Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Měkolik málo keců o Linuxu.
Výhoda Linuxu je ta, že je tam spousta legálních programů.Pro Linux jsou programy, ale tyto programy nejsou jen pro Linux. Téměř všechny programy pro příkazovou řádku i pro grafické prostření nevyžadují pouze a jenom Linux.
Pro Linux pracuje velké množství programátorů které vyvíjí spousty užitečných programů.Tyto programy nevyvíjí pro Linux, ale pro uživatele a když je uživatelé budou využívat jinde, autor programu určitě nepropadne smutku a trudomyslnosti a program bude nadále vyvíjet pro uživatele. Pro Windows je daleko více free programů než pro Linux. Asi je to dáno tím, že Windows poskytuje více kvalitních vývojových prostředí, používá ho více lidí a programátor naštěstí píše programy pro lidi.
Programy mezi sebou komunikují a uživatel má možnost tyto kombinace spojit do jednoho skriptu.Asi se jedná o bash, perl, python, a další skriptovací jazyky obohacené programy z coreutils, sed, awk, find, … . Tyhle programy nejsou omezeny pouze pro Linux, ale fungují pod daleko více systémy, navíc každý operační systém má vlastní skriptovací jazyk. Také tvrzení o tom, že spojovaní několik programů je to správné řešení se mi nezdá. Copak komunikace mezi programy je rychlá jako komunikace uvnitř programu nebo mezi programem a knihovnami?
Všechno si můžete nastavit ručně v textovém souboru a není tu žádný složitý registr.Co je to za výhodu omezovat se. Navíc možnost používat konfigurační soubor není omezena snad nikde. I ve Windows tato možnost je a hojně se používá. Ovšem mít systémové věci v jednom konfiguračním systému, nepřemýšlet jak je budu ukládat, kam je budu ukládat, jak je budu číst, ale pouze si proměnné hodnoty uložit, v případě potřeby si je vytáhnout a použít považuji za výhodu. Jiné programy využívající onoho nastavení nemusí řešit, zdali je konfiguruj někde jinde a prostě jen použijí nastavené hodnoty.
Báječný systém nastavení a ukládání konfigurace.Bordel nad bordel a hlavně v Linuxu mezi distribucemi. Když už jedině a zásadně konfigurace musí být v textovém souboru, proč není dohodnutá jednota mezi distribucemi?
V Linuxu nejsou viry.Ano v Linuxu nejsou viry a je to jeho výhoda, ale v Linuxu také není obrovské množství her, aplikací , systémů a Linux nemá takové množství uživatelů pro které by byla chuť ty viry psát. Pokud uděláte vir pro Windows, daleko více se pobavíte, než když ho uděláte pro Linux. Protože kdo ve vašem okolí používá Linux a kdo Windows. Na druhou stranu jsem virem nebyl napaden ani nepamatuji.
Tiskni
Sdílej:
Ale tvoje Windows ano 
Problém v registroch je. Prvé čo ma napadne:
V Tvojom svete neexistuje jednotný systém zdielania, získavania a ukladania súborov? Robíš s HP-UX, a nevieš ako sa zdiela konfigurácia v clustroch? Tftp, NFS, ... nič?
Jestliva se nepletu, tak konfikuracni system windows (registry) je strom, konfiguracni system linuxu (soubory v souborovem systemu) je take strom. Z tohoto hlediska zadny rozdil. V linuxu to ma ovsem vyhody v tom, ze strom je mnohem vic obecnejsi, prehlednejsi a konfigurovat ho muzes daleko snadneji: pristup pomoci editoru a rozhrani shellu, muzes cast stromu preplacnout casti jineho stromu (prenositelna konfigurace), menit strom v zavislosti na jine casti stromu ...
Prechadzam z pocitaca A na pocitac B. Chcem si preniest vsetky osobne nastavenia programov, ktore pouzivam. V Linuxe, a aj inych Unixovych systemoch staci prekopirovat .* (s vynimkou '..' a '.', samozrejme). To povazujem za velku vyhodu Unixoveho sposobu konfiguracie oproti Windows. Ide taketo nieco spravit vo Windows jednym prikazom?
pane Plesinger .. tenhle clanek v blogu je docela klasicky FUD -)) a ulovil jste mne ... zasekl jsem se Vam na hacek -)) ... ale neda mi to -))
a) Tyto programy nevyvíjí pro Linux, .... ze ve Win je vice free programu nez v Lin ... je pouze tvrzeni ... nikoliv pravda ... navic nevim jak pocitate ... jestli na Ks nebo na Kb source nebo bin ... nicmene (a to je zase moje subektivni tvrzeni) pro linux je vice kvalitnich programu ke svobodnemu uzivani ... nerikam free .. protoze free je i demo na tricet 30 dnu ... mozna bych s vami i souhlasil ze je vice "free" programu pokud pocitate cracky a nelegalni klice ...
b) Programy mezi sebou komunikuji a spojit do skriptu .... ano to opravdu povazuji za vyhodu protoze radeji jednou vezmu rozum do hrsti a opakujici cinnosti si zautomatizuji ... nez ... nerikam ze ve win to nejde .. jen to jaksi neni zvykem ... napr. utility od sysinternals (win) jsou krasnym prikladem toho ze maly a pouzitelny na svuj ukol je lepsi nez velika obluda ktera umi "vse", ale jen sama se sebou a za svych podminek ... a ta zminovana rychlost komunikace ... to mate tak ... na poprve je to pomale ... ale to je dane rychlosti fungovani hlavy ... potom je to dozajista rychlejsi nez ... klik klik klik .... a jestli jde o rychlost behu ... no .. pokud je opravdu rychlost behu "skriptu" nedostatecna .. preci se muzu podivat jak to resi ona utilita (ve zdroji) a pouzit stejne .. nebo lepsi reseni ve svem binarni reseni " -) " .. tedy obecne .... krom nadavani na pomalost mam prostor a hlavne zdroje k vlastnimu lepsimu reseni. A k te otazce na rychlost komunikace ... lakonicka odpoved .. jak kdy ... a budete se asi divit, ale pokud jsou predavana rozumna data vyjde to vetsinou nastejno -))) ...
c)Všechno si můžete nastavit ručně v textovém souboru a není tu žádný složitý registr .... ano i to mi VELMI vyhovuje ... protoze ten konfiguracni soubor vetsinou ma lidskou (nikoliv binarni) logiku je bohate komentovan a plny moznych prikladu pouziti ... je mozne nepouzivane vetve zakomentovat a docasne nepouzit ... a byva jeho syntaxe popsana v man nebo info .... navic je velmi pohodlne zalohovani a prenaseni konfiguraci. a k tomu ze jsou tyto soubory umisteny pokazde jinde ... no pokazde ... sem tam ... je jakysi uzus a byva dodrzovan takze nejde o pravidlo, ale spise o vyjimku ... navic vetsinou ta vyjimka ma logiku.. a zapada do stylu/zvyku distribuce.
d) Bordel ? ... textova konfigurace verzus registr ... vite pane Plesingr me zase (a je to muj subektivni nazor) prijde slovo bordel spise prihodne pro MS registrovy soubor po nejakem cese pouzivani te je takovy zmatek plny pohrobku chyb a slepych vetvi ... .... leda a ted me napadaa ... pokud chapete bordel (tedy jako nevestinec) jako misto kde se da snadno uspet ... tak mozna (sice je to trochu zvlastni pojeti) ale potom by se dalo souhlasit ze konfiguracni soubory jsou bordel (a prosim neberte si to osobne to ma byt neco jako odlehceni/nebo vtip)
e) viry ... a to asi neni vyhoda .. protoze linux je opravdu viceuzivatelsky system ... muze byt spise cilem primych utoku ... tim chci naznacit ze ucet na linuxu ma pro hackera vetsi hodnotu nez ucet na nejak Win serveru ... ale to je zase jen muj osobni nazor ... navic napadeni je spise o tom jestli je ten stroj cisty a dobre spravovany nez jaky na nem bezi OS a kde v siti se nachazi ...
