Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
PAM (Pluggable Authentication Modules) je sada knižníc, ktorá integruje viaceré nízko-úrovňové autentizačné mechanizmy do jedného API. Použitie stabilného API pomáha oddeliť detaily a spôsob autentizácie od programu, ktorý potrebuje overovať totožnosť užívateľov.
Pôvodne bol PAM vyvinutý v Sun Microsystems. V súčasnosti je podporovaný vo vačšine UNIXových systémov, napr. AIX, HP-UX, Solaris, Linux, FreeBSD, MacOS X a NetBSD. Pokiaľ viem, tak nie je podporovaný v Slackware a OpenBSD.
Keďže PAM uplatňuje modulárny princíp, je jednoduché napríklad pridať nový spôsob autentizácie (čítačku odtlačkov prstov) či zmeniť spôsob autentizácie v nejakom programe (chcem overovať heslá pomocou Kerbera namiesto /etc/shadow).
Celý systém sa skladá z troch súčastí:
libpam – oproti nej sú linkované programy, ktoré chcú PAM využívať/lib/security (Solaris a niektoré UNIXy /usr/lib/security) a do pamäte sú zavádzané dynamickyKeďže PAM je vo väčšine linuxových distribúcii už predinštalovaný, nebudem tu popisovať, ako ho do systému nainštalovať, a rovno sa vrhneme na konfiguráciu.
Konfigurácia PAMu je uložená v súbore /etc/pam.conf alebo rozdelená do viacerých súborov v adresári /etc/pam.d. Ak tento adresár existuje, súbor pam.conf sa ignoruje. Dovolím si tvrdiť, že z dôvodu prehľadnosti sa používa väčšinou varianta s /etc/pam.d.
Konfiguračný súbor /etc/pam.conf obsahuje riadky v
tvare:
service type control module-path module-args
Syntax súborov v /etc/pam.d/ je rovnaká, až na pole
service. Toto pole sa neuvádza a namiesto neho sa
použije názov konfiguračného súboru.
Každý riadok predstavuje pravidlo, ktoré sa uplatní pri autentizácii
v programe service. Čo konkrétne treba uviesť do tohoto poľa (resp. ako pomenovať konfiguračný súbor) už závisí na onom programe, zväčša to býva práve názov programu. Ak v poli service použijeme kľúčové slovo other, nastavíme implicitné správanie pre ostatné programy. Z bezpečnostných dôvodov sa tu používa len modul
pam_deny.so, ktorý užívateľovi prístup zakáže.
Pravidlá sa samozrejme môžu reťaziť, čím dosiahneme kombinácie rôznych autentizačných mechanizmov. K slovu sa dostávajú postupne tak, ako sú za sebou zapísané.
Pole type musí obsahovať jedno z kľúčových slov
account, auth, password a
session. Každé z nich pokrýva jeden z aspektov
autentizačného procesu. Ich význam je nasledovný:
account – ako overiť existenciu a platnosť užívateľského účtu, práva k danej službe a pod.auth – ako overiť identitu užívateľapassword – zmeny hesiel (ako heslo zmeniť, ako overiť, či je dostatočne silné a pod.)session – definuje, čo sa má stať pred udelením oprávnenia a po jeho odobratí. Napr. pripojenie domovského adresára užívateľa, auditing a pod.Pole control určuje, aký vplyv má modul na prebiehajúci
autentizačný proces. Môže nadobúdať tieto hodnoty:
required – zlyhanie modulu spôsobí zlyhanie autentizácie, ale až po skončení ostatných zreťazených modulovrequisite – zlyhanie modulu spôsobí okamžité zlyhanie autentizáciesufficient – úspech tohoto modulu postačuje na úspešnú autentizáciu (pokiaľ predtým nezlyhal modul s "required")optional – úspech alebo zlyhanie tohoto modulu sa berie do úvahy iba vtedy, ak je to jediný modul daného typu asociovaného s touto službou.Pole control môže obsahovať i relatívne nové kľúčové
slovo include, ktoré spôsobí vloženie pravidiel zo
súboru špecifikovaného v poli module-path. To nám
umožňuje vložiť spoločné nastavenia do jediného súboru, takže pri
zmene stačí upraviť len tento súbor.
Do poľa module-path sa uvádza cesta k modulu. Táto
cesta môže byť buď absolútna, alebo relatívna vzhľadom k adresári, v
ktorom sú PAM moduly (väčšinou /lib/security).
V poslednom poli module-args sa nachádzajú parametre modulu. Tie môžu byť pre každý modul iné, zistiť sa dajú v dokumentácii daného modulu. Väčšina modulov podporuje parameter debug, ktorý spôsobí podrobnejší výpis do systémového logu.
