, těžko si můžu stěžovat, že jsem musel omezit tu či onu zálibu.

Flamebait. Nebudu komentovat. Já cvičení potřebuju, jinak mám krom jiného zkrácené svaly a při sebemenším důvodu potíže... pokud ty ne, buď rád. Nemusí to být sport: jóga, bojová umění, turistika, štípání dříví nejsou sporty.

Veškerá frustrace typu „nemám nic ze života“ vzniká tím, že člověk chce od života příliš.

Lepší něco než nic. Vypadá to, že budu mít školu, ale jinak nic. Nedá se říct, že by mě ta škola až zas tak uspokojovala.

[Andrej]

Otázku, zda to za to stojí, si musí zodpovědět každý sám. To říkají teoretici. V praxi je to tak, že ji zodpovědět nejspíš nedokážeš. Ani já dodnes neznám odpověď na takovou otázku. Je to prostě sázka do loterie, stejně jako každé rozhodnutí, které ovlivní následujících několik let života.

Myslím si, že „upínat se“ k nějakým budoucím událostem je špatný přístup. Z toho člověk dostane jedině tak depku. Sice je velmi žádoucí mít dlouhodobé cíle, jejichž dosažení může vyžadovat velké úsilí, ale rozhodně by ti neměly znechutit běžný každodenní život takovým způsobem, že bys jen počítal dny. Jestli se tohle děje, pak je možná opravdu namístě ty cíle přehodnotit.

Chápu, že nechceš viset na jedné věci. Nicméně jak už jsem psal, dnes už nežijeme v období renesance. Jestliže máš například v rámci předmětu Softwarový projekt pracovat na něčem, co má úroveň aspoň trochu srovnatelnou se současným vývojem, musíš se zkrátka smířit s faktem, že se jedna z technologií stane na dobré dva semestry tvým denním chlebem.

Například já nemám zrovna dvakrát v oblibě Javu. Objektivní důvody této averze neexistují. Prostě to tak je. Z mně neznámých důvodů mám radši C++. Nicméně v rámci softwarového projektu jsem pracoval na distribuované aplikaci v Javě. I samotná Java je ale extrémně široký pojem. Moje specializace byl jeden drobný protokol nad TCP (kterým si povídal klient v C se serverem v Javě) a především (80% času) údržba JAXB mapování datových struktur. To první mě víceméně bavilo, to druhé byla povinnost. Nebyla ani ubíjející ani nudná, ale nějaké nadšení ve mně nevyvolala. Splnil jsem ji podle nejlepšího vědomí a svědomí (a věřím, že dobře) a tím to skončilo.

Když uvážíš, jak úzký pojem je (v kontextu celé aplikované informatiky, ne-li celé informatiky) Java a že i v rámci velkého školního projektu se setkáš jen s malou podmnožinou technologií kolem Javy, jistě si položíš otázku, zda má tohle vůbec smysl. I já jsem si ji kladl, ale odpověď zkrátka neznám. Dnešní svět je extrémně specializovaný. Pokud chceš vyvinout kvalitní distribuovanou aplikaci v Javě, asi ti nezbude čas ani energie na Python, Qt a spoustu dalších (bezesporu neméně zajímavých) technologií. A ani v praxi (v budoucím zaměstnání) to nebude jinak.

Rozhodně se nedá čekat, že škola jako taková tě bude uspokojovat. Škola k tomu není určená. Uspokojit by tě mohly znalosti a (později) dovednosti, které díky škole získáš. Ale jak už jsem psal, život by měl být podle mě mnohem pestřejší než chození do školy a čekání, co bude po zkouškovém, po promoci a tak dále.

Pokud máš dojem, že budeš mít „školu, ale jinak nic“, zkus si položit otázku, v čem by mělo spočívat to něco. Pokud to víš, tak s chutí do toho! Ale pokud to nevíš, pak varianta studovat dál a počkat, až se něco objeví, nemusí být vůbec špatná. Dnešní studium je velmi flexibilní. Můžeš ho klidně přerušit a zkusit pracovat. Nejeden z mých bývalých kolegů takovou možnost využil. (Navíc v době přerušeného studia lze v rámci studia mimořádného klidně dělat zkoušky, kdykoliv chceš nebo máš čas, aniž by ti někdo diktoval, kolik máš mít kreditů.) Někteří se pak do školy vrátili, někteří ne — podle toho, jakou našli odpověď na výše zmíněné otázky.

