Elektronický inkoust, Amazon Kindle a Linux

19. 3. 2010 | Robert Krátký | Recenze | 16453×

Čtečka elektronických knih Kindle od společnosti Amazon byla první produkt s tzv. elektronickým inkoustem, který se uchytil na širším trhu běžných uživatelů. V současnosti se dodává již druhá generace Kindle. Od podzimu 2009 navíc Amazon nabízí mezinárodní verzi Kindle, která je dobře použitelná i v ČR. Jak toto zařízení, které jako operační systém samo používá Linux, funguje a jak spolupracuje s Linuxem? A co je to ten elektronický inkoust?

Obsah

• Elektronický inkoust (E-Ink), elektronické knihy a linuxové čtečky
• Kindle
  • Zvenčí
  • Hardware
  • Linux v Kindlu
  • Ovládání systému
  • Podporované formáty, import
• Spolupráce s Linuxem
  • Mass storage
  • Calibre
• Závěr

Elektronický inkoust (E-Ink), elektronické knihy a linuxové čtečky

Ačkoliv elektronické knihy (často nazývané E-Books) nejsou žádnou novinkou, až donedávna bylo jejich používání nepohodlné a namáhavé na oči. Čtení dlouhého textu na počítači, PDA nebo jiném podobném zařízení je nepraktické. Elektronický inkoust/papír je však technologie, která nabízí v tomto směru mnohem lepší podmínky. V poslední době se objevilo několik výrobků, které pomocí e-inkoustu běžným spotřebitelům zpřístupňují elektronické knihy se všemi jejich výhodami.

Na rozdíl od LCD (displej z tekutých krystalů), které jsou v současnosti nejrozšířenějším druhem displejů používaných jako zobrazovací jednotky počítačů, mobilních telefonů apod., nepotřebuje elektronický papír pro udržení obrazu vynakládat žádnou energii. To je jedna ze dvou nejpodstatnějších vlastností této technologie. Nižší celková spotřeba energie dává zařízením spoléhajícím na elektronický papír delší životnost na baterie, což je pro reálné využití nezbytná podmínka. Druhá výhoda souvisí s kvalitou zobrazení a komfortem čtení. Elektronický papír totiž na pohled opravdu vypadá jako papír, včetně dobrého kontrastu v přímém světle, což je vlastnost, kterou LCD nemají.

E-inkoust je založen na fyzikálním fenoménu nazývaném elektroforéza. Zjednodušeně řečeno jde o využití pohybu částic s elektrickým nábojem v tekutém prostředí mezi dvěma vodivými deskami. Nejjednodušší druh elektroforetického displeje obsahuje částice oxidu titaničitého a zabarvený olej. Když deskami projde proud, částice se nahrnou k desce s opačným nábojem a uživatel spatří buď odrážené světlo od částic (bílá), nebo zabarvenou tekutinu (černá). Technologie je zatím rozumně použitelná pouze pro monochromatické displeje, i když se objevují zprávy, že barevné čtečky budou k dispozici už příští rok.

Vysoká modularita a přizpůsobitelnost pro embedded zařízení stojí za skutečností, že většina dnes nabízených elektroforézních čteček elektronických knih využívá Linux. Patří k nim například recenzovaný Amazon Kindle, což je roztomile nevzhledné zařízení, které se však vyznačuje výbornou kvalitou displeje a vysokorychlostní EVDO konektivitou. Dalším zástupcem je Readius od firmy Polymer Vision, který je zajímavý pružným displejem, takže z krabičky velikosti mobilního telefonu lze „vyrolovat“ displej s úhlopříčkou 5 palců. Obě čtečky jsou postaveny na linuxovém jádře verze 2.6.10.

Kindle

Druhá generace Kindlu přinesla kromě kosmetických změn krabičky také mnohá vylepšení softwaru (která jsou však po upgradu firmwaru dostupná i uživatelům první verze). Displej však žádného zlepšení nedošel (kromě většího počtu odstínů šedé), dokonce někteří uživatelé obou verzí tvrdí, že u první generace je displej kontrastnější. Každopádně i ten na Kindle 2 je dobře čitelný. Bohužel však Kindle 2 přišel o čtečku SD karet.

Zvenčí

Kindle se zatím dodává pouze ve sterilně bílém provedení. Placaté tělo je lehké a dobře se drží v ruce, takže pokud jej například zkombinujete s některým z nabízených obalů, opravdu budete moci chvílemi pozapomenout, že nečtete skutečnou papírovou knihu.

Ovládací prvky jsou rozmístěné po skoro celé ploše zařízení. Nejviditelnější je čudlíková QWERTY klávesnice, která alespoň mně připadá ukrutně neergonomická. Dá se však na ni zvyknout a při běžném používání není příliš potřeba, takže je to odpustitelné.

Pohyb po různých menu uživatelského rozhraní zajišťuje joystick podobný jako u některých mobilních telefonů. Opět žádná slast pro váš palec, ale funkci plní. Nakonec zmíním dlouhá tlačítka pro „obracení“ stránek. Ta jsou podél hran čtečky a na můj vkus je jejich stisk dost tuhý, ale asi je to lepší, než kdyby to šlo příliš lehce a pořád byste si omylem otáčeli stránky.

Hardware

Kindle používá procesor Freescale 532 MHz, ARM-11. Druhá verze má 2 GB interní flash paměti, šestipalcový displej s rozlišením 600x800 pixelů a 16 odstíny šedé. Kindle pro Amazon vyrábí (chvilka napětí) firma Foxconn a technologie elektronického inkoustu je od firmy E Ink.

Jak už jsem zmínil, Kindle 2 postrádá čtečku karet, takže více než ty dva gigabajty dat do něj nedostanete. Tato data je možné jednak kopírovat přes USB kabel (Kindle má konektor USB mini, který zároveň slouží pro dobíjení baterie) nebo přenášet bezdrátově. Kromě toho je možné ke Kindlu připojit sluchátka přes 3,5mm jack a k dispozici je i vestavěný chrastítkový reproduktor (pro mluvené slovo však dostačující).

Kindle na rozdíl od mnoha konkurenčních čteček nemá WiFi, takže je bezdrátový přenos omezen na EVDO/CDMA. Mezinárodní verze používají CDMA pro připojení k libovolné GSM síti. Jedná se jedno z největších lákadel mezinárodního Kindlu – ať už jste kdekoliv, stačí, aby tam byl signál pro mobil, a váš Kindle bude online. Zadarmo. Pořád. (Připojení lze pochopitelně vypnout a šetřit baterii.) Náklady na připojení jsou započteny již v jednorázové pořizovací ceně (a samozřejmě v cenách knih, které Amazon očekává, že budete z jejich obchodu kupovat).

Takto se Kindle hlásí v Linuxu:

Bus 001 Device 010: ID 1949:0002 Lab126

Linux v Kindlu

Amazon používá jádro 2.6.10 s různými modifikacemi, z nichž asi nejzajímavější je XIP (eXecution In Place). XIP umožňuje spouštění programů bez kopírování jejich textových částí do paměti (zůstává na flash), což pomáhá snižovat paměťovou náročnost. Jako souborový systém je používán SquashFS.

Amazon sice dostává podmínkám GPL a na svém webu zpřístupňuje zdrojové kódy modifikovaného jádra, které na Kindlech distribuuje, ale tím otevřenost a linuxovost hasne. Kindle je jinak zařízení velmi uzavřené, svázané DRM a obtížně hackovatelné. Už se sice podařilo získat na Kindlu přístup k root shellu, ale je k tomu potřeba netriviální vrtání v hardwaru.

