Svobodný překlad - Oválný portrét

31.7.2015 22:23 | Přečteno: 1180× | Svobodná kultura | poslední úprava: 1.8.2015 09:57

Překlad povídky Oválný portrét je hotový. Zároveň můžete začít vybírat svobodný překlad na srpen.

Překlad opět najdete v mém archivu překladů na GitHub Pages. Jako vždy je pod licencí CC0 a obsahuje i poznámky k překladu.

Svobodný překlad na srpen si můžete vybrat z následujících možností:

Edgar Allan Poe: Síla slov

Dialog dvou andělů o životě, vesmíru a vůbec. Zdroj

Oinos: Promiň, Agathe, slabost duše čerstvě obdařené nesmrtelností!

Agathos: Neřekl jsi nic, milý Oine, co by vyžadovalo omluvu. Ani zde není vědění věcí intuice. O moudrost žádej anděly dle libosti, aby mohla být předána.

Oinos: Jenže jsem snil, že v tomto bytí budu okamžitě vědět vše, a tedy okamžitě dosáhnu blaženosti všeho vědění.

Agathos: Ach, blaženost netkví ve vědění, ale v získávání vědomostí! Něco vědět je věčné požehnání; ale vědět vše je prokletím démona.

Oinos: Ale nezná snad Nejvyšší vše?

Agathos: To (neboť je Nejblaženější) musí být ta jediná věc stále neznámá i Jemu samému.

Oinos: Jenže když naše vědění narůstá každou hodinou, nebude nakonec známo úplně vše?

Agathos: Pohleď dolů do nesmírných dálek! — Pokus se zrakem proniknout za mnohočetné mozaiky hvězd, zatímco jimi pomalu proplouváme tak — a tak — a tak! Nenaráží snad i duchovní zrak ve všech směrech na zlaté zdi vesmíru? — Zdi bezpočtu zářících těles, až se jejich množství zdánlivě slilo do jednoho celku?

Robert Ervin Howard: Aha! aneb záhada královnina náhrdelníku

Parodie na Sherlocka Holmese. Zdroj

Hawkshaw, velký detektiv, zamyšleně kouřil žváro, když do místnosti vtrhl Plukovník.

„Slyšel jste—“ vyhrkl vzrušeně, ale Hawkshaw přezíravě zvedl ruku.

„Můj milý Plukovníku,“ řekl. „Zbytečně se vzrušujete: chtěl jste mi říci, že královnin náhrdelník v ceně patnácti milionů šilinků byl ukraden z jejího budoáru a že Scotland Yard po zloději stále nenašel jedinou stopu, přestože Londýn obrátili naruby.“

„Vy jste zázrak, Hawkshawe,“ zvolal obdivně Plukovník. „Jak jste to věděl?“

„Dedukce, můj milý Plukovníku,“ odpověděl Hawkshaw a nenápadně zakryl noviny, ve kterých byla loupež podrobně vylíčena.

„Byl jste v paláci?“ zeptal se.

„Byl,“ zněla odpověď. „A přinesl jsem jedinou objevenou stopu. Tento zbytek doutníku našli přímo pod palácovým oknem.“

Hawkshaw popadl nedopalek a pečlivě jej prozkoumal.

Kate Chopinová: Caline

Lehce romantická povídka o mladé dívce z amerického venkova 19. století, která se vydala do velkého města. Najde tam, co hledá? Zdroj

Slunce bylo přesně tak daleko na západě, aby vrhalo lákavé stíny. Uprostřed malého pole, ve stínu kupky sena tam navršené, ležela spící dívka. Spala dlouho a tvrdě, když ji něco probudilo tak náhle, jako by to byla rána. Otevřela oči a chvíli zírala na nebe bez mráčku. Zívla a líně protáhla své dlouhé hnědé nohy a ruce. Pak vstala, nevšímajíc si stébel slámy uvízlých v jejích černých vlasech, červeném živůtku a modré hrubé bavlněné sukni, která nesahala ani po její holá kolena.

