EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD doplnila další díl do skládačky HD 5000, tentokrát úplně vespod. Radeony HD 5450 jsou low-endové kartičky s 80 stream procesory, které nabídnou jen základní výkon, případně potenciál pro hraní starších her, resp. sledování (HD) videa, ale vše kompenzují nádhernou spotřebou. Dle typu si vystačí s 6 W v klidu a 19 W při zátěži, proto nepřekvapí, že výrobci v drtivé většině případů uvádějí na trh karty na bázi referenčního designu, tedy nízkoprofilové karty s jednoslotovým pasivním chladičem. 40nm GPU vyráběné u TSMC standardně tepe na 650 MHz a dává výkon 104 GFLOPs.
Modelů se na trhu objeví vícero, například Sapphire jich uvedl pět a liší se typem a množstvím 64bitové paměti (DDR2, DDR2, 512 MB versus 1 GB), přičemž koupit půjdou v rozmezí zhruba 900 až 1500 Kč včetně daně. MSI zvolila pro svou kartu dvouslotový chladič, to se také sluší zmínit. Standardně budou mezi výstupy VGA, DVI a HDMI, objeví se ale i verze s DisplayPortem, které mají podporu ATI EyeFinity. Asus sáhl po aktivním chladiči, Gigabyte mimo aktivní verze po kartě standardního profilu s přetaktovaným GPU (o 50 MHz), nicméně s ohledem na stále špatnou podporu nových karet ATI v Linuxu to myslím pro seznámení stačí, další výrobce jako PowerColor apod. již vynecháme.
Taková jména ponesou dvě hi-endové grafiky generace Fermi, které byly dosud známy pod kódovým označením „GF100“. Nvidia zatím nic na trh neuvádí, to se stane za pár týdnů, ale už tedy známe jména.
Objevily se zprávy, že překvapivé posunutí této generace z „GTX 300“ na „GTX 400“ bylo rozhodnuto na poslední chvíli, aby tak Nvidia nedělala lidem nadále v hlavách takový zmatek, jaký stihla nadělat za poslední roky. Připomenu, že nějaké ty GeForce řady 300 už na trhu máme, jsou to přejmenované karty řady 200, resp. 100, resp. 9000, resp. 8000 (upřímně, za ty roky už si ani nepamatuji, kde má která subvarianta které „generace“ ve skutečnosti kořeny, a doufám, že Fermi nás tohoto břímě v nadcházejících měsících definitivně zbaví).
Dva přední výrobci NAND flash pamětí opět o něco posouvají laťku. IM Flash Technologies, společná dceřinka firem Intel a Micron, rozjela zkušební výrobu vzorků NAND flash pamětí na 25nm výrobním procesu. Konkrétně jde o MLC čipy, které přicházejí velice záhy po předchozí 34nm generaci (o té se hovoří mimo jiné v souvislosti s poslední generací Intel SSD) – celkově má IMFT oproti konkurenci náskok zhruba jednoho roku.
25nm generace NAND flash pochopitelně také nalezne uplatnění v Intel X25-M SSD, hovoří se o kapacitách 160 až 600 GB. Očekávat lze lepší poměry výkon/spotřeba nebo výkon/cena, ale to nejdříve ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku. Mimochodem, 8GB 25nm čip zabírá 167 mm², zatímco 34nm o poloviční kapacitě 172 mm². Nová 25nm zařízení přinesou podporu standardu ONFi 2.2, tedy rychlostí až 200 MB/s
Ač v zásadě souhlasím s Honzou Modrákem, nelze strkat hlavu do písku před urputnou snahou řady výrobců nacpat nám 3D do obýváků za každou cenu. Z kin na nás útočí Avatar, Nvidia na to jde přes 3D Vision, svůj systém má i ATI a byl to právě Samsung, který jako první přinesl 120Hz LCD monitor.
