Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Už ani nevím, co jsem to hledal, ale narazil jsem na stránku Whats wrong? JSP in netbeans? a z toho zdrojového kódu jsem zděšený ještě teď.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
<%@ taglib prefix="c" uri="http://java.sun.com/jsp/jstl/core" %>
<%@ taglib prefix="sql" uri="http://java.sun.com/jsp/jstl/sql" %>
<HTML>
<HEAD>
<%@page import="java.io.*" import="java.lang.*" import="java.sql.*" %>
<TITLE>JSP Example 2</TITLE>
</HEAD>
<BODY>
<H1>JSP Example 3</H1>
<%
String uid, upwd, dpwd ;
Connection dbconn;
ResultSet results;
PreparedStatement sql;
try
{
Class.forName("org.gjt.mm.mysql.Driver").newInstan ce();
try
{
dbconn = DriverManager.getConnection("jdbc:mysql://localhost:3306/project","root","");
uid = request.getParameter("nme");
upwd = request.getParameter("pwd");
sql = dbconn.prepareStatement("SELECT anm FROM login WHERE nm='"+uid+"'");
results = sql.executeQuery();
dpwd="admin";
dpwd = results.getString("anm");
%>
<p><%= dpwd%></p>
<%
}catch (SQLException s)
{
out.println("SQL Error<br>");
}
}
catch (ClassNotFoundException err)
{
out.println("Class loading error");
}
%>
</BODY>
</HTML>
Java je tu přeci od toho, abychom nemuseli aplikace bastlit jako kdysi v PHP, abychom jim mohli dát nějakou architekturu – např. JSP → beany → (EJB) → DAO vrstva (případně ORM) a nemuseli v jednom souboru míchat věci z prezentační vrstvy s SQL příkazy.
Co mi na tom kódu hlavně vadí:
Pokud chcete vidět, jak může vypadat správná webová aplikace, podívejte se třeba do mého mercurialového úložiště – projekty HříšníciSpameři a UpozorněníEmailem (není hotové, zatím jen webová vrstva, demo). Jestli tam najdete chyby nebo věci, které se vám z programátorského hlediska nelíbí, můžete mi je omlátit o hlavu – rád se poučím a chyby opravím 
Tiskni
Sdílej:
8.3.2009 23:09
Salamek | skóre: 22
| blog: salamovo
I když přemýšlím že by to za tu srandu i stálo nebudu uvádět o co se jedná .. jen napovím že to je webovka stále v provozu s cca 20k hráči
8.3.2009 23:31
Salamek | skóre: 22
| blog: salamovo
tak ok pro zasmátí uvedu pár příkaldů 
Počkejte projdu to cele a vytáhnu perličky
9.3.2009 00:08
Salamek | skóre: 22
| blog: salamovo
//pravděpodobně kontrola prihlasování do adminsekce "login" je jemno administratora, to samné je tam i na IP a hesla if( ($zaznam1[admin]!=1 or $zaznam1[admin]!=2 or $zaznam1[admin]!=3 or $zaznam1[admin]!=4) and $zaznam1[jmeno]!='login' and $zaznam1[jmeno]!='login' and $zaznam1[jmeno]!='login' andDobré ne ?
$zaznam1[jmeno]!='login' and $zaznam1[jmeno]!='login' and $zaznam1[jmeno]!='login' and $zaznam1[jmeno]!='login' and $zaznam1[jmeno]!='login' and $zaznam1[jmeno]!='login' and
$zaznam1[jmeno] != 'login' AND $zaznam1[jmeno]!='login' AND $zaznam1[jmeno]!='login' AND $zaznam1[jmeno]!='login'){echo "Nejste admin proto nemáte přístup k admin rozhraní.";exit;};
//menčí insert MySQL_Query("insert into rasy (rasa, nazevrasy, nazev, jed1_nazev, jed1_utok, jed1_obrana, jed1_cena, jed1_lidi, jed4_nazev, jed4_utok,jed4_obrana, jed4_cena, jed4_lidi, jed2_nazev, jed2_utok, jed2_obrana,
jed2_cena, jed2_lidi, jed3_nazev, jed3_ucinek, jed3_cena, jed3_lidi, jed6_nazev, jed6_ucinek, jed6_cena, jed6_lidi, jed7_nazev, jed7_ucinek, jed7_cena, jed7_lidi, jed8_nazev, jed8_ucinek, jed8_cena, jed8_lidi,
planeta, vyr_nazev, vyr_vyrob, vyr_lidi, vyr_cena, sdi_nazev, sdi_ucinek, sdi_lidi, sdi_cena, pol_nazev, pol_ucinek, pol_cena, kas_lidi, kas_cena, mes_lidi, mes_cena, mest, lab_lidi, lab_cena, lab_vyz, park_proc,
park_cena, park_nazev, bra_cena) VALUES ('$rasaci', '$rasanaz', '$rasanazz', '$jed1', '$jed1u', '$jed1o', '$jed1c', '$jed1l', '$jed4', '$jed4u', '$jed4o', '$jed4c', '$jed4l', '$jed2', '$jed2u', '$jed2o',
'$jed2c', '$jed2l', '$jed3', '$jed3u', '$jed3c', '$jed3l', '$jed6', '$jed6u', '$jed6c', '$jed6l', '$jed7', '$jed7u', '$jed7c', '$jed7l', '$jed8', '$jed8u', '$jed8c', '$jed8l', '$cpc', '$vyn', '$vyv', '$vyl', '$vyc', '$sn', '$sv', '$sl',
'$sc', '$pon', '$pou', '$poc', '$kl', '$kc', '$ml', '$mc', '$mm', '$ll', '$lc', '$lv', '$pp', '$pc', '$pn', '$bc')"); // if... ne to není vtip if($x==$y): echo"BUBUBU"; else: echo""; endif; //typ selectů používaný snad všude ,proč selectovat jen to co potřebujem když můžeme selectnout celou tabulku do pole že ??