[polymorf]

Alebo to mozes urobit ako ja. Vybral som si lahsi odbor na nepocitacovej katedre (elektrotechnicke materialy) prave preto aby som sa po veceroch mohol venovat mojim pocitacovym projektom. Po skole mozes zamestnavatelovi ukazat diplom z VS + pocitacove projekty na ktorych si popri skole pracoval. Nemusis zabijat tvoj pocitacovy cas robenim zadani z pocitacovych predmetov, miesto toho robis vlastne veci. Ako diplomovu pracu si potom vyberies napr. pocitacom riadene merania tych materialov a je to.

[Fluttershy, yay!]

Já mám problém s tím, že na fyziku/chemii vůbec nejsem, prostě mi tam spousta věcí na první pohled nedochází. Kdybych nešel na informatiku, byla by pro mě celkem jasná volba nějaká historie/lingvistika nebo tak něco (pomrkával jsem po japanologii a anglistice), což by nejspíš byl záhul v cela jiném směru. Kéž by to šlo trochu zkombinovat...

[heh]

Zkombinovayt to jde. Právě pro vás by se skvěle hodil nějaký interdisciplinární obor.

Zrovna mě napadá, že předseda ČPS má shodou okolností vystudované nějaké informační technologie na filozofické fakultě.

[.]

informační technologie na filozofické fakultě.

aplikace informacnich technologii do vyuky, spojeni didaktiky a informacnich technologii, ale ta didaktika by ho otravila)

[Martin Mareš]

Zrovna filo[zs]ofická fakulta má některé předměty blízké informatice proklatě dobré, třeba logiku (tipoval bych, že zrovna tu na lepší úrovni než naprostá většina informatických fakult).

[Andrej]

Ale pan profesor Štěpánek se zrovna o logice na FF nevyjadřoval příliš pochvalně, pokud si vzpomínám.

[Martin Mareš]

Na druhou stranu, když srovnáte to, co na FF přednáší o logice pan Švejdar, s páně Štěpánkový mi přednáškami na Matfyzu, tak Filda jasně vede. Ale časy se mění a matfyzácká přednáška z logiky pod taktovkou kolegy Mlčka dost změnila svou tvář (k daleko zajímavějšímu, ale také daleko zběsilejšímu).

[User682]

zdravim,

vidim, ze jste asi po roce a pul dosahl urciteho osviceni. Navazu na to, co pisete.

>Dřív jsem neměl potíže se spánkem, teď je mám -- velké. To je asi >neřešitelné, prostě potřebuju postel, co mám doma, nízkou teplotu a >možnost fyzicky se unavit, kdykoliv mám chuť (až už jsou to kliky, >pinkání si tenisákem o zeď pokoje nebo štípání dřeva). Taky se mi >objevují nějaké drobné potíže, které jsem dříve skoro neměl, třeba >zažívací.

Vitejte v Praze. To, co popisujete jsou nervy a stres. Bud se s tim naucite efektivneji zit. Nebo odejdete na klidnejsi misto(podnajem). Nebo Vas to znici a pujdu -li do extremu za par mesicu chodite na terapie.

Asi bych to nenazyval drobnymi problemy. Za nespavosti existuji i horsi projevy stresu, i kdyz ten prechod pak spatne poznate a trva to hodne dlouho se z toho dostat.

Ona vysoka inteligence a super fyzicka zdatnost (a dalsi predpoklady) pri vstupu do Prahy neni to, co Vam zde zajisti preziti. Je to v necem jinem. To si ale musite najit sam.

S tim, co uvadite jsem se pred 12-13 lety potykat v Praze bezne. Po nejakem roce se to podalo. V zari a rijnu 2009 jsem resil kraval a alkoholiky na byvalem bydlisti. Do toho se naplno projevila jedna vrozena nemoc (takze starosti o to, ze LS nebude mit provozovatele jsou zbytecne a priroda si to mozna vyresi nekdy sama) a v rijnu jsem mel vcelku tezke bolesti kloubu. Vyresilo se to prestehovanim. A taky se clovek naucil jinak a efektivneji jednat s lidmi. Do toho pridejte, ze je treba mit alespon trochu nejake postupne uspechy a delat dobre minimum veci, jinak jakakoli cinnost cloveku poleze na mozek.

