HW novinky: 32nm APU AMD „Richland“ je tu, 28nm nástupce, Kaveri, poodhalen

14. 6. 2013 | David Ježek | Hardware | 6320×

Jelikož jsme se minule věnovali výhradně Intelu a příznivci jediného dalšího výrobce výkonných x86 CPU by se mohli cítit dotčeni, popovídáme si dnes pro změnu o AMD. Vedle nové generace AMD APU „Richland“ a jejího chystaného 28nm nástupce „Kaveri“ se dnes podíváme na šílené 5GHz procesory s TDP 220 W…

Obsah

• AMD před 10+ lety: „Frekvence je přežitek, požadujte výkon“; Dnes uvádí 5GHz 8core x86 CPU s TDP 220 W
• AMD „Richland“ míří do desktopů
• AMD Kaveri nabídne 1 TFLOPS+

AMD před 10+ lety: „Frekvence je přežitek, požadujte výkon“; Dnes uvádí 5GHz 8core x86 CPU s TDP 220 W

Pokud jste alespoň trochu pamětníci, tak si jistě vzpomenete na dobu příchodu prvního 1GHz procesoru. Byl jím AMD Athlon a trumfnul Intelovo Pentium III jen o pár desítek hodin. Šéf Intelu tehdy zuřil a rozpálen doběla definitivně přeměnil strategii vývoje tak, aby už se nikdy nic takového nestalo. Nikdy. A tak se Intel vydal dementní cestou mikroarchitektury Netburst, s jejíž pomocí si měl Intel udržet trvalé frekvenční prvenství nad AMD, ale která byla tak zoufale špatná, že jakoukoli jinou firmu by to dávno zabilo. Zpočátku Intel sliboval, že se s touto architekturou podaří dosáhnout na 10GHz hranici, ale každému s trochu rozumným uvažováním bylo jasné, že to je jen marketingový humbuk ve snaze na dalším nejbližším kulatém číslu trapně maskovat to, že AMD prostě 1 GHz pokořila jako první – AMD Athlon 1000 pro Slot A byl uveden 6. března 2000, konkurenční Intel Pentium III 1000 „Coppermine“ pro Slot 1/Socket 370 byl „rychlouveden“ 8. března 2000.

Každopádně nám ale začala doba, kdy Intel v honbě za frekvencemi opravdu dokázal marketingově vítězit (okázale teď samozřejmě pomíjím jeho „podplácení“ partnerů tak, aby brali jen CPU od něj a ne kvalitnější Athlony a později Athlony 64 od AMD). AMD tehdy kontrovala zavedením indexu v názvu procesorů, kdy kupříkladu 1,466GHz Athlon XP nesl přídomek 1700+. A s tím právě přišel i reklamní a paradoxně zcela pravdivý slogan „frekvence je přežitek, požadujte výkon“. Trvalo to jen pár let, Craig Barrett zmizel z čela Intelu a moudří lidé po něm zahodili ten Netburstový šmejd (vzpomínáte na tu boží srandu, kdy nejrychlejší 3,8GHz Pentium 4 Prescott (první 90nm verze byla uvedena 12. listopadu 2004) nedokázal BOXový chladič uchladit a procesor tak byl pod zátěží v podstatě trvale zpomalen thermal throttlingem?), navázali na Pentium 3 a Pentium M a přišla první architektura Core. A najednou ani Intelu nezáleželo na frekvenci, procesorový gigant tak dal plně za pravdu marketingovému oddělení AMD: frekvence se stala přežitkem, nebyla nositelkou představy o výkonu CPU.

Poslední roky je Intel zastaven někde kolem 3,5GHz hranice. Nejde výše. Nemá důvod, nemá potřebu. AMD by možná ráda šla, ale nemá technické schopnosti jak to s 32nm procesem u Globalfoundries dostat do rozumného TDP. Ale přesto se tato výrobní technologie posouvá kupředu a AMD tak nyní, v podstatě jako určitou formu reklamy, láme pevné hranice. Na trh míří dva nové procesory, jejichž takty stoupají až k 5,0 GHz při 8 jádrech a TDP má hodnotu 220 W.