f) .... vite pane plesingr .... nevim prijdete mi spise jako uzivatel ... a to nema byt urazka (treba jste Win administrator /lin uzivatel).... jen mam nazor ze uzivatel ma uzivat a administrator administrovat ... muzou vzajemne hodnoti svoji praci ... ale radeji opatrne a s odstupem protoze se snadno ocitnou mimo misu ...
-----------------------------------------------------------
a predem se omlouvam za to jak pouzivam jazyk .. je to moje slaba stranka, pisu to vsak z patra .. tak jak mluvim ... a podle toho vypada styl i gramatika -((
a hezky den Vam preji -)
Simon/Jar-Jar
arpanet@cesa.cz
c)
Pro Windows jsou programy požívané jak v Linuxu, tak i čistě Windowsí ... a to zasluhou lidi kteri musi/chteji/[chcou] pracovat ve win a chteji moznosti lin
Kolik programů pro Linux udělal třeba Google? ...jejda a kolik programu pro win udelal google -)))
Spojování programů je používané snad všude, jak v Linuxu, tak ve Windows. Nepovažoval bych to ovšem za výhodu, snad jen v jednoduchosti řešení, v rychlosti provedené práce určitě ne. chapu ze ve win to neni zrovna mainstream... ale zkuste nascriptovat opakovane veci ve win nebo jinde .... a potom dejte priklad -)
Linuxové distribuce mají mezi sebou bordel v nastavení /etc/. Už jen zavedená a nepoužívaná konvence ~/.config , každej si dělá co chce. vazne ... a v cem je podle vas ten bordel ? .... nejak mi to nedochazi ... ja v tom mam celkem poradek -)) ...
/etc/ ..... globalni konfigurace /~.config .... kazdy sw ktery ma potrebu si vytvori soubor nebo adresar kde ma konfiguraci (.fvwm2,.kde,.mc) .. s pravy uzivatele ...lehce prenositelne .. jasne ... neviim v czem je problem ? Gconf ... konfigurace gnome ... pokud program chce pouzivat neco aka register .... (dle meho usudku neprilis stastna vec ... ale treba jsem jenom zpatecznik... koneckoncu ma to zase jine vyhody... od sitove transparentnosti .. snad ... po to ze cfg je vlastne xml)... nemiluji gconf ale jsem ochotny ho akceptovat za lehkeho skripeni zubu -))) Xconf ... tak to nevim o czem mluvite ... zeby o konfiguaci Xresources .. jo to mi naopak prijde jako docela prima a jasna vec -))) ...nebo o konfiguraci Xserveru ? to mi taky prijde jako prima reseni -))
.
Ještě že konfigurační soubory používají odlišnou syntaxi, taky výhoda
.
Xresources je možná zajímavá koncepce, ale nyní na ni skoro každej prdí a jednoduše řečeno není plně používaná. Každej si dělá co chce a tomu se nemusí říkat bordel, ale třeba chaos.