Amazon se nechvalně proslavil incidentem při kterém zákazníkům na dálku z Kindlů smazal řádně zakoupený obsah. Shodou okolností se jednalo o knihu 1984 od George Orwella – ironie již nemohla být větší. Amazon tento krok vysvětloval tím, že byl upozorněn na nesrovnalosti v distribučním právu, a proto byl nucen elektronickou verzi knihy stáhnout z oběhu. A stáhl ji opravdu dokonale.

Následují ukázky výpisů adresářů z připojeného Kindlu.

robert@deb:/media/Kindle$ l
celkem 16
drwxr-xr-x 2 robert root 4096  1. led  1980 audible
drwxr-xr-x 4 robert root 4096 23. pro  2009 documents
drwxr-xr-x 2 robert root 4096  1. led  1980 music
drwxr-xr-x 4 robert root 4096 23. pro  2009 system

robert@deb:/media/Kindle$ l documents/
celkem 17160
-rwxr-xr-x 1 robert root 1082762 18. led  2007 (Book I) Harry Potter and the Sorcerer's Stone.pdf
-rwxr-xr-x 1 robert root  863007 18. led  2007 (Book II) Harry Potter and the Chamber of Secrets.pdf
-rwxr-xr-x 1 robert root 1374945 18. led  2007 (Book III) Harry Potter and the Prisoner of Azkaban.pdf
-rwxr-xr-x 1 robert root 1849819 18. led  2007 (Book IV) Harry Potter and the Goblet of Fire.pdf
-rwxr-xr-x 1 robert root 4062146 18. led  2007 (Book V) Harry Potter and the Order of the Phoenix.pdf
-rwxr-xr-x 1 robert root 1962505 18. led  2007 (Book VI) Harry Potter and the Half-Blood Prince.pdf
-rwxr-xr-x 1 robert root 5151886 23. čec  2007 (Book VII) Harry Potter and the Deathly Hallows.pdf
-rwxr-xr-x 1 robert root   75652 23. lis 20.01 From Dead to Worse Southern Vamp-asin_B0010SKUG0-type_EBSP-v_0.azw
-rwxr-xr-x 1 robert root     296 23. lis 20.30 From Dead to Worse Southern Vamp-asin_B0010SKUG0-type_EBSP-v_0.mbp
-rwxr-xr-x 1 robert root  839008 23. lis 20.38 Kindle s User s Guide 1st Ed-asin_B002KE45MI-type_EBOK-v_0.azw
-rwxr-xr-x 1 robert root     316 23. lis 20.46 Kindle s User s Guide 1st Ed-asin_B002KE45MI-type_EBOK-v_0.mbp
drwxr-xr-x 4 robert root    4096 20. pro 11.11 Lemony Snicket
-rwxr-xr-x 1 robert root   17413 23. pro  2009 screen_shot-573.gif
-rwxr-xr-x 1 robert root   13702 23. pro  2009 screen_shot-574.gif
-rwxr-xr-x 1 robert root   53853 23. pro  2009 screen_shot-575.gif
-rwxr-xr-x 1 robert root   29438 23. pro  2009 screen_shot-576.gif
-rwxr-xr-x 1 robert root   12293 23. pro  2009 screen_shot-577.gif
-rwxr-xr-x 1 robert root   21628 23. pro  2009 screen_shot-578.gif
-rwxr-xr-x 1 robert root   35276 23. pro  2009 screen_shot-579.gif
-rwxr-xr-x 1 robert root   32670 23. pro  2009 screen_shot-580.gif
-rwxr-xr-x 1 robert root    8115 23. pro  2009 screen_shot-581.gif
-rwxr-xr-x 1 robert root    8396 23. pro  2009 screen_shot-582.gif
drwxr-xr-x 3 robert root    4096 20. pro 11.10 Stieg Larsson
-rwxr-xr-x 1 robert root   11548 18. lis 23.17 Thank You Letter-asin_ThankYouLetter_A1F83G8C2ARO7P-type_PSNL-v_0.azw

A ukázka souboru s uživatelským nastavením.

robert@deb:/media/Kindle$ cat system/com.amazon.ebook.booklet.reader/reader.pref
#User preferences for Reader Booklet
#Wed Dec 23 13:42:40 GMT 2009
FONT_SIZE=21
DICTIONARY=The New Oxford American Dictionary
JUSTIFICATION=full
LAST_BOOK_READ=/mnt/us/documents/Lemony Snicket/The Wide Window_ Or, Disappearance\!/The Wide Window_ Or, Disappearance\! – Lemony Snicket_30.mobi

Ovládání systému

Kindle používá skutečně velmi primitivní a nešikovný způsob organizace knih či jakéhokoliv dalšího obsahu, který na něj nahrajete: žádný. Všechno je prostě naházeno do jakéhosi kořenového adresáře (v hierarchii souborového systému to samozřejmě kořen není – viz výše – ale uživateli grafického rozhraní se to tak jeví). Máte možnost dokumenty různě řadit a můžete také určit, že se v hlavním výpisu zobrazovat nebudou. Avšak žádné složky. Zvláště u knih na pokračování to citelně chybí.

Jednoduchý systém menu poskytuje přístup ke všem hlavním funkcím. Díky rootnutí systému vyšly najevo i klávesové zkratky, které v manuálu zmíněny nejsou. Kromě užitečných povelů (uložit screenshot, spustit slideshow apod.) Kindle ukrývá i legrácky typu easter egg – například hru Minesweeper (minolovka) nebo piškvorky.

V knihách je možné vyhledávat, ukládat záložky, připisovat poznámky a také používat výkladový slovník a slovník synonym. Jednotlivé stránky lze ukládat do textových souborů. Kindle si také u každé knihy pamatuje, na které stránce jste skončili. Zajímavá funkce je čtení textu. Kindle má software, který dokáže poměrně srozumitelně a zřetelně předčítat vaše e-knihy.

Systém také nabízí obyčejný prohlížeč webu. U mezinárodní verze je bohužel prohlížení webu omezeno jen na anglickou Wikipedii. K té však můžete mít, díky neustálému bezplatnému připojení, přístup kdykoliv a kdekoliv.

Podporované formáty, import

Kindle má bohužel dosti omezenou podporu formátů e-knih. Jako hlavní formát používá AZW, což je vlastně MOBI, ale s přidaným DRM. V AZW jsou distribuovány všechny knihy z Amazonu. Nekódovaný MOBI je také podporován, stejně jako TXT, PDF a obrázkové formáty PNG, JPEG, GIF a BMP. Sluší se dodat, že podpora PDF přibyla až s firmwarem verze 2.3, který je k dispozici od listopadu 2009.

Amazon poskytuje online službu pro konverzi různých formátů (včetně HTML a MS Word, ne však ODT). Funguje to tak, že dokument nahrajete na webu Amazonu a po konverzi vám je bezdrátově doručen přímo na Kindle (jakmile se příště připojíte k síti). Tato služba je však zpoplatněna (0,15 USD za MB). Chcete-li konverzi zadarmo, můžete si převedený dokument nechat poslat na e-mail.

První Kindle podporoval také přehráváníMP3, ale nová verze už umí pouze formát AAX (Audible Enhanced).

Spolupráce s Linuxem

Amazon distribuuje aplikaci pro Windows (lze spustit pod Wine), která umožňuje synchronizaci obsahu Kindlu a přístup k vaší knihovně na serverech Amazonu i z PC. V Linuxu máme ale také poměrně dostatečné možnosti pro práci s Kindlem.

Mass storage

Jednak lze samozřejmě Kindle připojit jako zařízení usb mass storage – neboli se tváří jako externí flash disk. V tomto režimu můžete procházet uživatelskou adresářovou strukturu a kopírovat soubory z/na Kindl. Hodí se to mimo jiné jako pojistka před manýry Velkého bratra Amazonu. Kdyby vám náhodou chtěl v budoucnu opět mazat pod rukama knihy bez vašeho vědomí, můžete mít aspoň zálohu.