Nyní firma přichází se zprávou, kterou doprovázejí fotografie slečny s brýlemi před 240Hz LCD televizí. Zpráva říká, že se Samsung hodlá na tomto poli tlačit ještě více. Stává se první firmou masově produkující 3D LED a LCD televize v úhlopříčkách od 40 do 55 palců, které spolu s 3D aktivními brýlemi a 240Hz technologií přinesou 3D masám.
Samsung srazil odezvu svých panelů oproti dosavadním o 20 procent na nově méně než 4 ms, což dává rezervu pro zobrazování 250 snímků za vteřinu a současně eliminuje jakékoli interference mezi zobrazením pro levé a pravé oko. Jeho princip s aktivními brýlemi samozřejmě funguje shodně s Nvidia 3D Vision, které je nejčastěji dodáváno s 22" LCD Samsung, a sice postupné střídání signálu pro obě oči, kdy brýle adekvátně pomocí polarizace zakrývají a odkrývají oko, pro které konkrétní obrazový snímek není určen.
Dle marketingových výzkumáků z DisplaySearch lze očekávat růst 3D trhu z 902 miliónů dolarů v roce 2008 na 22 miliard v roce 2018. 3D televize mají být 17miliardovým trhem s prodeji, které se od loňských 200 tisíc kusů vyhoupnou na 64 miliónů prodaných 3D TV v roce 2018. Tak uvidíme.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
vi nekdo jak jsou ty bryle pri stridani leveho a praveho oka synchronizovany s obrazovkou?Synchonizace se většinou dělá IR vysílačem (tj. stejně, jako klasické dálkové obvládání), který je někde v blízkosi obrazovky.
A proc nevyuzit principu kdy by v levem byla polarizacni folie a v pravem ta sama ale otocena o 90 st. Pak by se nemuselo nic stridat, stacilo by aby monitor vysilal obraz polarizovany 0st pro leve a 90st pro prave oko .. ? tohle nejde ? proc ne .. ? :)To jde u projektorů (a tam se to běžne používá), u LCD je problém v tom, že polarizační fólie už součástí LCD je. Vyrobit obrazovku, kde by polovina obrazových bodů měla polarizaci jedním směrem a druhá opačným, by bylo celkem náročné.
Modelů se na trhu objeví vícero, například Sapphire jich uvedl pět a liší se typem a množstvím 64bitové paměti (DDR2, DDR2, 512 MB versus 1 GB)
Zajímalo by mě, jestli opravdu pro sledování 3D filmů (Avatar) doma je tak nutné mít 3D televizi,jak výrobce udává a nestačil by jen 3D blue-ray přehrávač,který umí komunikovat s polarizačními brýlemi přes nějaký už v něm vestavěný IR port?
Televizi jsem si koupil loni dost drahou LCD, 200Hz a Full HD, čili zobrazovací frekvence je dostačující na 3D efekt. Podle mě je televize pouze zobrazovací zařízení, které musí splňovat určité parametry. Hlavně musí být zajištěna komunikace neboli synchronizace s brýlema a obrazem.
Když si přečtu o 3D brýlých od Nvidia, tak tam se řeší jen připojení na pc,monitor s taktem 120Hz a také se tam píše o zmiňovaném IR portu, který je napojený na USB zásuvku pro komunikaci s brýlemi. Čili z toho je jasné, že není potřeba, aby brýle komunikovali přímo s monitorem nebo s jakým koli zobrazovacím zařízení, ale přímo se zdrojem čili s počítačem a grafickou kartou k tomu stvořenou, tedy v mém případě s blue ray přehrávačem.
Jde mi o to abych si mohl do budoucna pustit 3D film na televizi,kterou mám a nemusela se kupovat nová,ale stačil by jen 3D blue ray přehrávač? Podle mě by to fungovat mělo, ikdyž samozřejmě výrobci elektroniky budou tvrddit,že k tomu musí být i 3D televize. Snad mi někdo porozumí o co mi jde a poradí.