V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
V posledních letech je trh zavalen téměř identickými netbooky – téměř všechny mají některý Intel Atom, gigabajt paměti, integrovaný grafický čip od Intelu, WiFi, klasický notebookový pevný disk (nebo pomalé SSD zoufale nízké kapacity), desítipalcový displej s rozlišením 1024×600, s každou generací zlepšující se výdrž na baterie (kolem pěti hodin), plastové šasi všelijaké kvality, ořezanou klávesnici, drobný touchpad… a předinstalované MS Windows. Výjimka se však tu a tam najde. Například HP Mini 5101 – jeho design pochází z notebooků vyšší třídy (HP ProBook), přes konfigurátor HP se dá zakoupit se značně vylepšenými parametry a v neposlední řadě se dodává mimo jiné i s předinstalovaným SuSE Linux Enterprise Desktopem 11. A protože už je na trhu jeho nástupce s označením 5102, prodává se za velmi příznivou cenu (jen lehce překračující šest tisíc korun českých).
Tak jsem si tedy z obchodu přinesl krabici nevelkých rozměrů a dal se do rozbalování. Obsah není nikterak překvapivý – nechybí netbook samotný, samozřejmě s baterií a napájecím adaptérem… a také s nezbytným štosem různých brožurek, mezi nimiž se skrývá i DVD s obrazem předinstalovaného systému. To je ovšem trošku podivné vzhledem k tomu, že ani tento netbook nedisponuje optickou mechanikou.
Můj kousek má v podstatě výchozí konfiguraci:
Ovšem přes web HP si lze nakonfigurovat netbook do lepší podoby, jmenovitě jde o HD displej (rozlišení 1366×768), 2 GB RAM, SSD místo pevného disku, šestičlánkovou baterii, 3G modem a také MS Windows XP či 7.
HP Mini 5101 má rozměry 26×18×2,3 centimetru a váží zhruba jeden a čtvrt kilogramu. Velikostí je tedy někde na půl cesty mezi knihou formátu A5 a A4. Hmotnost by mohla být nižší, ale stále je docela příjemná. Konstrukce je velmi pevná, solidní.
Víko je téměř černé, s obligátním logem HP. Při tlaku se prohýbá jen minimálně. Mělo by být vyrobeno z hořčíkové slitiny – něco na tom bude, každopádně na něm zůstávají znát otisky rukou, ačkoliv není vyloženě lesklé. Zbytek těla je z velice příjemného, jakoby pogumovaného plastu. Na dolní straně jsou gumové nožičky, které naštěstí nevypadají, že by měly upadávat a následně se ztrácet.
Na dolní straně jistě zaujme kryt paměťového slotu – není upevněn ani jediným šroubkem, pouze západkou – dá se otevřít posuvníkem u baterie. Má to být proto, že jednou z nejčastějších věcí, které zákazníci dělali u dřívějších modelů, byla právě výměna paměťového modulu, přičemž slot nebyl právě nejdostupnější. Čtyřčlánková baterie hned vedle je zajištěna dvěma posuvníky a vůbec nevyčuhuje – šestičlánková baterie už z těla trčí, ale jen maličko. Užitečná drobnost je tlačítko na baterii, které na chvíli rozsvítí daný počet diod podle stavu nabití.
Na zadní straně není prakticky nic (jen baterie), ovšem zadní hrana víka je zkosená a navíc zrcadlící, takže pokud je netbook zapnutý, je zde vidět odraz podsvícení zapínacího/vypínacího tlačítka. Vlevo se připojuje napájecí adaptér, externí displej (přes D-SUB) a je zde mřížka větráku a dvojice USB portů. Vpředu se nacházejí reproduktory (ne docela špatné), dioda aktivity pevného disku a hardwarový přepínač zapínající/vypínající WiFi (plus příslušná dioda). Vpravo je nakonec ještě čtečka SDHC karet, dvakrát 3,5mm jack, USB port, ethernet a díra na zámek Kensington.