Calibre

Šikovný a versatilní nástroj Calibre v mnohém vylepšuje uživatelskou zkušenost s Kindlem v Linuxu. Calibre podporuje i jiné elektronické čtečky než Kindle, ale obzvláště uživatelé Kindlu ocení bezešvou konverzi všech možných druhů e-knih do formátu, který Kindle dokáže přežvýkat (nutno podotknout, že se občas konverze nezdaří úplně bezchybně, ale ve většině případů jsem na problémy nenarazil).

Program (který pro své grafické rozhraní využívá knihovnu Qt) zároveň poslouží jako obrazovková čtečka a správce či knihovna e-knih. Svou čtečku můžete s jeho pomocí synchronizovat. Další skvělá funkce je stahování novinek z webu (a opět konverze do formátu, kterému čtečka rozumí). Tento proces lze i automatizovat. Amazon sice pro Kindle nabízí stahování novin jako placenou službu, ale s Calibre je to jednodušší a zadarmo.

Calibre navíc umí stahovat obaly knih ve vaší kolekci. Dobré je také to, že Calibre umožňuje provádění většiny úkonů dávkově, takže nemusíte klikat kvůli stejné činnosti zvlášť na každou knihu. Po prvním spuštění můžete využít průvodce, který vám kromě základního nastavení pomůže s konfigurací další užitečné funkce Calibre: Posílání dokumentů na Kindle e-mailem.

Tvůrci Calibre také připravili instruktážní videa, která vysvětlují používání jednotlivých funkcí programu. Tleskám, to se u open source projektů zas tak často nevidí.

Závěr

Amazon Kindle je v jistém smyslu průkopnické zařízení. Můžeme mu přičíst to, že se čtečky elektronických knih s e-inkoustem dostaly do povědomí milionů lidí. Doživotní bezplatné připojení k síti je také bezvadný koncept. Na druhou stranu je škoda, že je Kindle ochuzen o nativní podporu nejrozšířenějšího formátu EPUB. Přísné DRM, které Amazon uživatelům vnucuje, také body nepřidává. Naštěstí existuje Calibre, který uživatelům Linuxu výrazně rozšiřuje možnosti využití Kindlu.

       

Komentáře

[ra100]

Akosi som v článku nenašiel informácie o zobrazovaní znakov s diakritikou, čo je v našich končinách asi dosť dôležité. Ďalej by ma ceľkom zaujímalo, ako si reader poradí s kerningom u jednotlivých formátov a ako je to s prípadným importom vlastných fontov. Zvlášť by ma zaujímalo, ako si vie čítačka poradiť s formátom .pdf. Inak je to ceľkom zaujímavé zariadenie a dosť vážne uvažujem nad jeho kúpou.

[Robert Krátký]

Kindle nemá s diakritikou problém. Podpora PDF je IMHO dostatečná.

[ra100]

...pdf problem nema, lebo obsahuje v sebe fonty, ale pdf nieje pre reader zrovna idealny format. mna skor zaujimalo, ako sa to sprava s .txt v kodovani win1250, resp.utf-8... lebo vacsina knih sa v nasich koncinach distribuuje v .pdb formate a nevidim ako stastne riesenie konverziu pdb ->pdf. Druha vec je velkost suboru. Po konverzii 200kb suboru v .pdb na pdf dostanes priblizne niekolko Mb subor. Pri nemoznosti rozsirit vnutornu pamat kindla by to mohlo byt problematicke... a to nehovorim o casovej narocnosti pri konverzii dokumentov.

[Robert Krátký]

Napsal jsem, že Kindle nemá s diakritikou problém. Samozřejmě jsem tím myslel i textové soubory a formáty e-knih.

To o podpoře PDF byla nová, samostatná věta.

[naxalite]

Ja osobne nemam Kindle, ale SONY PRS-505.

Konverzi delam jednoduse: otevrit PDF/PDB/cokoliv + ctrl_a + ctrl_c + otevrit libovolny textovy editor + ctrl_v + ulozit jako utf dokument + import do calibre (v mem pripade + konverze v calibre do sonackeho formatu).

Urcite by to slo i zautomatizovat, ale tohle zabere 2 minuty max a cteni trva tri dny :) Takze spokojenost. Fonty atd samo funguji

[Petr Tomášek]

A co jiná písma, jako je azbuka, arabština, hebrejština, syrština, etiopština, řečtina? Bez toho je naprosto k ničemu

[macet]

novy web o kindle se spoustou infa www.kindle.ic.cz

[iji]

Pekny clanek o technolii, se kterou jsem se jeste osobne nesetkal. Mozna uz nastal cas. Ma nekdo osobni zkusenost s nejakou jinou cteckou?

[naxalite]

Ahoj.

Ja mam sony prs-505 (recenzi jsem udelal na www.elektronickeknizky.cz - tak klidne mrkni)

Ve zkratce: poridit ano/ne. Pro mne jednoznacne ANO.

Vyhody: + luxusni cteni (kdyz ted nekdo neco napise o pda, tak se jen smeju) + super vydrz (3-4 knihy na jedno nabiti) + konkretne sony - kovove telo + kapacita = nechutne velka knihovna stale s sebou

Nevyhody - technicka literatura a obrazky - idealne se cte pouze klasicka beletrie - nenapada me nic

VYHODA (musim to napsat jeste jednou) Jelikoz jde o zarizeni pro cteni, tak znovu uvadim vyhodu: krasne se na tom cte. Nejlip ze vsech mobilnich elektronickych zarizeni - je to podobne knizce tistene na recyklovanem papiru, svetlo tomu nevadi, vetsi uhel pohledu spis zlepsuje citelnost, nez zhorsuje.

Cena je sice malicko vyssi, ale me se nakup ctecty (8 tisic kocourkovskych korun) vratila za dva mesice jen v prectenych knihach

[kralyk z abclinuxu]

Já teda osobně čtu už pár let na PSP, což není čtečka úplně ideální (malý - 4.3" displej), ale nechce se mi kupovat další kus HW. Ale celkem spokojenost.

Musím ovšem říct, že preferuju zásadně opačné barvy, čili bílou na černé.
Ono se to na první pohled zdá nelogické (kniha je přece taky bílo-černá, ne opačně), ale když si to pak člověk v praxi zkusí, mnohdy zjistí, že černo-bílé rozložení je na oči mnohem příjemnější. Alespoň taká je moje zkušenost. Ovšem to se samozřejmě týká LCD, jak by na tom byl tenhle displej, těžko řící...

Je možné nastavit černo-bílé zobrazení?
A jak je to s podsvícením? Na psp mi právě vždycky vyhovovalo, že má dost jemně nastavitelné podsvícení, takže může člověk číst jak na ostrém slunci tak i v úplné temnotě...
Pro mě a moji insomnii je možnost číst si potmě (např. v místnosti, kde spí další člověčka/lidé) zásadní vlastnost čtečky

[Solitary]

Taky nevim proc je tolik zatracovano cteni z PDA a podobnych zarizeni. Sam jsem cetl knizky z Tungstena T5, ktery ma displej na svoje pomery dostatecne veliky. Taktez jsem pouzival bile pismo na cernem podkladu a ani cteni za uplne tmy tedy nebyl problem, protoze mi displej nesvitil plnou palbou svetlo do ksichtu.

[Robo]

+1, tiez si myslim, ze to je typicky FUD, citanie na PDA mi vobec nevadi a oci nenamaha (takisto sedim denne 8 a viac hodin za pocitacom v praci); jas si moze clovek nastavit, aky chce, LCD displaye su dnes uz velmi kvalitne; skor si myslim, ze si clovek pokazi oci pri taakychto e-ink citackach, pretoze musi mat na citanie velmi dobre osvetlenie, inak si znici zrak

[petr_p]

Zkažení si zraku špatným osvětlením je nepravdivá pověra. Přímo z nedostatku světla se zrak nekazí.