Moduly, ktoré vyžadujú po užívateľovi heslo, tiež zvyknú podporovať parametre try_first_pass a use_first_pass. Rozdiel medzi nimi je v tom, že try_first_pass sa snaží použiť heslo od niektorého z predchádzajúcich modulov a v prípade, že žiadne neexistuje, si ho vyžiada od užívateľa. Parameter use_first_pass naopak od užívateľa heslo nežiada a rovno zlyhá.
Väčšina modulov má svoju manuálovú stránku, v ktorej je popísaná činnosť modulu a podporované parametre.
/etc/passwd a /etc/shadowNa príklade si ukážeme konfiguráciu pre GDM, v ktorej povolíme prístup lokálnym užívateľom v /etc/passwd po overení odtlačku prstu a zadaní hesla. Niektorí užívatelia majú v domovskom adresári šifrované SSH kľúče, ale sú leniví a nechce sa im zadávať pri každom použití ssh heslo. Preto im s pomocou programu ssh-agent sprístupníme SSH kľúč po dobu trvania sedenia.
Konfigurácia je uvedená v súbore /etc/pam.d/gdm, do ktorého sa vkladá spoločný súbor /etc/pam.d/system-auth (je uvedený len pre úplnosť).
Prihlásenie začne odobraním odtlačku prsta. Následne si modul
pam_ssh.so vypýta od užívateľa heslo k SSH kľúču a pomocou
programu ssh-agent kľúč sprístupní až do konca sedenia. Ak
tento modul zlyhá, nič sa nedeje, užívateľ má stále možnosť sa prihlásiť,
akurát nebude mať v ssh-agentovi svoj kľúč.
Ďalej sa overí heslo v module pam_unix.so. Parameter
try_first_pass hovorí, že sa má najskôr skúsiť heslo z
predchádzajúcich modulov. Ak nevyhovie, systém sa na heslo opýta znovu.
Súbor /etc/pam.d/gdm:
auth optional pam_env.so auth required pam_thinkfinger.so auth required pam_nologin.so auth optional pam_ssh.so auth include system-auth account include system-auth password include system-auth session include system-auth session optional pam_ssh.so
Súbor /etc/pam.d/system-auth:
auth required pam_env.so
auth sufficient pam_unix.so try_first_pass likeauth nullok
auth required pam_deny.so
account required pam_unix.so
password required pam_cracklib.so difok=2 minlen=8 \
dcredit=2 ocredit=2 try_first_pass retry=3
password sufficient pam_unix.so try_first_pass use_authtok \
nullok md5 shadow
password required pam_deny.so
session required pam_limits.so
session required pam_unix.so
Na záver ešte uvediem malú poznámku: pri pokusoch s PAMom buďte opatrní. Zmazanie alebo poškodenie konfigurácie PAMu má ten istý účinok, ako keď zamknete svoj byt a kľúče hodíte do kanála – už sa dovnútra viac nedostanete (bežnými metódami, samozrejme).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
# required – zlyhanie modulu spôsobí zlyhanie autentizácie, ale až po skončení ostatných zreťazených modulov
# requisite – zlyhanie modulu spôsobí okamžité zlyhanie autentizácie
a ukazka z konfiguracneho syboru:
password required pam_cracklib.so difok=2 minlen=8 \
dcredit=2 ocredit=2 try_first_pass retry=3
password sufficient pam_unix.so try_first_pass use_authtok \
nullok md5 shadow
password required pam_deny.so
podla vsetkeho co je v clanku uvedene pokial pam_deny skonci s chybou (co skonci vzdy) ani zmena hesla nemoze nikdy prebehnut... Preto by mozno nebolo zle uviest sposob retazenia podrobnejsie, aby clanok ziskal aj vyznam: kazdy kto s PAMom robil uz vie ako funguje, a ten co s nim nerobil to podla clanku nepochopi, takze v sucasnom zneni trochu useless... Pokial sa mylim a ostatni to pochopili, prosim nekamenovat...
sufficient v poli control stačí k ověření, takže na pam_deny.so by v případě, že neselže pam_unix.so, vůbec nemělo dojít, ne?
pam_deny máte pam_unix se sufficient, takže pokud ten uspěje, výsledkem je úspěch a na pam_deny už nedojde.
Já s tímto teprve začínám, takže jsem to taky moc nepochopil. Nevěděl by někdo jak rozchodit přihlašování do systému pomocí IKey3000. Čerpal jsem z http://www.linuxexpres.cz/hardware/sifrovaci-token-ikey-3000, ale když jsem do /etc/pam.d/system-auth napsal přesně to, co v článku, tak to skončilo ne neúspěchem. Za případné rady děkuji.