V květnu bylo oznámeno, že dnes budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp. Stalo se tak (𝕏). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Nejedná se ale o svobodný a otevřený software (licence).
Fiala navrhne odvolání Bartoše z postu vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj ke 30. září. Důvodem je nezvládnutí digitalizace stavebního řízení, podle premiéra ji Bartoš není schopen dotáhnout do konce. „Po projednání analýzy digitálního stavebního řízení na vládě minulou středu a po dnešním ranním rozhovoru s panem vicepremiérem Ivanem Bartošem jsem bohužel nabyl jistoty, že není schopen tuto digitalizaci
… více »Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly. To chce Durov nyní také změnit, informují tiskové agentury.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 145 (pdf) a Hello World 25 (pdf).
Programovací jazyk Hy (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Po téměř dvanácti letech vývoje. Jedná se o dialekt programovacího jazyka LISP navržený pro interakci s programovacím jazykem Python.
Zen je webový prohlížeč vycházející z Firefoxu. Vývoj probíhá na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 23 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána verze 24.3 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
Ve čtvrtek 3. října se v Red Hat Labu (místnost Q305) na FIT VUT v Brně uskuteční další Fedora Installfest. Od 10 do 16 budou v labu připravení odborníci na Fedoru ze společnosti Red Hat, kteří vám můžou pomoct nejen s instalací, ale taky pomoct s dalšími problémy a dotazy ohledně Fedory. Akce je primárně zaměřená na studenty FIT VUT, ale vítáni jsou i lidé, kteří tuto školu nenavštěvují.
Byla vydána nová verze 9.9 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Z novinek lze vypíchnout podporu hybridní post-kvantové výměny klíčů založené na FIPS 203 ML-KEM (Module-Lattice Key Enapsulation mechanism) v kombinaci s X25519 ECDH, tj. nový výchozí algoritmus "mlkem768x25519-sha256". Počátkem roku 2025 bude z OpenSSH odstraněna podpora DSA.
Po přečtení článku o přehrávači Amarok jsem se rozhodl ho vyzkoušet v náročném provozu Jak to dopadlo?
Neradostné samozřejmě je, že jde o tvrdě KDE věc, takže potřebuje všechny věci okolo, používá divné fileselectory a podobné ctnosti. Naštěstí zrovna s fileselectory se tam člověk v běžném provozu nesetká, takže se to dá překousnout. Nakonec i pro Qt se dají sehnat nějaké barvičky, ze kterých se mi nedělá špatně.
První dojmy jsou docela pozitivní. Úplně mi tedy nepadl do oka způsob jakým se spravuje kolekce (název pro knihovnu). To je řešeno přidáním adresářů které se sledují, narozdíl od třeba Rhythmboxu, kde se jednorázově projdou adreáře a přidají se z nich skladby. Problém tohoto řešení nastává ve chvíli, kdy z adresáře s hudbou dva nebo tři sledovat nechcete. Nakonec musíte tedy ty adresáře co sledovat chcete nastavit ručně a nové taky přidávat ručně. Celé řešení pak kombinuje nedostatky obou
Kolekce je uložená v SQL databázi, což by mohlo být plus oproti Rhythmboxu, protože předpokládám, že se z toho bude seznam alb generovat pohodlněji než z nějakého XML. Ale to jsem ještě nezkoušel a otázka je mám-li vůbec, když už skript pro Rhythmbox mám
Kolekci se nakonec povedlo naimportovat úspěšně. Zobrazení kolekce se mi ale moc nelíbí. Je to možná otázka zvyku a vkusu, ale použitý rozbalovací strom nepovažuju za pěkný. Opět si dovolím označit způsob použitý v Rhythmboxu za lepší. Je pravda, že si mohu nastavit zobrazení jenom alb jako třeba v Muine, nicméně tím stejně nedosáhnu stejného zobrazení jako v Muine (mrk), které se mi také líbí víc než tohle.