Dřevěný srub, kde bydlela se svými rodiči, stál hned vedle ohrady, uvnitř které spala. Opodál byla malá mýtina, která sloužila jako bavlněné pole. Všude okolo byl hustý les, krom dlouhého pásu vinoucího se kolem vrcholku kopce, odkud se třpytily ocelové koleje Texaské a pacifické dráhy.

Charles Dickens: Chlapcův sen o hvězdě

Pochmurná pohádka o smrti a naději. Zdroj

Byl jednou jeden malý chlapec, který se často procházel a přemýšlel o spoustě věcí. Měl sestru, která byla také malá a všude ho doprovázela. Oba dva se celé dny neustále divili. Divili se kráse květin; divili se výšce a modrosti oblohy; divili se hloubce průzračné vody; divili se dobrotě a moci Boha, který stvořil tak nádherný svět.

Někdy jeden druhému říkali: „Kdyby všechny děti na světě umřely, bylo by to květinám, vodě a obloze líto?“ Věřili, že by jim to bylo líto. Vždyť poupata jsou dětmi květin, říkali si, a ty malé hravé pramínky vody, co skotačí ze svahů kopců, jsou dětmi vody; a ty nejmenší světlé tečky, co si celou noc hrají na nebi na schovávanou, musejí být jistě dětmi hvězd; a všechny by je zarmoutilo, kdyby si již nemohli hrát se svými přáteli, dětmi lidí.

Mark Twain: Pět darů života

Krátká pohádka v 5 kapitolách o moudrosti. Zdroj

Kapitola I

Za rozbřesku života přišla dobrá víla s košíkem a řekla:

„Zde jsou dary. Jeden si vezmi, ostatní ponechej. A buď opatrný, vybírej moudře; ach, vybírej moudře! Neb jen jeden z nich je cenný.“

Darů bylo pět: Sláva, Láska, Bohatství, Slast, Smrt. Mladík dychtivě odvětil:

„Není nad čím uvažovat;“ a zvolil si Slast.

Pak vyrazil do světa a hledal slasti, ve kterých si mládí libuje. Jenže každá z nich trvala jen krátce a byla deprimující, marná a prázdná; a každá se mu při odchodu vysmívala. Nakonec řekl: „Tolik let jsem promarnil. Kdybych si jen mohl vybrat znovu, vybíral bych moudře.“

H. P. Lovecraft: Kniha

Hororová povídka o tajemné knize, která otvírá brány do jiných světů. Zdroj

Mé vzpomínky jsou velmi zmatené. Mám dokonce velké pochyby, kde vlastně začínají; neb chvílemi cítím úděsné přehlídky let táhnoucích se za mnou, jindy se zase zdá, jako by nynější okamžik byl osamoceným bodem v šedém beztvarém nekonečnu. Nejsem si jist, ani jak sděluji tuto zprávu. Sice vím, že mluvím, ale mám neurčitý pocit, že aby se má slova dostala tam, kde jsou mí posluchači, bude třeba nějaký podivný a zřejmě strašlivý přenos. I má totožnost je nepochopitelně mlhavá. Patrně jsem utrpěl těžký šok — zřejmě z nějakého naprosto strašlivého důsledku mého koloběhu jedinečných, neuvěřitelných zážitků.

---

Hlasování končí v sobotu 8. srpna večer, kdy vyhlásím vítěznou povídku. Ostatní návrhy s velkým počtem hlasů postoupí do zářijového hlasování, místo povídek s malým počtem hlasů vyberu do dalšího hlasování něco jiného. Finální překlad ukázkových částí se může od výše uvedených textů trochu lišit. Nezapomeňte, že můžete hlasovat pro více možností současně.

       

Anketa

Komentáře

[Petr Tomášek]

V anketě chybí: žádný překlad.

[Odin1918]

+1

[Martin Doucha]

Tak to nečti.

[Odin1918]

Nechtel byste radeji prekladat do cestiny manualove stranky a dokumentaci k open source programum? Imho by to bylo prinosnejsi nez jiz prelozeni autori.

[kyknos]

K čemu to? Já to dělal ale přestal jsem v tom vidět smysl. Umět si přečíst jednoduchý text v angličtině je dnes součástí gramotnosti.