9.3.2009 00:11
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
9.3.2009 00:13
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
9.3.2009 00:15
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
9.3.2009 00:22
Salamek | skóre: 22
| blog: salamovo
9.3.2009 00:25
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
9.3.2009 00:33
Salamek | skóre: 22
| blog: salamovo
a na foru se to lépe identifikuje díky uvozovkám
9.3.2009 00:45
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
9.3.2009 09:35
finc | skóre: 8
| blog: Finc
| Kolín
9.3.2009 17:47
Salamek | skóre: 22
| blog: salamovo
9.3.2009 21:01
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
S tím množstvím zdrojáku je to vůbec zajímavé. Ono totiž není množství jako množství – ono je samozřejmě fajn, mít zdrojáků co nejméně, protože pak je to méně práce s jejich udržováním, stačí přečíst méně textu, když hledáme chybu, málo řádků kódu také může znamenat, že jsme se vyvarovali duplicitního kódu (copy&paste). Jenže mi přijde, že někteří programátoři jsou tou minimalizací kódu posedlí a vykládají si to jako „čím méně řádek, tím lépe“. Což pak vede nižší přehlednosti kódu, protože se snaží nahustit co nejvíc věcí na jednu řádku… IMHO by tou veličinou (která by se měla minimalizovat) mělo být množství informací (větvení, cykly, výjimky, operace…) a ne nominální počet řádků, který toho moc neznamená: roztahaný* kód na 80 řádků bude jistě přehlednější než kód nahuštěný na 50 řádcích – protože to množství informace musí být v obou případech stejné, má-li aplikace dělat totéž, jen v jednom případě je přehlednější, zatímco ve druhém autor onanoval nad svojí schopností mistrně nahustit program na co nejméně řádek a využít všechny exotické možnosti daného jazyka, aby dokázal, že je ovládá
*) např. {závorky} za IF, které někteří považují za zbytečné, deklarování každé proměnné na samostatném řádku, komentování…
9.3.2009 21:39
Salamek | skóre: 22
| blog: salamovo
9.3.2009 21:45
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
+1
... roztahaný kód na 80 řádků bude jistě přehlednější než kód nahuštěný na 50 řádcích – protože to množství informace musí být v obou případech stejné, má-li aplikace dělat totéž, jen v jednom případě je přehlednější, zatímco ve druhém autor onanoval nad svojí schopností mistrně nahustit program na co nejméně řádek ...To plati jen tehdy, pokud tech 80 vs. 50 radku spociva jenom ve stylu zapisu. Casto se ale stane, ze na tech 80 radcich jsou naproste hlouposti - pouzivaji se neefektivni algoritmy, znovu se "vynaleza kolo", tj. implementuje rutina, ktera je davno uz hotova v knihovnach (to je zle obzvlast u interpretovanych jazyku), nebo se pachaji veci, ktere by dusevne zdravy clovek vyprodukoval leda pod vlivem. Napriklad zrovna nedavno jsem videl v kodu funkci (ocividne pridanou dodatecne), ktera prevadela jedno male cele cislo na druhe, kde to prvni cislo byl typ produktu (ziskany z databaze) a druhe typ prislusensvi k nemu. Byla dlouha nekolik desitek radku a skladala se temer ze samych
if/elseif zanorenych do sebe, porovnani a prirazeni, proste obludnost sama. "Cista" verze stejneho algoritmu by pouzila napr. switch/case, sice by zabrala zhruba stejne mista (spis vice), ale dalo by se v ni krasne vyznat a urcite by se mnohem vic libila jak parseru, tak prekladaci ci generatoru bytecodu.
Ale je tohle reseni optimalni? Ne, je to silenost, na prevod jednoho cisla na druhe je prece naprosto zbytecne pouzivat podobne konstrukce, muzeme napr. pouzit pole ci neco podobneho, pak na nahrazeni mnoha desitek radek staci definice dat (v tomto pripade cca. tri radky) a tri radky kodu (dve z toho na ohlidanim chybneho vstupu). Nebo - jako v tomto pripade - stacilo pridat jeden jediny sloupec do tabulky produktu v databazi (a naplnit hodnotami), upravil se jeden SQL prikaz a prepsala se jedna jedina radka kodu - na miste, kde se volala ona funkce, se priradil z databaze vytazeny typ prislusenstvi, a ona funkce se mohla zcela zahodit, tj, zredukovat na nula radku.
Takze - oprimalizace zapisu algoritmu ("zhusteni zapisu") je spatna vec, sice to muze v nekterych pripadech udelat optimalnejsi kod, ale rozdil je vetsinou minimalni a vysledny "write-only" kod (obvlast je-li v Cecku nebo Perlu) je pak naprosto neudrzovatelny.
Kdezto nahrazeni spatneho algoritmu, budto lepsi verzi, nebo pomoci volani knihoven, je temer vzdy* dobra vec - nejen, ze to vede k zvyseni efektivity, ale vysledny kod je pak vetsinou mnohem citelnejsi a je z nej casto na prvni pohled zdrejme, co dela, obzvlast pri pouziti dokumentovanych rutin z knihoven.