Trochu blbé mi přijde, že se mi nepovedlo přesvědčit Amarok, aby začal po přidání první skladby do playlistu hrát. Možná maličkost, ale přišlo by mi to lepší. Jinak se ale s playlistem pracuje celkem dobře, líbí se mi vestavěná fronta, kde si snadno naklikám skladby které chci přehrát nezávisle na pořadí v playlistu.
Pěkné jsou i režimy přehrávání, opakování i náhodné přehrávání se zapíná přiměřeně užitečnosti této vlastnosti (která je značná ). Tímto se dostáváme i k dynamickému playlistu, což by měla teoreticky být vlastnost nahrazující můj oblíbený Ruffle z Muine, ale v praxi je to spíše tlačítko nahrazující ukončení přehrávače. Je to tak zoufale nestabilní, že je to úplně k ničemu.
Bohužel celý Amarok mi přišel dost nestabilní. Zrovna u přehrávače o který se nechci starat to moc příjemné není. Přehrávač chci pustit a nechat hrát, ne ho každou chvíli sestřelovat a pouštět znova protože se kousl nebo spadl. Amarok to ale dělá skoro neustále.
Dalším nepříjemným nedostatkem (nevím čím je způsoben) je nemožnost přeskakovat v přehrávané skladbě, ačkoliv tam na to ovládací prvek je. Prostě to nic nědělá.
Jako skoro k ničemu se ukázala vlastnost na stažení informací o autorovi z wikipedie. K ničemu, protože autory jejichž písničky si přehrávám znám, že Naproti tomu stahování textů skladeb funguje většinou docela dobře a hodí se. Aktuální kontext je taková hezká věc na koukání, dá se z toho vybrat další skladba autora když po ní náhodou zatoužím, ale to je tak vše, žít se bez toho dá bez jakéhokoliv problému.
Je tedy Amarok lepší než jiné přehrávače, jmenovitě Muine a Rhythmbox? Odpověď může znít, že o trochu ano. Umí některé věci co Muine a Rhythmbox ne. Jenže většinu z nich stejně skoro nepoužiju a Muine a Rhythmbox mi nepadají… Uvidíme.
Tiskni Sdílej:
divné fileselectoryUž jsem svůj názor na gtk fileselectory vyjádřil mockrát. A řeknu to znova. Už ty z gtk1 (podobné byly ve Windows 3.x) stály za ..., ale v porovnání v těmi, co jsou v gtk2 jsou o řád lepší. Naprosto nerozumím tomu, proč mi fileselector z gtk2 zabírá podstatně více místa, než ten z kde a přitom ve výchozím stavu zobrazuje daleko méně informací. Nechápu, jakého ... napadlo zrušit textové pole s adresářem a narvat tam tlačítka! Neznám Gnome, ale pokud HIG znamená vytvářet podobné "příjemné" rozhraní, pak děkuji, nechci :-/.
Neznám Gnome, ale pokud HIG znamená vytvářet podobné "příjemné" rozhraní, pak děkuji, nechci :-/.Ne, v tomto je HIG nevinně. Stačí si jej přečíst. To byla iniciativa nějakého tvůrce (tvůrců?) tohoto dialogu.
Dalším nepříjemným nedostatkem (nevím čím je způsoben) je nemožnost přeskakovat v přehrávané skladbě U mě funguje bez problému. Používám arts, jak je to u jiných enginů nevím.S GStreamerem, Xine to jde taky v pohodě.
Možná mam jen štěstí, ale prostě na mém PC s amaroKem nikdy žádné problémy nebylyPředpokládám, že dobře víš co je mi to platné
Předpokládám, že dobře víš co je mi to platnéJasně. Ale může tě hřát u srdce, že chyba je asi u tebe a ne v programu. Já ti taky můžu potvrdit, že mi ještě amaroK nespadl (Debian). I když jednou při zkoušení nějaké betaverze měl problém s UI - nešlo zobrazit levou část okna (kontextové info apod.) - ale to se v žádné ostré verzi neopakovalo.