Celý problém je jen v tom, že člověk má tendenci kompenzovat nedostatek světla přiblížením textu k oku, což má především zatěžuje svaly a páteř, jejichž dlouhodobým jednostranným použitím dochází k změnám. To se pak týká i okohybných svalů, kdy se obě oči stáčí k sobě, aby žlutá skvrna zachycovala tentýž obraz.

[Robo]

Zkažení si zraku špatným osvětlením je nepravdivá pověra. Přímo z nedostatku světla se zrak nekazí.

na jednej strane tvrdite, ze je to povera, na strane druhej tuto poveru potvrdzujete

[petr_p]

Nikoliv. Nekazí se zrak, ale pohybový aparát. A vědomým jednáním lze takovým poruchám předejít. Tudíž implikace málo světla ⇒ zkažené oči neplatí.

[Robo]

omyl, nekazi sa len pohybovy aparat, dochadza aj priamo k deformaciam v oku, co vedie k zhorseniu zraku; nedostatocna vzdialenost pri citani je dnes jednou z hlavnych pricin vzniku kratkozrakosti (viac ako geneticke faktory)

[Lol Phirae]

To mi pripomina, jak psal Feynman ve sve knizce, ze byl u nejakych atomovych testu, vsichni si nasadili cerne bryle (aby se jim neposkodil zrak) a videli velke kulove, jen on to videl, protoze usoudil, ze poskozeni zraku nadbytkem svetla je pitomost a proti radiaci mu ty bryle stejne nepomuzou.

[Lord]

Vyprávěj to těm lidem s vypálenou sítnicí (vidí šedé fleky místo obrazu), kteří dlouho čuměli do slunce či do jiného zdroje světla.

[Lol Phirae]

Ano, to je dalsi chybna uvaha. Vypalena sitnice totiz neni dusledkem nadbytku svetla, ale dusledkem poskozeni nadbytkem tepla.

[trekker.dk]

A v copak se mění světlo, když dopadne na sítnici?

[Lol Phirae]

Chlape, vzhledem k tomu, ze dotycny dostal Nobelovu cenu za fyziku, zabyval se molekularni biologii a o slepecke holi nechodil ani v pozdnim veku, tak bych rekl, ze jeho uvaha byla v danem pripade spravna - narozdil od te tvoji. Dal se v tom nehodlam vrtat.

[trekker.dk]

Chlape, vzhledem k tomu, že nepolemizuju s výrokem pana Feynmana, ale s tvým, tak osobní úspěchy a zrak pana Feynmana nech stranu

[Lol Phirae]

Ech... Cela debata je o Feynmanove vyroku (parafrazovano, fakt nebudu tu knizku ted hledat - Intenzivni svetlo zrak nikdy neposkodi). Povsimni si, ze rec je o svetle, nikoliv o tom, ze si popalim sitnici.

[trekker.dk]

Ta část debaty od mého příspěvku dále je o tom, že intenzivní světlo se při dopadu na sítnici změní na teplo a to ji již poškodit může. Že se Feynman nikdy nepodíval do dostatečně intenzivního světla, aby mu to vypálilo oči, je vedlejší.

[Lol Phirae]

Že se Feynman nikdy nepodíval do dostatečně intenzivního světla, aby mu to vypálilo oči, je vedlejší.

Pravda, atomovy vybuch, to je jako zdroj svetla uplna prkotina... Co tam mas ty za smrtici zdroj svetla? Halogenovy svetlomet?

[Jakub Lucký]

slunce z druhé strany lupy než je oko? hvězdářské ukazovátko?

[trekker.dk]

Pravda, atomovy vybuch, to je jako zdroj svetla uplna prkotina...

Vzhledem ke vzdálenosti od toho výbuchu ano, intenzita takového světla je opravdu prkotina.

[Marvin]

Je to z povídky Los Alamos from Below :). Knížku mám po ruce, tak sem otisknu inkriminovaný odstavec:

...

They gave out dark glasses that you could watch it with. Dark glasses! Twenty miles away, you couldn't see a damn thing through dark glasses. So I figured the only thing that could really hurt your eyes (bright light can never hurt your eyes) is ultraviolet light. I got behind a truck windshield, because the ultraviolet can't go through glass, so that would be safe, and so I could see the damn thing.

Time comes, and this tremendous flash out there is so bright that I duck, and I see this purple splotch on the floor of the truck. I said, "That's not it. That's an after-image." So I look back up, and I see this white light changing into yellow and then into orange. Clouds form and disappear again - from the compression and expansion of the shock wave.

...

[Lol Phirae]

To je presne ono. Jinak, cesky totez v knizce tusim To snad nemyslite vazne, pane Feynmane.

[Raduz]

Ale pořád s tim FUDem...to je tak blbá a zneužíváná zkratka, že už dávno ztratila jakýkoliv význam. Nikdo už neví, co přesně znamená, a proto ji můžeme statečně použít na každý názor, který se liší od našeho. (Pro pořádek - tohle prosím není osobní útok proti Robovi, ale jen takové obecné bručení člověka, který už viděl destrukci a degradaci příliš mnoha slov a termínů)

Když o A řeknu že je lepší než B, tak to neznamená, že zatracuju B a tvrdím, že by ho nikdo neměl používat. Jen říkám, že A je lepší než B. Tečka. Pokud si někdo nemyslí že A je lepší než B, nebo nechce do A z jakýchkoliv důvodů investovat a B mu vyhovuje, then more power to you. Já jsem z PDA četl asi pět let, pak jsem přešel na e-ink čtečku, a jsem přesvědčen, že jsem udělal dobře, protože komfort četby pro mě šel výrazně nahoru.

Řeči o světle a zkažených očích jsou jen snaha najít argument tam kde žádný není. Na normální knížku taky potřebuješ dobré osvětlení - znemamená to, že jde o špatnou technologii,a všichni by měli nakoupit na čtení svítící PDA?

[Robo]

FUD som pouzil v tom pravom slova zmysle Naozaj to vidim ako FUD, ked ludia pouzivaju argument na zakupenie e-ink citacky, ze na LCD displayi sa zle cita a cloveka z toho budu bolet oci a pod. Ja som nikdy s LCD nemal ziaden problem, zrak mam dobry a na LCD cumim denne 8 a viac hodin. Takze tie vyroky o citani na LCD displayi povazujem skutocne za sirenie FUD (fear, uncertainty, doubt) zo strany vyrobcov citaciek, ci inych, co sa snazia ludi presvedcit ich vyhodach. Pre mna ma citacka prilis prilis vela nevyhod: ako som uz pisal hore, musi mat clovek pri citani dobre osvetlenie; pomaly sa otacaju stranky; ziadne farby (iba odtiene sedej) ... pre mna ma citanie na PDA/Tablet PC jednoznacne vyssi komfort. Ale tvoj nazor respektujem.

[Robert Krátký]

Je neoddiskutovatelný fakt, že čtení na LCD představuje pro oči větší zátěž než čtení e-inku. Že zrovna tobě LCD nečiní problémy, to neznamená, že by to nebyla pravda.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Neoddiskutovatelny fakt? IMHO spis povera, pretrvavajici z dob CRT monitoru. Nebo vis o nejakych empirickych studiich, ktere by to dokazovaly? Nebo aspon racionalni zduvodneni, proc by tomu tak melo byt?

