Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tiskni
Sdílej:
pred stovkami rokov ho človek ešte nebol schopný zničiťTo není ani dneska, zas tak dobrý nejsme :)
Pichanda v Tisícročnej včele vyslovil proroctvo, že ak zahynie včielka, zahynie svet. No, a včielky nám už hynú)). Tak dobrí ozaj nie sme. A ľudstvo je príšerné.))
Se spoluucastmi ve zdravotnictvi naprosto souhlasim. A skolne? Take je to spravne.Také souhlasím, ovšem za jedné podmínky - adekvátně k tomu se musí snížit současné daňové odvody. Jenže to se nestane takže v současné podobě jsem proti.
Ona i banalni operace neni levna zalezitost.Ale to je způsobeno tím, že se na tom židozednářská farmaceutická lobby snaží napakovat. Navíc tu existují léky na AIDS, amputované končetiny a dokonce i smrt - zázračný MMS nebo orgonit!
Jenze mi velice uspesne branite abych se na stari sam zopatril.O tom to je -- když budou občané soběstační, tak stát a politici ztratí na důležitosti, částečně zmizí jejich raison d'être a jejich platy a vůbec režie státního aparátu bude hůře ospravedlnitelná.
Tady me oskubete a kdyz mi mate nahodou neco vratit, tak se tvarite, jaci nejste samaritani. Pokrytci a zlodeji jste.S timhle obvinovanim jdi laskave do prdele.
Pekne zkurveny system se na tum rozjel a Vy ho obhajujete.Takze tys blabolil o Rakousku a nakonec jsi to vztahnul na CR a jeste jsi prohlasil, ze to obhajuju? Priznej se, tys pil.
VKdyz nebude vysoka skola financovana ze statniho rozpoctu na kazdeho studenta, ale bude soukrome vysoke skolstvi se skolnym, tak vase argumenty absolutne padaji.Tak bude financovaná na studenta ze soukromých zdrojů a pořád bude tlak na to přijmout co nejvíce lidí i s tím, že většina nedostuduje.
VVemte si cloveka ze stredni vrstvy. Kdyz zaplati 100000 za semestr, tak si vzdelani bude jiste vazit vice, nez kdyz mu ho nespravne bezplatne poskytuje okolni spolecnost.A takový člověk bude muset při škole pracovat. Takových je většina, tak si školy nemůžou dovolit je nepřijmout.
Kdyz bude skolne dostatecne vysoke, melo by to prispet ke zkvalitneni vyukTohle bys měl nějak objasnit. Proč by větší majetek soukromé školy měl znamenat kvalitnější výuku? Imho se velmi snadno může stát, že taková škola bude prostě továrnou na peníze pro její vlastníky.
Samozrejme se musi zrusit verejne skoly a prejit na soukrome (privatizovat), protoze mne desi to, co se na nekterych verejnych vysokych skolach deje za penize danovych poplatniku.Na mnoha veřejných školách se ale zas na druhou stranu vede velmi kvalitní výuka.
... hned po ukončení studia cca. 22 000 ...Chyba se vloudila jsou jenom 16 000.
Tady se nabízí otázka, kdo zaplatí úroky z těch půjček?No, cela pointa skolneho je v tom, ze namisto toho, aby si stat pujcil s urokem 4 %, tak si student pujci s urokem 10 %. Stat pak sice bude min zadluzeny, ale spolecnost jako celek bude vic zadluzena.
Problém je obecně v tom, že jsme tak svolní k zadlužování na spotřebu. Mně přijde normální, aby člověk během života vydělal tolik, aby pak dvě rodiny mohli dát mladým takové věno, aby měli kde bydlet. A našetřili i na to, aby ve stáří, kdy nebudou (moci) pracovat, měli z čeho žít. Jenže místo toho se mladí zadluží a po zbytek života to splácí. Místo aby lidi měli nějaké úspory (do rezervy a na stáří) a brali z nich úroky, tak úroky naopak platí. Problém není v tom, že by peníze mezi lidmi úplně chyběly, ale v tom, že je ten cyklus celý "šoupnutý". Asi jako mezi těmito dvěma situacemi:
Situace jsou podobné, měsíční příjem člověka je v obou případech stejný*, jen v tom druhém případě se musí uskromnit, protože musí platit úroky z pravidelných půjček (místo aby nějaké úroky dostával z peněz, které mu průběžně zůstávají na účtě v prvním případě -- ty peníze svěřené bance by někdo jiný mohl využít pro podnikání, takže by neležely ladem).
V podstatě nám tady všem chybí ta jedna "měsíční výplata" -- abychom se přehoupli ze společnosti, která má permanentní dluhy, ke společnosti, která má nějaké úspory (což je podle mého výrazně zdravější stav).
Až tu zase bude někdo fňukat, že bohatí jsou moc bohatí a chudí moc chudí a že to není spravedlivé, tak vězte, že za to může z velké části právě tenhle životní styl permanentního zadlužování (a to jak státu, tak jednotlivých lidí, kteří si půjčují na spotřebu).
*) tedy jeho schopnost vydělat peníze, je to v obou případech stejně šikovný a pracovitý člověk
Až tu zase bude někdo fňukat, že bohatí jsou moc bohatí a chudí moc chudí a že to není spravedlivé, tak vězte, že za to může z velké části právě tenhle životní styl permanentního zadlužování (a to jak státu, tak jednotlivých lidí, kteří si půjčují na spotřebu).A vy myslite, ze lide tenhle zivotni styl chteji? Vy myslite, ze chteji odlozene skolne a hypoteky? Pokud ne, k cemu jim je pak dobre, ze za to muze tento zivotni styl? To je nicnerikajici tvrzeni.
Mně přijde normální, aby člověk během života vydělal tolik, aby pak dvě rodiny mohli dát mladým takové věno, aby měli kde bydlet. A našetřili i na to, aby ve stáří, kdy nebudou (moci) pracovat, měli z čeho žít.Me v prve rade prijde svihle, aby bylo ve spolecnosti bezne, ze rodice davaji svym detem veno. Jednak mi to prijde hloupe ze strany rodicu (ty penize si vydelali oni, staci, ze detem dali vychovu a vzdelani (a zivili je po tu dobu), na ostatni by si uz mohli vydelat sami), jednak zadne veno je ferovejsi mezi mladymi - budou mit stejne (nebo spis mene rozdilne) startovni podminky a spis bude zalezet na tom, jak jsou schopni a pracoviti, nez jak byli uspesni jsou jejich rodice. To uz me prijde rozumejsi, kdyz rodice akorat pujci svym detem za vyhodnejsich podminek nez banka.
abychom se přehoupli ze společnosti, která má permanentní dluhy, ke společnosti, která má nějaké úspory (což je podle mého výrazně zdravější stav).No, striktne vzato spolecnost jako celek ma stejne uspory[*] jako dluhy, takze je to spis otazka, jak jsou v te spolecnosti rozdelene (zda treba obecne spis mladi maji dluhy a starsi vetsinou uspory, nebo skoro vsichni dluhy a par bohatych uspory). Osobne souhlasim, ze lide by si nemeli pujcovat na spotrebu, ale napr. u toho bydleni neni moc lepsich moznosti. A tedy urcita mira zadluzeni mladych je asi prirozena. [*] pokud pocitam jen 'financni' aktiva typu penize, ucty v bankach ci dluhopisy a dluhopisove fondy.
