Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Sledování digitálního pozemního vysílání už funguje, nahrávání taky, a může se stát, že občas si nějaký film chceme uložit v bláhové naději, že se k němu někdy vrátíme, nebo že se na něj jednou rádi podívají naši potomci. Jenže volného místa na disku nějak rychle ubývá, neboť jak věděl už pan Murphy, čím větší disk, tím rychleji se zaplní. Začneme tedy zjišťovat, jak si nahrávky uložit na nějaké přenosné medium, např. DVD. Pokusil jsem se sepsat svoje zkušenosti s archivací nahrávek, nečekejte tedy obsáhlý návod zahrnující množství různých variant, uvádím jen jednu cestu z těch mnoha, které vedou k cíli.
První důležitou otázkou je, jak se budou uložené nahrávky přehrávat. S tím souvisí formát, do kterého nahrávky převedeme. Pokud víme, že budeme k přehrávání používat pouze počítač, můžeme použít formát x.264, který má vysoký stupeň komprimace videa. Jestli chceme, aby nahrávka byla spustitelná skoro na všem, je dobrou volbou formát MPEG4, často nepřesně označovaný jako DIVX nebo XVID, a kontejner AVI, se kterým si poradí většina novějších stolních DVD přehrávačů.
Video signál televizního digitálního vysílání je MPEG2 stream v normě PAL (viděl jsem i označení DVD PAL kvůli odlišení od analogu), tedy s rozlišením 720x576. Pokusně se pozemně vysílá i v HD rozlišení, s tím ovšem nemám zkušenosti, protože tenhle signál se naší anténě vyhýbá. Zkusím ale napsat tento návod tak, aby ho mohli použít případně i ti, kdo si chtějí uchovat nahrávky ve vysokém rozlišení.
Pokud byste ctěli uložit nahrávku v původní kvalitě, můžete použít video signál bez úpravy (stačí jen sestříhat) k výrobě klasického DVD, zvuk asi bude potřebovat nějaké zpracování. Moc o tom nevím, protože jsem DVD nikdy nedělal, ale návodů na internetu se dá najít hodně. Při tomto zpracování se na DVD vejdou asi 3 hodiny vysílání.
Já jsem se rozhodl pro co největší přenositelnost (MPEG4 v AVI), přitom jsem se snažil najít rozumný kompromis mezi velikostí souboru a kvalitou obrazu. Postupně jsem došel k tomu, že nahrávky s polovičním rozlišením oproti originálu jsou stále ještě poměrně dobře sledovatelné. Takhle se na jedno DVD vejde 6 nebo 7 běžných filmů. Pouze filmy po obrazové stránce nějak výjimečné si uchovávám v lepším rozlišení. Záleží samozřejmě taky na tom, jak velký monitor či TV používáte ke sledování. Doporučuji zkusit ve fullscreen režimu pár kvalitních ukázek s různým rozlišením a podle toho se rozhodnout pro výsledné rozlišení.
Další věcí, na kterou je třeba dát si pozor, je poměr stran. Jak už jsem uvedl, vysílaný videosignál má rozlišení 720x576, což je poměr 5:4, ale obraz na obrazovce je v poměru 4:3 nebo 16:9, takže základní rozlišení je 768x576 či 1024x576. Šířka obrazu je tedy přenásobena koeficientem 16/15 nebo 64/45. V televizním signálu je výsledný poměr stran uložen, a je možné ho uložit i do AVI souboru, ale ne všechny přehrávače ho využívají. Proto je nejjistější převést nahrávku do rozlišení ve stejném poměru, v jakém se má zobrazovat. Tedy buď v rozlišení uvedeném o pár řádku výš, případně při redukci na polovinu je to 384x288 či 512x288. Ale, jak uvidíme dál, občas je potřeba použít i rozlišení jiné.
Pro zpracování nahrávek jsem si zvykl používat mencoder. Jeho výhodou je, že můžu snadno nastavit spuštění příslušné dávky někdy v noci, a taky upravit v editoru spouštěcí dávku je daleko rychlejší než naklikávat parametry myší. Jednou jsem použil pro zpracování avidemux, který jinak používám ke stříhání, protože mencoder z nezjištěných příčin havaroval během zpracování. Avidemux to kupodivu zvládl.
Taky jsem si zvykl nahrávku předpracovat. VDR ukládá surový stream a rozděluje ho do více souborů, navíc může být rozhozené indexování. Následující dávkou převedu nahrávku do MPEG2 souboru a původní nahrávku pak po kontrole můžu smazat. Při zpracování se objevuje poměrně hodně chybových hlášení, ale na výsledku nic není poznat.
#!/bin/bash # předzpracování televizní nahrávky # první parametr je vstupní adresář s nahrávkou # pro VDR je to /var/lib/video.00/...... inputdir=$1 # druhý parametr je název výstupního souboru outname=$2 if [ -e $outname.mpeg ]; then echo "Výstupní soubor již existuje"; else mencoder -oac copy -ovc copy -of mpeg -o $outname.mpeg $inputdir/00*.vdr; fi
To by mohlo být na úvod všechno, pokračování příště (doufám).
Tiskni
Sdílej:
s/Tayio/Taiyo
Myslenka dobra. Ovsem zda se bude nekdo divat na ty zaznamy za par let.
Filmy budiz, ale porady vytvarene televizemi bych dosti pochyboval zda se po letech na ne clovek podiva.
I 4 Kc za DVD disk mi prijde moc penez.
$ file 000.dvr 000.dvr: MPEG sequence, v2, program multiplexbohužel mi s tímhle výše uvedený příkaz nefunguje:
$ mencoder -oac copy -ovc copy -of mpeg -o test.mpeg ./00*.dvr MEncoder SVN-r29796-4.3.4 (C) 2000-2009 MPlayer Team success: format: 0 data: 0x0 - 0x39c17000 Seek failed RAWDV file format detected. VIDEO: [DVSD] 720x576 24bpp 25.000 fps 0.0 kbps ( 0.0 kbyte/s) [V] filefmt:22 fourcc:0x44535644 size:720x576 fps:25.000 ftime:=0.0400 PACKET SIZE: 2048 bytes, deltascr: 245760 videocodec: framecopy (720x576 24bpp fourcc=44535644) Audio format 0x56444152 is incompatible with '-oac copy', please try '-oac pcm' instead or use '-fafmttag' to override it. Exiting...
Nahrávky jsou segmentovány po každé hodině záznamu (cca 1-1,5 GB pro SD) a ukládány do samostatných složek, a to bez ohledu na použitý souborový systém. Zpracovat v PC je lze jako spojené (MPEG-2 např. v ProjectX). Přístroj sám segmenty jednoho záznamu přehrává samozřejmě bez přerušení také.Na základě výše uvedeného se tedy domnívám, že bude zapotřebí nejprve všechny soubory typu .dvr v příslušném adresáři spojit a pak teprve přehrát. Ovšem prostý
$> cat infor.dvr 000.dvr 001.dvr > vysledek.dvrnestačí.