[petr_p]

Obecně bliká zářivkové podsvícení. To samozřejmě není použito v malých přenosných zařízení. I tam je ale otázka, jaký vliv na psychiku má duchovité LCD nebo zpožděním rozmazaná animace (pohyb kurzoru, posun stránky).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ano, blikajici zarivkove podsvetleni muze byt problem. Ale ten je stejny i kdyz nekdo cte knihu pri zarivkovem osvetleni.

Doufam, ze v tomhhle bude trochu zlepseni u displeju s LED podsvicenim (kde by melo byt mozne regulovat jas i jinak nez pomoci volby stridy).

má duchovité LCD nebo zpožděním rozmazaná animace

No, mam na mysli normalni funkcni LCD, ne rozbite. Pri pouziti VGA kabelu na nekterych LCD velmi slabou duchovitost pozoruji, predpokladejme tedy LCD pripojene pres DVI kabel.

Animace staci nepouzivat.

[petr_p]

Duchy jsem nemyslel přeslechy ve vstupním kabelu, ale prostě nerovnoměrný jas jednotlivých pixelů, všelijaké prosvítání mezi pixely a nerovná hranice řady pixelů. A to celé umocněné tím, že stačí mírně změnit úhel pohledu a barvy se přesypou, jako když vítr honí písek.

Animací jsem nemyslel zbytečnou šarádu, ale třeba takovou běžnou věc jako posun řádků textu (například rolování textu v terminálu). Na LCD se text rozmázne a ještě chvíli po zastavení je nečitelný.

Věřím, že technika jde dopředu, a tyto problémy se zmenšují nebo alespoň úspěšně maskují. Jenže je zde stále propastný cenový rozdíl mezi malým kvalitním displejem (telefon) a velkým panelem (čtečka knih, běžný monitor).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

ale prostě nerovnoměrný jas jednotlivých pixelů

Urcite rovnomernejsi nez jas ne zcela rovneho papiru.

všelijaké prosvítání mezi pixely a nerovná hranice řady pixelů

Nic takoveho nepozoruji.

ale třeba takovou běžnou věc jako posun řádků textu. (Na LCD se text rozmázne a ještě chvíli po zastavení je nečitelný.

Ktere terminaly neco takoveho delaji? Vsechny me zname posouvaji text skokove (takze tam ten problem odpada).

[Raduz]

Nebo aspon racionalni zduvodneni, proc by tomu tak melo byt?

Dlouhodobé hledění přímo do světelného zdroje vs. světelný zdroj mimo zorný úhel? Je to dost racionální?

[Robo]

s tym svetelnym zdrojom to je nezmysel (dolezita moze byt len intenzita svetla, ktora dopada na sietnicu oka, je jedno ci priamo zo zdroja svetla alebo odrazom z nejakeho ineho objektu); na LCD si mozes nastavit roznu svetelnost aka ti vyhovuje, takze tento argument neberiem a skor sa pripajam k tomu, ze citanie papierovych knih alebo e-inku (pri nespravnom osvetleni) ti poskodi zrak skorej
co sa tyka ostatnych charakteristik, tak dolezite su este kontrast a rozlisenie (dpi). Suhlasim s tym, ze v oboch tychto veciach ma e-ink navrch, ale dnesne displaye (nie PDA stare 5 a viac rokov) maju tieto charakteristiky velmi dobre (vysoky kontrast alebo vysoke dpi). Realne malo ludi cita knihy niekolko hodin denne, aby pocitilo rozdiel a vsetky tie reci od typkov, co kedysi citali knihy na starych PDAckach so smejdovymi dipslaymi s malymi hranatymi pismenkami, o tom, ze z citania na LCD bolia oci neberiem ako argument

[Robert Krátký]

dolezita moze byt len intenzita svetla, ktora dopada na sietnicu oka, je jedno ci priamo zo zdroja svetla alebo odrazom z nejakeho ineho objektu

Vzhledem k tomu, že u LCD se díváš přímo do světla... Prostě za ideálních podmínek pro oba způsoby (správné nastavení jasu u LCD a správné okolní světlo u normálního papíru/e-inku) je LCD náročnější na oči. Nevím, proč máte stále snahu to zpochybňovat. Máš snad pocit, že je pro oči zdravější koukat na vyzařující displej než na obyč. papír?

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Vzhledem k tomu, že u LCD se díváš přímo do světla...

Viz muj argument o kousek vyse.

Nevím, proč máte stále snahu to zpochybňovat. Máš snad pocit, že je pro oči zdravější koukat na vyzařující displej než na obyč. papír?

Protoze me takove tvrzeni:

1) nedava rozumny smysl (v obou pripadech jde o svetlo o podobne intenzite, oko ostri na podobnou vzdalenost)

2) neodpovida me osobni zkusenosti (sam jsem precetl znacne mnozstvi knih na papiru i na LCD a zadne rozdily nepozoruji)

3) nevidel jsem vedecky podlozenou argumentaci, ktera by to potvrzovala.

To jsou snad dost padne duvody, aby to clovek povazoval za famu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Viz muj argument o kousek vyse.

Tak teda nize: http://www.abclinuxu.cz/clanky/elektronicky-inkoust-amazon-kindle-a-linux/diskuse#96

[kralyk z abclinuxu]

Prostě za ideálních podmínek pro oba způsoby (správné nastavení jasu u LCD a správné okolní světlo u normálního papíru/e-inku) je LCD náročnější na oči. Nevím, proč máte stále snahu to zpochybňovat. Máš snad pocit, že je pro oči zdravější koukat na vyzařující displej než na obyč. papír?

Pokud na papír dopadá světlo, papír to světlo odráží a stává se tak sám zdrojem světla.

Čímž nechci říct, že LCD je pro oči stejně zdravé jako papír, jen říkám, že to určitě není tím, že u LCD člověk kouká "přímo do světla" protože to u papíru platí taky.

[petr_p]

Rozdíl pro oči ve světle není řádný (až na polarizaci světla, ale to oči stejně neregistrují). No možná bude rozdíl ve spojitosti spektra, což u lidí s posunutým barevným viděním může vyvolat pocit barevné rozladěnosti.

Problém ale je, že LCD, které by mělo intenzitu bílé barvy stejnou jako rozptýlené světlo odražené od „bílého“ papíru a zároveň mělo čitelný kontrast pixelů digitálního „papíru“ a „písma“, neexistuje. Buďto musíte přepálit jas, nebo detektivním způsobem pátrat po textu kvůli malému kontrastu. S tím s vámi souhlasím.

Předně to zatěžuje psychiku, protože musíte usilovně sledovat řádek, a pak taky více kroutíte očima/hlavou a nemůžete přehlédnout více textu najednou, protože méně kontrastní text lze vnímat jen menším prostorem žluté skvrny.

[Raduz]

a vsetky tie reci od typkov, co kedysi citali knihy na starych PDAckach so smejdovymi dipslaymi s malymi hranatymi pismenkami, o tom, ze z citania na LCD bolia oci neberiem ako argument

Ach jo. No dobře. Ty máš zkušenosti jen s LCD a víš jak to je. Já mám zkušenosti jak s LCD, tak s e-inkem, a taky vím jak to je. Oba víme. To je dobrý, ne? Tak to tak necháme.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Dlouhodobé hledění přímo do světelného zdroje vs. světelný zdroj mimo zorný úhel?

V cem by mel byt pro oko rozdil, pokud clovek kouka do svetelneho zdroje nebo na odrazene svetlo ze sveteleneho zdroje, za predpokladu, ze ten svetelny zdroj v prvnim pripade bude mit srovnatelnou intenzitu a rovnomernost jako odrazene svetlo v druhem pripade?

[Robert Krátký]

za predpokladu, ze ten svetelny zdroj v prvnim pripade bude mit srovnatelnou intenzitu a rovnomernost jako odrazene svetlo v druhem pripade?

