Byla vydána nová verze 1.26 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CrossOver, komerční produkt založený na Wine, byl vydán ve verzi 26. Přehled novinek v ChangeLogu. CrossOver 26 vychází z Wine 11.0, D3DMetal 3.0, DXMT 0.72, Wine Mono 10.4.1 a vkd3d 1.18. Do 17. února lze koupit CrossOver+ se slevou 26 %.
KiCad je nově k dispozici také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit [Mastodon, 𝕏].
Šenčenská firma Seeed Studio představila projekt levného robotického ramena reBot Arm B601, primárně coby pomůcky pro studenty a výzkumníky. Paže má 6 stupňů volnosti, dosah 650 mm a nosnost 1,5 kilogramu, podporované platformy mají být ROS1, ROS2, LeRobot, Pinocchio a Isaac Sim, krom toho bude k dispozici vlastní SDK napsané v Pythonu. Kompletní seznam součástek, videonávody a nejspíš i cena budou zveřejněny až koncem tohoto měsíce.
… více »Byla vydána nová verze 36.0, tj. první stabilní verze nové řady 36, svobodného multimediálního centra MythTV (Wikipedie). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Fotografie a počítač je dnes běžná kombinace, ovšem pro většinu amatérských fotografů platí když už počítač, tak s OS MS Windows a v něm programy jako je Zoner Media Explorer, ACDSee, Photoshop a podobně. Protože mě fotografovat baví a zároveň trávím u počítače velkou část dne, dostal jsem se také k řešení problému "co s fotkou v Linuxu?". Pokusím se zde popsat pár svých postřehů k programové výbavě bežného domácího počítače na kterém se zpracovávají fotografie.
Nebudu tu popisovat jak se zachází s fotoaparátem ani jak udělat tu nej fotku. Popíšu jak dostat fotografii do počítače z fotoaparátu.
Pro kvalitní přenesení klasické fotografie do počítače je jediná možnost, naskenovat. O projektu SANE jste jistě už slyšeli. SANE umožňuje relativně snadno používate skener v Linuxu. Seznam podporovaných zařízení se zdá dost dlouhý, ale většinu skenerů podporovaných projektem na českém trhu nekoupíte. Dělám si zálusk na skenr Nikon LS-40, který je podporován dobře a příjde na rozumné peníze. Zatím si nechávám skenovat filmy buď přímo na minilabu nebo u kamaráda, který má vlastní filmový skenr.
V digitální fotografii se moc neorientuji, protože digitál nemám. Dřív jsem míval Kodak EasyShare DX6490, který mi nedělal problémy. V praxi se zřejmě setkáme se třemi variantami připojení digitálu k počítači:
Můj Kodak neuměl jiný výstupní formát než JPEG, proto jsem nikdy nemusel řešit převod z RAWu. Zkusil jsem proto trochu proběhnout po googlu a našel projekt dcraw.
Popisovat jednotlivé prohlížeče obrázku pro Linux nemá cenu, protože to je popsané skoro všude. Mým favoritem je už docela dost let program GQview.
Pro úpravy fotek používám program Gimp. Na linuxsoftu vyšel moc pěkný seriál o gimpu. Nejraději mám 30. díl, protože mojí nejčastější úpravou fotek v počítači je úprava barevného nádechu skenů a ořez.
Docela dlouho jsem řešil jak fotky publikovat. Nějakou dobu jsem je měl jen tak nasypaný v adresáři a nic jsem neřešil, pak jsem objevil webovou galerii Coppermine Photo Gallery. Prográmek je to super a pokud chcete jen webovou galerii, tak doporučuju. Samozřejmostí je možnost přidělování práv k prohlížení a uploadu, upload přes web nebo z adresáře na serveru (ftp) a podobně. Galerie je v PHP a pro "metadata" se používá databáze MySQL. Dlouhou dobu mi galerie vyhovovala, ale pak přišel požadavek na vygenerování "offline" varianty na CD. To už s PHP programem neudělám, proto jsem začal znovu hledat.
Nakonec jsem narazil na program JAlbum. Program je multiplatformní (java), a podporuje češtinu. Postup práce s JAlbum je následující: Vytvoříme si adresářovou strukturu do které roztřídíme fotky (adresáře můžeme pojmenovat bez mezer a diaktritiky, v JAlbumu to později opatříme "správným" názvem). Potom tento adresář předhodíme programju JAlbum a můžeme začít komentovat fotky, měnit jejich pořadí, zakazovat jejich zobrazování v albumu nebo například nastavit vhodný skin pro album. JAlbum vygeneruje index.html soubory a v nich hromadu odkazů (navigace na další/předchozí obrázek, kategorie), také vygeneruje náhledy a do každého obrázku umí vložit i podpis.
JAlbum umožňuje upload takto vytvořené galerie na ftp server, ale protože mám na serveru pouze SCP přístup používám rsync. JAlbum samozřejmě umí pracovat pouze se změnama v albu/souborech, takže při každém přidání obrázku nemusíte provádět upload celé galerie. Rsync pouštím z adresáře s vygenerovanou galerií takto: rsync --progress --stats -r -v -e ssh ./ klenot.cz:~/public_html/img/. Příklad vygenerované galerie najdete na img.zdenda.com.
Tiskni
Sdílej:
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Obrázky rovnám do adresářů podle datumu a názvu akce a "metadata" zapisuju do textových souborů, takže gqview skutečně slouží jen na jejich prohlížení.
Různé nástroje pro organizaci fotek maj nevýhodu v nepřenositelnosti metadat. Za pár let se program přestane vyvýjet a k popiskům se třeba už nedostanu. Když to mám v texťáku tak je to možná pro někoho nepohodlné, ale mám to tak už asi osm let a pořád to funguje stejně správně
Další věc je, že dnešní programy pro Gnome (i F-Spot) nemají tlačítka Použít, Zrušit a Budiž. Nenávidím když se mi hned aplikují změny a já to nemůžu snadno vrátit do původního nastavení.
Filmový skener je IMHO geniálny nápad. Môžeš prezradiť viac? Aký typ, kde ho zohnal, čo to stojí, ako sa s tým pracuje, ...?