Red Hat řeší bezpečnostní incident, při kterém došlo k neoprávněnému přístupu do GitLab instance používané svým konzultačním týmem.
Immich byl vydán v první stabilní verzi 2.0.0 (YouTube). Jedná se o alternativu k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí umožňující vlastní hosting serveru Immich. K vyzkoušení je demo. Immich je součástí balíčků open source aplikací FUTO. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Český telekomunikační úřad vydal zprávy o vývoji cen a trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2024. Jaká jsou hlavní zjištění? V roce 2024 bylo v ČR v rámci služeb přístupu k internetu v pevném místě přeneseno v průměru téměř 366 GB dat na jednu aktivní přípojku měsíčně – celkově jich tak uživateli bylo přeneseno přes 18 EB (Exabyte). Nejvyužívanějším způsobem přístupu k internetu v pevném místě zůstal v roce 2024 bezdrátový
… více »Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-10-01. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Jedná o první verzi postavenou na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 4.6 svobodného notačního programu MuseScore Studio (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem věnovala 1,1 milionu dolarů (stejně jako loni) na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Rozdělila je mezi 29 organizací a projektů. Za 15 let rozdala 8 050 000 dolarů.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.
Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Mozilla souce code - najmodulárnejšie zdrojové kódy písané v C a C++ aké pod slnkom nájdete.
Cez sviatky som si chcel oddýchnuť od programovania na svojich nedokončených projektoch. Jednoznačne som chcel využiť technológie Mozilly v nejakej 3D blbinke. Zistil som, že Mozilla má veľký potenciál, ktorým mrhá na obyčajný prehliadač. Prečo je Mozilla taká obrovská, prečo zaberá toľko pamäte a výkonu CPU a prečo vlastne ešte neezistuje OS Mozilla/Linux? Pokúsme si to domyslieť.
Každoročne napíšem aspoň jednu implementáciu farebnej kocky otáčajúcej sa v priestore. Vminule som to robil v jazyku Haskell ("prehnane" čisto funkcionálny jazyk). Dnes som sa rozhodol vložiť všetko, čo moja obľúbená kocka potrebuje do tela Mozilly a celú logiku aplikácie naskriptovať v JavaScripte.
Z Mozilly som sa rozhodol využiť technológie XPCOM, XPConnect, JavaScript.
XPCOM je komponentový systém. Napíšete zopár tried v C++ (alebo C), skompilujete ich do knižnice, podhodíte ju aplikácii a XPCOM sa postará o zavedenie pluginu. V COM-systémoch každá trieda implementuje aspoň jeden interface. Narozdiel od M$, ktorý si vždy patentuje teplú vodu, Mozilla popisuje interfaci pomocou jazyka IDL s kompatibilných dialektom.
XPConnect je systém, ktorý umožnuje transparentne prepájať komponenty písané v rozličných jazykoch. C a C++ sú spojené linkerom a sú binárne kompatibilné. XPConnect sa postará, aby sa objekty (triedy a pod.) navzájom videli, aj ak sú implementované v binárne nekompatibilných jazykoch.
Z dokumentácie k Mozille je cítiť istý nezáujem o projekty, ktoré neimplementujú internetový prehliadač. Z tisícok dokumentov sa našiel iba jeden, ktorý hovoril o tom, ako nainštalovať knižnice XPCOM samostatne, Ten bol z roku 2002 a nehovoril všetkých problémoch, ktoré pri procese osamostatňovania môžu nastať.
Vývojári Mozilly sú zaslepený vidinou najlepšieho prehliadača. Ich taktika spočíva v čo najzbesilešom vývoji Firefoxu. Sú ochotný oddialiť dokoncenie niektorých komponentov prehliadača, len aby určená verzia vyšla v určený čas. V tomto ošiali zabúdajú na svoje vlastné projekty (Thunderbird) a na potenciál svojej platformy.
Áno, hovorím platformy. Tak ako platformou môže byť Java, alebo .NET, aj tak ňou je aj Mozilla. Ale je to trochu nekompletná platforma, čo by sa dalo s pomocou 40-tich vývojárov zamestnaných na plný úväzok rýchlo zmeniť. Dodám, že tak, ako existuje Java Desktop, tak existuje aj Mozilla Desktop... ale keďže sa Mozilla nechopila diela, volá sa SymphonyOS.