Má-li být LCD stejně dobře čitelné jako papír, tak ta intenzita bude vyšší.

[Raduz]

Jak jsem napsal, dost dlouho jsem četl z PDA, teď čtu z e-inkové čtečky, takže můžu srovnávat. Z PDA mě oči nikdy nebolely, pocit únavy při četbě rozsvíceného displeje ve tmě jsem ale míval. Nejspíš ho máš taky, jen si to neuvědomuješ, protože sis zvyknul a považuješ to za normální stav. My lidi od počítačů, co čumíme do monitoru celé dny si zvykneme rychle Což nemění nic na faktu, že z e-inkové čtečky se prostě čte líp. Což je názor podložený dlouhodobými zkušenostmi s oběma technologiemi. Máš tu zkušenost i ty? S celými dlouhými knížkami, ne jen pár stránek "na zkoušku"?(to není výpad, jen zcela zdvořilá otázka)

Jinak ke světlu už jsem se vyjádřil, absence barev mně osobně nevadí, protože elektronicky čtu téměř výhradně beletrii (ale chápu že někdo čte texty s obrázky) a pomalé otáčení stránek je nesmyslný argument. Jak už jsem napsal v nějaké jiné diskuzi o čtečkách - jak to řešíš u normálních papírových knížek? Otočení e-inkové stránky rozhodně netrvá déle, než otočení klasické stránky papírové.

O faktu, že e-inkovou čtečku můžu nosit čtrnáct dní v tašce, a celou tu dobu ani nevzdechnu po nějakém dobíjení ani nemluvím. Ač se to nezdá, dělá to hodně.

[Robo]

mna kedysi blievali oci z citania papierovych knih (pravdepodobne vzdy kvoli nie optimalnemu osvetleniu); s e-inkom dlhodobe skusenosti nemam, ale predpokladam, ze to bude rovnake ako pri klasickych papierovych knihach;
k tomu dobijaniu by som mohol uviest milion dalsich vyhod LCD Tabletov: cena, dotykovy display (citacky s dotykovym displayom stracaju vyhody vysokeho kontrastu e-inku), multifunkcnost ... ale to je uz mimo temu

[Robo]

Řeči o světle a zkažených očích jsou jen snaha najít argument tam kde žádný není. Na normální knížku taky potřebuješ dobré osvětlení - znemamená to, že jde o špatnou technologii,a všichni by měli nakoupit na čtení svítící PDA?

Ano, myslel som to presne tak, citanie na PDA/Tablet PC ma pre mna daleko vyssi komfort ako citanie klasickej knihy a e-inkova napodobenina je IMHO skor krok spet. Ako som pisal vyssie, dnes su LCD displaye velmi kvalitne a s vysokym rozlisenim. Ale nikomu neberiem jeho nazor.

[multi]

Protoze PDA je pocitac, a na pocitaci se moc pohodlne necte. Ale kdyby ty lidi vyzkouseli nejake mensi zarizeni co padne do ruky, tak by to prestali tolik zatracovat.

[Solitary]

Nechapu jak to myslis... narazis na neinformovanost lidi o tom co je PDA? To PDA samozrejme do ruky padlo jako ulite, lepe jak tyhle obri ctecky, ba dokonce i lepe jak kniha, nemusis totiz resit jak ji drzet, aby se ti nezavrela nebo se ti neotaceli stranky, jak lezet na boku abys mohl zrovna cist tu danou stranku apod.

[to]

A jakou má ten Tungsten výdrž baterie? Já měl T3 a víc jak 3 hodiny jsem z něj nedostal. Když člověk vezme v úvahu, že to byl primárně pracovní pomocník a teprvá pak čtečka knih, tak si myslím, že se vyplatí si koupit samostatnou čtečku. Já si koupil Sony PRS300 a výdrž baterie je obrovská.

[Solitary]

Kupoval jsem ho pouzity z Aukra pred asi 3 lety (nedavno mi bohuzel natvrdo zatuhl (bila smrt) a kdyz jsem ho rozebiral, abych odpojil baterii tak jsem ji asi omylem odjebal - byla tam totiz dost nesikovne nalepena na kryt a nebyla v pevnem pouzdre) a vydrzel dostatecne dlouho, urcite vice jak 3hodiny. Vim, ze jsem muziku z nej poslouchal o dost vic jak 3hodiny... stihl jsem totiz prehrat mnoho alb. Presny cas ti ale opravdu nepovim, co vsak muzu rict je, ze mi vydrz baterie nikdy necinila problemy (a to ani po tech 2letech co jsem ho mel - na jedne baterii, puvodni z Aukra)

[naxalite]

Nejdriv si e-ink zkuste. Nebudete uz chtit nic jineho.

[petr_p]

Zásadní rozdíl je ve světle. LCD jsou buď podsvícené (tam chápu bílou na černé, i když černá nikdy není černá) nebo světlo prochází tam a zpět přes polarizační filtr, opticky aktivní displej, odraznou plochu a zase zpět (tolik průchodů dělá zobrazení duchovitě průsvitným a nerovnoměrným kvůli interferenci).

Jenže „elektronický inkoust“ funguje prakticky jako skutečný inkoust. Světlo pouze projde vnější fólií a pak se rovnou odráží od tmavé nebo světlé skvrny. Takže to vypadá, jako když koukáte na papír zalitý ve fólii. Především se ale nekoná žádné podsvícení, takže světelný tok obrazovky je přímo odvozen od okolního osvětlení. Pak také závisí na poměru bílých a černých pixelů. Takže při bílé na černé byste pro stejný světelný tok (jako u černé na bílé) musel více svítit, což je dost nepraktické.

[Marián Kyral]

Stahuji metadata pro 10 knihu(y)

Uáááááá.

[franta]

Ja mam od februara doma kindle dx a co sa tyka podpory pdf, tak ta je uboha. Nemoznost zoomu, ukladania pomenovanych bookmarkov a poznamok. Absolutne nevhodny sposob akym kindle zobrazuje obsah. Toto zariadenie sa so akademicnej sfery, pre ktoru je urcene urcite nehodi.

Co sa tyka calibre, tak konverzia knih do mobi nezachova formatovanie knihy, dokonca ani jednoduche ukazky zdrojoveho kodu v knihe nie su formatovane spravne (overene na asi 5tich knihach vo formate chm). Dalsi problem je pomale iterovanie stranok, ktore trva > 2s, takze prelistovat 20 stran je doslova utrpenie. Dalej, aj v pripade kindlu dx je citanie 2 stlpcovych clankov nepohodlne vdaka malemu displeju.

No na druhej strane epapier a fenomenalna vydrz a stym spojeny komfort pri citani v porovnani s LCD tieto nedostatky v rozumnej miere eliminuje, takze kazdemu zaujemcovi odporucam.

[Marián Kyral]

No nevím, ten design se mi moc nelíbí, taky ta provázanost s Amazonem a možnost mi kdykoli cokoli smazat. To raději ne. Spíše pošilhávám po Sony PRS-600CZ, ale ta cena

[franta]

Zmazat/zablokovat vam mozu akurad tak tie awz knihy co si od nich kupite. Ale 99.9% obsahu budu aj tak pdf, takze toto nikoho netrapi, problem je ze aj tych 9.7 palcov co ma kdx je malo a to si ani nechcem predstavovat 6 palcov, to sa naozaj hodi len na citanie beletrie alebo heryho fotra ako v pripade autora clanku :) (nic proti).

[Marián Kyral]

No na technickou literaturu to asi nebude. Ale to moc nepotřebuji. Nedávno jsem četl jednu knihu na Nokia E51 (Tipuji tak 1"). Ze začátku sice trochu problém, ale pak jsem si zvykl. Takže 6" už je luxus. A zase čím více palců, tím hůře se to bude přenášet. Ono taky hodně záleží rozlišení displeje.

