Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Potřeboval jsem sepsat, co jsem si s touto hračkou prožil, tak tady to máte. Omluvte absenci screenshotů nebo fotek.
Jednoho dne mě z frustrace z náročného ovládání Nokie E51 čistě přes zastaralou 12-tlačítkovou klávesnici přepadla touha vlastnit nějaký levný telefon s Androidem. Jak jsem procházel nabídku CZC a Alzy (mimochodem dražší, navíc k některým telefonům bundlují předplacené karty od Vodafonu), okruh mojí volby se postupně omezil na značku HTC, a ta v lowendech začíná se svými modely Wildfire. Oba, jak ten původní, tak jeho novější bratříček Wildfire S, vypadaly celkem pěkně; nakonec jsem se rozhodl pro posledně zmíněný, zejména kvůli vyššímu rozlišení displeje. 6 tisíc je pro mě sice už slušná investice, ale řekl jsem si, že by to tentokrát mohlo stát za to. A tak jsem jednoho neuvěřitelně teplého dne ve svém druhém svatém týdnu vyrazil směrem Praha 4 — Háje, abych si vyzvedl svoji netrpělivě očekávanou objednávku.
Když jsem prozkoumal obsah stylové krabičky, měl jsem ohromnou radost z toho, kam mobily pokročily: vskutku úhledný telefon, MicroUSB kabel pro nabíjení i data současně, maličký USB adaptér do zásuvky, pěkná handsfree sluchátka a nějaké to stručnější čtení. Akumulátor a MicroSD karta už byly v přístroji. Připomnělo mi to Apple; jsem si jistý, že za tento stav můžu být vděčný zčásti i jemu, protože nutí ostatní výrobce jít na určitou úroveň.
V minulosti jsem používal s výjimkou Siemensu C25, na kterém jsem začínal, výhradně Nokie klasického návrhu: Nokia 3410, Nokia N70 (jednoho dne přestala zobrazovat na displeji jakákoliv data), Nokia 3310 (podle mě je to prostě hezký mobil) a nakonec ona Nokia E51, kterou jsem dostal výhodně z druhé ruky. Zvykl jsem si na Symbian OS. Tento článek tedy bude částečně i recenzí Androidu (v podání HTC).
Se systémem, stejně jako s dotykovým ovládáním, jsem se seznámil prakticky během jednoho dne. Přijde mi to o tolik přirozenější než skrze tlačítkovou bariéru, což byl také v první řadě důvod, proč jsem si takový přístroj pořídil. Snad bych jen ocenil hardwarovou QWERTZ klávesnici, avšak to bych za tuto cenu očekával příliš.
Po spuštění na telefonu naběhla uváděcí a konfigurační aplikace. Bohužel se jí nepodařilo sesynchronizovat s mojí E51, tak jsem řešil přenos kontaktů přes Bluetooth a vizitky. Všech řádově 70 čísel jsem jedno po druhém postupně odklepal v přijatých souborech. Otravná činnost, ale byl jsem názoru, že mi to zabere méně času než vyhledání příjemnější alternativy, pokud ovšem nějaká existuje.
Jako pravý Android, chtěl se i ten můj spojit s Google účtem, nicméně vynucené to není. Je trochu nešťastné, že aplikace Talk pak nechce pracovat s jiným účtem než tímto hlavním. Dále jsem byl zatáhnut i do vytvoření účtu pro HTC Sense, který umožňuje na dálku najít nebo uzamknout ztracený mobilní telefon. Také nahrává kontakty a zprávy do cloudu. Jako online záloha dat, proč ne.
V telefonu se nachází zvláštní HTC Sense klienti pro Twitter a Facebook. Twitter nepoužívám a Facebook jsem časem odstranil. Nabízel oproti standardnímu klientu pro Facebook (tyto dva se objevují na mnoha místech v UI pospolu, např. v kontaktech nebo galerii u sdílení, což působí zvláštně) víceméně jen narozeniny přátel v kalendáři.