* Ano, existuji pripady, kdy na prvni pohled "horsi" algoritmus je vhodnejsi, nebo kdy je lepsi nahradit knihovni rutiny vlastni verzi, ale takoveto pripady se vyskytuji malokdy (obzvlast ve vyssich jazycich) a ma je smysl delat jen tehdy, kdyz to opravdu ma vyrazny efekt, napr. v nejvnitrnejcich smyckach cyklu.
10.3.2009 07:39
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
jo, naprosto souhlasím – měl jsem na mysli ten styl psaní. Prostě nízký počet řádek by neměl být cílem, ale jen vedlejším efektem tvého dobrého programování.
9.3.2009 21:40
Salamek | skóre: 22
| blog: salamovo
and $zaznam1[jmeno]!='login'). Ocividne se pisatel trochu rozjaril a kdyz mu kod ponekud prerostl pres hlavu, tak se v nem nejspis ztratil a vetsinu puvodnich vlozenych dat tam nechal. V jednom programu jsem videl neco podobneho - bylo tam nekolik naprosto stejnych testu po sobe, ktere byly stejne jako test hned na zacatku, pravdepodobne zbytky po vkladani, ktere uz nebyly prepsany.
K onomu silenemu insertu - kdyz uz musi nekdo neco podobneho udelat, tak je lepsi pouzivat syntaxi SET `sloupec1`='hodnota1', `sloupec2`='hodnota2' .... I kdyz varianta s SET (...) VALUES (...) je nejspis pro parser lepe zpracovatelna a tudiz o kapku rychlejsi, v pripade vetsiho mnozstvi sloupci, do kterych se navic vkladaji velmi podobne hodnoty, je ladit neco takoveho temer jista vstupenka do ordinace doktora Chocholouska.
9.3.2009 15:11
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
kdyz uz musi nekdo neco podobneho udelat, tak je lepsi pouzivat syntaxi SET `sloupec1`='hodnota1', `sloupec2`='hodnota2' ...
Stejně si většinou ten dotaz předpřipravíš a pak do něj dosazuješ parametry -- tudíž si to musíš stejně odpočítat. Pohodlnější je, když si můžeš parametry pojmenovat (místo aby ses na ně odkazoval indexem), ale to nejde všude.
Hmm, to mi něco připomíná, že by SGWG?
9.3.2009 17:20
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
9.3.2009 14:18
AraxoN | skóre: 47
| blog: slon_v_porcelane
| Košice
Hehe... to ja som kedysi programoval pre jednu americkú spoločnosť, ktorá na titulnej stránke (t.j. na najzobrazovanejšej stránke) hrdo vypisovala údaj o množstve položiek vo svojej databáze. Toto číslo sa získavalo takým spôsobom, že SELECT * FROM tabulka a potom while (mysql_fetch(...)) $pocet++; Pri 400-tisíc záznamoch a tabuľke veľkej asi 500 MB to išlo ako chorý slimák po opici prebudený o tretej ráno tesne pred smrťou hore kopcom po lepidle.
A to bol jeden z lepších kusov kódu - síce neefektívny, ale vracal to čo bolo treba, a nebola v ňom bezpečnostná diera. To sa nedalo povedať o zvyšku kódu na tom portáli...
9.3.2009 17:45
Salamek | skóre: 22
| blog: salamovo
Ach ten sentiment. Zavzpominal jsem si na sve zacatky v PHP . Tim zacatky myslim pravdu jen _zacatky_... Timhle zpusobem se prece neda napsat (a udrzovat) kod delsi nez dve ste radku :).
9.3.2009 00:59
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
9.3.2009 02:42
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Kde mixuji češtinu a angličtinu? :o) Snažím se psát důsledně česky* – jen předpony (get, set…) používám anglicky, to jinak nejde, konvence…K té češtině mám svoje důvody, pokusím se o tom někdy něco napsat
*) resp identifikátory píši cesky
9.3.2009 08:11
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
9.3.2009 10:24
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
String je tady název datového typu, to se mi nechtělo překládat
Hmm, já se setkal i s diakritikou v názvech funkcí. Naštěstí to dotyčná nepsala schválně, ale prostě psala a zapomněla, že je to zdroják... Technický problém s tím není, ale ten psychický dopad...
9.3.2009 15:21
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
.
9.3.2009 02:38
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
definuješ serialVersionUID (v revizi 3), ale nezměníš to když přidáš nové položky (revize 20, 26) (tohle je celkem drobnost)
Program je v dost bouřlivém vývoji, tak tohle neřeším, ale je fakt, že až se to trochu stabilizuje, měl bych UID při změnách tříd měnit, aby plnilo svoji funkci.
použití java.text.SimpleDateFormat - není to thread safe
Opravil jsem – už není statický – to by mělo stačit.
obecně mi příjde že se moc nezabýváš thread safe kódem...
u bean používám scope="request" a instance DAO tříd nesdílím, tak snad tam chyby související s vlákny nebudou… resp. zatím jsem na ně nenarazil
setZacatekString - ta druhá je podle mě zbytečná.
Ty …String se mi taky nelíbí, možná zkusím použít nějaký framework s validací (Stripes…), abych tyhle věci nemusel řešit v kódu.
getSouhrn() - poznámka o JSP
Komentář jsem přepsal: „JSP“ → „prezentační vrstva“
getSoucty() - obdobný kód jako předchozí bod - to se ta úprava dat pro JSP musí rozkopírovat úplně všude? Chtělo by to nejak promyslet, nebo data odfiltrovat (AOP - Aspect?)