Ze mate problemy se soustredit jsem zjistil uz davno. Vcelku Vam dava problem se drzet pri rozhovoru jedne veci a neodbihat od ni. Pokud nekoho takovehoto potkate, tak clovek ztraci chut neco vysvetlovat a akorat to ubira energii.

Kdyby jste se choval nejak kultivovane(bez urazky) uz drive, tak jste toto vse mohl uz davno ode me vedet.

gf

[Sandokan]

ZDAR!

Jak tady napsal kolega předřečník, Vaším problémem není škola, ale přehnaná reakce na prostředí. Je docela možné, že jste prostě nebyl zvyklý na (byť malý) neúspěch, což je myslím u osob s vyšší inteligencí obvyklé (nejsem psychiatr ani psycholog, ale pamatuji si z dob svých studií několik spolužáků, kteří na tom byli podobně).Někdo se s tím dokáže vyrovnat sám, někdo nechal studia a někdo třeba absolvoval pobyt v Lobči u Mělníka (četl jste "Cesta kolem mé hlavy za 40 dní" ??)

ČVUT je více prakticky zaměřená škola, ale rozhodně strávíte více času přesuny mezi učebnami umístěnými na nejrůznějších místech naší stověžaté matičky, Má to i své výhody, dodnes se tam poměrně slušně vyznám.

Doma (UPOL) budete mít samozřejmě tu svou postel, budete vědět, které je nejlepší fitcentrum a velký rozdíl v náplni studia to zase nebude. Problém se stresem si buď vyřešíte v o něco příznivějších podmínkách nebo si na vás počká, ale vyřešit ho budete muset.

Přeju hodně úspěchů a správné rozhodnutí.

[Mrkva]

rozhodně strávíte více času přesuny mezi učebnami umístěnými na nejrůznějších místech naší stověžaté matičky

No, ono přesun Dejvice-Karlák je docela v pohodě. Taková cesta Troja-Malá strana, nebo dokonce odkudkoliv na Hostivař je mnohem horší.

[Sandokan]

JJ, uznávám, jsou horší trasy. Ale člověku už pak z toho metra začne dost hrabat. Do díry, HÚÚÚÚÚ, přestoupit, HÚÚÚÚ, rychle ven z díry a pak zase. Jeden čas jsem taky jezdil z Chodova do Běchovic.

ZDAR!

[Mrkva]

Tak já chodil na podzim z Nuslí do Dejvic a zpátky pěšky... Hezká procházka na dvě hodinky (s blouděním). Na Karláku jsem byl jen jednou v týdnu (tělocvik).

[Sandokan]

Dobrý!

[kralyk z abclinuxu]

Troja-MaláStrana je v pohodě, dyť to máš 2 zastávky busem a pak max 1/4 hodiny 12kou.

Ta ******* ******* ☢☣☥☠☠☠! Hostivař, to je jiná, to souhlas.

[Fluttershy, yay!]

Ta cesta většinou pod půl hodiny není, ale dá se to. Hostivař je fakt peklo.

[Michal Kubeček]

Z Malé Strany by to nemuselo být tak hrozné, co si vzpomínám, tak tam jezdíval autobus ze Skalky. Ale to je pohled člověka, který bydlel na Spořilově a měl to daleko kamkoli. :-)

[David Watzke]

Je mi do toho asi prd (takže mi to kdyžtak klidně naznač ), ale jakou VŠ máš ty?

[Michal Kubeček]

Matfyz, ale obor matematika (konkrétně matematická analýza, ještě konkrétněji diferenciální rovnice).

[David Watzke]

Aha, wow. Matematická analýza mě díky fajn přednášejícímu bavila teďka v prvním semestru, nakonec jsem z ní měl lepší známku než na střední (protože tam jsem na to kašlal), přestože to učivo bylo těžší a především se na všechno šlo daleko rychleji. Tomu přednášejícímu se totiž povedlo motivovat mě natolik, abych se na to občas mrknul i ve volnym čase.