Až tu zase bude někdo fňukat, že bohatí jsou moc bohatí a chudí moc chudí a že to není spravedlivé, tak vězte, že za to může z velké části právě tenhle životní styl permanentního zadlužováníJe otazka, zda ta kauzalita neni spis naopak - narust nerovnosti zpusobuje makroekonomickou nerovnovahu, ktera se castecne kompenzuje rustem zadluzeni domacnosti.
Kdyz bude skolne dostatecne vysoke, melo by to prispet ke zkvalitneni vyukyPozor, tohle je jenom bouda na hloupější voliče. Školám (a lidem) se naslibuje, že po zavedení školného poteče do školství více peněz, a bude tak na platy lepším učitelům a na více školních pomůcek... ale kdyby na to školné došlo, tak se pak řekne, že je krize a rozpočet je na tom špatně (to je tedy pravda) a školám se nepřidá a můžou být rády, že mají stejně jako dřív. A bude z toho akorát další daň a politici budou mít více peněz na přerozdělování a budou si připadat důležitější a mocnější (čím větší je balík peněz, na kterém sedíš, tím lépe).
asi žiješ (oba žijete) někde jinde než já, pouhé "muset pracovat" nestačí člověk ze střední vrstvy, když zaplatí 100 kKč za semestr, tak za rok (= 2 semestry) mu na to školné z čistého platu bude ještě 20 kKč scházet, další 3 kKč mu budou scházet na to, aby žil o chlebu a o vodě (vodě z potoka, počítáme-li půl levného bochníku na den), šatstvo snad získá zdarma od Armády spásy apod., a spát může pod mostem, ovšem musí dbát o své zdraví, neb další peníze by mu scházely na poplatky u doktorů ... ovšem to s tím žitím o chlebu půjde špatně, v zimě, kdy si nenasbírá plody v lese, mu hrozí kurděje apod. no, a to počítáme s celým úvazkem, při kterémžto se ovšem dosti špatně studuje, a se středním platem, který nejspíš nedostane, byv bez praxeVVemte si cloveka ze stredni vrstvy. Kdyz zaplati 100000 za semestr, tak si vzdelani bude jiste vazit vice, nez kdyz mu ho nespravne bezplatne poskytuje okolni spolecnost.A takový člověk bude muset při škole pracovat.
takže budeme mít hromadu právníkůProč? Bude tu hromada právníků -> budou muset jít s cenou níž aby si našli práci -> počet právníků půjde dolů.
Komerční školství bude poskytovat, to co chce trh, což jsou studenti, nikoliv, to co potřebuje ekonomika.A kdo určí, co ekonomika potřebuje?
kvalita nikoho moc nezajímáVážně?
Proč? Bude tu hromada právníků -> budou muset jít s cenou níž aby si našli práci -> počet právníků půjde dolů.To zalezi. Znate? IMHO pravnici, stejne jako treba tanky, vytvareji vlastni poptavku po sobe.
Pravnici budu vytvarat pracu sami pre seba-ved tak sa to deje uz niekolko desatroci.Ano, hodně právníků je např. pro softwarové patenty -- jednoduše proto, že v tom vidí více soudních sporů a obživu pro sebe. Ale je to o nastavení pravomocí v systému. O tom, jestli bude válka nebo mír by asi taky neměl rozhodovat majitel zbrojní firmy, že? Totéž se dá říct i o policajtech (kdyby se zákony šily jim na míru, to by to dopadlo). A vlastně o jakékoli jiné profesi, protože každý bude hájit ten svůj zájem -- proto by se o většině věcí mělo rozhodnout na trhu a o tom společném zbytku demokratickou většinou.
Vemte si cloveka ze stredni vrstvy. Kdyz zaplati 100000 za semestrNezapomínej na lidi z nižší střední nebo nižší třídy, kteří jsou sice nadaní, ale nechtějí začínat "dospělý život" s tím, že budou mít dluhy, a nemají dost bohaté rodiče, kteří by jim to zaplatili. Ono vydělat sto tisíc za půl roku se ti může zdát jako hračka, ale ono už teď je to vzdělání dost drahé -- ušlá příležitost, když chodíš do školy, nemůžeš chodit do práce, a pro hodně rodin je to už dneska problém a i dneska dost nadaných lidí nejde studovat, protože na to nemají finančně. Jestli se musí* přerozdělovat, tak ať je to ve prospěch vzdělávání -- protože to je pozitivní externalita. Navíc současným politikům nevěřím ani nos mezi očima -- natož to, že by zvládli dobře takovou věc, jako je zavedení školného (aby se z toho nestala jen další daň a výnos se prošustroval) nebo privatizace (toho mála majetku, který státu ještě zůstal) *) a to se musí, protože část společnosti je levicově založená a dokud tu bude demokracie, tak se určité procento HDP prostě přerozdělovat bude.
tak si vzdelani bude jiste vazit viceVzdělání si člověk začne vážit, až po letech, až když začne nabyté znalosti uplatňovat v praxi a vidí, že mu to k něčemu bylo. A co se týče nějaké morálky při studiu a pilnosti, tam na tom taky nesejde -- na hodně soukromých školách se studenti flákají a vědí, že jim všechno projde, ale strčit ho do katolického internátu, tak z něj najednou bude pilný student, protože mu nic jiného nezbude
Snad ještě podstatnější novinkou v dějinách je kapitalistickému systému vlastní přesvědčení, že se reálný přístup k různým právům a privilegiím má odvozovat od toho, kolik kdo vydělá peněz. Je to právě tato myšlenka, která z pouhých pravidel fungování hospodářství činí ideologii určující podobu našeho světa jako takového. V očích milionů „věřících“ ji ospravedlňuje nereflektovaný pocit, že to, kolik kdo vydělá, je spravedlivým měřítkem jeho odpovědnosti, schopností, množství a náročnosti odvedené práce nebo prospěšnosti zbytku společnosti.
To je jeden z největších paradoxů naší doby. V praxi totiž málokdo zažívá, že by to tak fungovalo. Je snad práce úředníka v bance o tolik odpovědnější než práce učitele nebo profesionálního hasiče? Je manažer softwarové firmy lidem o tolik prospěšnější než lékař nebo policista? Je kreativec pracující v marketingu o tolik upracovanější než sklář nebo řidič autobusu? Je snad podnikatel v oblasti reklamy něčím potřebnější než soukromý zemědělec? Peníze jsou prostě jen měřítkem schopnosti vydělat peníze, nic více. Charakter a užitečnost práce, kterou člověk odvádí, a odměna za ni, spolu nesouvisí.
Navzdory této elementární zkušenosti se řadě lidí zdá samozřejmé, že přístup k vysokému školství by měl být alespoň částečně odvozován od schopnosti rodičů studentů vydělávat peníze. Zdá se nám samozřejmé, že nadstandardní služby ve zdravotnictví by měly být zpoplatněny, aby – tak jako dosud – přístup k nim nebyl závislý na různých osobních kontaktech. Určitě nechci ospravedlňovat priviegia získaná díky osobním kontaktům, ale i ony přece svědčí o nějakých schopnostech. Proč tedy zrovna peníze (na rozdíl od kontaktů) považujeme za spravedlivé měřítko?