[belisarivs]

99.9% obsahu budu aj tak pdf

[naxalite]

O te jsem taky premyslel, ale nakonec vyhrala 505tka. Dotykac neuziju a diky te dotykove vrstve ma ctecka hrosi kontrast. Mrkni nekde na youtube videa s testama je to tam krasne videt. A vyvaroval bych se 5" verzi. Tech 6" je opravdu rozumne minimum.

[qwertzuiop]

> v mnohém vylepšuje uživatelskou zkušenost s Kindlem v Linuxu

Hmm, po "hlavě s přednáškami" zde máme další vynikající češtin.

[alium]

myslím, že čtení elktronických knih si asi nikdy nezvyknu

kniha je kniha a má své kouzlo

[zoul]

Takhle to myslím bere většina lidí (včetně mě). Pointa je v tom, že čteme fůru textů, které bychom v papírové podobě vůbec nemuseli mít – návody, manuály, technické knihy, korektury a tak dále. Osobně bych si určitě nechal pár knih papírových, ale jistě dobrou polovinu textů, které dnes mám doma, bych měl radši elektronicky. Ušetřil bych planetu (a trochu místa v knihovně).

A pak jsou tu ještě knihy typu Neuromancer. Toho jsem kdysi přečetl na bitmapových písmenkách starého Palma a od té doby už vím, že některé knihy se elektronickým vydáním teprve dostanou do svého přirozeného živlu :)

[naxalite]

Mel jsem ten samy nazor, ale uz jsem si ho stacil upravit.

Krasna, nova (stara), vonici kniha je opravdu zazitek a porad tu budou kousky, ktere v klasicke podobe musim mit. Nezridka jsou v nadherne kuzi, s krasnymi obrazky atd atd.

Corpus Thomisticum, Malleus Maleficarum a dalsi skvosty bych za scan nevymenil :)

Ale kam doprcic s tou beletrii, manualy atd? Mam jednu mistnost zarizenou ciste jen jako knihovnu a citarnu, ale dalsi mistnost uz obetovat vazne nemuzu :(

Nakonec nektere kousky sbiram a opecovavam a zbytek (prumerna literatura) proste jen hromadim a konzumuju v elektronicke ctecce.

[Lukáš Zapletal]

Pěkný článek. Doporučil bych zvážit také Foxit eSlick, který je s Linuxem bezproblémový. Linux je dokonce na něm, ale pokud vím, tak se to zatím flashnout nedá (musel by to člověk vymyslet sám). U nás se ale neprodává - nutno objednat.

[reilly]

Ano, take jsem naletel na tu Vasi recenzi na Linuxepresu a objednal si to u Foxitu. Za prve - slo to z Ciny, takze mi na to celnici naparili clo a DPH za dva litry (presne 1903,-Kc), takze jsem se okamzite dostal na uplne debilni cenu a za druhe Foxit to s temi updaty neprehani, slibovana podpora prc a dalsich formatu je vice nez diskutabilni, dokument s ceskou diakritikou vyjma formatu pdf vubec neotevrete ! Ctecka se seka a da hodne prace, nez si vyladite konverzi vseho do pdf tak, aby se na ni dalo cist relativne pohodlne. S jinymi cteckami mam nulovou zkusenost, takze o rychlosti (lepereceno pomalosti) eSlicku nebudu hovorit - pripisuji to nativni vlastnosti e-inku. V praxi pouzivam pouze na technicka PDFka a manualy, pri cetbe beletrie jsem se vratil k Palmu TX, ktery jsem pouzival predtim. Kdyby Palm mel rozumny prohlizec pdf, tak eslick okamzite pujde z domu.

[naxalite]

Pomalost bude dana procesorem. PDFko je na schroupnuti docela dost narocne. Nicmene pomale by to melo byt jen pri prvnim nacitani (formatovani) knizky. Pak uz v pohode. Ja bych PDF (pokud je to jen cisty text) prevedl do nejakeho uspornejsiho formatu.

Koukam, ze Foxit eSlick je to same jako bookeen a x dalsich brandu - asi to sype jedna cinska fabrika. Ale tim padem by snad mohl jit pouzit openinkpot http://openinkpot.org/

Je to cele opensource.

Kazdopadne 250 USD za tohle je narez. Za 200 eurorublu je v Nemecku k mani Sonka s kovovym telem ( tady

Mimochodem Sony sice taky kasle na nejake updaty (a asi by bylo co jeste ladit), ale na trh vrhnula vcelku dotazeny produkt - a hlavne postaveny na slusnem HW.

[rgb]

Parádní čtečka knih je N810 + Evince. Vejde se pohodlně do kapsy, ideální v MHD. Kindle je poněkud přerostlý.

[Yenya]

Trochu problem je, ze na primem slunci nejde displej cist, protoze je leskly. A taky svetelny senzor ma maly rozsah - pri rozumnem nastaveni pro denni svetlo se displej v uplne tme ztmavi nedostatecne a pak pali do oci (at uz pri navigaci v aute nebo treba pri cteni). Na druhe strane vyhoda mit jedno zarizeni je fakt znacna. Nevite jestli na tom je n900 lepe?

-Yenya

[rgb]

Jo, to je všechno pravda. Nic není ideální. Ale náhradu bych teď asi hledal těžko, určitě ne N900 s menším displayem.

[petr_p]

CDMA není GPRS, kde jsou tři (čtyři) standardní frekvence. Zajímalo by mě, jak se Robert v Česku připojil, protože zrovna ani 450 MHz Telefónicy ani to co používá Ufon se jinde příliš nepoužívá.

[Robert Krátký]

Abych pravdu řekl, tak nevím, k čemu a jak se to v ČR připojuje, ale mohu potvrdit, že to bez potíží funguje. V USA jsem však byl vždy připojený tak, že ještě svítila ikonka "3G", kdežto v ČR nikdy.

[petr_p]

Záhada vyřešena.

[Robert Krátký]

Uvědomil jsem si, že jsem úplně zapomněl zmínit, že Kindle umí TTS (text-to-speech). Monotónním, avšak poměrně hezkým hlasem může předčítat vaše (anglické) texty. Doplnil jsem to do článku.

[M>]

Oznacovat EPUB jako nejrozsirenejsi editor neni presne/spravne. Vetsina starsich elektronickych knih je v .pdb (sada ruznych formatu). Spousta jich je v mobi formatu. Bohuzel vetsina technickych knih je v pdf. Jen ty novejsi prodavane pres nejake nakladatelstvi se zacinaji objevovat v Epub.

A mame neco jako licencni valku mezi poskytovatelem DRM v mobi fy Mobipocket a poskytovatelem DRM v epub fy Adobe. Takze kdyz mate firmware ctecky, ktery podporuje.mobi, tak nesmi podporovat EPUB, a naopak. To je taky duvod, proc napriklad pro Cybook si muzete zvolit 2 firmwary - jeden umi mobi, druhy umi epub, ale ani jeden neumi oba formaty najednou.

[Robert Krátký]

Vzhledem k tomu, že v EPUB je celý archiv projektu Gutenberg (přes 30 tisíc, i když tam bývá i MOBI) a všechny volně dostupné knihy v Google Books (přes milion titulů), tak si dovolím tvrdit, že EPUB je skutečně nejrozšířenější (a pokud ne absolutně, tak v případě volně dostupných knih určitě).