Myslím si, že dost učitelů dělá tu chybu, že přeskočej tu motivační část, takový to vysvětlení "proč bychom tohle měli chtít umět". Tím doc. Habala vždy začíná

[Michal Kubeček]

Pořád mi připadá nějak divné, když vidím titul "doc." před jménem někoho, koho si pamatuju jako studenta… :-)

[Käyttäjä 11133]

Vždyť ty už seš staroch :D:D

[David Watzke]

WTF? Ty si pamatuješ mýho hrdinu jako studenta? Tak to je gól

[Michal Kubeček]

Pokud mne paměť neklame, byl jsem tehdy v prváku nebo druháku magisterského a on na postgraduálu. Takže by měl být tak o 5-7 let starší než já.

[David Watzke]

Jo, to je.

[Fluttershy, yay!]

Jo, asi 15 minut autobusem z metra Skalka/Háje. Ale docela humus, v 7:20 vypadnout, 7:28 112, pak metro C na Muzeum, metro A na Skalku, tam si nenechat ujet autobus, 15 minut autobusem a kousek pěšky... na tělocvik v 8:30 docela naknap. No a potom v 10:00 totéž zpět, rychle do sebe chvíli po jedenácté naházet oběd a hrrr na 12 stihnout přednášku v 12:20.

[Amy Winston]

Jo taky uvazuju,ze prastim z matfyzem.. Trochu mi vadi, ze nekteri cvicici sou dost nespolehlivi.. Rekla bych,ze dost z te matiky je k nicemu.. Nejsem si uplne jista k cemu komukoli na informatice bude,ze se nauci 50 vet do analyzy nazpamet i s dukazem nebo do lingebry krom toho,ze k nicemu :) Je asi pravda,ze jinde to nebude jine.. Akorat hromada matematiku co se snazi programovat je docela vtipna banda lidi spousta z nich projde,protoze umi matiku ale jejich kod je proste priserny.. Kde je spravedlnost??

[Michal Kubeček]

k cemu komukoli na informatice bude,ze se nauci 50 vet do analyzy nazpamet i s dukazem nebo do lingebry

To opravdu není k ničemu. Ale nevěřím, že tohle po vás opravdu někdo chce.

[Fluttershy, yay!]

Z analýzy je to 45 vět včetně důkazů, k tomu asi stejně definic a vět bezdůkazových. Nevím jak ostatní, ale třeba já se u skoro všech těch důkazů potřebuju naučit zpaměti, co se používá za věty/definice/axiomy/fígle, protože to prostě nevymyslím.

[Michal Kubeček]

Opakuji: nevěřím, že po vás někdo chce, abyste se nazpaměť naučil věty a důkazy. Naopak, jsem si naprosto jistý, že většina přednášejících přesně tohle nechce. Jestli jste usoudil, že je pro vás jednodušší naučit se věty a důkazy nazpaměť než je pochopit, je to váš problém a nemá cenu to vydávat za chybu školy.

[Fluttershy, yay!]

Já myslím, že nejsme ve sporu. Požadavek je znát těch 50 vět a umět je dokázat. Nikde snad netvrdím, že je nezbytné umět to odrecitovat přesně tak, jak to bylo na přednášce. Ale musím se naučit, co (a jak) ta věta říká a co potřebuju k jejímu důkazu. Protože zvlášť u těch těžších od oka nevymyslím, jak je dokázat.

[Michal Kubeček]

Podívejte se na začátek této větve, co napsala "Amy Winston" a co jsem jí odpověděl.

Jinak většinou není potřeba ani to znění věty znát úplně zpaměti, protože předpoklady obvykle přirozeně vyplynou z důkazu nebo z názorných protipříkladů.

[Fluttershy, yay!]

Jasně, já to jenom v tom sledu komentářů pochopil trošku jinak (ostatně ono zpaměti se podle mého nemusí chápat jako jako básničku).

[Vin]

Ono je to s učením se matiky tak nějak postupně...