FreeDesktop rozhodl za správné používat jako základní osobní adresář do kterého by se mělo ukládat nastavení programů ~/.conf nebo ~/config teď nevím a unvitř by se měla používat názvy adresářů a souborů bez tečky. Jediný koho jsem si všiml že se tím řídí je garveman a xfce. ... kdyz ono je spis potreba argumentovat a hledat konsenzus ... nez rozhodnount -)) .. to jako ze kazda zmena boliii ..a musi byt procz aby nastala -)))
že /etc je adresář pro globální konfiguraci vím, ale nechápu proč si každá distribuce rozkope nastavení podle svého, proč RedHat zavedt /etc/system, ... . Snad proto, aby se zjednodušila konfigurace pomocí jakéhokoliv textového editoru
. to asi proto ze chteli zakladni nastaveni systemu pro sve zjednodusujici nastroje mit bokem ... chapu ... -))) vy ne ? -)))
Ještě že konfigurační soubory používají odlišnou syntaxi, taky výhoda
. a toz se mi zda ze jste precetl malo cfg souboru ... naopak ... jeden jak druhej .. a navic distribuce od distribuce stejnej ...... jeejej ... staci chapat co chcete ... a od cfg to dostanete ...
pravda byva problem nevedet o czem je rzecz a chtit konfigurovat ... ale to je zvyk z Win
Xresources je možná zajímavá koncepce, ale nyní na ni skoro každej prdí a jednoduše řečeno není plně používaná. Každej si dělá co chce a tomu se nemusí říkat bordel, ale třeba chaos.
.. ale proc chaos .... budto program cte xresources ... gconf ... a nebo si to zarizuje sam ... v poho ... zaden diktat ... a koncepce je jasna ... konzumuj / a nebo se zarid -)))
v czem je problem ... proste gnome bin zapada do gnome koncepce ... kde bin zapada do kde looku... a taaak ..neciitiim rozpor -))) ...
maximalne v tom ze jedno nejni jako druhe (a to je [dle meho usudku] spise dobre)
). Kdyz RedHat, tak take, atd... Tak jak muzete srovnavat, ze si to kazda distribuce dela po svem. V tom je prave ta podstata, ze jde o JINOU distribuci ("system").
To bych take mohl argumentovat, ze WinXP ma plno jinych cest nez Win98. Nesrovnavejte jablka s hruskama, kdyz uz se zamerne snazite flameovat
.
Chapu, ze muze vzniknout flame z diskuse, kde to nebyl zamer, ale kdyz si to lidi uvedomi, tak od toho vetsinou upousti (co jsem si uz v dnesni dobe vsiml). Ale, ze je nekdo schopen jeste zakladat flamy umyslne a primo na portalu, ktera se tyka tematu, tak to uz me dostava. Pripomina mi to casy puberty
Má komplexní API, má rychlé a fungující GUI. Jeho rychlost se s GTK+, QT nedá srovnávat.Komplexní, no, spíš bych to nazval "bordel nasbíraný od 16-bit Windows až po teď". GTK+ a QT jsou dynamické toolkity, win32 ne. Navíc používám RenderAccel, takže minimálně u QT žádné pomalejší vykreslování/odezvu nevidím.
Je jednotný a funguje rychle a spolehlivě.Jednotná věc se dá taky jednotně poškodit a zpomalit.
Vse nadherne rychle...
kam je budu ukládat, jak je budu číst, ale pouze si proměnné hodnoty uložit, v případě potřeby si je vytáhnout a použít považuji za výhoduGConf?
Asi je to dáno tím, že Windows poskytuje více kvalitních vývojových prostředí, používá ho více lidí a programátor naštěstí píše programy pro lidi.Pěkná provokace, ale nesouhlasím. Kde je nějaká dobrá obdoba autotools (+pkgconfig) pro Windows? Jinak další moje OSS aplikace bude brutálně incompatible s Windows - ne proto, že bych to tak udělal schválně, ale proto, že v Redmondu zatím ani nevymysleli obdobu dynamických knihoven bez napevno nastavených importů - takže je nemožné, aby se knihovna nějak snadno a dynamicky odkazovala na funkce umístěné v programu, který ji načítá.
Bordel nad bordel a hlavně v Linuxu mezi distribucemi.A příště budete nadávat na to, že není jednota v /etc i mezi FreeBSD a Solarisem? Na závěr: dobrý pokus o provokaci.
zigi // ředitel jednoho it oddělení)Do toho oddělení bych se chtěl podívat...