"davam kapitalismu rok, maximalne dva". I kdyz jsem to nemyslel uplne vazne, kontroval tim, ze nemame, cim bychom tento system nahradiliProblém je v tom, že to kolem nás není kapitalismus*, takže vést kavárenské/hospodské debaty na téma "čím nahradit kapitalismus" je poněkud jalové. *) ne, skutečně nebudu režim, který prožene víc než polovinu domácího produktu přes státní rozpočet a administrativně přerozdělí, považovat za tržní hospodářství.
Muzeme hodnotit konkretni kroky smerem k vasemu zrizeni, a jejich uspech.Tak se o to pokusme: Měli jsme tu čtyřicet let socialismus a snažili jsme se dopracovat ke komunismu, to se nepodařilo (IMHO to není možné). Teď tu máme dvacet let socialismus v trochu lehčí formě (přerozděluje se "jen" něco přes polovinu vytvářeného bohatství) a máme se lépe. Proto navrhuji dále pokračovat ve snižování míry přerozdělování.
a máme se lépeJak kdo.
A musí nutně existovat (tady a teď), aby byla pravda to, co píšu?Proč by to, co píšete, měla být pravda? Proč by Vám měl někdo věřit? Co když je nyní dost peněz v systému? Nestačilo by, aby pracovali lidé do padesáti, myslíte například, že by nevyprodukovali dost potravin dost výrobků, aby to uživilo zbytek nepracující společnosti?
ne, skutečně nebudu režim, který prožene víc než polovinu domácího produktu přes státní rozpočetSpatna data, polovinu HDP se prerozdeli tak mozna nekde ve Skandinavii (a i tam je to spis mene), v CR je to cca 35 %, viz treba Taxation trends in the European Union.
Muj nazor je, ze na to, aby se tyto veci zmenily k lepsimu, je potreba, aby se zvysily prijmy a moc lidi, kteri ty produkty vyrabeji (tedy zamestnancum a zivnostnikum) relativne vuci tem, kteri z te vyroby profituji (tedy kapitaliste, financni sektor a manazeri).No jo, když to ale přeženeš, nikdo nebude chtít dělat manažera. A to je právě dnes problém - je nedostatek dobrých manažerů, management je přeplněn kretény s vidinou zisku a plnou hubou PR keců a výraz "manažer" má kolikrát skoro až pejorativní význam. Čili imho bylo by potřeba vytvořit zázemí pro motivaci těch skutečně dobrých manažerů, protože bez nich ani sebešťastnější zaměnstnanci neuspějí...
Myslim, ze takto fungoval kapitalismus na Zapade po valce - silna stredni trida vyrabela kvalitni zbozi z ideologickych duvodu (protoze verila na kvalitu).Sebelepší ideologie časem vyprchá...
Nesmysl. Dobre manazery mame, ale ta hlavni otazka je, dobre pro koho.No vždyť o tom mluvím - ti, kdo by mohli být dobří manageři, jsou demotivováni, místa vůbec nedostanou a odcházejí z nich.
Trh je jen nastroj. Bez urciteho idealismu bude selhavat vzdycky. A ten idealismus spociva v tom, ze vetsina lidi chce dobre delat svou praci, protoze chteji, aby je bavila.No, nevim jestli bych to nazval idealismem, ale dejme tomu; vím, co chceš říct a souhlasim.
Kdyz budou mit lide prostor rict, takhle to delat nechceme, a bud se dostat do managementu, nebo si zalozit vlastni podnik (a ono to prvni plyne z toho druheho), ta situace se zlepsi. Dnes to neni tak snadne, protoze kapital je koncentrovan v rukou uzke skupiny lidi, o dalsich prekazkach (treba patenty) nemluve.No, tak tady je otázka kdo jsou ti "lidé". Protože podniky dnes zakládají taky lidé, kdo jiný
Ja verim, ze dobry manazer neni ten, kdo to ma jako karieru, ale kdo si to pribral jako profesi k tomu, co delal predtim.Souhlasim.
*) ale někdy se najdou i výjimky -- např. mám jedny boty už skoro deset let, sice je bylo potřeba asi měsíc po zakoupení reklamovat, ale od té doby jsou dobré.
Jenže tady hodně záleží na lidech a tom, co si nechají líbit -- dokud si budou chrochtat a pochvalovat si, jak výhodný nákup udělali a jak náramně ušetřili, když koupili nějaký šmejd, tak se to jen tak nezmění a výrobci jim budou vyrábět pořád ty šmejdy.Takze zatimco funkcnost a prosperita socialismu zavisela na "socialistickem cloveku", ktery za vsech okolnosti daval prednost zajmum komunity pred svymi, funkcnost a prosperita kapitalismu zavisi na "cloveku kapitalistickem", ktery se za vsech okolnosti s kazdym drsne pere a rozhoduje se vzdy racionalne. Hezke. Muzes mi rict, jaky je tedy rozdil mezi tebou, a osmasedesatniky, kteri verili v reformu socialismu? Hlavne ze vis, kde vinu nehledat, kdyz nevis, kde ji hledat..
ze se lide nechovaji radne, jak by v kapitalismu meli.To jsi pochopil špatně. Systém funguje, i když se někteří mají vlastní vinou špatně. Jestliže si někdo kupuje nekvalitní výrobky nebo shnilé jídlo a pak si stěžuje, tak je to jeho chyba -- ne chyba toho systému. A možná to vůbec není chyba, protože tady není nijak definováno, jak by se lidé "v kapitalismu měli chovat" -- chovají se, jak chtějí, dobrovolně uzavírají obchody s jinými lidmi podle toho, jak jim to přijde výhodné nebo jak se jim prostě zrovna chce. A že si někdo kupuje šmejdy, nemusí být nutně chyba -- třeba je s tím vnitřně spokojený (proč by to jinak dělal). A stěžovat si, že kvalitní věci jsou drahé... výroba dobrých věcí nebo jídla prostě vždycky bude nákladnější než nakydat lidem hnůj. Problém je v tom, že někteří chtějí kvalitní věci, ale za cenu hnoje, a čekají, že ty náklady ponese někdo jiný.
To co ja chci je vetsi mocenska rovnost.Každý volič má jeden hlas a jejich hlasy mají stejnou váhu. Voličem je prakticky každý kromě nezletilých. Jak by sis to představoval jinak, aby byla větší "mocenská rovnost"? Cokoli jiného mi totiž přijde jako nerovnost. P.S. můžeme se bavit o tom, jak by měl vypadat volební systém, aby nediskriminoval malé strany, aby byl průhlednější; jak by mělo být dlouhé volební období, aby byli zástupci (snáze) odvolatelní, aby byla referenda, aby nebyla korupce atd. atd. Ale v zásadě tady ta mocenská rovnost je a větší přerozdělování tomu rozhodně nepomůže.