Stropem AMD FX-9370 je 4,7 GHz, stropem AMD FX-9590 je 5,0 GHz. Oba jsou 8jádrové procesory architektury „Piledriver“ a jsou určeny pro platformu AM3+ s čipsetem AMD 990FX + SB950, plus k primárnímu využití s Radeonem HD 7970 (FX-9370), resp. duálním HD 7990 (FX-9590). AMD na těchto dvou platformách demonstruje, o kolik více výkonu umí nabídnout v dané cenové hladině. O spotřebě se přitom pochopitelně taktně moc nevyjadřuje, ale ta není v tomto případě tolik podstatná. hlavní je dodržet napájení pokud možno 1,2kW zdrojem a chlazení pokud možno vodním chladičem (byť hi-endové vzduchové chladiče to jistě také zvládnou). Oba procesory jsou přitom odemčené (z hlediska násobiče) a jejich dalšímu taktování nic nebrání.

Platformy teprve přijdou na trh, AMD v tuto chvíli jen provedla oznámení na herní akci E3.

AMD „Richland“ míří do desktopů

Kódové označení druhé verze 32nm APU se sice jmenuje „Richland“, ale klidně bychom jej mohli považovat za „Trinity Refresh“. Jelikož se od „Trinity“ liší jen v logice, nikoli v křemíku. Obě nová APU ekvivalentní předchozím modelům „Trinity“ nabízejí stejná čtyři jádra „Piledriver“ doplněná Radeonem se 384 stream procesory. Ano, jsou zde vyšší takty v rámci stejného TDP, ale jinak se nic moc nemění. AMD ale překopala logiku řízení jednotlivých parametrů APU co do efektivity (takže nebude například CPU část zpomalována ve prospěch GPU, což vedlo v herních scénářích často k situacím, kdy podtaktované CPU nestíhalo dodávat data zbytečně moc přetaktovanému GPU), takže nárůst výkonu bude nejen související s vyššími frekvencemi CPU/GPU, ale i s lepší efektivitou vyvažování provozních parametrů těchto částí APU:

• „Trinity“ A10-5700: 4core „Piledriver“ (3,4/4,0GHz, DDR3-1866) + Radeon HD 7660D (384 sp, 760 MHz), TDP 65W
• „Richland“ A10-6700: 4core „Piledriver“ (3,7/4,3GHz, DDR3-2133) + Radeon HD 8670D (384 sp, 844 MHz), TDP 65W

• „Trinity“ A10-5800K: 4core „Piledriver“ (3,8/4,2GHz, DDR3-1866) + Radeon HD 7660D (384 sp, 800 MHz), TDP 100W
• „Richland“ A10-6800K: 4core „Piledriver“ (4,1/4,4GHz, DDR3-2133) + Radeon HD 8670D (384 sp, 844 MHz), TDP 100W

AMD Kaveri nabídne 1 TFLOPS+

I Kaveri, 28nm nástupce „Richlandu“, se ponese v podobném duchu. Opět dostaneme quad-core APU s frekvencí CPU jader někde nad 4GHz hranicí, ale k tomu konečně také výrazně lepší GPU. Zatímco „Richland“ a „Trinity“ nesly 384 stream procesorů architektury GCN, v hrubých rysech ekvivalentní 400jádrovému Radeonu v prvních APU „Llano“, „Kaveri“ nabídne 512 stream procesorů, a to taktovaných na 900 MHz. Celkový výkon APU v nejvyšší verzi tak prolomí 1TFLOPS hranici, přesněji dosáhne 1 050 GFLOPS, z čehož 128 GFLOPS obstará CPU část a 922 GFLOPS GPU část.

Čipy také konečně nebudou vyráběny přeci jen již mechem obrostlou, jakkoli aktualizovanou 32nm technologií u Globalfoundries, ale 28nm. AMD v tuto chvíli již třímá v rukou vzorky, reálně bychom se produktů měli dočkat někdy na podzim. „Kaveri“ bude používat inovovaný socket FM2+.

       

Komentáře

[Pff]

Největší problém u AMD jsou ovladače, ne výkon, spotřeba atd...

[w4rr10r]

Mohl bys to rozvést? Mám na stole krabičku s nějakým základním modelem HD 6xxx a nemůžu si stěžovat, akcelerovaný desktop mi běhá naprosto v pohodě se svobodným i proprietárním ovladačem. Kamarád si pořídil netbook s něčím velmi podobným a taky to strašně chválí.