U důkazů mi bylo jasné, že prostě si potřebuju zapamatovat si myšlenku důkazu, abych byl schopen (alespoň některé) kroky odvodit. U znění vět jsem si pomáhal důkazy (a naopak). Definice a axiomy jsem se učil nazpaměť, a případně hledal podobnosti mezi definicemi, abych měl v hlavě spíš "diffy". S tím posledním jsem narazil u logiky - tam mi přijde, že jsou prostě některé definice a axiomy nezapamatovatelné. V tom případě je nutné klást si otázku, proč se některé věci definují právě takhle a jestli se nedá odvodit z "motivace", proč chci axiomy právě takovéhle a ne jiné, apod. Stejně jako s předpoklady ve větách, co by se stalo, kdybych nějaký vynechal; sledování návaznosti látky, o čem to nakonec celé je (protože pokud se člověk dívá pouze jen na látku rozsekanou do definicí, vět a důkazů, tím spíš mu to přijde celé k ničemu a ztrácí motivaci a energii se učit).

[Vskutečnosti Saýc]

Ono kdyz se pak zeptas proc je to definovane tak a ne jinak, obvykle se dozvis "protoze je to uzitecne pro X Y Z" a pak si to zapamatujes. Aspon me se to tak darilo.

[Mrkva]

Bohužel, u teoretické matiky se člověk učení nazpaměť nevyhne. Ono ty řeči o tom, že stačí látku pochopit jsou hezké, ale pak to u zkoušky vypadá tak, že dostanete dokázat třeba "základní větu algebry" nebo Frobeniovu větu, musíte vědět, co ta věta říká - pokud to neumíte, máte smůlu - a tady žádné pochopení nepomůže. Pak se po vás chce obvykle důkaz. Ty jednodušší se dají skutečně odvodit, ale u těch složitějších (trikových) už často není šance, že vás to u zkoušky napadne. Tam si musíte opět zapamatovat tu použitou fintu, která se k dokazování používá.

[Michal Kubeček]

Jistě, ale to je zatraceně daleko od "naučit se věty a důkazy nazpaměť", tedy formulace, na kterou jsem reagoval.

[Mrkva]

Vážně? Protože já tvrdím prakticky to samé - tedy že danou větu se musím naučit nazpaměť - nemusím to samozřejmě umět slovo od slova, pokud tím nezměním význam. Důkaz je buď jednoduchý, chápu ho a vím, že ho budu schopen u zkoušky odvodit, nebo není a pak se ho musím naučit nazpaměť.

[Michal Kubeček]

Viz výše. Pokud člověk tu větu opravdu pochopí, poskládá ji dohromady celkem snadno. Co se důkazů týká, cílem je (nebo by mělo být) pochopit logiku toho důkazu a pak si případně pamatovat několik klíčových kroků tak, abyste zbytek už dal bez problémů dohromady. Že studenti zdeformovaní naším školstvím často považují za jednodušší naučit se to zpaměti a odrecitovat, to je sice smutná realita, ale rozhodně to není cílem a přednášející (až na pár výjimek) z toho radost nemají.

[Radek Miček]

Rekla bych,ze dost z te matiky je k nicemu

V prvním ročníku jsem měl podobný názor, ale další ročníky mě přesvědčily o opaku. Teď studuji umělou inteligenci a neprocedurální programování a analýzu, pravděpodobnost, statistiku a logiku potřebuji docela často.

[Amy Winston]

potreboval si jak resit totalne silene limity/rady kde clovek co je vymysli to dela 3 hodiny tak aby tys to pocital 2 hodiny a mohl udelat tolik chyb aby te mohli vyhodit???

[David Watzke]

Umět řešit nějaký extrémní limity podle mě nemá valnej smysl. Je dobrý umět základní pravidla pro jejich řešení (inf/inf, dělení nulou, převod na e^ln, atd.), chápat princip, ale fakt nevím, proč se tím trápit víc, když zrovna tohle uměj spolehlivě počítat kompy. Řekl bych, že na FELu jsme toho měli akorát.

[Amy Winston]

S tim souhlasim...