To hlavní přichází po otevření netbooku – matný displej s LED podsvícením a skvělá klávesnice ostrůvkového stylu. Kolem displeje je sice lesklá plocha, ale pro displej samotný to neplatí. Podsvícení je výborné, barvy také nejsou špatné, jenom pozorovací úhly by mohly být lepší – ve vertikálním směru se dramaticky mění kontrast, na horizontální ose se lehce mění barvy už kolem 45°. Nad displejem je dvoumegapixelová webkamera. Když je zapnutá, bliká dioda vedle ní. Jinak, víko je uchyceno na hořčíkových pantech. Nejsou příliš tuhé, ani volné, ačkoliv větší tuhost bych spíše uvítal. Takto ovšem lze netbook pohodlně otevřít jednou rukou, jeho uzavření mimochodem není jištěno ani západkou, ani magnetem. Víko nejde ani zdaleka otevřít do roviny s klávesnicí – maximálně asi 120°, což je podle mého docela škoda.
Klávesnice je, jak už bylo zmíněno, ostrůvkového stylu. To znamená, že jsou mezi klávesami mezery. Původně jsem se toho bál, ale je to výborně vyřešeno. Tlačítka mají vesměs 95 % běžné velikosti, díky pogumování na nich prsty nekloužou a stisk je velice jistý a přitom není ani příliš měkký, ani tuhý. Psát jde téměř úplně potichu. Jediný problém jsem měl s rozložením. Klávesy F1 až F12 je nutné mačkat v kombinaci s modifikátorem Fn, primární funkce té řady tlačítek je regulace hlasitosti a jasu apod. Nevím, co za omamné látky požil ten, kdo to vymyslel, ale naštěstí jde chování v BIOSu upravit na normální.
Delete je v pravém horním rohu, Insert vedle něj, ale na Home/End a Page Up/Down místo nezbylo, takže jsou k nalezení pod kombinací Fn a šipek. Šipky jsou zmenšené… A ještě jeden problém, tentokrát ovšem subjektivní – HP Mini 5101 se v našich končinách prodává s evropským rozvržením kláves, tedy s velkým backspacem a pravým shiftem, enterem tvaru obráceného ,L‘ a levým shiftem rozděleným na drobný shift a klávesu se zpětným lomítkem – levý shift je skutečně velmi malý a enter se mi zdá sice vysoký, ale také úzký.
Povrch mezi klávesami je sice lesklý, ale kolem klávesnice je ta velice příjemná, gumě podobná hmota. Touchpad je naopak lesklý a zůstávají na něm odpudivé otisky prstů. Alespoň tlačítka touchpadu jsou příjemná. Nad klávesnicí se nachází vypínací/zapínací tlačítko a dvojice multimediálních kláves pro spuštění webového prohlížeče a e-mailového klienta. Diody, které je podsvětlují, jsou, tak jako téměř všechny na tomto netbooku, světle modré či zelené (to víte, jeden z tuctu mužů je barvoslepý).
Se čtyřčlánkovou baterii HP Mini 5101 vydrží na jedno nabití pracovat asi dvě a půl hodiny, samozřejmě ale záleží na úrovni podsvícení displeje, využívání WiFi a také na zátěži. Intel Atom N280 není žádný zázrak (výkon má zhruba poloviční oproti Pentiu M s jádrem Dothan), 1GB paměť a integrovaná grafika Intel GMA 950 tomu právě nepomáhají, takže při používání akcelerovaného desktopu (Compiz) nebo OpenGL aplikací se spodní strana (a trošku i touchpad) docela zahřeje a větráček, který není zrovna tichý, se rozjede na plné otáčky. Na spotřebě se to také projeví… Krom toho pevný disk se 7200 otáčkami za minutu je sice poměrně rychlý (na poměry mezi notebooky a netbooky zvláště), ovšem také spotřebovává energii a pro vibrace nelze tento netbook používat dost dobře třeba v posteli na břiše – je to nesnesitelné.