První věc, která mě zaskočila, byla že aplikace se vůbec neptají, jestli a na co se mohou připojit. V systému se zkrátka neustále kdesi cosi snaží připojit k Internetu a jednoduše se využije to, co je zrovna k dispozici. Takže nejen že pokud naivně navolíte, že chcete používat mobilní připojení, můžete bez "neomezeného datového plánu" u operátora snadno nechtěně přijít o nějaké ty chechtáky, ale ani si nemůžete zvolit, přes jaký kanál vaše data potečou. Byl jsem navyklý, že si na E51 spustím prohlížeč, zvolím explicitně mobilní připojení a nic jiného mi dále do přenesených dat nekušuje. Částečné řešení je vypínání a zapínání různých nastavení v závislosti na dostupném připojení.
Abych si mohl pohrát, šel jsem do týdenního datového balíčku u svého operátora. Byl bych ani nepromrhal 25 MB FUP, kdyby se zničehonic po spuštění telefonu nechtěli stahovat Angry Birds Rio, i když už byli dávno nainstalovaní.
Je zajímavé sledovat, jak se v takové Praze střídá dostupnost různých technologií v závislosti na tom, kde zrovna stojíte. Zjistíte to pohledem na indikátor v horní části obrazovky; E pro EDGE, 3G pro sebe samou a H pro HSDPA.
Po oběhnutí místa bydliště za účelem zkoušky fotoaparátu jsem zjistil, že ačkoliv se konečně můžu vrtat v nastavení snímání a dokonce to umí ostřit, obecně se tomuto zařízení pouze podařilo dorovnat moji zesnulou N70 (E51 má naprosto příšerný snímač). Zkrátka megapixely jsou nicneříkající číslo a za tím si stojím. Další nepříjemnost je absence hardwarového tlačítka spouště, při stisku displeje si se záběrem vždy trochu pohnete.
S nahráváním videa jsem poměrně spokojený, i když je tu problém se skokovými změnami citlivosti v průběhu natáčení a rozlišení by se jistě hodilo větší. Hádám, že to padlo za oběť ne zrovna nejrychlejšímu CPU.
Ze začátku mi šly pouze Google Maps, nicméně časem se rozchodilo i Latitude. Když jsem si zadal cestu od bydliště někam jinam, navigace jen cestou ze sídliště projela druhou stranou jednosměrky a na jednom úseku zvolila naprosto zvláštní cestu. Takže spíše tak pro orientaci. Česká republika bohužel na Googlu není zatím příliš dobře popsaná/označkovaná.
Výchozí vybavení a nastavení pochopitelně začne brzo otravovat. HTC naštěstí poskytuje podle mě velmi solidní výběr pro základní vrtání v prostředí. Pěkné tapety — jsou tu (vybral jsem si černošedou), pěkné a užitečné widgety — jsou tu (i když bych si jich dovedl představit více nebo ve více variantách), pěkná vyzvánění — jsou tu (Red Tea).
HTC má pro svoje výtvory jakousi organizační jednotku zvanou HTC Hub. V průběhu prvního týdne, po nějž jsem telefon zkoušel, se v něm objevily i nové věci, kromě některých widgetů například velmi užitečná aplikace FlashLight pro využití blesku jako svítilny nebo málem esenciální QuickOffice.
Neprozkoumal jsem celý širý Android Market, ale zatím se mezi mými favority objevily tyto aplikace:
Toto zařízení nemá hardwarovou klávesnici, tak se uživatelé musí spoléhat na virtuální. HTC je známé tím, že na své mobilní telefony cpe vlastní verzi klávesnice namísto původní androidí. Bohužel musím říct, že není nějak zvlášť použitelná. Nenapsal jsem na ní ani vlastní heslo na Facebook, protože mi jednoduše chyběl jeden znak. Omlouvá ji, že má ze všeho, co jsem zkusil, nejlepší český, a možná i anglický, slovník.
Alternativou je Gingerbread Keyboard plus slovníky, např. Czech LP for GK. Měla by to být původní klávesnice z Androidu 2.3. Pokud pak chcete používat třeba SSH přes ConnectBot, určitě si nainstalujte Hacker's Keyboard, která zpřístupňuje mnohem více kláves než klávesnice určené pro běžné psaní. Bohužel mi u ní vůbec nejde český slovník.