Toho společného kódu moc není (jen dva řádky), ale vyčlenil jsem ho do metody → je fakt, že teď kdyby ve třídě přibyla nějaká další citlivá informace, přidá se filtrování na jedno místo. Taky jsem zvažoval, jestli tohle vůbec řešit (nevím, jak často to vůbec někdo řeší) – takhle by to mělo být trochu odolné i proti tomu, že by JSP psal někdo jiný a chtěl zobrazit víc informací, než má.
používání loggeru - trochu plýtváš časem, mohl bys nejdřív zkontrolovat jestli je příslušný log level zapnutý
Možná jo, ale spíš dám přednost přehlednějšímu kódu (bez IFu s log.isLoggable)… v případě náročnějších operací (než formátování data) by tam asi ten IF být měl.
Když budeš v budoucnu chtít přidat equals (teď tam není), tak ti to úplně rozbije kód - dvě instance třidy se budou rovnat v závislosti na tom kdy zavoláš getter
Nepočítám s tím, že bych je potřeboval porovnávat (on by to ani nebyl moc velký rozdíl, než kdyby se lišily podle toho, kdy byly vytvořeny, místo kdy by se zavolal getter). S aktuálním časem je vždycky trochu problém – třeba v PL/SQL máme pravidlo, že se nemá používat sysdate a místo toho má aktuální datum explicitně vstupovat do procedury jako parametr. Tady jsem si to trochu zjednodušil, protože posílat aktuální datum do beany z JSP vrstvy mi přijde pakárna Taky potřebuji v JSP znát datum, pro které beana poskytne data – a to i v případě, že je datum zadané špatně nebo vůbec – pak chci vědět výchozí datum (pro naplnění formulářových polí začátek a konec). Takže mi přišlo lepší ohackovat gettery v beaně, než přidávat několik ifů do JSP.
Taky bych tuhle metodu nedefinoval jako static - je pro to nějaký důvod?
Když ta metoda nepoužívá nic nestatického, tak ji často nastavím jako statickou, protože pak je jasné, že ta metoda nemění svoje chování v závislosti na netstaických proměnných třídy. Pak taky snáz poznám funkce od metod, což člověka občas inspiruje vyčlenit společné funkce do nějaké knihovní třídy.
getter by neměl mít vedlejší efekt jako inicializace
Jenže kam dát u webových bean tu logiku? Všechno ostatní, kromě toho getteru se dá obejít (např. voláním setterů v nečekaném pořadí). U takhle jednoduché kombinace JSP-Beana pošlu do beany nějaké parametry od uživatele (set) a pak se JSP zeptá beany na nějaký výsledek (get), ale mezi get a set nic není – takže, kam s tím?
Každopádně díky za kometřář ono je vždycky lepší, když na jeden kód kouká víc lidí než jeden. BTW: nemáš tip na nějaký J2EE open source? (s kvalitním kódem vhodným k inspiraci )
10.3.2009 09:49
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Všechno ostatní, kromě toho getteru se dá obejít (např. voláním setterů v nečekaném pořadí). U takhle jednoduché kombinace JSP-Beana pošlu do beany nějaké parametry od uživatele (set) a pak se JSP zeptá beany na nějaký výsledek (get), ale mezi get a set nic není – takže, kam s tím?Nepouzivej primou palbu na JSPcka, to je humac
Moje (a rekl bych ze zdaleka ne jen moje) pravidlo je mit JSPcka mimo WEB-INF jen kdyz to opravdu jinak nejde (typicky jen index.jsp, ktery stejne obsahuje jen presmerovani na URL handlovanou Stripes servletem).
JSP beany pouzivam jen jako view helpery pro natazeni dat, ktera potrebuju mit na strance za kazdych okolnosti, bez ohledu na stav nebo dostupnost beany kontrolleru (treba data pro ruzne sidebary a tak).
10.3.2009 15:20
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Nepouzivej primou palbu na JSPcka, to je humac
To už jsem udělal u UpozorněníEmailem -- přímo přístupný je jen index.jsp a stránky s jednotlivými komponentami se includují z nepřístupné složky (WEB-INF/casti).
Jasně, Stripes jsou fajn, ale říkal jsem si, že takhle jednoduchá aplikace přece musí jít slušně napsat i s čistými JSPčky, ne? Takže kam s tou logikou v takovém případě -- zatím jsem na to ani od zkušenějších kolegů nedostal uspokojivou odpověď. Nejméně zprasené mi přijde nacpat tu logiku* do getterů. Druhá možnost, co mne napadla je, mít gettery a settery úplně prosté, bez jakékoli logiky a mezi těma dvěma fázemi (set a get) zavolat ještě jeden setter, který by nic nenastavoval, ale provedl by nějaké zpracování, aby následně volané gettery už žádnou logiku nevykonávaly... možná tohle je správná cesta, ale přišlo mi to už zbytečně složité.
*) není to žádná byznys logika, pořád je jen logika související s prezentační vrstvou.
přece musí jít slušně napsat i s čistými JSPčkyTeoreticky by to možná jít mohlo, prakticky si nahrazením JSP za nějaký lepší systém šablon vždy pomůžete. Ono je JSP poněkud nevhodné pro psaní view a naopak se v něm celkem dobře píše logika, takže to nakonec dopadne vždy stejně...