[Odin1918]

Zakladni anglictina soucasti gramotnosti jiste je, ale koukal byste, co nam chodi za uchazece na pozice v cechach, kde aj vyzadujeme. O plynule anglictine si muzeme nechat zdat. A nemcina? I kdyz zde ma pulka lidi za sousedy nemecky mluvici lidi, nemecky umi velmi malokdo. Smutne. At zije statni skolstvi.

[kyknos]

Němčina je pro většinu lidí k ničemu. Pracoval jsem přes 10 let v německé firmě a za tu dobu jsem nepotřeboval jediné německé slovo. A to i přes to, že němčina byla uvedena v pozadavku na uchazeče - tehdy jsem u pohovoru popravde rekl, že jsem se učil německy 4 roky na gymplu, taktne jsem zamlcel, že jsem se nic nenaučil :)

Němci umí dobře anglicky a pokud se člověk náhodou nedomluvi s prvním němcem, domluví se s druhým. Pokud ne, je to turek, a němčina by nepomohla. Nebo Čech a chce to zkusit češtinu (zkušenost z Norimberka, kde jsem se s recepční bavil týden anglicky, což byl dost porod, a pak jsem zjistil, že je ceska.)

Navíc je němčina extrémně těžká, imho těžší než třeba japonstina ( japonský jsem se učil půl roku velmi lezerne a rekreačně a umím lépe než německy, v Japonsku jsem nikdy nebyl, vyrostl jsem ve vesnici, kde ještě řada lidí mluvila německy...).

Učit německy se má imho smysl učit jen pro lidí z pohostinství apod., kde je to pro německé zákazníky určité plus, a pak pro nás nebohe ichtyology, neb jsme snad poslední věda, kde je stále mnoho dulezitych článků a knih v nemcine, anglicky nedostupných.

[Petr Tomášek]

Navíc je němčina extrémně těžká, imho těžší než třeba japonstina ( japonský jsem se učil půl roku velmi lezerne a rekreačně a umím lépe než německy, v Japonsku jsem nikdy nebyl, vyrostl jsem ve vesnici, kde ještě řada lidí mluvila německy...).

No, to je pěkná blbost, cos napsal. Možná jsi měl vůči Němčině nějaký psychický blok, ale jako jazyk rozhodně tak těžká není. Navíc je Češtině daleko bližší...

Jinak, oborů, pro které je literatura v Němčině zásadní, je víc...

[kyknos]

Nemám vůči ní žádný psychicky blog. Ale gramatika je příšerná, nedá se v podstatě ucit intuitivně, slova se nedají najít ve slovníku, protože tam jsou většinou jen základní tvary ( nevysklonovane, nevycasovane a hlavně neslozene) a slovní zásoba je úplně jiná, než je v Evropě zvykem, skoro na všechno mají Němci nějaké vlastní divné slovo, včetně jinak mezinárodní odborné terminologie (která byva srozumitelnější někdy i v té japonštině - tam navíc člověk ty rozdíly automaticky čeká).

Další věc je, že neznám kvalitní učebnici němčiny., která by nebyla od začátku zaměřena hlavně na gramatiku. Potřebují se naučit číst, ne si povídat nebo psát, na to jsem vygooglil akorát nějaké univerzitní kurzy v USA.

[⧠ A = 0]

Na čem jedeš?

[kyknos]

Na rajcatech že zahrádky, na čem ty?

[⧠ A = 0]

Na skotských jahodách, ale právě mi došly.

[M_train]

Odin jako poloviční Němec logicky prosazuje jako další jazyk angličtinu, a blábolí o vlivu státních škol. Ještě zapomněl na ruštinu, kterou ve svém věku musel studovat. Ostatně, ruština je velmi atraktivní znalost, protože nová svobodná generace se jí už neučí, protože si podle Odina mohou svobodně vybrat, a mají vymyté mozky tzv. svobodným trhem.

Já měl angličtinu a němčinu povinné (z němčiny mi zbyly znalosti na komunikaci při lyžování), a potom španělštinu, kterou bohužel zapomínám, a která má celosvětově větší budoucnost, než němčina nebo francouzština.

[kyknos]

Navíc jednomu jazyku z NSR rozumím velmi dobře, nebýt těch rybicek tak není žádný důvod učit se německy, když zvladam luzictinu :)

[Petr Tomášek]

A nemcina? I kdyz zde ma pulka lidi za sousedy nemecky mluvici lidi, nemecky umi velmi malokdo. Smutne. At zije statni skolstvi.

No, to je tím komunistickým vymýváním mozků. Když se zeptáš průměrného ovčana ČR, tak ti řekne, že Němčina je „škaredá“ případně že je to „tvrdý jazyk.“ Přitom je to jazyk jako každý jiný a záleží jen na lidech, jak s ním naloží. Ale holt u nás generace znaly Němčinu prakticky jen z filmů, kde nějakej nácek štěká „Halt!“ na svou oběť.

[Martin Doucha]

Kdokoliv mi může navrhnout povídku, která ještě nemá český překlad. Když bude splňovat podmínky, rád ji přeložím. Navíc je pro mě důležitá i licence překladu. Nesvobodný překlad jako by nebyl. A hlavně, tohle je jen přípravná fáze mnohem většího projektu.

[M_train]

Jaká jsou vlastně pravidla licencí na překlady knížek - je to něco jako s právem použití hudby po nějaké době, nebo rozsah veřejného použití?

Na Odina je zbytečné reagovat, ten prosazuje anarchismus ve všem, a jistě by i zrušil nějaké státní normy na licence nebo ochranné známky.......

[Odin1918]

Na mtrain je zbytecne reagovat. Za ty roky, co se tu spolu skadlime, nepochopil, ze prosazuji svobodu a uctu k soukromemu majetku. O anarchismu nemuze byt ani reci.

[Odin1918]

A ceho se bude tykat ten vetsi projekt? Bude to zahrnovat manualove stranky a dokumentaci k open source?

[Martin Doucha]

Na prozrazování podrobností o celkovém projektu je ještě brzo. Ale když bude dost velký zájem, tak bude zahrnovat třeba i tu dokumentaci.

[Petr Tomášek]

Oinos: Promiň, Agathe, slabost duše čerstvě obdařené nesmrtelností!

Lepší by bylo „Odpusť, Agathe, ...“. „Promiň“ je v naprosté většině případů užito v češtině jako ustrnulý tvar, takže v této větě čtenář nepředpokládá, že by se jednalo skutečně o imperativ. Musel jsem to po ránu číst 3x, než jsem pochopil, o co se jedná...

[Petr Tomášek]

Agathos: Neřekl jsi nic, milý Oine, co by vyžadovalo omluvu. Ani zde není vědění věcí intuice. O moudrost žádej anděly dle libosti, aby mohla být předána.

Blábol, blábol, blábol. Člověče, vždyť ani ty sám nerozumíš, co překládáš, nechceš toho raději nechat?!

Pokusím se ti dát dobrou radu: Abys mohl dobře překládat, musíš nejdří pochopit, co říká text, který chceš přeložit. Není až tak důležité, co tím chtěl skutečně autor říci, jako to, že ty jakožto překladatel musíš dospět k nějakému výkladu textu, ktetý je bude alespoň za mák plausibilní.

Například tady, proč „není vědění věcí intuice“? Proč to v textu stojí? Jakou to má logiku? Dokud na tuhle otázku nedokážeš uspokojivě odpovědět, tak nemá vůbec cenu pokoušet se cokoliv česky formulovat. Protože jinak vznikne přesně takový bezobsažný blábol, jaký jsi nám tu přichystal.

Takže, buď se nauč překládat, nebo se na to raději hnedle vyser!

[Martin Doucha]

Radíš zbytečně, protože tohle všechno už dávno vím. Překladatel ale nemá v popisu práce napravovat blbost autora, maximálně ji může okomentovat v poznámce pod čarou.

Pokud se ti můj překlad nelíbí, navrhni lepší. Rád se z něj poučím. Odkaz na originál je všude hned pod názvem povídky.

[Petr Tomášek]

Překladatel ale nemá v popisu práce napravovat blbost autora, maximálně ji může okomentovat v poznámce pod čarou.

V tomto případě bych si spíš vsadil na blbost překladatele (který si nedal dost práce, aby pochopil, oč autorovi jde). A mimochodem, poněkud nechápu, co tě žene překládat autora, kterého máš za blbce...

Pokud se ti můj překlad nelíbí, navrhni lepší. Rád se z něj poučím. Odkaz na originál je všude hned pod názvem povídky.

A čemu bych tím pomohl? Ty jsi prostě „neudělal své domácí úkoly“ (jak se trefně říká v angličtině), myslíš, že když to udělám za tebe, že to snad příště bude lepší?

[Martin Doucha]

Mezi "autor napsal blbost" a "autor je blbec" je dost podstatný rozdíl. Jenže v tomhle konkrétním případě nenapsal blbost ani autor, ani překladatel. Ty kusy textu, které jsi tučně zvýraznil, jsou přeložené zcela správně a znamenají přesně to, co znamená jejich předloha v originále. Jen ta druhá věta je záměrně překomplikovaná, aby odpovídala stylu originálu, který je taky (zcela jistě záměrně) zbytečně komplikovaný.

Pokud tvrdíš, že předloha těch dvou vět znamená něco jiného než jejich překlad, tak to dokaž aspoň naznačením správného významu.

[Petr Tomášek]

Mezi "autor napsal blbost" a "autor je blbec" je dost podstatný rozdíl.

Jenže tím „autor napsal blbost“ z autora prostě blbce děláš...

Ty kusy textu, které jsi tučně zvýraznil, jsou přeložené zcela správně

Podívejse: já jsem rodilý čech a moje angličtina není nic moc. Přesto je pro mně anglický originál srozumetelnější než ten tvůj „překlad“. Ergo ⇒ je to špatný překlad.

a znamenají přesně to, co znamená jejich předloha v originále.

To blbost jak vrata. To, že doslova převedeš X z jednoho jazyka do druhé, ještě nevypovídá nic o tom, co to znamená. V tvém případě ovšem některé části překladu neznamenají nic, protože je to jen pouhé blábolení bez významu. Totiž, nijak to nenavazuje na to, co bylo řečeno předtím a v kontextu to nedává vůbec smysl.

Jen ta druhá věta je záměrně překomplikovaná, aby odpovídala stylu originálu, který je taky (zcela jistě záměrně) zbytečně komplikovaný.

Bla, bla, bla. Ta druhá věta je v originále trošku květnatěji rozepsána, ale není to žádný bezobsažný blábol...

Pokud tvrdíš, že předloha těch dvou vět znamená něco jiného než jejich překlad, tak to dokaž aspoň naznačením správného významu.

Jaký překlad?

P.S. Za domácí úkol si vezmi tyto tři věty:

1. You have spoken nothing, my Oinos, for which pardon is to be demanded.
2. Not even here is knowledge thing of intuition.
3. For wisdom, ask of the angels freely, that it may be given!

A odpověz si na tyto otázky:

1. proč to autor píše (resp. proč to Agathos říká)
2. jak se to vztahuje k tomu, co předchází a co následuje
3. jak tím chce zapůsobit Agathos na Oina, respektive Poe na čtenáře (k čemu ho chce přimět, o čem ho chce přesvědčit...)

Malá nápověda: který z níže uvedených významů slova „intuition“ bude asi nejlépe seďet do našeho kontextu? Viz toto.

Až si tento domácí úkol uděláš, pak se teprve můžeme začít bavit o tom, jak to přeložit do češtiny...

[Martin Doucha]

Podívejse: já jsem rodilý čech a moje angličtina není nic moc. Přesto je pro mně anglický originál srozumetelnější než ten tvůj „překlad“. Ergo ⇒ je to špatný překlad.

V tom případě spíš potřebuješ malou lekci češtiny. Přeložíme si ty dva "bezobsažné bláboly" z češtiny do češtiny:

„Ani zde není vědění věcí intuice.“ = „Ne, ani tady [v nebi, v posmrtném životě] ti vědění [=vědomosti, znalosti] nenaskáče do hlavy samo od sebe.“ (Pokud jsi tu tučnou větu četl jako „Ani zde není vědět věcí intuice,“ pochopils to blbě.)