Lide mohou nakupovat za levno take proto, ze predpokladaji, ze ten vyrobce dokaze vyrobit to same levneji a tedy efektivneji - jestli se nepletu, tak to ma take fungovat. A najednou je toto jejich chovani vlastne spatne.Imho zaprvé Franta neříkal, že to je špatně, je to jejich rozhodnutí. Zadruhé, rozumný člověk přece pozná, když ten výrobce zvyšuje efektivitu, nebo když jen prostě snižuje kvalitu.
Co se tyce demokracie. Dalo by se to jeste zlepsit. Evidentne prochazeji zakony, ktere vetsina lidi nechce (viz treba ACTA), a naopak zakony, ktere vetsina chce, ne a ne projit. Cim si to vysvetlit? Navic, demokracii mame politickou, v ekonomice je to neco mezi oligarchii a meritokracii.Zlepšit by se to jistě dalo, tím ale nemyslíš celkovou systémovou změnu, ne? Páč to imho není nutný. Co se týče tý ekonomiky - zajímalo by mě, jak bys to chtěl vlastně provést. Protože imho založit nějakou demokratickou/Co-op firmu je naprosto legální, takže stačí se do teho pustit, ne?
Zadruhé, rozumný člověk přece pozná, když ten výrobce zvyšuje efektivitu, nebo když jen prostě snižuje kvalitu.Tohle je, myslim, zasadni problem - IMHO u prevazne vetsiny modernich vyrobku to proste laik nema sanci poznat, a odbornik jen s potizema.
A navic - je to soucasna vlada, ktera neustale chysta nejake systemove zmeny.Pozn.: nejsem fanoušek současné vlády.
i kdyz momentalne mam dobrou praci a bylo by zbytecne ji menitJaktože máš dobrou práci ve firmě (předpokládám), která funguje na té špatné mocenské nerovnosti?
Ale ja nejsem dobry organizator, a nevidim tady skoro nikoho, kdo by neco takoveho realisticky chtel. Programatori jsou typicky jeste vic individualisticti a pravicovejsi nez obycejni lide.Tak zaprvé individualismus nutně nesouvisí s pravicí. Levičáci mohou být úplně stejně individualističtí. No a zadruhé, moc mi není jasný, proč vlastně chceš mocenskou rovnost, když toho nechceš využít... To je takovýto "někdo by se o to měl postarat, někdo by nám to měl zařídit".
Ja myslim, ze nejvetsi bariera toho, aby se lide vzmohli, je strach lidi o praci. Zapadni staty se nekdy na prelomu 70. a 80. let prestaly starat o nezamestnanost a zacaly resit inflaci, coz nahrava kapitalistum na ukor pracujicich. Tezko mohou lide neco zlepsit, kdyz je jim hrozbou odchod kapitalu nekam do zahranici. Kdyby se stat postavil temto hrozbam (o odchodu kapitalu) tim, ze se za ty zamestnance zaruci a najde jim praci, byla by nase spolecnost mnohem rovnopravnejsi.Tohle rozdělování na lid, stát, zaměstnance, kapitalisty, pracující a podobné třídy mi přijde dost tendenční. Lid jsou všichni. A jak si představuješ, že stát zaručí zaměstnání, to mi teda opravdu není jasný. Budeme stavět hladové zdi?
A jak si představuješ, že stát zaručí zaměstnání, to mi teda opravdu není jasný. Budeme stavět hladové zdi?Paul Krugman: Against Learned Helplessness (Ne tedy doslova k zaruceni zamestnani, ale obecne k vztahu mezi nezamestnanosti, inflaci a monetarni a fiskalni politikou vlad.)
For example, we could have W.P.A.-type programs putting the unemployed to work doing useful things like repairing roads — which would also, by raising incomes, make it easier for households to pay down debt.Což v podstatě jsou ty hladové zdi.
Pozn.: nejsem fanoušek současné vlády.Slo mi o to, ze soucasna vlada se snazi situaci jeste vic vyhrotit zavadenim dalsich neoliberalnich reforem, a tim nas priblizuje mozne revoluci. To bylo k tomu, zda nastane systemova zmena. Podle me ano, pokud v tomto budou pokracovat.
Jaktože máš dobrou práci ve firmě (předpokládám), která funguje na té špatné mocenské nerovnosti?Mel jsem stesti. Ta firma prosperuje diky tomu, ze pracuje pro pojistovny a banky a podobne podvodniky, kteri okradaji vetsinu spolecnosti. Co se tyce jejiho vnitrniho fungovani, to je take obcas dost bizarni, i kdyz to neni az takova katastrofa.
Tak zaprvé individualismus nutně nesouvisí s pravicí. Levičáci mohou být úplně stejně individualističtí.Me o to slo konkretne v kontextu zakladani koopu. Proste si nemyslim, ze by se naslo v Praze par lidi, co by chteli zalozit SW koop (tedy zamestnanci rizenou firmu), to si radeji zalozi vlastni malou firmu a pak budou dal prijimat zamestnance. Prijde mi, ze tu neni ta tradice zkratka, a v IT obzvlast.
No a zadruhé, moc mi není jasný, proč vlastně chceš mocenskou rovnost, když toho nechceš využít... To je takovýto "někdo by se o to měl postarat, někdo by nám to měl zařídit".No, mozna bych si ja sam v soucasnosti pohorsil, to je celkem mozne. Ale proste verim, ze spolecnost tak funguje lepe. A mam rodinu, pratele, mozna budu mit jednou deti - tihle vsichni budou z te rovnosti patrne dohromady profitovat vic nez ja (protoze principialne nerovnost znamena vyhodu pro uzkou skupinu lidi).
Tohle rozdělování na lid, stát, zaměstnance, kapitalisty, pracující a podobné třídy mi přijde dost tendenční. Lid jsou všichni.At chces nebo ne, ty socialni tridy existuji. A maji ruzne zajmy. Co je na tom tendencni? Jak jinak chces ten problem analyzovat?
