Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Mozilla souce code - najmodulárnejšie zdrojové kódy písané v C a C++ aké pod slnkom nájdete.
Cez sviatky som si chcel oddýchnuť od programovania na svojich nedokončených projektoch. Jednoznačne som chcel využiť technológie Mozilly v nejakej 3D blbinke. Zistil som, že Mozilla má veľký potenciál, ktorým mrhá na obyčajný prehliadač. Prečo je Mozilla taká obrovská, prečo zaberá toľko pamäte a výkonu CPU a prečo vlastne ešte neezistuje OS Mozilla/Linux? Pokúsme si to domyslieť.
Každoročne napíšem aspoň jednu implementáciu farebnej kocky otáčajúcej sa v priestore. Vminule som to robil v jazyku Haskell ("prehnane" čisto funkcionálny jazyk). Dnes som sa rozhodol vložiť všetko, čo moja obľúbená kocka potrebuje do tela Mozilly a celú logiku aplikácie naskriptovať v JavaScripte.
Z Mozilly som sa rozhodol využiť technológie XPCOM, XPConnect, JavaScript.
XPCOM je komponentový systém. Napíšete zopár tried v C++ (alebo C), skompilujete ich do knižnice, podhodíte ju aplikácii a XPCOM sa postará o zavedenie pluginu. V COM-systémoch každá trieda implementuje aspoň jeden interface. Narozdiel od M$, ktorý si vždy patentuje teplú vodu, Mozilla popisuje interfaci pomocou jazyka IDL s kompatibilných dialektom.
XPConnect je systém, ktorý umožnuje transparentne prepájať komponenty písané v rozličných jazykoch. C a C++ sú spojené linkerom a sú binárne kompatibilné. XPConnect sa postará, aby sa objekty (triedy a pod.) navzájom videli, aj ak sú implementované v binárne nekompatibilných jazykoch.
Z dokumentácie k Mozille je cítiť istý nezáujem o projekty, ktoré neimplementujú internetový prehliadač. Z tisícok dokumentov sa našiel iba jeden, ktorý hovoril o tom, ako nainštalovať knižnice XPCOM samostatne, Ten bol z roku 2002 a nehovoril všetkých problémoch, ktoré pri procese osamostatňovania môžu nastať.
Vývojári Mozilly sú zaslepený vidinou najlepšieho prehliadača. Ich taktika spočíva v čo najzbesilešom vývoji Firefoxu. Sú ochotný oddialiť dokoncenie niektorých komponentov prehliadača, len aby určená verzia vyšla v určený čas. V tomto ošiali zabúdajú na svoje vlastné projekty (Thunderbird) a na potenciál svojej platformy.
Áno, hovorím platformy. Tak ako platformou môže byť Java, alebo .NET, aj tak ňou je aj Mozilla. Ale je to trochu nekompletná platforma, čo by sa dalo s pomocou 40-tich vývojárov zamestnaných na plný úväzok rýchlo zmeniť. Dodám, že tak, ako existuje Java Desktop, tak existuje aj Mozilla Desktop... ale keďže sa Mozilla nechopila diela, volá sa SymphonyOS.
Mozilla pomaly štartuje, pretože sa celá skladá z desiatok, až stoviek knižníc, ktoré musí XPCOM do aplikácie zaviesť. Cache, doktorej XPCOM ukladá informácie o knižniciach s komponentmi veľmi nepomáha. Ani prelink pri takom množstve knižníc veľmi nepomôže.
Ďalej, logika produktov Mozilly je písaná v JavaScripte. JavaScript je síce veľmi užitočný jazyk, ale pri večších aplikáciách, ako je Mozilla Firefox, alebo Mozilla Thnderbird je veľmi pomalý.
Mozilla zaberá veľa pamäte, pretože drží informácie v cache v operačnej pamäti. Radšej by mohla využívať cache OS a využiť tak silu blokovej cache Linuxu. Samozrejme ma nezaujíma, že nekompatibilné OS by si s tým neporadili.
Veľká záťaž Mozilly na CPU je spôsobená JavaScriptom a Gecko enginom. JavaScript nemá priamu podporu thread-ov a podpora paralelných výpočtov je otrasná. Ak v okne niečo urobíte, musí prebehnúť celý JS pripojený k udalosti, ktorú ste vykonali. Kým neprebehne, Mozilla žerie toľko výkonu, koľko mu OS dovolí a pritom sa aplikácia tvári, ako zatuhnutá.
Slávny Gecko engine (vykresuje HTML a pod.) je vlastne niekoľko XPCOM komponentov. Gecko trávy priveľa času volaniami funkcií XPCOMu a vôbec neimplementuje všetky služby, ktoré by mohol užívateľom ponúknuť. A nepodporuje ani inkrementálny reflow (rýchlejšie vykreslenie sránky po zmene napr. veľkosti okna.). Gecko je rýchle, ale mohlo by byť ešte rýchlejšie.
Akurát som rozbehal OpenGL pomocou SDL a moja aplikácia už vykresľuje jeden trojuholník. Musím dorobiť obsluhu vstupu a potom to zverejním. Najbližšie svoju aplikáciu trochu zovšeobecním. Pridám priamu podporu X a glx, zakomponujem XPConnect. Pomocou XPConnect budem môcť do aplikácie pridať aj JavaScript a Python (prípadne ďalšie jazyky).
Minimálna aplikácia: inicializuje XPCOM, načíta jeden modul so 4-mi komponentmi a vytvorí inštanciu z každého. Komponenty inicializujú SDL, jedno okno a OpenGL a nealokujú žiadne ďalšie dáta. Aplikácia zastane v cykle, kde dookola kontroluje, či ju užívateľ vypína a vykresluje jeden bily trojuholník do okna pomocou OpenGL.
Alokovaná pamäť: 4.67MB
Predchádzajúca kompletná implementácia farebnej kocky v Haskelli (z leta 2005) zaberala cca 2MB pamäte. Uvedmte si, že Haskell je čisto funkcionálny jazyk a cacheuje výsledky všetkých volaní funkcií.
UPDATE: s/konkurenčných výpočtov/paralelných výpočtov/
UPDATE: + test
Tiskni
Sdílej:
... konkurenčných výpočtov ...Opravdu hezký překlad slova concurrent
, ale lepší je to překládat jako souběžný (ve slovenštině súbežný ), nebo paralelní.
),
Škoda, že v Mozilla Foundation a Mozilla Corporation sú len kravaťáci s bičom, bez očí a bez uší. Mozilla by si len prilepšila ak by sa snažila uľahčiť cudzím vývojárom prebrať ich technológiu.
Čisté Gecko bez knižice Necko (sieť, protokoly, ...), vlastnej grafickej knižnice a iných komponentov z Mozilla source code jednoducho nevyrežeš. Chcel som použiť Gecko aspoň na vykreslovanie menu (písané v upravenom XUL) v tej OpenGL blbinke, ale to by ma asi stálo vlasy.
Ja v tom vidím zisk pre Mozillu... aj keď ťažko vydobyteľný, ale je tam.
Nešlo napsat grafický editor, na to se musela vytvořit speciální knihovna GTK.Problém byl v tom, že v té době neexistoval vhodný a zároveň dostatečně otevřený grafický toolkit, na němž by to bylo možné postavit. Nezapomeň, že se jedná o doby, kdy žádný openmotif ještě neexistoval.