Na většinu běžných úkonů HP Mini 5101 postačuje, ostatně u výkonově náročnějších věcí snad nikdo nečeká, že poběží skvěle právě na netbooku. Komplikace jsou dle očekávání s videem ve vyšším rozlišení (a ve Flashi) a vůbec s aplikacemi graficky náročnějšími – akcelerovaný desktop sice funguje plynule, ovšem roztáčí větráček; hry ve 3D (nebo více využívající OpenGL, třeba The Mana World) jsou na tom zdaleka ne optimálně.
Po prvním spuštění začne nabíhat SuSE Linux Enterprise Desktop 11, ale hned na začátku se na první pohled zasekne. Netřeba propadat panice, to se jen vytváří oddíly na pevném disku. Trvá to několik minut, pak naskočí klasické instalační prostředí YaSTu (známé z openSuSE). Vypadá trošku odpudivě, nejspíše to bude použitím rozlišení 800×600 na 1024×600 displeji. Po uživateli je požadován výběr lokalizace a preferovaného rozložení klávesnice. Pak si YaST chvíli něco chroupá pro sebe, až se zeptá na heslo pro superuživatele a nastavení běžných uživatelů. Bezpečnost hesel je ověřována vůči slovníku, což je určitě dobrý nápad.
Ony diskové oddíly jsou čtyři. 2GB odkládací prostor, 20 GB pro systém, lehce přes 120 GB pro domovské adresáře a jeden oddíl se zálohou obrazu systému ve výchozím stavu. Používá se ext3.
Po restartu už se normálně přes GRUB člověk dostane až do SLEDu. Boot trvá přibližně tři čtvrtě minuty, což není žádný zázrak. Vypnutí trvá zhruba poloviční dobu. Za těchto okolností se uspávání na disk docela vyplatí, protože trvá jen asi čtvrt minuty. Zbývá dodat, že uspávání do paměti funguje správně.
Hardware vůbec funguje ve výchozím stavu, včetně WiFi od Broadcomu. Narazil jsem jen na pár komplikací (což je o pár více, než by bylo žádoucí):
SLED používá opatchované jádro 2.6.27, GCC 4.3, glibc 2.9, libzypp 5.30.24, X.Org 7.4, GNOME 2.24 plné specialitek od Novellu a samozřejmě YaST. Z těch specialitek stojí za zmínku zvláštní menu nebo Mono na každém rohu (Banshee, F-Spot, Tomboy, Moonshine – WMV přehrávač). Softwaru je ve výchozím stavu vůbec docela dost – OpenOffice.org 3.0, Evolution, Firefox 3.0, Pidgin, Inkscape, balík her GNOME (včetně klíčového Solitaire – AisleRiot) a další, postrádám však GIMP a přehrávač videa (jistě, Banshee umí všechno, ale…). V repozitářích již je OpenOffice.org 3.2, Firefox 3.5.9, GIMP 2.6, KDE 4.1.3 atd. Jinak nechybí ani proprietární software (Adobe Acrobat Reader, Adobe Flash), ovšem s kodeky je to všelijak – MP3 fungují (díky Fluendu), ale například MPEG nikoliv. Archivy např. RAR jdou bez problému otevřít, ale třeba 7z ne. Zbývá dodat, že česká lokalizace je na velmi dobré úrovni.
Jediné přednastavené repozitáře jsou pro ovladače WiFi od Broadcomu. Jinak nic, žádné aktualizace od Novellu. Ty je nutné aktivovat přes (Konfigurace zákaznického centra a následně otevřený web Novellu, kde zadáte svůj e-mail a případně licenční číslo, které jste možná dostali k netbooku (pokud ne, měli byste mít přístup k aktualizacím pouze po omezenou dobu)). Jinak repozitáře nejsou příliš bohaté na software a přes openSUSE Build Service (software.opensuse.org/search) jsem téměř nic (komunitní balíčky) pro SLE 11 nenašel.