A jak si představuješ, že stát zaručí zaměstnání, to mi teda opravdu není jasný. Budeme stavět hladové zdi?No, pro zacatek by stacilo, kdyby stat (tedy v podstate - v demokracii - zamestnanci nas obcanu) zacal hajit zajmy vetsiny svych obcanu navenek, proti zajmum kapitalu. Coz se sice cistym zastancum trhu nelibi, ale to se neda nic delat (ono je totiz stejne nepravdepodobne, ze nedelanim niceho - coz je defaultni chovani zastancu trhu - lze dosahnout uplne nejvyssi miry prosperity). Napriklad - cena leku. Stat, jelikoz schvaluje platby za leky, ma ohromnou moznost cenove vyjednavat s farmaceutickymi firmami. Mnohem vetsi, nez kazdy jednotlivy clovek, ktery ty leky uziva. Muze jim treba dat kosem, pokud nenabidnou urcitou cenu, a lek si vyrabet sam (prinejmensim u generickych leku to tak mozne je). Schopne lidi na to mame dost. To plati temer pro vsechno, co stat tak ci onak nakupuje. A nezamestnanost by take byla resitelna v teto souvislosti (i kdyz ja s tim Krugmanem ponekud nesouhlasim, myslim, ze jsme ve fazi, kdy prace je malo, protoze soucasna produkce je omezena prirodnimi zdroji, a s automatizaci se to bude jen zhorsovat, takze konecne reseni vidim jen ve zkraceni pracovni doby). Proc stat nezalozi podnik, ktery zkratka nektere veci neudela sam (za nakladovou cenu), misto aby je outsourcoval soukromym firmam? Pokud ty soukrome firmy budou skutecne tak efektivni, jak tvrdi obhajci trzni ekonomiky, pak jiste budou schopne nabidnout lepsi cenu za prislusnou zakazku nez tento statni podnik (ktery by mel, jako jeden z cilu, zamestnat nezamestnane na necem smysluplnem). Soucasna podlezavost vuci kapitalu zpusobuje urcity "Stockholmsky syndrom" - sice na jednu stranu kapital nemame radi, ale nemuzeme s tim nic delat - pokud se pokusime trochu zvysit dane, hned vyhrozuji nezamestnanosti. To je nemoralni, je to sproste vydirani. Napriklad se nam pak vyhrozuje Reckem, kdyz Rekove se zadluzovanim jejich vlady nesouhlasili (dokonce jim lhala, a s pomoci Goldman Sachs). Takze doufam, ze jsem objasnil, ze mi nejde o "nekdo by se o nas mel postarat", ale ze si naopak myslim, ze dokazeme (jako narod) dost veci sami a nemusime se pri tom spolehat na nejake abstraktni "trhy".
At chces nebo ne, ty socialni tridy existuji. A maji ruzne zajmy. Co je na tom tendencni? Jak jinak chces ten problem analyzovat?Ty "třídy" sice možná existují, ale v praxi jsou poněkud dynamičtější a složitější a nejsou disjunktní. Neříkám, že to je nutně tvůj případ, ale ja někdo začne žonglovat těmihle pojmy, jakože tahla třída chce to a tamta zase ono, tak se v naprostý většině případů jedná buď o nemístné zjednodušení, nebo rovnou o manipulaci.
Proc stat nezalozi podnik, ktery zkratka nektere veci neudela sam (za nakladovou cenu), misto aby je outsourcoval soukromym firmam? Pokud ty soukrome firmy budou skutecne tak efektivni, jak tvrdi obhajci trzni ekonomiky, pak jiste budou schopne nabidnout lepsi cenu za prislusnou zakazku nez tento statni podnik (ktery by mel, jako jeden z cilu, zamestnat nezamestnane na necem smysluplnem).Stát asi těžko může kvůli každé zakázce zakládat nový státní podnik. Nově založený podnik má oproti již existujícím podnikům jakožto nově vzniklý velké nevýhody, které musí dohánět, nehledě na to, že založit podnik a rozjet výrobu něčeho je dost náročná práce. Další věc je, že nezaměstnané často nejde jen tak nahnat někam na pracoviště a říct "Tak a dělejte něco užitečnýho". Jsou často nekvalifikovaní nebo kvalifikovaní v něčem jiným. Zkrátka, tímhle způsobem zase skončíš u hladových zdí.
No, pro zacatek by stacilo, kdyby stat (tedy v podstate - v demokracii - zamestnanci nas obcanu) zacal hajit zajmy vetsiny svych obcanu navenek, proti zajmum kapitalu. (...) Soucasna podlezavost vuci kapitalu zpusobuje urcity "Stockholmsky syndrom" - sice na jednu stranu kapital nemame radiZaprvé, co to vlastně znamená v tomhle kontextu ten "kapitál"? Zadruhé, my ho nemáme rádi? To je mi novinka
Ty "třídy" sice možná existují, ale v praxi jsou poněkud dynamičtější a složitější a nejsou disjunktní. Neříkám, že to je nutně tvůj případ, ale ja někdo začne žonglovat těmihle pojmy, jakože tahla třída chce to a tamta zase ono, tak se v naprostý většině případů jedná buď o nemístné zjednodušení, nebo rovnou o manipulaci.No, s tim nemuzu souhlasit. Samozrejme, kazdy model je zjednoduseni. Ted byl ale odkaz v Blistech na pekny, i kdyz dlouhy clanek. Ocituji z nej: "Max Baucus (D, Montana), who wrote the original Senate healthcare bill, raised roughly $2 million from the health sector in the past five years, according to opensecrets.org, despite running in a low-cost media market with marginal opposition. Political scientists often argue that it is nearly impossible to determine a direct cause and effect between a given political contribution and a vote in Congress. Apologists for the current system of legalized graft—including Supreme Court Chief Justice John Roberts in a 5–4 majority with his fellow justices—will therefore argue that the billions of shareholder dollars are being doled out by corporations for no apparent purpose. This is, unfortunately, one of those areas where political science is worse than useless when applied to real life. " Realita zkratka je, ze zde existuji lide, kteri toto plati, i kdyz dokazat se to primo neda. Jak jim chces rikat je celkem lhostejne. I kdyz si myslim, ze treba Keller to analyzuje pomerne pekne (i kdyz on to vlastne take sam nedela, jen to prebira).
Stát asi těžko může kvůli každé zakázce zakládat nový státní podnik. Nově založený podnik má oproti již existujícím podnikům jakožto nově vzniklý velké nevýhody, které musí dohánět, nehledě na to, že založit podnik a rozjet výrobu něčeho je dost náročná práce. Další věc je, že nezaměstnané často nejde jen tak nahnat někam na pracoviště a říct "Tak a dělejte něco užitečnýho". Jsou často nekvalifikovaní nebo kvalifikovaní v něčem jiným. Zkrátka, tímhle způsobem zase skončíš u hladových zdí.Nevim, jestli je to ten spravny zpusob. Pointa spis je, ze stat nedela nic, a to je problem (tedy, abych tomu nekrivdil - spis proste ze je soucasnou filozofii vetsiny vlad nedelat nic, a cekat, ze se postara trh, maximalne co delaji je, ze se podbizeji prave tomu kapitalu, viz niz). To mi vadi predevsim - ze se takove veci nezkousi. Pritom politika plne zamestnanosti v nekterych zemich pomerne uspesne existovala. Je prece lepsi, kdyz lide delaji neco uzitecneho nez kdyz nedelaji nic. Ten duvod je jak rikam ideologicky, ale je to zase podezrela nahoda, ze zrovna tato ideologie hraje do karet vlastnikum kapitalu vic nez zamestnancum (nezamestnanost snizuje mzdy a rozdeluje spolecnost) - asi podobne jako s temi senatory.