10.3.2009 16:34
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Ono je JSP poněkud nevhodné pro psaní view a naopak se v něm celkem dobře píše logika, takže to nakonec dopadne vždy stejně...
hmm, i když mám XML (JSPX) rád, tak se mi v něm moc programovat nechce (psát logiku, větvení, odchtávat výjimky...), takže když už používám jen JSP+Beany, tak se snažím, aby JSP bylo hlavně XHTML šablona s minimem logiky, aplikační logika buď není*, nebo ji dám do EJB -- a ty webové beany pak beru jako takové lepidlo mezi nimi (když už to nejde jinak a něco se musí zprasit, tak obětuji ty webové beany, zatímco JSP a DAO/EJB by měly být napsané hezky -- ale pokud máte někdo nápad, jak neprasit vůbec**, tak sem s tím ).
*) např. při zobrazování obsahu z databáze 1:1, nebo při nějakém jednoduchém filtrování
**) aniž bych do toho musel tahat další framework -- to je potom jiná.
10.3.2009 17:11
default | skóre: 22
| Madrid
pokud máte někdo nápad, jak neprasit vůbec**, tak sem s tím
Já to dělal takto:
A funguje to. A nepotřebuješ psát nic Javího v JSP(X).
Vono to JSP(X) je stejně takový nějaký nedodělaný. A JSF je dost cool, ale shodli jsme se, že je stále příliš low-level. Kolega používá JBoss Seam. Já si s tím nehrál, protože mě tyhle webový nesmysly naprosto nezajímaj. Celý je to totiž podle mě špatně a je to jen znásilnění technologií a protokolů. Všechny ty AJAXy, komety… Dejte pokoj!
10.3.2009 17:34
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Celý je to totiž podle mě špatně a je to jen znásilnění technologií a protokolů. Všechny ty AJAXy, komety… Dejte pokoj!
jj, taky se mi nelíbí ten trend cpát všechno na web, je to úplně pokroucené... jenže oni to chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou
10.3.2009 20:51
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
10.3.2009 21:50
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Jak nemá podmínku?
10.3.2009 22:10
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Jo takhle , ty běžné tagliby beru jako samozřejmost.
<c:if test="${a == b}">
…
</c:if>
Ta JSP mi nepřijdou jako úplně špatný koncept – prostě si všechno připravíš v beaně, přičemž to není nějaká obecně použitelná beana, ale třída pro tu jednu konkrétní stránku. A JSP jen projde pár cyklů, rozvětví se v něm pár jedoduchých podmínek a obalí data (X)HTML značkami. Jenže jak je do toho potřeba namontovat nějaké validace a ošetřování výjimek, tak už to tak jednoduché není.
A scriptlety nesnáší, neměly by se používat.
10.3.2009 22:58
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Naposledy jsem viděl, jak do skriptletu někdo nahackoval System.out.println("============================================"); a další vtipné výpisy.
11.3.2009 15:51
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Vždyť to nemá ani podmínku nebo cyklus, a o makrech si může člověk leda tak nechat zdát (proto tam jsou skriptlety a proto existují tagliby).Me se princip taglibu libi a kdykoliv delam v PHP s PHPTALem, tak bych hned METAL makra za tagliby vymenil...
Když pak vezmu, že proti veškerým očekáváním jsou Velocity i Freemarker rychlejší (no, to už dneska asi neplatí, ale čert to vem), neexistuje žádný důvod zůstávat u JSP.Kdyz me je tak strasne proti srsti ucit se nejakou dalsi "prave-jsem-vymyslel-novy-super-system-a-zachranim-svet" syntaxi :-/ S JSP delam kazdy den a jeste se mi nestalo, ze bych musel pouzit tu starou odpornou syntaxi. Proste pisu XML. Kdyz delam v PHP (PHPTAL), pisu opet XML. Nemam co resit.
11.3.2009 15:52
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
JSP nemusí být XML, a řekl bych, že ve spoustě případů to ani jako validní XML zapsat nepůjde (pokud se tedy budete chtít vyhnout velkému duplikování kódu).Jako treba?
<tr><td>obyčejný řádek tabulky</td></tr> <tr><td>obyčejný řádek tabulky</td></tr> <tr class="strong"><td>důležitý řádek tabulky</td></tr> <tr><td>obyčejný řádek tabulky</td></tr> <tr class="strong"><td>důležitý řádek tabulky</td></tr>Buď dám do podmínky celý řádek <tr>...</tr> a v alternativě jej celý zopakuji s přidaným stylem, nebo dám do podmínky jen úvodní tag nebo jeho část, ale pak už to nebude validní XML. Obecně se to dá popsat tak, že jednotlivé části kódu (mezi scriptlety) musí být validní fragmenty XML, jakmile potřebuju upravit jen část fragmentu, musím jej zkopírovat celý. Neřeším teď, že zrovna tu tabulku jde udělat jinak -- třeba přiřadit třídu i druhému typu řádků. Výstupem JSP má být (X)HTML, jaké si nadiktoval webdesigner, ne že ho budu upravovat tak, aby se mi dobře psalo zdrojové JSP.
11.3.2009 17:22
default | skóre: 22
| Madrid
Výstupem JSP má být (X)HTML, jaké si nadiktoval webdesigner, ne že ho budu upravovat tak, aby se mi dobře psalo zdrojové JSP.
No, tady si dovolím trošku nesouhlasit. Všichni by měli pracovat dohromady a vše by se mělo tak nějak zkloubit dohromady.
My se tady třeba snažíme s businessem spolupracovat docela úzce. Prostě některé požadavky se dají naimplementovat (jako vše), ale když přihoděj další milion účtů na zpracování, tak se nevejdou do časového okna. Takže musí slevit oni i my.