Vyzkoušel jsem ještě Ubuntu 10.04 (Netbook Edition). Stejný problém s webkamerou (asi hardwarová záležitost – jak bylo zmíněno, jiným lidem to funguje), ovšem čtečka paměťových karet funguje bez výhrad a ani s externím monitorem nedošlo na omezení, která se vyskytla v SLED 11. Proprietární ovladače WiFi od Broadcomu sice chybí, ale Ubuntu mi samo automaticky nabídlo jejich stažení a instalaci.
HP Mini 5101 je přinejmenším zajímavý netbook. Je výborně zpracován, má skvělou klávesnici a spoustu vychytávek typických pro zcela jinou část trhu. Na druhé straně toto znepříjemňují drobné překážky, jako je poměrně hlučný větráček a pevný disk, lesklý touchpad nebo omezené možnosti vyklopení displeje.
Předinstalovaný SLED ve výchozím stavu funguje a dokonce i obsahuje některý proprietární software, ale postrádám například nesvobodné video kodeky (pro domácího uživatele věc docela podstatná). Domnívám se, že ten, kdo nevyužije oficiální podporu, neocení stabilní prostředí a preferuje širší nabídku aktuálnějšího softwaru, raději sáhne po distribuci dle vlastního výběru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
za tu sumu mozem kupit slusny 12" tenky ntbook s ULV Core 2 (co je uz uplne ina kategoria ako 1 jadrovy netbook s Atomom :( )Ano, je. Dvanáctku už tak snadno nehodím do tašky a 12" displej a Core 2 asi budou žrát víc elektřiny.
V posledních letech je trh zavalen téměř identickými netbooky – téměř všechny mají některý Intel Atom, gigabajt paměti, integrovaný grafický čip od Intelu, WiFi, klasický notebookový pevný disk (nebo pomalé SSD zoufale nízké kapacity), desítipalcový displej s rozlišením 1024×600, s každou generací zlepšující se výdrž na baterie (kolem pěti hodin), plastové šasi všelijaké kvality, ořezanou klávesnici, drobný touchpad… a předinstalované MS Windows. Výjimka se však tu a tam najde.Řekl bych, že recenzovaný netbook až na ta Windows a možná šasi všechny podmínky splňuje… Výdrž má dokonce ještě o něco horší.
Jo, mám EEE 1005HA a nemůžu si ho vynachválit.
Taky (jako starší "íčka") se pomalu nabíjí?
Řekl bych, že recenzovaný netbook až na ta Windows a možná šasi všechny podmínky splňuje…
Však ano. Liší se právě OS, šasi (a klávesnicí). Když si projdeš novinky na Liliputing.com nebo Engadgetu, budeš i z tohoto unešený.
Výdrž má dokonce ještě o něco horší.
Čtyřčlánková baterie. Tříčlánková v mém bývalém netbooku (Acer Aspire One A110-Bw aka ZG5) dávala taky jednom asi dvě hodiny.
Taky (jako starší "íčka") se pomalu nabíjí?Definuj pomalu… Do baterky teče při spuštěném počítači nabíjecí proud kolem 2,3 A, takže se na 90 % nabije za něco přes dvě hodiny. Pak už to jde pomaleji (nižším proudem), posledních 10 % trvá tak hodinu.
Čtyřčlánková baterie. Tříčlánková v mém bývalém netbooku (Acer Aspire One A110-Bw aka ZG5) dávala taky jednom asi dvě hodiny.A jaký má ten netbook příkon? To EEE žere nějakých 7,5 W.
Definuj pomalu…
Trvá to dlouho.
A jaký má ten netbook příkon? To EEE žere nějakých 7,5 W.
Zkontroloval jsem kapacitu baterie. Ten acer měl 90 %, tohle jen 85 % (nechali si to dlouho na skladě, asi). Tím se částečně vysvětluje ta hrozná výdrž (přeci jen 25 Wh a 30 Wh je rozdíl). Spotřeba klasicky kolem 10 W (WiFi, nějaký ten jas, v tomhle je rychlý disk).
to jsi tomu pomohl :oDDefinuj pomalu…Trvá to dlouho.
