Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Smazáno
Tiskni
Sdílej:
zkušenější čtenář takový pochybný článek pozná na první pohled, takže bych to jako problém neviděl.No, já bych problém viděl v tom, že se jaksi často nedostává těch "zkušenějších čtenářů"
Je potřeba se mít na pozoru, vědět, že všechno ve Wikipedii musí být podložitelné solidními zdroji a pokud není, nelze tomu slepě důvěřovat atd.Což platí obecně o jakémkoliv médiu, dokonce i o těch redigovaných (někdy dvojnásob). Leckdy je nutné si ještě ověřit solidnost odkazovaných zdrojů... Taky je třeba vědět, že cílem Wikipedie je shromažďovat informace všeobecně přijímané coby pravdivé, což může být někdy taky kdejaký obecně oblíbený blud. Neboli jako východisko pro další kritické studium v pořádku, jako zdroj (pramen) jednoznačně out.
+1
Bohužiaľ, články ktoré sa týkajú vedy a pod. k tým frekventovanejším asi nepatria. Ale holt, čo sa dá robiť. Stále je to najlepší zdroj informácií pre laika.
Přesně tak. A na abclinuxu.cz jich je bohužel až 95 %.zkušenější čtenář takový pochybný článek pozná na první pohled, takže bych to jako problém neviděl.No, já bych problém viděl v tom, že se jaksi často nedostává těch "zkušenějších čtenářů"
zrovna vcera jsem na hlavni strance narazil na takovou zlou, nepekna vec (je to ble a fuj a nikdo by se na to nemel koukat!)
... a ne ze mi pak vynadate, ze jsem vas nevaroval :)Ty si pekný zmrd 
Málem jsem vrátil zpět do ládve jediný pivo co jsem si na ráno nechal!
tak si nech chutnat
btw kdy se muzem tesit na nejakou dalsi ultras party? koukal jsem ze jste nedavno meli soustredeni pro dorost?
To je dobře, to je známka toho, že si nosíš hodně semene, takže si ženský myslej, že jsi hyperplodnej...
jestli neznas kone, tak asi neznas ani "we like tha mooooon"
sound included
Tak to teda známe nie je. Videl som už stovky stránok z biológie, fyziky a matematiky, kde nebolo prakticky nič. Nie sú niekde štatistiky, že koľko článkov v danej kategórii je ok/celkom ujde/slabší/stub?
Wikipedia výslovně říká, že jejím cílem není říkat pravdu. Jejím cílem je jenom citovat významné zdroje, nic víc. To, jestli ty zdroje popisují skutečnost správně, Wikipedia neřeší. Encyklopedie je jen souhrn známých poznatků. (Typická reakce odpůrců Wikipedie: je zaujatá! Vyjadřuje názor jejích editorů. Má jasné neoliberální/konzervativní/jakékoli sklony. To asi dost těžko, protože právě v těch frekventovanějších oblastech politiky a historie i jiných odvětví se na znění článků shodla spousta lidí s velmi rozdílnými světonázory, často v těžkých, bolestivých porodech konsensu.)To máte velmi pofidérní představu o tom, jak funguje česká Wikipedie. To by v ní nemohlo trvale, dlouhodobě a opakovaně docházet k flagrantním excesům porušujících mnoho pravidel najednou a skoro nikdo si toho nevšimne, když se v dané oblasti nevyzná, a tak je extrémní ideologicko-politicko-fanatickou nevědeckou a neobornou propagandou spočívající v účelovém systematickém protlačování marginálních nedůvěryhodných zdrojů uváděn v omyl. A umožnění editace nevzdělaným blbcům zanášejícím propagandu se bohužel týká i tak nesporných témat jako evoluce a dalších.
Wikipedie trpi nemocemi jez sam clovek zpusobuje.
Podstata Wikipedie je skvělá. Každý tam může napsat, co se mu zlíbí a mnohdy to tak kupodivu zůstane. Nějací redaktoři snad asi neexistují.
Krásné komentáře
Zápisy ve Wikipedii můžete opepřit svým komentářem. Jeden takový ze slovenské Wiki je na obrázku. Napřed jsem se tomu divil, ale když vidím, že je jich porůznu víc, a že jsou tam už poměrně dlouho, tak už se nedivím. Jenom doufám, že to někdo neopisuje z české verze Wiki i s těmi komentáři.
Věcné chyby
Podstata Wikipedie je prostě skvělá. Můžete například vylepšit umístění nějakého sportovce. A nikdo to neopraví. Slovenský závodník Josef Plachý podle Wikipedie byl prý čtvrtý na OH v Mnichově. Tak to asi určitě nebyl. Ve skutečnosti se v Mnichově ani nedostal do finálového závodu.
Polofunkční fíčury
Wiki má taky geniální fíčury. Při studiu dějepisu se mi hodilo, že můžu procházet třeba nějaké panovníky chronologicky jednoho po druhém. Když ale zápis o některém panovníkovi chybí (prostě červené písmo), nejde to dál. Nemůžete ho přeskočit a jít dál. Nějak tam chybí tlačítko skipe.
O našich jen nečesky
Zajímavé taky je, že články o některých našich lidech najdete na Wikipedii jenom nečesky. Na obrázku je jeden případ za všechny. Český text prostě není.
Závěr
Nepište v diskuzi, že na Wikipedii jsou horší věci. Asi jo. Chyba je určitě v tom, že asi nefungují wiki-redaktoři.