Ale to je spíš otázka metodiky řízení projektů, než limity JSP…
12.3.2009 14:02
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
jsp:attribute. Nemelo by byt nutne mit ten tag jako primeho potomka jsp:element, ale mel by se vazat na nejblizsiho predka instance jsp:element.
Zopakovani toho radku v alternative je podle meho nejlepsi zpusob. Sice to zni jako neoptimalizovane reseni, ale rozhodne to pak neni write-only kod jako kdyz se treba napise ternarni operator na misto, kde ma byt atribut a zrusi se tim XML povaha toho JSPcka.Můj názor na to je přesně opačný. Pokud uvnitř toho řádku budete mít kód na 100 řádků, který musíte zduplikovat, je to dost k ničemu. Pak vám někdo řekne, že tam máte překlep, vy si slovo vyhledáte, opravíte, a už si nevzpomenete, že po 100 řádcích kódu se to opakuje a je to potřeba opravit i tam.
Nejen, ze pokud je v kodu takovych veci vice, stava se to cele naprosto neudrzovatelnou zmeti znaku, ale hlavne se tim vazete na syntaxi JSP a tim jste skoncil. Kdyz to pisete jako XML, mate vzdycky moznost z toho udelat cokoliv jineho (pomoci XSLT nebo tak).Právě proto nemám rád JSP. S Freemarkerem mám prostě HTML, do kterého doplním značky šablony, a je hotovo. Nemusím syntaxi zdrojáku nijak upravovat, dál ho můžu upravovat skoro každým HTML nebo XML editorem...
15.3.2009 00:09
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Pokud uvnitř toho řádku budete mít kód na 100 řádků, který musíte zduplikovat, je to dost k ničemu.Pokud kvuli jine hodnote atributu opakujete radek, ktery ma v sobe tolik obsahu, je na miste pouzit jsp:include, abyste nemusel tolik kodu duplikovat. A nebo si ten radek napsat jako tag file. Navic texty jsou casto kvuli lokalizaci sdilene a nejsou vubec v JSPckach, ale treba v properties souborech. Preklepy pak opravujete jednou a to tam.
Nemusím syntaxi zdrojáku nijak upravovat, dál ho můžu upravovat skoro každým HTML nebo XML editorem...Ale ten skoro kazdy editor nerozezna text od znacek. Zato u JSP XML ano, protoze ty direktivy jsou proste tagy a ty jsou zobrazene jinak nez text.
Pokud kvuli jine hodnote atributu opakujete radek, ktery ma v sobe tolik obsahu, je na miste pouzit jsp:include, abyste nemusel tolik kodu duplikovat. A nebo si ten radek napsat jako tag file.Takže pak musím JSP podřídit celý svůj kód a rozsekat jej na malinké části. Děkuji, nechci.
Ale ten skoro kazdy editor nerozezna text od znacek. Zato u JSP XML ano, protoze ty direktivy jsou proste tagy a ty jsou zobrazene jinak nez text.Jenže to HTML okolo jsou taky tagy, takže se mi bude do sebe motat JSP a HTML. Já se na šablonu dívám jako na HTML, kde je sem tam přidaný nějaký kód šablonovacího systému, který by mi neměl moc překážet.
15.3.2009 11:51
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Od toho jsou v XML jmenné prostory, aby se různé značky do sebe nemotaly.
15.3.2009 13:59
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Jestli jinak barevně, to nevím (i když problém by to nebyl), ale Netbeans mi zobrazují značky JSP (a dalších jmenných prostorů) tučně, zatímco HTML značky jsou netučně. Každopádně mi ale přijde lepší XML syntaxe, než HTML do kterého jsou přidané nějaké další značky (s jinou syntaxí).
15.3.2009 19:57
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
15.3.2009 20:00
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Takže pak musím JSP podřídit celý svůj kód a rozsekat jej na malinké části. Děkuji, nechci.O malinkych castech nikdo nemluvil. Vy jste mluvil o 100-radkovem kodu renderujicim radek tabulky.
10.3.2009 20:28
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Muj nazor
Jinak pak mas jeste porad moznost pouzit ciste servlety, ulozit do req a forward ... Pokud by slo o dva tri formulare, tak to podle me je lepsi nez to mastit do tech getteru/setteru.
ps. samozrejme to plati pro veci ktere pisu vetsinou pro sebe, byt to soucast nejake zakazky tak bych mozna zacal premyslet o optimalnejsi variante.
9.3.2009 01:06
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
Pak uz by ode me nikdo nekoupil ani wordovy dokument
9.3.2009 08:45
rincewind | skóre: 14
| blog: Bloguji,_tedy_jsem?
| Hermanova Hut
Na to jsem narazil, kdyz jsem prevzal jedny webovky - obsah byl generovan z MS Excelu, myslel jsem, ze to nerozdycham (a to jsem puvodne chtel jen premigrovat obsah a nechat to zit dal), hold zacalo se na louce zelene
Je to mimo téma, ale znáte něco, čím by se daly spravovat layouty v JavaServer Faces (ideálně něco ve stylu Stripes)? (Faces používám jen chvilku, přičemž jsem si je sám nevybral -- navíc je to nějaká stará aplikace se starými Faces 
).
9.3.2009 09:27
finc | skóre: 8
| blog: Finc
| Kolín
JSF je pouzitelne snad pouze v kombinaci s facelets a dalsich par veci tam doplnuje seam.
Btw stripes je uplne jiny typ frameworku (request/response vs. komponenty).
> Btw stripes je uplne jiny typ frameworku (request/response vs. komponenty).