ACPI and powertop predict between 7 and 14hours, depending on my workload and probably the phase of the moon.
MS Windows jsou hnus sama o sobě. Spotřeba horší než v mém momentálním UbuntuMám právě opačnou zkušenost. Fedora má na mém notebooku (HP 4710s) o půlku menší výdrž na baterku než Windows 7, něco mezi 2-3 hodinami, zatímco ve Windows 7 výdrž přesahuje výrobcem udávané 4 hodiny. Zkoušel jsem i na Ubuntu založený Linux Mint (ještě verzi 7) a tam byla výdrž mezi 3 a 4 hodinami - takže lepší než Fedora, ale horší než Windows. Windows 7 se navíc dá přepnout do "úsporného režimu" a to spotřebu ještě o něco sníží (snížení výkonu při běžném používání ani nepoznám).
Rozlišení má 1280x800 a graf kartu v čipu.
Snad 1366*768, ne? Pinetrail by bral... (*závist* ~o^)
...v sled 11 se mi nepovedlo rozchodit kodeky.
Taky? Repozitáře pro openSuSE tam cpát nechci a jinak by se asi musela stahovat RPM odkudsi... No, nic půjde tam dočasně Ubuntu, pak už Debian nebo Arch.
nevím přesně, ale myslím, ty jejich podmínky jsou stejné jak pro SLES i pro SLED. SLES bere podporu jen na svůj SW a ne na SW druhých stran. Ano Novell může říct, je to Vaše chyba, že jste si tam nasračkoval cokoliv co jste našel. Ale obyčejně se support snaží nějak v rámci možností pomoci.
Však to jsem myslel -- že podporují ten svůj software a pokud si tam člověk nafláká balíčky odjinud a rozbije si tím závislosti, těžko můžou pro tohle poskytovat podporu.
Nechme podporu podporou .. zeptám se jinak ... co takto MeeGo? pro tento HP? nezkoušel jste ten poslední build co byl uvolněn?
Už ho mám stažené, mj. i proto jsem si netbook pořizoval. Podle wiki by tohle HP mělo být podporováno (akorát to chce zvláštní postup pro WiFi). Ale bližší zkušenosti budou později.
Na 1024x600 displeji jsem měl příležitost pracovat asi týden a myslel jsem, že vyskočím z kůže.Netbook není od toho, abys na něm týden pracoval bez připojení pořádné klávesnice a monitoru…
Nastavit funkcni klavesy na obvykle chovani (tedy bez potreby mackat Fn pro pouziti klaves F1-F12) lze v BIOSu, alespon u HP 5102 to tak je.
U 5101 taky, v článku to je. Volba se jmenuje "Change Fn cosi" nebo tak nějak.
Uvazuji o vymene disku za pomalejsi. Vibrace rychleho disku jsou ponekud neprijemne, a myslim ze by se pomalejsi disk mohl pozitivne projevit i na vydrzi baterie.
Není nad SSD.
...rozhodoval jsem se zda Intel Atom N450 1.66 GHz nebo Intel Atom N270 1.6 GHz s Nvidia ION, no nakonec díky ceně známý šel do N450.
N450 je hlavně konečně 64-bitový.
...jen ta výdrž...
Na kterou baterii?
Pravý Fn je nutností a bez něho bych si žádný [SN]*book nepořídil.
Na starém VIAO PCG-Z600LEK ja klávesnice super pro prohlížení webu, nebo ji taky oceníte při psaní zdrojáků v nějakém IDE (levou rukou se můžete krmit, pít kafe, nebo se poškrábat na ... když čtete). Ted se objevila i u ASUS EEE Tablet PC T101MT (viz příloha).
Mě tedy jako linuxový univerzál nepříjde, v ubuntu a jeho odnožích (xubuntu, mint) se neuspí při zaklapnutí víka. Jediné distro kde jsem vše rozchodil je openSUSE. Pro amatéry jako jsem já si dovolím zveřejnit tento návod na instalaci openSUSE a rozchození wifiny.