[⧠ A = 0]

Žádné takové šílené limity/řady po nikom na matfyzu skoro nikdo nechce kromě pár šílenců, ale jsem si téměř jist, že tihle šílenci (R. Černý, M. Pokorný aj.) na informatice (o níž je, předpokládám, řeč) neučí a nezkoušejí.

[Amy Winston]

me to pride silene ;) kazdy ma hadam jiny pohled na tuto vec..

[Fluttershy, yay!]

Šmarja, je řeč o zkoušce? Minimálně pokud jsi středeční paralelka, přijdou mi tyhle nářky dost mimo, protože ty podmínky ke zkoušce je dost férové a servis (třeba ty přehledy požadavků na webu, nabídky konzultací a tak) přímo luxusní.

[Fluttershy, yay!]

Což teda ještě neimplikuje, že to zítra udělám.

[Amy Winston]

obavam se ze se dost odchylujes od temata debaty.. o zadne zkousce rec nebyla

[Fluttershy, yay!]

Aha, s tím vyhazováním mi to tak přišlo. Mně pár lidí nesedlo, ale v tomhle směru si fakt nemůžu stěžovat.

[Radek Miček]

Ty příklady jsou jen na procvičení. V dalších předmětech tomu potřebujete především rozumět. Zkuste si dát nějakou motivaci, proč se to učit. Pro mě bylo motivací pochopit algoritmus zpětného šíření.

Když jsem se učil na zkoušku z první analýzy, tak mi pomohly tyto řešené příklady.

[Michal Kubeček]

Jsem na vážkách, jestli je smutné nebo zábavné, jak moc vzdálené realitě jsou vaše představy.

[Amy Winston]

To by pasovalo na matfyzaka.. vysmech tam je na dennim poradku.. zjevne "to nechapete vzdyt je to lehke.. hahaha"

[Michal Kubeček]

Už nejsem na vážkách, je to smutné. Ale takhle je to pro vás asi jednodušší, když si vsugerujete, jak vám všichni ubližují.

[Amy Winston]

to netvrdim .. me tenhle pristup jen jemne odradil.. clovek chce poradit a misto toho se mu vysmejou...ale pokud to mas za narikani tak je to smutne.. to ano

[Amy Winston]

nicmene co dodat jako v kazde debate s matfyzakem sem za totalniho debila.. asi opravdu jsem.. omlouvam se..

[dementni.lojzik]

nicmene co dodat jako v kazde debate s matfyzakem sem za totalniho debila.. asi opravdu jsem.. omlouvam se..

no co, ja su zas za dementa... a nemusi to ani byt v debate s matfyzakem. Nesmis to brat tak tragicky. Je se s tim uz pomalu smiril a vetsinou uz ani nemam potrebu se za to omlouvat... zivot je pak radostnejsi

[pavlix]

to netvrdim .. me tenhle pristup jen jemne odradil.. clovek chce poradit a misto toho se mu vysmejou...

To jsem zažil na základní škole, osmiletém gymplu, čtyřletém gymplu, táborech, atd, atd... zvlášť od lidí, kteří moc neuměli. Na matfyzu jsem tohle nepoznal, což je docela fajn

:).ale pokud to mas za narikani tak je to smutne.. to ano

No pokud jsi jen naříkal a nikdy pořádně nic neudělal, pak by se dalo pochopit, že už žádná pomoc nepřijde.

[pavlix]

Pardon, naříkala.

[kralyk z abclinuxu]

vysmech tam je na dennim poradku..

Nesouhlasim.

[Amy]

netvrdim ze u vsech.. ale spousta takovych lidi tam je.. bohuzel sem narazila prave na ne..

[pavlix]

Všude se může najít nějaký blb... otázka je, proč si vybíráš zrovna je.

[pavlix]

To by pasovalo na matfyzaka.. vysmech tam je na dennim poradku..

To spíš jinde, na matfyzu jsem potkával povětšinou ty vztřícné lidi.

[pavlix]

Pardon za překlep.

[Martin Mareš]

Ona ta matika časem docela dost pomůže – třeba k pochopení obtížnějších algoritmů (vidím to na sobě). A důkazy vůbec není potřeba se učit zpaměti – někdy se hodí zapamatovat si klíčový trik nebo směr, kterým se důkaz ubírá, ale u naprosté většiny důkazů platí, že kdo ho jednou doopravdy pochopí, ten už si ho kdykoliv dokáže vymyslet znovu. Ze začátku to jde trochu ztuha, ale to se časem spraví.