„O moudrost žádej anděly dle libosti, aby mohla být předána.“ = „Jestli se chceš dozvědět něco nového, musíš se zeptat, nikdo tě kvůli tomu nebude považovat za blbce; ale když se nezeptáš, nikdo ti nebude svoje vlastní vědomosti vnucovat.“

Tak co, už to dává smysl? Zároveň jsem tím odpověděl na ty tvoje tři otázky.

[Bedňa]

Natrafil si na miestneho trolla. Inak pokiaľ to máš na GitHube môže patche hádzať priamo tam a tu ho môžeš ignorovať.

[Petr Tomášek]

Sám seš troll.

Dělat překlad beletrie přes GitHub může jenom totální idiot (každý překlad je otázkou spousty rozhodnutí, za kterými si člověk musí stát. To nejde dělat kolektivně, jinak z toho vznikne sračka).

[Bedňa]

Tak keď tu máme stretko trollov, vieš ako funguje GitHub? Nahlásiš problém a všetci sa k tomu môžu vyjadriť a môžu poslať patche. Pokiaľ sa diskusia zastaví, môžeš si vybrať ten patch za ktorý bolo najviac ľudí, alebo si vyberieš ako maintainer to čo sa tebe najviac páči.

Samozrejme sa vždy nájde nejaký PT (heh legendárne iniciály) ktorý bude stále nesúhlasiť.

[Petr Tomášek]

Jak funguje github vím, ale zato ty nemáš naprosto páru o tom, jak fungují (dobré) překlady beletrie...

Pokud to člověk není schopen přeložit sám, tak žádný github nepomůže. Ten může být dobrý tak maximálně pro překlad dokumentace...

[kyknos]

No myslím, že bys měl říct konkrétně, o co ti jde. Ten překlad není dokonalý, ale rozhodne nebi ostudny, jak se tu snazis prezentovat.

[Petr Tomášek]

Pokud mluvíš o E. A. Poovi, pak je ten překlad dost hrozný. Jiné, narativnější texty, co jsou v blogu, vcelku jdou, to se musí nechat.

[M_train]

To, že nejde jen o překládání textu, ale o vytvoření určité vlastní linky knihy, je jasné. Uvědomil jsem si to u veledíla 'Pan Kaplan má svou třídu rád', kde originál je něco naprosto jiného, než česká verze, protože na ani nemůže být jenom překladem, když jde o gramatické hříčky v angličtině, převedené do češtiny.

Stejně tak byly myslím dvě verze překladu knížky 'Tři muži ve člunu o psu nemluvě', každá trochu jiná...

[Petr Tomášek]

Pak vstala, nevšímaj_e_ si stébel slámy

Ale FUUUUJ!

[Martin Doucha]

Opraveno.

[Petr Tomášek]

Pak vyrazil do světa a hledal slasti, ve kterých si mládí libuje. Jenže každá z nich trvala jen krátce a byla deprimující, marná a prázdná; a každá se mu při odchodu vysmívala. Nakonec řekl: „Tolik let jsem promarnil. Kdybych si jen mohl vybrat znovu, vybíral bych moudře.“

1) „Deprimující“ moc nesedí k „vznosnému“ (a mírně archaizujícímu) stylu, který se snažíš užívat. Buď bys to celé musel přeložit daleko „civilněji“/„všedněji“, nebo zkus tady nají jiné slovo.

2) „Vybíral“ - to, jak vybíral, je dle mého soudu naprosto bezvýznamu, na čem jedině záleží je, jak nakonec vybral.

[Foxcatcher]

tihle přemoudřelí Broučci Pytlíci Všeumělové se na Vás jen tak vytahují a chtějí Vás jak je dobrým zvykem otrávit, nedejte se a věnujte se překladům dál

[Martin Doucha]

Pár trollů mě jen tak neotráví. Hlavní je zájem čtenářů.

[Hanna]

Great artcile, yet it would be better if in future you can share more about this subject 192.168.1.1 192.168.1.1 192.168.1.1 192.168.1.1