Já do toho příliš hluboko nevidím; mým úkolem je práce s JSP nebo nějakou nadstavbou; občas napíšu nějakou třídu atd. Z tohoto pohledu jsou pro mě JSF a Stripes docela podobné technologie. Jak si to vnitřně implementují, to mě příliš nemusí zajímat. Zejména o JSF nic nevím, přišel jsem k projektu a musel jej začít hned upravovat; na studium bohužel není čas (ale naštěstí neupravuju architekturu, návrh atp., jen drobnosti)...
9.3.2009 11:36
finc | skóre: 8
| blog: Finc
| Kolín
> Nejlepsi je, znat zaklad (JSP-Servlet) a pote podle toho hodnotit dalsi nadstavby.
S tím se samozřejmě nedá než souhlasit.
> Pokud mas moznost volit jakoukoli nastavu, jdi bud do Stripes nebo do Apache Wicket.
Možnost volit nemám; používáme Stripes. Teď jsem mimořádně dostal na starost něco v těch Faces... Je to malý projektík. Popravdě nevím, jestli se mám o Faces hlouběji zajímat jako o zajímavou technologii, nebo nějak doklepat (tím nemyslím odfláknout!) tento projekt a pak na ně zapomenout...
Stripes je fajnovy framework, ale JSF je tzv. "standard" - jinymi slovy jsou v tom prachy. Schvalne si porovnej kolik najdes nabidek prace kde chteji stripes a JSF...
9.3.2009 09:32
finc | skóre: 8
| blog: Finc
| Kolín
> Jinak deleni logiky je vec, kterou clovek oceni az ve chvili, kdy ji skutecne umi dobre rozvrhnout.
Podle mě to ocení spíš tehdy, když dostane na správu nějaký pořádně zprasený rozsáhlý projekt (nejlépe vytvořený před lety s postupnými zásahy nejrůznějších lidí a s postupně "našroubovanými" různými technologiemi). Tak se z ateistů stávají hluboce věřící.
Nejcasteji vkladam sql do adresniho radku :)
Jsou prostě situace, kdy s něčím takovým nemám problém
9.3.2009 18:16
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Pozoruhodné také je, jak si načte taglib sql, ale pak ho stejně nepoužívá a místo toho píše ty neskutečně hnusné skriptlety. Tenhle taglib taky není žádný zázrak, ale na nějaké prototypy nebo prvotní pokusy se hodit může (asi nejjednodušší způsob jak dostat data z databáze do HTML) – takže když už ty vrstvy takhle zploštit, tak použít alespoň ten <sql:query>, což dá nakonec i méně práce a přitom je to o třídu lepší řešení.
.
Bohužel takto se prasí v práci do které jsem nastoupil, což jsem při přijetí nevěděl. Pokus přesvědčit někoho aby to dělal lépe není možné. Ještě na člověka čumí jak na debila, proč to dělat takhle složitě, "vžyť takhle to přece taky funguje". Používaní RAII konceptu v C++ je pro ně něco zcela nepochopitelného. "A ty jako věříš že to funguje?", ptal se mě nadřízený programátor. Je na čase odtamtud zmizet.
Díval jsem se na ty projekty, které odkazuješ. Máš to napsané opravdu pěkně. Víc takových lidí, kteří chtějí dělat věci lépe. Jediné co bych udělal jinak je způsob, jakým se z těch DAO objektů získávají data. Vracíš vždy kolekci se všemi požadovanými daty. Místo toho bych vracel iterátor, který by dával konzumentovi záznamy po jednom. Většinou není třeba udržovat všechny záznamy v paměti najednou, nehledě na to, že konzument si třeba v polovině záznamů rozmyslí, že ty další už vidět nechce.
Ještě bych měl doplňující otázku k anketě na zdejší aplikační programátory: co říkáte na SQL dotazy uložené v databázi? Když mi o tom poprvé někdo povídal, koukal jsem na něj jako na blázna… Ale ono to nakonec není tak špatné: dotazy se načtou jednou, takže s výkonem problém nebude a při změně datového modelu pak stačí spustit jeden skript, který jednak upraví databázové objekty a jednak přepíše SQL, které používá aplikace → takže se nám spíš nestane, že bychom provedli změny v databázi a zapomněli aktualizovat SQL v aplikaci na novou verzi
SQL v databázi prosím NÉÉÉ. :-/
A podělíš se s námi o důvod?
(zatím jsem to nikde nerealizoval, SQL píšu do XML souborů a dříve jsem je psal přímo do zdrojáku)
Ze by Russelluv paradox? Aneb jakym SQL dotazem prectu databazi, jsou-li v ni ulozeny vsechny dotazy?
Tenhle přístup samozřejmě předpokládá, že máš jeden SQL dotaz v aplikaci (nebo v nějakém souboru) a pomocí něj natáhneš všechny ostatní dotazy z DB do mezipaměti. Ten základní dotaz přistupuje k jednoduché tabulce, která se v čase němění, takže ani ten dotaz se nemusí měnit.
9.3.2009 21:02
AraxoN | skóre: 47
| blog: slon_v_porcelane
| Košice
Podľa mňa je šanca, že zabudneš na dotaz uložený v databáze, rovnaká, ako že zabudneš na dotaz uložený v XML. Ukladať dotazy do databázy je presne ten druh "clever" kódu, vďaka ktorému sa aplikácia stane v budúcnosti neudržiavateľnou. Jedna programátorská poučka hovorí, že debuggovanie a úpravy kódu sú trikrát zložitejšie, než jeho prvotné napísanie. Pri písaní kódu by si sa preto nemal snažiť ho napísať tak prešpekulovane ako len vieš (na hranici svojich schopností), lebo neskoršie ladenie a rozširovanie už v Tvojich silách nebude.
