Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Fotografie a počítač je dnes běžná kombinace, ovšem pro většinu amatérských fotografů platí když už počítač, tak s OS MS Windows a v něm programy jako je Zoner Media Explorer, ACDSee, Photoshop a podobně. Protože mě fotografovat baví a zároveň trávím u počítače velkou část dne, dostal jsem se také k řešení problému "co s fotkou v Linuxu?". Pokusím se zde popsat pár svých postřehů k programové výbavě bežného domácího počítače na kterém se zpracovávají fotografie.
Nebudu tu popisovat jak se zachází s fotoaparátem ani jak udělat tu nej fotku. Popíšu jak dostat fotografii do počítače z fotoaparátu.
Pro kvalitní přenesení klasické fotografie do počítače je jediná možnost, naskenovat. O projektu SANE jste jistě už slyšeli. SANE umožňuje relativně snadno používate skener v Linuxu. Seznam podporovaných zařízení se zdá dost dlouhý, ale většinu skenerů podporovaných projektem na českém trhu nekoupíte. Dělám si zálusk na skenr Nikon LS-40, který je podporován dobře a příjde na rozumné peníze. Zatím si nechávám skenovat filmy buď přímo na minilabu nebo u kamaráda, který má vlastní filmový skenr.
V digitální fotografii se moc neorientuji, protože digitál nemám. Dřív jsem míval Kodak EasyShare DX6490, který mi nedělal problémy. V praxi se zřejmě setkáme se třemi variantami připojení digitálu k počítači:
Můj Kodak neuměl jiný výstupní formát než JPEG, proto jsem nikdy nemusel řešit převod z RAWu. Zkusil jsem proto trochu proběhnout po googlu a našel projekt dcraw.
Popisovat jednotlivé prohlížeče obrázku pro Linux nemá cenu, protože to je popsané skoro všude. Mým favoritem je už docela dost let program GQview.
Pro úpravy fotek používám program Gimp. Na linuxsoftu vyšel moc pěkný seriál o gimpu. Nejraději mám 30. díl, protože mojí nejčastější úpravou fotek v počítači je úprava barevného nádechu skenů a ořez.
Docela dlouho jsem řešil jak fotky publikovat. Nějakou dobu jsem je měl jen tak nasypaný v adresáři a nic jsem neřešil, pak jsem objevil webovou galerii Coppermine Photo Gallery. Prográmek je to super a pokud chcete jen webovou galerii, tak doporučuju. Samozřejmostí je možnost přidělování práv k prohlížení a uploadu, upload přes web nebo z adresáře na serveru (ftp) a podobně. Galerie je v PHP a pro "metadata" se používá databáze MySQL. Dlouhou dobu mi galerie vyhovovala, ale pak přišel požadavek na vygenerování "offline" varianty na CD. To už s PHP programem neudělám, proto jsem začal znovu hledat.
Nakonec jsem narazil na program JAlbum. Program je multiplatformní (java), a podporuje češtinu. Postup práce s JAlbum je následující: Vytvoříme si adresářovou strukturu do které roztřídíme fotky (adresáře můžeme pojmenovat bez mezer a diaktritiky, v JAlbumu to později opatříme "správným" názvem). Potom tento adresář předhodíme programju JAlbum a můžeme začít komentovat fotky, měnit jejich pořadí, zakazovat jejich zobrazování v albumu nebo například nastavit vhodný skin pro album. JAlbum vygeneruje index.html soubory a v nich hromadu odkazů (navigace na další/předchozí obrázek, kategorie), také vygeneruje náhledy a do každého obrázku umí vložit i podpis.
JAlbum umožňuje upload takto vytvořené galerie na ftp server, ale protože mám na serveru pouze SCP přístup používám rsync. JAlbum samozřejmě umí pracovat pouze se změnama v albu/souborech, takže při každém přidání obrázku nemusíte provádět upload celé galerie. Rsync pouštím z adresáře s vygenerovanou galerií takto: rsync --progress --stats -r -v -e ssh ./ klenot.cz:~/public_html/img/. Příklad vygenerované galerie najdete na img.zdenda.com.
Tiskni
Sdílej:
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Obrázky rovnám do adresářů podle datumu a názvu akce a "metadata" zapisuju do textových souborů, takže gqview skutečně slouží jen na jejich prohlížení.
Různé nástroje pro organizaci fotek maj nevýhodu v nepřenositelnosti metadat. Za pár let se program přestane vyvýjet a k popiskům se třeba už nedostanu. Když to mám v texťáku tak je to možná pro někoho nepohodlné, ale mám to tak už asi osm let a pořád to funguje stejně správně
Další věc je, že dnešní programy pro Gnome (i F-Spot) nemají tlačítka Použít, Zrušit a Budiž. Nenávidím když se mi hned aplikují změny a já to nemůžu snadno vrátit do původního nastavení.
Filmový skener je IMHO geniálny nápad. Môžeš prezradiť viac? Aký typ, kde ho zohnal, čo to stojí, ako sa s tým pracuje, ...?