Zaprvé, co to vlastně znamená v tomhle kontextu ten "kapitál"? Zadruhé, my ho nemáme rádi? To je mi novinkaZ meho pohledu je zahranicni kapital v podstate vymena - investor nam nabizi nejake trhy v zahranici (tj. export) a my mu na oplatku nabizime podil z produkce nasich zamestnancu. Otazka je, zda se nam to vyplati, a zda bychom na tom nebyli lepe, kdybychom si neco nevyrabeli sami a ziskali ten trh postupne sami. To druhe je ostatne pricina dlouhodobeho uspechu vetsiny vyspelych zemi (kratkodobe, nebo v malem meritku se zda lze uspet i s prvni strategii). (Samozrejme, je to zjednoduseni na urovni narodni ekonomiky, ale pro uvahy nad celkovou politikou dane zeme to staci.) No a ty zahranicni investice pochopitelne tlaci na cenu pracovni sily smerem dolu. Jestli ten kapital mame mit radi nebo ne - ja myslim, ze nemusime - je to zkratka obchod jako kazdy jiny, a meli bychom chapat jeho povahu. Pokud ta povaha je takova, ze tato nabidka s sebou nese podminky typu "deregulovat stat" nebo "zrusit socialni system" apod. (jako se timto zpusobem vyhrozuje Recku a dalsim zemim, dokonce to ma i jmeno - Washingtonsky konsensus), pak je to "mit rad" skutecne Stockholmsky syndrom. Nejsem proti tomu prijimat zahranicni kapital, ale nejde tomu podrizovat demokraticke rozhodovani lidi v tom state. To je proste neprijatelne vydirani.
Pokud ta povaha je takova, ze tato nabidka s sebou nese podminky typu "deregulovat stat" nebo "zrusit socialni system" apod. (jako se timto zpusobem vyhrozuje Recku a dalsim zemim, dokonce to ma i jmeno - Washingtonsky konsensus), pak je to "mit rad" skutecne Stockholmsky syndrom. Nejsem proti tomu prijimat zahranicni kapital, ale nejde tomu podrizovat demokraticke rozhodovani lidi v tom state. To je proste neprijatelne vydirani.Požadavek na Řecko rozhodně není "zrušit sociální systém". Ten jejich sociální systém byl poněkud přebujelý. Že nelze podřizovat demokratické rozhodování zahraničním investorům, to je sice pravda, nadruhou stranu pokud si lidé demokraticky odhlasují, že pečení holuby budou létat do úst, tak to dřív nebo později někde narazí.
Z meho pohledu je zahranicni kapital v podstate vymena - investor nam nabizi nejake trhy v zahranici (tj. export)Normalni investor nenabizi trhy (export), ale zahranicni kapital (a tedy prenesene import). To, co zminujes jsou spise 'strategicti partneri', a tam nejde jen o pristup na trhy ale celkvoe o zkusenosti.
No a ty zahranicni investice pochopitelne tlaci na cenu pracovni sily smerem dolu.Rust kapitalove narocne vyroby typicky tahne cenu prace nahoru. Jednak roste poptavka po praci, jednak roste produktivita prace a navic nevyuzite kapacity (napr. v dusledku stavek) stoji zamestnavatele mnohem vic.
Pokud ta povaha je takova, ze tato nabidka s sebou nese podminky typu "deregulovat stat" nebo "zrusit socialni system"Normalni investori zadne takove podminky nemaji, to je spis zalezitost MMF, coz je ale neco dost odlisneho.
tak pokud pak klesa kvalita zbozi, znamena to, ze nefunguje trzni mechanismus uz vubecProč by proboha měla být největší kvalita to nejlepší a cíl? U té demokracie jde ještě říct, jakým směrem by to mělo jít (rovné volební právo, nediskriminovat ženy atd.), ale u té kvality je to absolutně nesmyslné -- nelze určit, co je "správně vysoká kvalita", ke které se budeme snažit přiblížit. Nejde říct, že boty, které vydrží dva roky jsou ještě dobré a ty které vydrží jen půl roku jsou špatné a neměly by se vůbec vyrábět. Každý preferuje něco jiného a zdroje jsou omezené. Z toho je potřeba vycházet. Ono by sice bylo hezké, kdyby měl každý zlaté hodinky a záchodovou mísu z mramoru -- to by bylo bezpochyby nesmírně kvalitní -- ale problém je, že by nám nezbyly zdroje na jiné věci. Nejvyšší kvalitu ve všem prostě mít nemůžeme* a je potřeba rozhodovat, co budeme mít kvalitní, kde se spokojíme s lacinějším zbožím a co třeba oželíme úplně. Kdo by o tom podle tebe měl rozhodovat? *) to může platit leda tak pro výjimečně bohatého jednotlivce, např. majitele ropného pole, ale ne v průměru pro společnost.
jde o situaci s asymetrickou informaci (zakaznik ma mene informaci nez vyrobce, a neni v lidskych silach ji mit)V silách jednoho spotřebitele ne, ale lidé dokáží spolupracovat, někdy se tomu říká občanská společnost... Lidé můžou zakládat různé spolky, testovat zboží, vydávat recenze a vytvořit protiváhu k "těm zlým korporacím" -- v těch nakonec taky sedí jen lidi -- a někdy ti lidé venku mají dokonce lepší informace a znalosti, viz různí hackeři (nejen počítačových systémů -- obvykle totiž dělají to, co je baví a ne jen nudnou práci pro korporaci za málo peněz, kterou je normální odfláknout).
kurvitka prokazatelne existujiAno, to nevylučují. Ale takové zboží si přece nebudu víckrát kupovat. Víš, že bys udělal lidem mnohem větší službu, kdybys na Internet napsal, co se ti kdy zkurvilo (a nejlépe i co je lepší místo toho), místo abys jen nadával na ten "kapitalismus". Pomůžeš tím vyrovnat tu informační nerovnováhu
totiz ze trh jako celek bude mit nejaky casovy horizont, na ktery uvazuje, a ten nemusi byt to, co lide chteji.Trh jako takový nijak neuvažuje a nemá žádný cíl -- je to místo, kde lidé mohou svobodně uzavírat své obchody -- a ti lidé už uvažují a svoje cíle mají.
Jak to asi delali ti nasi predci, ze meli jak kvalitnejsiJenže naši předci měli ve světnici jeden (pořádný) stůl a jednu skříň a jezdili (v lepším případě) na koni -- místo aby jezdili v autě o výkonu sto koní a dům/byt měli přecpaný ptákovinami. Tohle je zase spotřebitelská volba, že dáváme přednost kvantitě před kvalitou. Kdybys měl tolik věcí, co naši předci, tak si hravě vyděláš na velmi kvalitní výrobky.
Jak to asi delali ti nasi predci, ze meli jak kvalitnejsi, a pri soucasne nizsi spotrebe prirodnich zdroju a horsi technologii?Mrkni na plosnak stare Tesly a na plosnak v soucasne elektronice. Bude ti vse jasne.
Co se tyce koopu, SW koop (jelikoz jsem profesi programator) by mohl byt zajimavyBTW: kdo z vás by tu byl ochotný třeba rok pracovat jako programátor nebo admin a být vyplácen jen v akciích firmy, která bude (snad) později vydělávat? Nehlaste se všichni
Lide mohou nakupovat za levno take proto, ze predpokladaji, ze ten vyrobce dokaze vyrobit to same levneji a tedy efektivnejiLevnost i kvalita jsou relativní -- co je pro tebe dostatečně dobré, může být pro jiného šmejd a naopak. Člověk vždycky musí vážit, kolik zaplatí a co za to dostane -- a podle toho se rozhodnout, jestli obchod dobrovolně uzavře nebo ne. To za tebe nikdo udělat nemůže -- protože když se budeš snažit administrativně stanovit nějakou minimální kvalitu nebo maximální cenu, tak vždycky diskriminuješ ty, kteří by brali nižší kvalitu nebo naopak byly ochotní zaplatit vyšší cenu -- znamená to nesvobodu.