Lidi, kteří píší příšerný kód, a přesto projdou, jsou bohužel všude (na mnoha školách i mezi vyučujícími ;)). Naučit se psát slušně (ať už programy, nebo třeba odborný článek) je zkrátka pěkná fuška a málokdo to zvládne za méně než pár let. Škola v tom docela dost pomůže (hlavně tím, že ukazuje spoustu příkladů, jak se to může dělat dobře), ale většinu si stejně každý musí oddřít sám.

Jinak pokud narážíš na nespolehlivé cvičící nebo si chceš jen tak pokecat o životě, matfyzu a vůbec, zastav se někdy na čaj

[Amy]

To bych se i rada stavila.. ale zas nechci,aby to vypadalo jako ze na nekoho donasim a podobne :)))

[vencour]

Hele, děláš to pro koho? Pro sebe. Taky: jsou lidi každý jeden unikátní a jedinečný? Tak proč by se měli chovat stádně a stydět se jeden za sebe.

[Amy]

pravda..

[Fluttershy, yay!]

Dyť já to nedělám pro sebe, ten fotbal, vole!

[vencour]

Nepsal jsi, že dneska děláš zkoušku? Tu pro sebe děláš ... nebo taky ne?

[Fluttershy, yay!]

Jo, sice jsem to nedal a teď je to na koleji vysloveně příšerné, ale to je jedno... Vidím to tak, že si příští týden dám přihlášku do Olomouce a nějak to tady doklepu, pokud možno co nejlíp.

[vencour]

Jo, kecko. S takovymhle přístupem vyletíš i z UPOLu. Klasik říká "nepochopíme ruiny dokud se nestaneme sami ruinami". A Larry Ellison prý se vysmál studentům, že místo vydělávání peněz studujou.

Tak držim palce

[Fluttershy, yay!]

Doklepu myslím tak, že se to pokusím udělat co nejlépe, aby si to případně šlo zkusit nechat uznat, přitom se furt něco naučím. Akorát mě štve, že mi přitom poběží doba studia.

Tady se mi prostě nepovedlo, co se nepovést mohlo, a táhlo by se to se mnou už furt, to radši začít s čistým štítem. Přitom fakt nemám na to, abych tady nějak složitě řešil bydlení a tak.

[vencour]

Doba studia, doba života, doba mládí ... co ještě Ti utíká?

Už ses někdy zažral do něčeho, že jsi nevnímal okolí?

Jo jo, starý lidi maj nervy, když mladý opakujou jejich chyby

[Fluttershy, yay!]

Doba studia, doba života, doba mládí ... co ještě Ti utíká?

Záležitosti z toho plynoucí. (Použitelný mozek, svalová hmota a pohlavní ústrojí.)

Už ses někdy zažral do něčeho, že jsi nevnímal okolí?

Jo, ale za posledních několik měsíců se to stalo jedině u spánku.

[vencour]

Ty, jeden, dneska se nenosí, aby nějakej kámoš druhýmu nakopal pozadí a řek "takhle uděláš líp ..."?

Kdyby jo, tak bys asi nepsal blog, co?

[Fluttershy, yay!]

Obávám se, že nechápu.

[vencour]

Řekne Ti někdo "chlape, děláš chybu"? Na druhou stranu, to, co člověka štve, to ho i pohání.

[Martin Mareš]

Však také nezvu na konspirační schůzku tajného spolku donašečů, ale na čaj

[když tak se můžeme domluvit mailem, můj je mj@ucw.cz]

[JS]

No jo, domluvit se s tebou jsem zkousel pred rokem a pul, a to neslo (pri 10. pokusu jsem timeoutoval, i kdyz je fakt, ze jsem chtel poznat i Anicku). Asi ti znova napisu.

[little.owl]

A nejhorsi na tom je, ze az vypadnete ze skoly a zacnete pracovat, je to jeste horsi.

Snad v duchodu.

Pokud bude.

[Michal Kubeček]

Důchod bude. Peníze nebudou…