[M>]

Tak zrovna Gutenberg mel dlouho knihy pouze v txt. S jinymi formaty prisel nedavno, a to je pak i v HTML aj. GoogleBooks - taky jde stahnout zaroven i txt verze, nebo pdf. A zapominate na warezovou scenu - tam se zatim epub moc nevidi, u nas obvykle .doc a nasledne casto pdb ci pdf. Na zahranicnich warezovych zdrojich to pdb stale valcuje.

[Robert Krátký]

Tak zrovna Gutenberg mel dlouho knihy pouze v txt. S jinymi formaty prisel nedavno, a to je pak i v HTML aj. GoogleBooks - taky jde stahnout zaroven i txt verze, nebo pdf

Což ovšem nic nevypovídá o rozšířenosti PUB, že?

A zapominate na warezovou scenu - tam se zatim epub moc nevidi, u nas obvykle .doc a nasledne casto pdb ci pdf. Na zahranicnich warezovych zdrojich to pdb stale valcuje.

Tu tzv. "warezovou scénu" ignoruji.

[M>]

Což ovšem nic nevypovídá o rozšířenosti PUB, že?

Ne? Argumentoval jste gutenbergem a googlebooks. Ti maji knihy v epub i v txt. Tudiz se da napsat ze txt je minimalne stejne rozsireny jako epub.

Tu tzv. "warezovou scénu" ignoruji.

Tak si to napiste do clanku - epub je nejrozsirenejsi format (za takovych a takovych podminek, s tim ze ignoruji to a to). Jinak vase prohlaseni o rozsirenosti daneho formatu ztraci smysl. (Koukam z okna tak me napada prirovnani, to je jako byste rekl ze: "Tatrovky jsou nejrozirenejsi sklapecky." - ale s dodatkem ze v CR, pro cely svet to pravda neni, a vy ten dodatek neuvedete). Elektronicke knihy se cetly davno predtim, nez prisel Kindle, GoogleBooks, Barnes and Noble, a nez byl vytvoren format epub. To ze neco ignoruji prece neznamena ze to neni?!

[belisarivs]

No, dekuju za informaci. Alespon vim, ze Kindle opravdu ne.

Aby mi nekdo rozhodoval, co bude mit ve _sve_ ctecce za knizky, to tolerovat nehodlam.

Nehlede na fakt, ze rostouci cena e-knih Kindle stejne IMHO zabije. A ja tomu budu tleskat.

[Robert Krátký]

Aby mi nekdo rozhodoval, co bude mit ve _sve_ ctecce za knizky, to tolerovat nehodlam.

To je pochopitelné, ale možná jsem měl zdůraznit, že tuto kontrolu má Amazon jen a pouze nad obsahem, který stáhneš od nich. Cokoliv si nahraješ na Kindle sám, je v bezpečí.

[thingie]

Jeden by čekal, že když můžou smazat „obsah, který si stáhneš od nich“, neexistuje pro ně zásadní technická překážka smazat z Ksindlu úplně všechno…

[Robert Krátký]

Pokud vím, tak ve skutečnosti nemažou obsah z Kindlu. Smažou ho z "knihovny" na jejich serverech a při příští synchronizaci tedy jetím pádem odstraněn ze čtečky.

[thingie]

To by možná určitou jistotu dalo, ale věřte tomu…

[belisarivs]

No, predstava ze si u nich neco koupim a anomi mi to na oplatku smazou taky nic moc.

Ale pravda lepsi nez jsem se obaval.

[Dent]

Čtečku e-knih bych uvítal, ale když jsem viděl cenu, hodně rychle mne přešla chuť. Knížky se mi doma kupí neuvěřitelným tempem a už to nemám kam dávat, tohle by mohla být záchrana (vždycky jsem závidel PADD ve Star Treku a tohle se tomu dost blíží).

Ale za ty peníze si to můžou nechat...

[Jakub Lucký]

Jojo, PADD bych hnedka bral... místo toho nosím X41t...

[martn knocik]

nic v zlom, ale kindle je na moj vkus trochu draha. asi ostanem si citat na mojej nokii n810.

[otasomil]

Tak za ty love si to muzou tak akorat napchat do spic.

Podpora ci nepodpora jakychsi formatu aby se v tom prase vyznalo.

Zlaty html. To umi vse, je perfektne propracovane a kod zdokumentovany.

Je docela hrdinstvi prijit na trh s necim takovym a jeste za ty prachy.

Implementace DRM do podporovanych formatu dela z tohoto strojku opravdu beznadejny vyrobek.

V dnesni dobe bych to videl tak na notebook i686 kompatibilni, vydrz na baterku tak cca 12 - 24 hodin, pasivni chlazeni nejakeho superusporneho ac slabeho procesoru s displejem co ma tato ctecka a at si kazdy tam nainstali nejaky OS a aplikace na cteni.

Toto vse za cca 10 000 naprosto paradni vyrobek.

[Robert Krátký]

Je docela hrdinstvi prijit na trh s necim takovym a jeste za ty prachy.

Možná, ale vyplatilo se. Kindle je veleúspěšný produkt.

[otasomil]

Ovsem pro mne jako "svobodneho" cloveka ma celou radu restrikci.

Opravdu i686 based low power computer by bodl nesrovnatelne vic a hlavne vsem zakaznikum pac ja nepisu jen za sebe.

[Robert Krátký]

Ovsem pro mne jako "svobodneho" cloveka ma celou radu restrikci.

Věřím. I když pokud bys to používal pro čtení svého vlastního obsahu, tak ti může být DRM ukradené. Ale já především reagoval na to "hrdinství". Ať už má Kindle jakékoliv chyby, tak se Amazon trefil - běžní uživatelé to žerou.

[otasomil]

Ale jo sak ja to beru. Precejen je to zaver z trhu s temato strojkama.

Budiz Amazon pochvalen za implementaci Linuxoveho systemu do tohoto zarizeni.

[AsciiWolf]

>i686 based

Proboha, proč?

[otasomil]

No co takoveto procesory jsou levne a podporovane Linux distribucema i Windows.

Linux kernel lze prelozit pro kdejakou architekturu, ale s win se nic nenadela.

[Jakub Lucký]

and who cares about Windows?

[Robo]

HTML vobec nie je knihy urcene :) Jak by si ukladal metadata, oznacoval, co je citacia, basen, vers, epigraf ...

[polish]

E-ink se mi libi. Zatim pouzivam zaurus s fbreaderem a neco na pdf, coz je ok. U pdf je potreba vetsi rozliseni displaye, chce to alespon 800xneco aby clovek nemusel rolovat na sirku. Technologii fandim a pockam, az se dostane na rozumnou cenovou hladinu.

[R]

Fascinuje ma, ze napriek tomu, ze na tom bezi Linux, dodnes nikto neposlal patch do usb.ids! Potom sa nedivte, ze to v lsusb nema nazov. Takze som to spravil...

[Lol Phirae]

Uprimne receno, nevim cemu se divis. Posilani patchu jsem jiz davno vzdal, protoze to co jsem kdysi poslal tam nebylo ani po roce. To same pci.ids; a podobnou zkusenost maji stovky dalsich lidi. Takze fakt nevim, proc ztracet cas.

[R]

Mne tam dost patchov preslo bez problemov (posielal som mailom). Este pred mesiacom to islo, akurat teraz to nejako prestalo fungovat. Takze som to tam dal cez web rozhranie.

[Grunt]

svázané DRM a obtížně hackovatelné.

Zdá se že zavádění různých digitálních technologií má ze strany výrobců/distributorů jen jediný důvod. A GPL a obdoby jsou jen pro srandu králíkům. Děkuji mnohokráte, ale já zůstanu u starého dobrého papíru jak to jen půjde, protože u něj je obdoba GPL zaručena tak nějak z principu.

[kindle@ic.cz]

Aktualizovaný web věnovaný Amazon Kindle. Informace, návody, forum a více. http://kindle.ic.cz/