Mezi klávesnicemi se dá přepínat. Z té od HTC, která se označuje jako Touch Input, se na jinou dostanete podržením prstu nad polem pro text, což nefunguje v ConnectBotu, takže se musíte přepnout někde jinde, například v aplikaci pro nastavení Hacker's Keyboard. Z ostatních klávesnic se na jinou dostanete pomocí zvláštního tlačítka pro nastavení.
Ve hrách se příliš nevyžívám, ale musel jsem prostě vyzkoušet ptákovinu Angry Birds na vlastním dotykovém displeji. Zde se bohužel silně vyjevuje slabý procesor. Asi to nebude jen těmi dotěrnými reklamami, že se tato hra tak absurdně seká. Pokud jste milovníky her plných animací, raději si připlaťte za něco s vyšším výpočetním výkonem.
Když jsem si tak hrál s WiFi sítěmi, přišel jsem k myšlence wardrivingu, v mém případě spíše warbikingu nebo warwalkingu, tak jsem začal pátrat po Android Marketu, co mi nabídne v tomto ohledu. Aplikací je hned několik, já ovšem setrvávám u G-MoN. Ta veškeré výsledky akumuluje do celistvé databáze, kterou lze exportovat do datového souboru pro Google Earth. V něm si můžete nechat zobrazit veškeré nalezené AP; samotná aplikace na Androidu vám vyjeví pouze nejbližší AP.
Promapoval jsem tak svoje okolí a výsledek je skutečně impresivní, když projedu ulici na kole cestou do obchodu a doma se dívám, jak je na mé cestě každých pár metrů nalezena jedna síť, a o všech si můžu zjistit základní informace. Je téměř jisté, že když už nenarazíte na nějakou otevřenou, tak těch šifrovaných pomocí WEP najdete dostatek, i když vyžadují svůj čas na zpřístupnění, řekněme. Morální stránku připojování přes cizí zařízení si musíte vyřešit sami, avšak v případě nouze se může povědomí o zamoření vzduchu různými AP dobře hodit.
I když jako jákékoliv zařízení, zejména pak v této cenové kategorii, i HTC Wildfire S má své chyby a nedostatky, je to dobrý mobil. Konečně mám v rukou zařízení, u kterého necítím, že by mě omezovalo (dokud vedle mě někdo nevytáhne Desire nebo Sensation), a na svoje rozměry nabízí skutečně přehršel funkcí.
Tiskni
Sdílej:
#!/system/bin/sh mount -o bind /system/bin /data/bin2 mount -o bind /data/bin2 /system/binA najdi si nějaký autostarter, který ti to po startu připojí. A ještě k tomu PATH a busybox, najdi si někde binárku bashe, nakopíruj ji někam (/data/bin3) a pak můžeš udělat si v /data/bin3 skriptík pojmenovaný třeba b
#!/system/bin/sh bash --rcfile /sdcard/.bashrca v /sdcard/.bashrc budeš mít samozřejmě správný PATH, který ti upředností /data/busybox nad těmi default nástroji, ale zbytek systému bude mít za default je, takže se to nebude mlátit. Tímhle jsem spíše chtěl ukázat, že se i se zamklou NAND dá celkem slušně vyžít
První věc, která mě zaskočila, byla že aplikace se vůbec neptají, jestli a na co se mohou připojit. V systému se zkrátka neustále kdesi cosi snaží připojit k Internetu a jednoduše se využije to, co je zrovna k dispozici.to snad lze zakázat nějakou další aplikací ne? V zahraničí to bude jistě nutnost toto chcípnout.
root určitě potřeba není, když se všemožně snaží zakázat k němu přístup. Musím uznat, že právě jsem si přes ten web zařízení zamknul a vůbec nic se nestalo, geolokace také nic. Třeba je to jen přechodně rozbité...
Podle jiného zdroje by to fungovat mělo.