Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
A k vlastnímu článku... když někdo popisuje man-in-the-middle attack, resp. postup, jak ho provést, pro koho je tento článek určen? Pro běžného uživatele? Nebo pro admina, čili člověka s poměrně hlubokými znalostmi v oboru? Já jsem tam čekal něco pro toho admina. No... a z článku jsem si odnesl jen to, že když chci použít stunnel, mám se mrknout do manuálu na parametry. Hmmm. Promiň, ale to je málo.
Mno, takže když vezmu v úvahu obsah a formu, výsledný dojem je špatný. Ale je to jen můj názor, se kterým samozřejmě nemusí nikdo další souhlasit. Ostatní reakce jsem zatím nečetl, tak nevím, jestli jsem jediný.
Koneckonců, jsi šéfredaktor (?), takže pokud chceš jen oslavné komentáře, tak mi administrativně zakaž přispívat, nebo diskuse moderuj a nevhodné příspěvky maž.
pokud někdo napíše, že je článek mizerný, objeví se pod tímto komentářem tvá reakce ve stylu "vítám konkrétní přípomínky, ale u tebe vidím jen plivnutí"Ano, pokud se skutečně jedná o pouhé plivnutí. Reaguji tak tehdy, když někdo vloží pod článek komentář, ve kterém není kritika, nýbrž pouhé odsouzení - aniž by připojil, co ho k takovému hodnocení vede. Kdyby sis přeci jen chtěl dát tu práci s prohledáváním diskuzí, objevil bys také spoustu kritických komentářů, ke kterým jsem se nijak nevyjadřoval. To proto, že v nich bylo řečeno, co je na článku špatného. Pak nemám důvod se autora zastávat, protože je na něm, aby svůj výtvor obhájil.
Koneckonců, jsi šéfredaktor (?), takže pokud chceš jen oslavné komentáře, tak mi administrativně zakaž přispívat, nebo diskuse moderuj a nevhodné příspěvky maž.Připadáš si ukřivděně, že jsem se ozval proti tvému komentáři, a proto teď vymýšlíš podobné nesmysly? Ty jsi plivl na článek, mně se to nelíbilo; tak nebuď ublížený a nepodsouvej mi nějakou administrátorskou zvůli.
), ze si ublizene oprvdu nepripadam. Ber to jako uprimny navrh, jak lze resit nastalou situaci.
Mimochodem, uz jsme hodne daleko od tematu, navrhuju, abych v pripade potreby pokracovali jinde (mail na me mas, takze treba tak).
Jaký je mezitím rozdíl ? Prakticky žádný ...To bohužel není příliš šťastný přístup, protože ačkoliv je v kontextu článku zřetelně patrné, co je tím myšleno, přesto nejde o synonyma.
Omlouvám se Vám, že jsem se snažil článek trochu zdramatizovat, příště se to rozhodně už nestane.Pokud narazis na ty hovorove vyrazy, smele v nich pokracuj.
Kódování a šifrování je naprosto stejná činnost, pouze se v různém kontextu pro tuto činnost používá různé označení, aby bylo zřejmé, za jakým účelem se tato činnost provádí. Kódování je převod symbolu na jiný symbol např. znak 'A' na 0x41. Stejně tak šifrování je převod symbolu na jiný symbol např. 'A' -> F#%.
Ale v takovémto článku by se toto rozlišovat mělo - chcete poučovat laiky? Tak to snad neznamená, že musíte prznit terminologii...
Btw: "slova stejného výrazu" - považujete "výraz" za synonymum k "význam"? Já tedy ne. :o)
Jen mi tam chybi jak se da rucne overit certifikat, resp. proste vice rozvest ochranu proti tomuto "vylepsenemu" pripojovani.
pubescentůnení člověk mezi 15 a 18 rokem života adolescent? buď ty nebo já, jeden z nás dvou si plete pojmy a průjmy
Kdybych měl možnost zatrhnout - "přesto tomuto certifikátu věř, a zařvi teprve až se změní",To jako něco takového (Thunderbird 1.5.0.4, ale chovalo se to tak i v 1.0.x)?
localhost si asi opravdu pro něj jako alias v hosts nenastavíte...
Správce toho serveru je evidentně prase...
PS: Sám ani mail server nastavit neumím, natož abych věděl, jak je možné nastavit jej tak, aby pro každou doménu posílal jiný certifikát (častý problém u hostingů)Nevím, já sice doma provozuju na jednom IMAP serveru více domén, ale všichni (tři
) klienti se připojují na imap.jaros.org a název domény je až v uživatelském jménu. Neřeší to hostingy také tak? Že by něco jako virtuální servery na jedné IP adrese, jaké jsou např. u HTTP, fungovalo i u IMAP nevím, na druhou stranu příslušné specifikace jsem nijak zvlášť nezkoumal.
Na každý pád jak oni, tak já používáme Courier-Imap, oni očividně používají automaticky generovaný certifikát aniž by se obtěžovali změnit před jeho vygenerováním výchozí hodnoty. Také jsem tam tohle po instalaci měl; pokud si dobře pamatuju, stačilo poeditovat /etc/courier-imap/imapd.cnf a spustit mkimapdcert (pod Gentoo). Samozřejmě profi hosting by podle mého soudu měl mít certifikáty podepsané někým důvěryhodným...
pracují s certifikáty značně nešťastně. V certifikátu je možno uvést více záznamů, např. více E, CN apod. Jenže Obluda bere pouze první CN záznam a na ostatní už se nedívá. Proto pokud používám jeden certifikát pro moje.domena.tld i www.domena.tld tak Obluda bude vždycky na www hystericky ječet. A Fretky si zase od jisté verze usmyslely, aby v tom byl ještě větší bordel, že nejinteligentnější bude brát pro změnu poslední certifikát
. Řešením je oželet veškeré aliasy a nechat pouze jeden CN záznam a doufat, že to bude fungovat. V opačném případě si stěžuje vždy jiná část uživatelů a já se divím proč, když mi to funguje...
Další zrada v SSL tkví v tom (viz prý ,,zázračný`` m$ firewall, který sleduje i SSL spojení a jiné), že v prohlížeči je default napráskána tuna naprosto pofidérních autorit, které jsou v zápalu bakšiše schopny podepsat naprosto cokoliv. Může se tedy lehce stát, když bude někdo hodně neodbytný a trpělivý, že mu některá z ,,autorit`` podepíše i evil certifikát. Zde je řešením nechat si v prohlížeči pouze autoritu vlastní, případně pár dalších, kterým důvěřujeme a jinak si raději ukládat certifikáty serverů. Pokud se potom změní, je to vidět. Jinak by ale došlo k tomu, že při změně za nějaký bordel, který je ale podepsán, ale někým úplně jiným, by mu prohlížeč bezmezně věřil dál.
Zabezpečené spojení na bázi SSL/TLS certifikátů implementuje protokol https, volitelnou součástí je autentizace klienta klientským certifikátem. Příslušná implementace závisí na tom, o jaký webový server se jedná a o jaký klientský prohlížeč – např. Firefox, Mozilla, MSIE autentizaci klientským certifikátem umí a přepdokládám, že ot samé platí i pro ostatní rozšířené prohlížeče. Ohledně serverů, vím, že to určitě umí Jetty, Apache na to předpokládám taky bude mít nějaký modul…
Tiskni
Sdílej: