Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Softwarove baliky resici zalohovani stovek pracovnich stanic a serveru bezicich na vsech moznych systemech jsou samozrejmosti. Ale obcas je potreba zalohovat data na jednom, dvou nebo treba pouze peti serverech. V takovem pripade je nejdulezitejsi jednoduchost a spolehlivost. Duplicity comes in.
Neni potreba instalovat obrovske mnozstvi(v lepsim pripade baliky) kodu nebo dokonce mit na zalohovacim serveru spusten specialni software. Minimalne ve Fedore, Debianu a Ubuntu jsou balicky duplicity, ktere je mimochodem spis jedinecne nez duplicitni, primo v oficialnich repositarich. Na zalohovacim serveru muze bezet klidne obycejny FTP server (nebo ssh/scp, rsync, ftp, HSI, WebDAV, Amazon S3
). Presto duplicity podporuje vsechny potrebne funkce - sifrovani, inkrementalni zalohy, vyjimky(podadresare,regexy,wildcards) a jednoduchou spravu zaloh ve stylu remove-all-but-n-full ci restore
, prakticky je taky parametr --no-print-statistics, kdy jediny vystup jsou varovani(napr. posledni zaloha nedokencena) a chyby (napr. neni dostatek volneho mista na vzdalenem (napr. FTP) serveru), a tak neni potreba vytvaret zbytecne wrappery pro integraci s cronem.
Ve zkratce, muzete zahodit sve scripty starajici se o jednoduche zalohy a nahradit je jednim radkem v crontabu a ziskat mnohem spolehlivejsi reseni a par hezkych funkci jako bonus. Bohuzel vetsina how-to, na ktere jsem narazil, radi prave psat si vlastni scripty - a to jeste v BASHi.
Tiskni
Sdílej:
Nevim, jestli je to tak schvalne (asi jo), ale napsals to tak blbe, ze az do pulky (presne) jsem vubec netusil, o cem je rec.Ale ved tu jasne ide o vyhladavanie duplicitnych suborov v balickoch roznych distribucii pri zalohovani na viacere servery