Mozilla pomaly štartuje, pretože sa celá skladá z desiatok, až stoviek knižníc, ktoré musí XPCOM do aplikácie zaviesť. Cache, doktorej XPCOM ukladá informácie o knižniciach s komponentmi veľmi nepomáha. Ani prelink pri takom množstve knižníc veľmi nepomôže.
Ďalej, logika produktov Mozilly je písaná v JavaScripte. JavaScript je síce veľmi užitočný jazyk, ale pri večších aplikáciách, ako je Mozilla Firefox, alebo Mozilla Thnderbird je veľmi pomalý.
Mozilla zaberá veľa pamäte, pretože drží informácie v cache v operačnej pamäti. Radšej by mohla využívať cache OS a využiť tak silu blokovej cache Linuxu. Samozrejme ma nezaujíma, že nekompatibilné OS by si s tým neporadili.
Veľká záťaž Mozilly na CPU je spôsobená JavaScriptom a Gecko enginom. JavaScript nemá priamu podporu thread-ov a podpora paralelných výpočtov je otrasná. Ak v okne niečo urobíte, musí prebehnúť celý JS pripojený k udalosti, ktorú ste vykonali. Kým neprebehne, Mozilla žerie toľko výkonu, koľko mu OS dovolí a pritom sa aplikácia tvári, ako zatuhnutá.
Slávny Gecko engine (vykresuje HTML a pod.) je vlastne niekoľko XPCOM komponentov. Gecko trávy priveľa času volaniami funkcií XPCOMu a vôbec neimplementuje všetky služby, ktoré by mohol užívateľom ponúknuť. A nepodporuje ani inkrementálny reflow (rýchlejšie vykreslenie sránky po zmene napr. veľkosti okna.). Gecko je rýchle, ale mohlo by byť ešte rýchlejšie.
Akurát som rozbehal OpenGL pomocou SDL a moja aplikácia už vykresľuje jeden trojuholník. Musím dorobiť obsluhu vstupu a potom to zverejním. Najbližšie svoju aplikáciu trochu zovšeobecním. Pridám priamu podporu X a glx, zakomponujem XPConnect. Pomocou XPConnect budem môcť do aplikácie pridať aj JavaScript a Python (prípadne ďalšie jazyky).
Minimálna aplikácia: inicializuje XPCOM, načíta jeden modul so 4-mi komponentmi a vytvorí inštanciu z každého. Komponenty inicializujú SDL, jedno okno a OpenGL a nealokujú žiadne ďalšie dáta. Aplikácia zastane v cykle, kde dookola kontroluje, či ju užívateľ vypína a vykresluje jeden bily trojuholník do okna pomocou OpenGL.
Alokovaná pamäť: 4.67MB
Predchádzajúca kompletná implementácia farebnej kocky v Haskelli (z leta 2005) zaberala cca 2MB pamäte. Uvedmte si, že Haskell je čisto funkcionálny jazyk a cacheuje výsledky všetkých volaní funkcií.
UPDATE: s/konkurenčných výpočtov/paralelných výpočtov/
UPDATE: + test
Tiskni
Sdílej:
... konkurenčných výpočtov ...Opravdu hezký překlad slova concurrent
Škoda, že v Mozilla Foundation a Mozilla Corporation sú len kravaťáci s bičom, bez očí a bez uší. Mozilla by si len prilepšila ak by sa snažila uľahčiť cudzím vývojárom prebrať ich technológiu.
Čisté Gecko bez knižice Necko (sieť, protokoly, ...), vlastnej grafickej knižnice a iných komponentov z Mozilla source code jednoducho nevyrežeš. Chcel som použiť Gecko aspoň na vykreslovanie menu (písané v upravenom XUL) v tej OpenGL blbinke, ale to by ma asi stálo vlasy.
Ja v tom vidím zisk pre Mozillu... aj keď ťažko vydobyteľný, ale je tam.
Nešlo napsat grafický editor, na to se musela vytvořit speciální knihovna GTK.Problém byl v tom, že v té době neexistoval vhodný a zároveň dostatečně otevřený grafický toolkit, na němž by to bylo možné postavit. Nezapomeň, že se jedná o doby, kdy žádný openmotif ještě neexistoval.