Co se tyce demokracie. Dalo by se to jeste zlepsit. Evidentne prochazeji zakony, ktere vetsina lidi nechce (viz treba ACTA), a naopak zakony, ktere vetsina chce, ne a ne projit.Tady se celkem shodneme, máme stejný cíl (např. nepřijetí ACTA, asi přijetí zákona o obecném referendu atd.). Ale musíš snad vidět, že ty "zákony, které většina lidí nechce" mají podobu státních zásahů do ekonomiky -- nějaká zájmová skupina si je vylobuje a jejich hlas je silnější než hlas většiny laxních voličů, kteří se začnou ozývat, až když už je pozdě. A to, co si ta skupina vylobuje, je opět nějaké přerozdělování (v její prospěch) a vychýlení trhu z rovnovážné polohy, jeho deformace. Kdyby stát nezasahoval do ekonomiky, tak žádná ACTA nebo HADOPI nebude. Stejné je to s většinou zákonů, které jsou jako "pro dobro lidí" -- ve skutečnosti vždy vyústí v to, že si řadový občan musí něco koupit (nebo to zaplatí jeho dodavatel a občan až přeneseně). A kupuje si to od firmy, která si to vylobovala a normálně (v tržním hospodářství) by pro svoje zboží neměla odbyt.
Na druhou stranu, ja budu radeji davat prednost nejake minimalni kvalite zavedene zakonem nez abych travil cas studovanim nejakych schemat a procesu, abych nakonec zjistil, ze to co nekdo vyrobil je smejd a nechci to. A myslim, ze vetsina lidi. Ja myslim, ze ty preference jsou celkem jasne. Tahle absolutni svoboda v tvem pojeti je take ekonomicka zatez, protoze ten vyber stoji cas a usili navicAno, stojí to čas a úsilí a přináší to nějaký užitek (doporučení ke spotřebitelskému výběru). Ale proč by proboha tuhle službu měl poskytovat stát? Vždyť o to se krásně postará soukromý sektor a občanská společnost. Můžeš založit spolek, který bude hodnotit restaurace, obchodní řetězce, autoservisy... cokoli, a ostatním spotřebitelům poskytnout užitečné informace. Tuhle službu můžeš financovat z dobrovolných příspěvků nebo to provozovat komerčně a informace prodávat. V obou případech to bude svobodnější a lepší (díky konkurenci), než monopolní dodavatel takové služby (stát).
reformy zdravotnictviZdravotnictví je zvláštní v tom, že zatímco strana nabídky (hlavně výroba léků) je čistě tržní, strana poptávky je z větší části socialistická a více méně řízená pravidlem každý podle svých možností, každému podle potřeb. A tenhle nesoulad dvou neslučitelných přístupů je zdrojem vážných problémů. Jestliže chceš socialismus na straně poptávky, tak bys měl chtít i státní (nebo družstevní) továrny na léky, aby se to aspoň trochu vyrovnalo... jinak to dlouhodobě fungovat nemůže.
Levice právě mlaská z toho, že za třicet korun má jeden hlas. A je vidět, že to spoustě stačí ... Nebo třeba slíbit něco zadarmoVselku souhlasim. Nicmene, pokud mi zase nekdo (kdo prosustroval za sveho panovani miliardy) rika, ze si musime utahnout opasky, tak sorry, ale na pohadky jsem trochu stary. Ano, mozna nejde mit vsechno zadarmo a davky nebo pridavky bna vsechno. Ale opravdu si mam utahvat opasek ja nebo nekdo, kdo cely zivot maka a nic moc dobre se nikdy nemel zatimco clovek, ktery si neutahne ani prd se zase dostane do parlamentu za solidni balik (extra smelinu bokem nepocitaje)?
Myslim, ze uz Frantovi Kucerovi vysvetloval, co by me asi mohlo presvedcit - nejaky priklad usporadani, ktere funguje lepe.No, jsou taci, co komunismus obhajuji s tim, ze nikde na svete nebyl jeste poradne implementovan, takze nemusi byt spatny (nejsem si jisty, ale mozna i ty jsi jeden z nich). Z toho hlediska by takovy pozadavek (byt nad jeho legitimitou se nepozastavuju) byl celkem vlastni gol.
Nesmis byt tak vztahovacny, s tou luzou jsem mel na mysli puvodni prispevek.No, ono tpo bylo v reakci na me. Ale to je jedno.
Zalezi, cemu rikas komunismus; to slovo ma 2 velmi rozdilne vyznamy, a nechce se mi do te diskuse znovu poustet.OK. Mne taky ne.
Co ale muzeme udelat je podivat se na nektere jevy, ktere s tim souvisi...Ale jo. To je na delsi diskuzi, ale o tom to nebylo. Nechme to plavat.
Naopak je zajimave, ze skandinavske zeme maji vetsi socialni vydaje nez Recko (percentualne!), a pritom vyrovnany rozpocet. Ono to totiz je spis o neplaceni dani
Ono je to o mnoha dalších faktorech. Norsko a Švédsko mají štěstí, že jsou bohaté na zdroje (ropa, železná ruda). Dalším faktorem je mentalita lidí, kteří jsou ochotni platit vysoké daně, pracovat a nekrást. V jiných částech světa by např. dánský systém flexicurity (snadné přijímání a propouštění zaměstnanců plus vysoké podpory v nezaměstnanosti) fungovat nemohl.
co by me asi mohlo presvedcit - nejaky priklad usporadani, ktere funguje lepe.
Takže jaké máme možnosti:
Něco dalšího?
Naopak je zajimave, ze skandinavske zeme maji vetsi socialni vydaje nez Recko (percentualne!), a pritom vyrovnany rozpocet.
Osobně jsem pro tu poslední možnost, ale jestli dokážeš realizovat tu druhou, tak jsem taky pro -- za těchto podmínek:
V krajní situaci by se dalo souhlasit i s keynesiánským přístupem, kdy se budou střídat schodkové a přebytkové rozpočty -- on je to sice holý nesmysl, ale pokud by se politici udrželi na uzdě (tomu bohužel nevěřím) a rozpočet byl v několikaletém průměru vyrovnaný, i to by bylo tisíckrát lepší než současný stav.
P.S. ty chceš zavést něco, co funguje jinde ve světě (kde?), nebo úplně jiný nevyzkoušený systém?
současný stav -- socialismus, přerozdělování, zadlužováníTohle je (ucelove?) nesmyslne pouzivani pojmu. Soucasny rezim proste neni socialismus (= spolecne vlastnictvi vyrobnich prostredku), i kdyby se prerozdelovalo treba 80 % HDP.
Proc ti tak lezi to zadluzovani statu v zaludku?Protože mám raději předvídatelný vývoj bez skokových změn a šoků. Ty dnešní státní dluhy (a to nemluvíme o nějakých banánových republikách, ale o "vyspělém" světě) jsou nesplatitelné a to nevyhnutelně povede ke státním bankrotům, měnovým reformám, revolucím, válkám... Vesměs dost nepříjemné věci, kterým je lepší předcházet. 1) osobně takové nečekané nepříjemné změny nemám rád 2) takové změny jsou značně nespravedlivé -- nedopadnou totiž na všechny stejně, ne všichni budou mít stejné informace a lidé se správnými informacemi naopak na skokových změnách vydělá (a dělnická třída ty informace ve správný čas mít nebude, na to se můžeš spolehnout, opět to bude jen záležitost elit).
Pokud neveris tomu, ze se politici udrzi na uzde, jaky ma smysl tohle vubec resit?Proto jsem pro vyrovnaný rozpočet, který bude zakotvený v ústavě. A politici budou muset sestavovat rozpočty podle jasně daných pravidel, která nebudou moci (jen tak) měnit. Ostatně jsou to jen dočasní správci státní pokladny (bohužel se tak často nechovají a způsobují škody, které daleko přesahují jejich volební období a mandát -- v tomhle je náš systém příliš benevolentní).
Ty dnešní státní dluhy (a to nemluvíme o nějakých banánových republikách, ale o "vyspělém" světě) jsou nesplatitelné a to nevyhnutelně povede ke státním bankrotům, měnovým reformám, revolucím, válkám...Nevyhnutelne? To je dosti odvazne tvrzeni, zvlaste kdyz historie ukazuje protipriklady - treba UK ma historii nezanedbatelneho verejneho dluhu uz cca 300 let vcetne mnoha obdobi, kdy byl dluh podstatne vetsi, aniz by pri tom mela bankrot. Co se tyce nesplatitelnosti, to je take dost pochybne tvrzeni - ekonomickym rustem se v UK pomer verejny dluh / HDP snizil z ~ 240 % HDP v 1947 na ~ 50 % HDP v 1970 [*]. Podobny vyvoj dluhu byl i v USA. [*] http://www.economicshelp.org/blog/uk-economy/uk-national-debt/
Na ty komercni strane jsou ty "mladi a perspektivni lide", s kterymi hybaji Ti manici, co je jim okolo 50-satky.Doufám, že to není generalizace na všechny mladý lidi, ne?
Co víc - přestože papírově je inflace zanedbatelná, tak reálně je bezesporu větší - možná nedochází k růstu cen, ale dochází k snižování kvalityNo, tohle je rozhodne slozitejsi problem. V nekterych pripadech dochazi k snizovani kvality a uzitne hodnoty, v jinych k jejimu narustu (zejmena pocitace a elektronika, ale i v mnoha dalsich oblastech), jak by to vyslo v souhrnu, tezko rict. Ja bych tipoval, ze naopak nezahrnuti techto faktoru inflaci spis nadhodnocuje.
Byty, které se ty stavěly v minulé dekádě byly stavěné na cenu s minimální kvalitouNo, nebyl spis problem v tom, ze v nemovitostnim boomu (kvuli vysoke poptavce) stavel domy skoro kazdy, takze byly stavene mene efektivne, s vyssimi naklady? A co se tyce te kvality, tak bychom si nemeli idealizovat kvalitu starsich domu - napr. izolacni vlastnosti jsou u starsich domu casto dost priserne proti prakticky jakekoliv soucasne vystavbe.
...v jinych k jejimu narustu (zejmena pocitace a elektronika,...Oba dva jste idealisti. Zkuste otevřít dnešní počítač (kameru, mobil, MPtrojku...) a najdete technologii a součástky určené do spotřební elektroniky s tomu odpovídající limitovanou výdrží tak akorát do konce záruční doby. Tomu nahrávají i takové prima vymyšlenosti jako je ROHS. Navíc do elektroniky je tak snadné implementovat softwarová kurvítka... Dřív se na počítač hledělo jako na profesionální nástroj a kvalita (i cena, jenom vzhled ne) tomu odpovídaly. Dnes se to všechno posunulo do spotřebky, takže tady máme líbivé a celkem levné krabičky, které po dvou letech můžeme vyhodit. Možná je to tak dobře, protože v některých oblastech je pokrok skutečně patrný a po dvou letech je zařízení i morálně zastaralé, například dnešní LCD displeje s velkým rozlišením jsou určitě krokem kupředu, ale o smyslu některých jiných inovací by se dalo s úspěchem pochybovat.
záleží na kvalitě montáže, trvanlivosti a kvalitě materiálů, kvalitě projektůNo, kdyz vidim rodinny dum mych rodicu (stari domu pres sto let), tak ten byl zrejme staven z toho, co zrovna prislo pod ruku (piskovec, opuka, cihly) a snad zadny uhel v nem neni pravy. Vyuziti plochy je take dosti podivne (znacnou cast zabiraji chodby vcetne masivniho kamenneho schodiste). Nejsem odbornik na stavby, ale co jsem videl starsi domy obecne, tak me prislo, ze to je vcelku obvykle a ten dum nijak nevybocuje.
>>> napr. izolacni vlastnosti jsou u starsich domu casto dost priserne proti prakticky jakekoliv soucasne vystavbe.
Plne souhlasim neb nabyvam dojmu ze ty nase soucasne domy budou za nekolik let bezcenne kvuli energetickym nakladum na vytapeni. Kdo by si koupil dum, kde protopi celou mesicni mzdu ze jo ? Takovy dum je drahy i za symbolickou korunu.
Prakticky celou realnou mesicni mzdu (rozumej takovou jako lide skutesne pobiraji a to neni 22 000,- !!!) da majitel energeticky neefektivni nemovitosti jen za vytapeni, aby v zime tam mohl se svoji rodinou vegetit. Dale jiz muze spasat seno co si za leta nasusul a deti muze tak akorat dofukovat kompresorem, modlit se aby jeste nevymyslela ta banda vladnouci nejake povinne skolni poplatky i na zakladni skole ac to kazdopadne cekam ze s tim prijdou.
Ako sa dá minúť na energie celá mesačná mzda?? To si dokážem predstaviť len pri minimálnej mzde, nikde inde.
Za podpriemernú/priemernú mzdu imho pracujú len ľudia, ktorí sú jednoducho nahraditeľní (a vážim si ich, pretože aj tú prácu niekto musí robiť), alebo robia to čo ich baví a peniaze až tak neriešia. Okrem vysokoškolákov sa pohybujem aj v prostredí ľudí, čo majú učňovky a nikto z tých, ktorých považujem za šikovných nepracuje za menej ako priemernú mzdu (okres Myjava, nezamestnanosť 10-15%).
Ako sa dá minúť na energie celá mesačná mzda??
Pomerne jednoducho. Okres Poprad.
>>> A jak jsem napsal, průměrná populace na ně jednou dojede.
Nekdy si rikam jak jsou ti lidi bohati ze mohou vyhodit behem triceti let milion z okna tim ze si vezmou i jenom 2 - 3 miliony hypoteku.
To je fakt. Akorat v tom najmu pomuzete financne jednotlivci narozdil od bank.
Jenomže ta úspěšná strategie je minimalizace kvality při maximalizaci ceny.Coz je ale vina nas. Paklize zakaznici preferuji sunty, nebo schvaluji obchodnikum jejich praktiky, budiz. Pokud je nejaky kartel a stat nad tim zavira oci, zase je to nase chyba, ze nevyvijime tlak...