No, jde o to, že teď mám něco jako framework*, co mi umožňuje snadno načítat SQL dotazy z XML souborů, které se jmenují stejně, jako třída, která tyto dotazy používá. A tenhle framework by se dal přepsat tak, aby SQL nenačítal ze souborů, ale z databáze – neznamenalo by to méně přehledný kód.
To zapomenutí aktualizace dotazu jsem myslel tak, že by došlo k nasazení změn databáze, ale nedošlo by k nasazení nové aplikace (nebo naopak), tudíž SQL by stále počítalo se starými strukturami – kdyby bylo SQL v databázi, tak se tohle nestane, protože jedním skriptem bych aktualizoval jak ty struktury, tak dotazy. Na druhou stranu s těmi XML soubory se pracuje celkem dobře a dobře se dají verzovat…
*) nadneseně řečeno
No, já tady dělám s aplikací, která má dotazy uložené v databázi. Celá ta aplikace je jen takový run-time pro tyto dotazy. A objektivně musím říci, že horší řešení jsem snad ani neviděl. Problém je např. jen najít dotazy, které využívají nějakou tabulku nebo sloupec. Místo grepu musím používat SQL klienta a psát dost otřesné dotazy (vpodstatě parser SQL napsaný v SQL). Navíc ta aplikace používá placeholdery pro poddotazy (i pro tabulky a sloupce), což je o to složitější.
Dobrá, to bychom měli vývoj za sebou. A co deployment?
OKi, potřebuji nainstalovat produkt u zákazníka. Dobrá, udělám sadu instalačních skriptů pro založení tabulek a nalití dat. Už vidím ty INSERT INTO … VALUES ('SELECT … FROM ………'). Podpora escapování? Jak jako chceš takový bastl spravovat? Editovat v SQL klientovi a pak unloadnout do SQL? Editovat a verzovat přímo tyto SQL skripty? Vývoj dalšího nástroje a dalších chyb? Dobrá, proč ne.
Další možností je začínat z dumpů. Ty jsou zpravidla binární (Oracle, SyBase, DB2) a tudíž se s nimi nedá dost dobře zacházet. Navíc tyto dumpy jsou zpravidla vázány na konkrétní verzi importního a exportního nástroje, takže potřebuješ stejné verze ve vývojovém a testovacím prostředí, jaké používá tvůj zákazník. O verzování binárních blobů ani nemluvím.
No, není to easy. Ano, uznávám, jde to vyřešit — jako ostatně všechno —, ale proč trávit čas vývojem něčeho, co bude ve finále suplovat již hotové a leta odladěné nástroje (grep, sed, awk, svn…). Beztak stejně podle mě dojdeš k závěru, že ty SQL dotazy musíš mít někde v souborech. Tak proč ty soubory nezkopírovat při kompilaci rovnou do aplikace, ale generovat z nich něco, co je nahraje do databáze?
Tohle je má zkušenost. Přeji hodně štěstí.
10.3.2009 22:27
default | skóre: 22
| Madrid
Já tady dělám s aplikací, která má vlastní connection pooling. Tak si vyber, co je lepší.
Celkově je ten software krásná sbírka anti-patternů. Když pominu naprosto chybné použití bloků try … catch … finally — — — instalace aplikace podle manuálu:
webapps/application-context/properties/ přešukat konfigurákyMimochodem — připojení do databáze se řeší právě v těch konfigurácích. Hezky od podlahy: IP, port, uživatelské jméno, heslo, JDBC connection string…
A taky to jde.
10.3.2009 22:55
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
LOL, bod 4 mě dostal. Hlavně že je veselo, ne?
10.3.2009 23:03
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
IMHO se takhle hláška hodí hlavně do prezentací a přednášek, aby probudila spící obecenstvo (jak slyší vyhazov, zpozorní).
Jenže ono to bez práce s JDBC nejde – vždycky se používá, záleží jen, na jaké úrovni abstrakce se člověk pohybuje – když nepoužiji nějaké ORM, tak si pravděpodobně budu psát svoji DAO vrstvu a použiji tam… JDBC.
(rozhodně ale nechci obhajovat prasácké použití JDBC a zapomenuté zavírání spojení atd.)
když nepoužiji nějaké ORM, tak si pravděpodobně budu psát svoji DAO vrstvu a použiji tam…Spring JdbcTemplate! Boha, jak vůbec někdo mohl navrhnout takové API, jako je JDBC, jediná horší věc v javovské standardní knihovně je Date a Calendar.
10.3.2009 23:40
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
A ten JdbcTemplate používá uvnitř co?
…JDBC. Jak skandální, všechny programátory Springu by měli vyhodit!
Boha, jak vůbec někdo mohl navrhnout takové API, jako je JDBC, jediná horší věc v javovské standardní knihovně je Date a Calendar.Asi to byla řečnická otázka, ale stejně odpovím: tak, že vzal ODBC
11.3.2009 12:51
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
mysql_connect, mysqli_connect, pg_connect...). Jasně, teď už tam mají PDO -- ale zajímavé je, kolik PHP programátorů ani netuší, že něco takového existuje.
11.3.2009 12:52
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Drobnost k HrisniSpameri. Všim jsem si že používáš Class type misto Interface type u kolekce. java/HrisniciSpameri/src/java/cz/frantovo/hrisniciSpameri/dao/SouhrnDAO.java - getSoucty
23.3.2009 17:01
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Díky za připomínku. Opraveno.