Teď přemýšlím o upgradu na Richland a vážně by mě zajímaly nějaké konkrétní zkušenosti.

[Pff]

Mam konkrétní zkušenosti s notebookem zrovna s tou 6xxx (teď s Linux Mint 15, ale byla tam třeba i Chakra...), problém je hlavně s uspáváním (občas se prostě neprobudí, s FOSS driverem tenhle problém neni, ale zase je tu ta spotřeba a teplota...). Druhá věc jsou externí monitory, nastavovat nový monitor je celkem opruz a většinou to neni jenom o jednom kliknutí v jedné utilitce...

[w4rr10r]

Mě zajímá hlavně svobodný ovladač, a to věci jako stabilita.

S radeonem se nastavují monitory zcela standardně. Souhlasím, že přes catalysty je to otrava, ale doma mi to nevadí, tam to nastavím jednou a neřeším.

[Pff]

Samozřejmě, mezi notebookem a desktopem je v tomhle obrovskej rozdíl ;) Stavět desktop, hned tam rvu AMD.

[rnd]

amd ma velky vykon iba ak je code napisany optimalne co skoro nikto neroby

see napr: http://users.softlab.ntua.gr/~ttsiod/straylight.html#Intel_vs_AMD

[Adolf, zajtra Vratislav]

AMD ma bohuzial problem s vykonom, vdaka pomalej (a malej) cache.

[Program]

Tak takovou snůžku blbostí na téma frekvence jsem dlouho nepotkal. Architektura NetBurst byla mnohem starší, než 1GHz Athlon. Tenkrát se prostě věřilo, že frekvence je základ, navíc P4 nebyly až tak slabé, ale byly zaměřené na multimediální aplikace a vůbec aplikace zpracovávající velké objemy dat. Proto taky P4 více než jakýkoli jiný procesor měla na všechno SIMD instrukce a proto také neměla L1 cache, která byla nahrazena malou cache pro dekódované instrukce. V Intelu celkově věřili, že je x86 na konci sil a počítali s přechodem na IA-64 (VLIW), kde SIMD byly pro x86 jen takové stereoidy, než to chcípne. Byl to špatný kalkul, který se navíc nakonec zastavil jak na frekvenci, tak na dalším zvyšování IPC a konečném pádu IA-64.

Situace AMD je úplně jiná. AMD už téměř 10 let není schopno navrhnout architekturu s dostatečným IPC, tak jedinou možností je točit do vysokých otáček, Intel toto nedělá jednoduše proto, protože to nepotřebuje a přináší to jen problémy (nestabilita, potřeba šíleného chlazení o klimatizaci nemluvě).

[trekker.dk]

Architektura NetBurst byla mnohem starší, než 1GHz Athlon.

1GHz Athlon březen 2000, první NetBurst procesor na trhu listopad 2000. I když vezmeme nějaký čas na vývoj, s "mnohem starší" by bylo vhodné zacházet opatrněji.

P4 nebyly až tak slabé, ale byly zaměřené na multimediální aplikace a vůbec aplikace zpracovávající velké objemy dat.

Jo, to bylo to jediné, co uměly líp než AMD - enkódovat mptrojky. To každý dělá tři hodiny denně.

[Program]

1GHz Athlon březen 2000, první NetBurst procesor na trhu listopad 2000. I když vezmeme nějaký čas na vývoj, s "mnohem starší" by bylo vhodné zacházet opatrněji.

Jenže ten vývoj trvá několik let. To není, že si řeknete: "Za měsíc vydáme procesor, co bude zvládat vysoké frekvence." Athlony na 1GHz byly jen přetaktované dobré kusy, ale NetBurst byla od základu jiná než P6. To jsou roky vývoje.

Jo, to bylo to jediné, co uměly líp než AMD - enkódovat mptrojky. To každý dělá tři hodiny denně.

Jenže vzpomínáte jak se o tom tenkrát mluvilo? Ne mp3, ale DivX, to byl hlavní benchmark procesorů. A co se her týče, hodně práce na sebe tenkrát braly grafiky (T&L a pak vertex shadery) a procesor nebyl úzké hrdlo.

[achjo...]

Athlon je srpen 1999, pokud už chceme srovnávat data uvedení... a že rozhodně bude lépe škálovat než tehdejší Pentia III bylo jasné +/- ode dne 1. Takže Intel měl více než rok na přípravu a případnou korekci plánovaného designu.

Na téma Pentium 4 v obecném nasazení kdysi sepsal obsáhlý článek v angličtině pan Darek Mihocka:

http://emulators.com/pentium4.htm

a je zbytečné po něm vše opakovat... (a ten člověk rozhodně není nekritický fanda AMD, spíš naopak).

[Ovocníček]

Ale tam má ve srovnání 1500MHz verzi (180nm), a srovnává ji s Athlonem XP na 1,53 GHz. Přitom takový procesor přišel až později, při příchodu P4 (tučím na 1,4 GHz) byl k dispozici Athlon na 1,2 GHz (IIRC) Pentium III na 1 GHz.

Později si ale P4 vytvářelo vždy frekvenční výhodu a tím to dorovnávalo. Také později nebylo zdaleka tak drahé, jak vychází v tamtom srovnání (hlavně když se Intel vybodl na Rambus, hehe). Tam se prostě testuje IPC a ignoruje se, že je to architektura určená k tomu, aby běžela na vyšší frekvenci než konkurenti s vyšším IPC. Pentium 4 se dá třeba snadno strhat tím,že poukážete na různé hrůzy, co se v něm můžou dít za určitých okolností (takže některé mikrobenchmarky dopadnou katastrofálně). Jenže on ten procesor byl také třeba hodně malý, což se též počítá. Pokud si pamatuju, to jádro bylo v porovnání s K7 a K8 vždy o dost menší. Hlavní ale je, že ten procesor se musel porovnávat v reálném výkonu, který to mělo v nějaké aplikaci. Nadávat na to, že blé mizerné IPC, Athlon/PIII na nižší frekvenci to porazí... to je prostě zavádějící.

Tedy tenhle thread fakt nechápu. Jsem kovanej fanoušek AMD, nic jinýho nikdy nekupuju. A tady musím obhajovat Pentium 4...

Jindy bych asi tohle říkal o Bulldozeru, hehe (který ale vychází ve srovnání s SB/IB/HW hůř, i spotřebou bohužel, a hájitelný je IMHO méně).

[trekker.dk]

Jenže on ten procesor byl také třeba hodně malý, což se též počítá.

No to už je trochu přehnaná obhajoba. Nehledě na to, že při tepelných ztrátách toho procesoru je menší plocha pro odvod tepla spíš nevýhodou. Což se nakonec ukázalo u notebooků, do kterých to montovali a které musely běžet (IIRC) 1:8 thermal throttle

[vlastikroot]

P4 a jeste zpomalena Notebook co jsem mel mel 2 obrovske ventilatory a chladic pod celou klavesnici. Porad se prehrival, takze jsem sundal klavesnici - zapojil do usb externi, posbiral ruzne hlinikove chladice (asi 8 ruznych) a vymenoval je za behu Odchladit 40W z malinkeho mistecka je docela problem ... kdyz si vemu, ze IBM X61s ma spotrebu 11W a stejne se celkem zahreje

[Ovocníček]

Není to přehnaná obhajoba, alespoň z technického hlediska to něco znamená (že to byl design efektivní co do velikosti čipu), ale hlavně to znamená, že na tom Intel vydělával víc... než kdyby to CPU bylo větší.

[Rovano]

ZAjímavé je, že tato architektura.. Pentia IV i dnes drží dech s moderním softwarem... kdežto AMD Athlon tehdejší generace už je na skládce.

[Ovocníček]

NO, nevím úplně jak to myslíte, ale v jejich propsěch hovoří, že mají SSE2, což dnes už některé softy mohou vyžadovat - otázka je, zda na takový soft bude mít CPU zároveň výkon. S Athlonem XP jsem ale už před lety narazil třeba na to, že HQ převaděč YV12->RGB ve ffdshow tvrdě vyžadoval SSE2.

[Kvakor]

Ano, hlavní je SSE2, software je buď natvrdo přeložený pro SSE2 nebo má dvě verze (většinou knihoven), jednu s SSE2 a jednu pro klasické FPU, často jen na úrovní 387. U softwaru, co umí využít MMX, SSE a 3DNow!, zas tak velký rozdíl není.

PS: Windows 7+ podporu SSE2 vyžadují, bez ní se odmítnou nainstalovat (a my u Linuxu řešínme ukončení podpory 386 )

[Ovocníček]

Já myslím, že SSE2 vyžadujou až Windows 8, Windows 7 by měly bez SSE2 směle fungovat.

[henkye]

W7 úspěšně provozovány na Athlonu XP 2800, tušim Barton.

[trekker.dk]

Možná ti, kdo koupili AMD, mají peníze na obměňování, zatímco ti, kdo si koupili ty předražené šmejdy od Intelu, se z toho finančně ještě nevzpamatovali

[the.max]

+1

[achjo...]

To je VELMI odvážné tvrzení. Pozdní Pentia 4 na skládce nejsou vesměs pouze z toho prostého důvodu, že jich prostě bylo v oběhu víc a tak "obyčejný uživatel" (ať už v institucích nebo doma), který vesměs obměňuje počítač pomaleji, spíš skončil s (pozdním) Pentiem 4, než s Athlonem. To je zákon velkých čísel, nic jiného.

Pentia 4 generace srovnatelné s Athlon "Classic"/Thunderbird pro Slot A jsou rovněž dávno ve šrotu. Mezi lidmi se drží zejména Pentia 4HT s jádry "Prescott" (či novější), což je ovšem generace srovnatelná už s Athlony 64 (a 64 x2) a občas přežívá i nějaký ten "Northwood" s HT.

Jak už tu zaznělo od jiných, Pentium 4 má jistou výhodu v SSE2. Krom toho, poslední generace (Prescott a výš) měly i SSE3, což ledacos skutečně dokáže zachránit, nicméně Pentium 4 dnes v mnoha případech skutečně nestačí, jak ostatně může potvrdit každý, kdo má tu pochybnou čest s ním ještě dnes pracovat.

[Ovocníček]

Ono se to stejně většinou vyhazuje proto, že už to má malou RAM a tak. Byl jsem svědkem dvou vyhozených Pentií 4 v poslední době (prostě odepsaná celá sestava).

To jedno mělo zanesený větrák na CPU (rachot) a zcela zadřený/zapečený větrák na NB, spoustu prachu, prasklé záslepky vepředu a tak; a hlavně málo RAM, takže ho očividně nevyhodili kvůli CPU. Druhá sestava měla ještě slabší Celeron, ale problém byl očividněv natvrdo odcházejícím HDD, a pak taky vzadu chyběla záslepka okolo portů desky, což asi bylo důvodem, proč při neopatrném zasouvání USB někdy došlo k restartu (špatné uzemnění?). Čili opět počítám, že to PC nešlo do sběrného dvora kvůli procesoru. Byly to tak devítileté sestavy.

[Ovocníček]

Jinak (pardon za doublepost), ještě musím oponovat: SSE3 má minimální reálný význam, na rozdíl od SSE a SSE2. (SSSE3, to je už jiná!)

[Honz]

navíc P4 nebyly až tak slabé

Nejvíc vypovídající o slepé uličce byl právě začátek Netburst, kdy první P4 Willamette 1400MHz bylo slabší než P3 Coppermine 1400MHz...

[Program]

Coppermine@1400MHz? Coppermine končil někde na 1GHz, to musel být tualatin, který byl novější než Willamette. A tady je právě ten rozdíl, zatímco P6 architektura Pentium-III se mohla nad 1GHz rozumně dostat až s tualatinem, tedy 0,13um, tak NetBurst jel s 0,18um klidně na 1,8GHz (i když topil jak kráva). A tam, kde mohl uplatnit SSE2, byl ten Willamate na 1,8GHz výkonější než tualatin na 1,4.

Nic méně já NetBurst nehájím, podle mě to byl šmejd, ale ve své době to takový propadák nebyl, zejména 0.13um northwood, protože v testovaných use-casech (hlavně komprimace videa) byly využity SSE(2)/EMMX instrukce, a zejména v celočíselné aritmetice měly tehdejší athlony jen první verzi MMX.

[logik]

Coppermine končil na 1.1Ghz a na té frekvenci byl rychlejší než PIV. Ano, kromě SSE2 instrukcí, ale to přeci není výhoda architektury, přidat je do PIII není problém (koneckonců jak bylo vidět na prvních Core procesorech).

Ano, P4 mohla jet na vyšších taktech, ale zaplatila za to efektivitou na takt. Ve výsledku PIII stejné "generace" byly prostě rychlejší. Akorát že intel vývoj PIII dosti zaříznul, takže ekvivalent k nejrychlejším northwoodům nevydal - neměl důvod, protože PIII architektura byla udržovaná pro low-power systémy (blade servery a ntb), takže k vydání rychlých topících CPU na architektuře PIII nebyl důvod.

To, že evouce byla bez větších problémů možná lze ukázat např. na athlonech (které byly architekturou PIII dosti podobné): První athlon byl taky na 0.18um a nedosáhl vejš než na 1Ghz (současník nejrychlejších PIII na 18um). Palomino - furt 0.18um - šlo vytáhnout k 1.9Ghz. Stejnětak v okamžiku, kdy se ukázalo že PIV je slepá větev, tak šlo velmi rychle vyvinout z PIII architekturu i CPU dosahující za cenu vyšší spotřeby výkonů převyšujících PIV (core (2) duo). Z toho obého je vidět, že kdyby Intel chtěl, mohl dále rozvíjet PIII hned a to, že to neudělal bylo čistě marketingové rozhodnutí, neboť by tím PIV totálně zabil.

[Ovocníček]

To je celkem jedno, že netburst platil za takt nižším IPC. Ta architektura prostě zdatně konkurovala vyšším Athlonům a Athlonům XP, i když ty měly lepší IPC. Zejména 32nm Northwood *byl* ve svou dobu kvalitní a konkurenceschopné CPU, to je prostě fakt. To, že potom přišel Athlon 64 a byl už o dost lepší, to je taky fakt, ale na věci to nic nemění. Všechno je to třeba poměřovat dobou, kdy to vzniklo a kdy to bylo aktuální. Ale holt děcka se ve škole učila nadávat na P4 a některá to při dospívání nepřešlo.

To bych zase mohl říkat, že sračka bylo K8 - protože po něm přišlo Core 2 a deklasovalo ji. Pochopitelně jde o nesmysl.

[Ovocníček]

*130nm Northwood (tehdy se spíš říkalo 0,13mikronový no nic). Sorry, už mi z toho j..., jak by řekl Agent Mlíčňák.

[Agent]

"Ta architektura prostě zdatně konkurovala vyšším Athlonům" Hlavně ve spotřebě a teplu "některá to při dospívání nepřešlo. " Ty si ještě nedospěl.

[Ovocníček]

No, nechci riskovat že jste starší než já (čili přes třicet) a tedy nemám co říkat :), ale zažil jsem tu éru, a myslím že už mám dost odstupu k tomu, abych to zhodnotil nezaujatě. A myslím že to, že když řeknu, že netbuřt byl před příchodem K8 plně konkurenceschopný, tak to fakt zaujaté ani nepravdivé není. Spíš měly Bartony problém Northwoodům čelit...

Prescott byl v taktu na takt horší než Northwood a navíc měly pozdější 2MB verze pomalejší l2 cache IIRC, takže svůj konec mělo Pentium 4 takový o dost hanebnější, než bylo nutné. (Na druhou stranu 65nm Pentia 4 už zase vypadala o poznání lépe, i když K8 určitě nedohnala, to už však bylo pozdě na nápravu reputace, protože všechno zastínilo Core 2).

Ale je chyba nevidět přes to, jak si vedlo v letech 2002-2003, kdy na tom bylo dobře (ani spotřebu nemělo tak nehoráznou). Ta architektura měla určité vlastnosti, a jak říká předřečník výš, na 180nm (a asi i 130 nm) asi umožnila vyždímat víc celkového výkonu, než P6. A Northwood konkuroval Athlonu XP, což byla o dost efektivnější architektura než bylo Pentium III (nadto ještě zvládající o něco vyšší takty).

[trekker.dk]

A myslím že to, že když řeknu, že netbuřt byl před příchodem K8 plně konkurenceschopný, tak to fakt zaujaté ani nepravdivé není. Spíš měly Bartony problém Northwoodům čelit...

No, pokud byl netburst konkurenceschopný, tak proč Intel dával výrobcům sestav ty, ehm, výhodné nabídky, které AFAIK stály pár mld dolarů odškodném (pokuta v EU se ještě soudí, jestli jsem dobře hledal.)

Podle rychlého hledání Intel podplácel v letech 2002-2005, tzn. v době, kdy měl na trhu (podle wikipedie) právě Wilamette a Northwood.

[vlastikroot]

₊1 vsecko kolem P4 bylo zalozeno na marketingu, ne na technickych vyhodach. Sam si pamatuju ty reklamy v TV, ze intel vydava nejlepsi a nejrychlejsi procesor vsech dob, vyrobci masin to samy. Vzdyt se prodavali i notebooky s P4 ... nic pomalejsiho jsem nevidel, na 2.4GHz spotrebovalo 40W a nespocitalo vubec nic. Ja sam ted mam hlavni PC Prescott na 3.5GHz (DDR2 pameti) a je to totalni slabota, nejvyssi Athlony XP (K7) to hrave premuzou. A o K8 uz se vubec nebavim, tam je to jasny. Je videt jak komerce a marketing ovlada lidi.

[Ovocníček]

Najděte si někde benchmarky, protože jenom o marketingu to fakt nebylo. Athlona XP jsem dlouhé roky měl a ještě ho mám, takže mi nic necpěte (v něčem rychlejší byl, v něčem zase ne - jak už to chodí u odlišných architektur...). Respektive, Intel dělal masáž prostě proto, že mohl. Marketing a nekalé smlouvy vám tak nějak zvednou prodeje ať už jste konkurenceschopný nebo ne.

Když zmiňujete těch 40W (to si myslím, že si cucáte z prstu, ale budiž), tak nezapoměňte že Athlony XP taky nebyly nějak úsporné: http://www.cpu-world.com/CPUs/K7/AMD-Athlon%20XP%202200%2B%20-%20AXDA2200DKV3C.html

(Athlon XP 130nm, 1,8 GHz,) A to byl ještě Thoroughbred mrňavý čip. Průser tehdy bylo hlavně to, že to žralo jak v loadu, tak v idle - ne úplně stejně, ale rozdíl při stejných otáčkách fukaru byl pár stupňů.

[vlastikroot]

Mobilni Pentium 4, spotreba 40W. O nejakem idle/load se neda vubec bavit, protoze je to tak ukrutne pomale, ze i na xubuntu to jede skoro porad na 100%. Athon XP 2200+ (je to ale desktop procesor, to se neda vubec srovnat) jsem mel a byl rychlejsi (reakce desktopu, prohlizeni webu, kompilace zdrojaku, prehravani videa ...) nez ta 2.4GHz P4. Barton 3200+ (2.2GHz) to spolehlive natre prescottu na 3.5GHz. Podle me je P4 ten nejhorsi procesor od intelu vubec. Neco jako reknete wow, widle vista jsou tu. Nerikam, ze intel procesory jsou shity (napr. pentium M je opravdu vyjimecny, nebo sandy bridge), ale ze P4 byl shit.

[Ovocníček]

Jestli vám jenom při běhu OS jede na 100%, tak je něco špatně (ve vašem OS). Jak ten Athlon, tak to P4 musí mít v regulérním operačnícm systému, bez spuštěné úlohy vytěžující CPU (tím myslím něco jako x264) zátěž v jednotkách procent. Prostě očividně to bylo irelevantní pozorování. Buď vám zrovna svištěl na pozadí nějaký démon (nějaká indexace), nebo máte rozbité ovladače grafiky, nebo vám tam blázní ještě něco jiného. P4 na 2,66 GHz s Ubuntu 12.10 tu náhodou mám k dispozici :P

Jestli jste to srovnával s různými OS a s různými grafikami, tak není moc o čem mluvit. Také s různým úložištěm. Třeba mě osobně přijde, že při *mojí* práci ve Windows je úloha IO naprosto podružná, ale tady většina lidí přísahá, že když si do ajkéhokoli PC dají SSD, tak dochází k nirváně...

Výkon CPU se nestanovuje z takovýchhle dojmů, ale z testovatelných výsledků v konkrétních programech.

[vlastikroot]

Ano, bez spustene ulohy je zatez kolem 10%, ale snad nebudu mit pusteny pocitac jen tak pro nic za nic ne ? to ho rovnou vypnu. A uloha vytezujici CPU je pro tuhle mrchu i jen nacteni abclinuxu, o pusteni videa z youtube v nejake kvalite vetsi nez 240p se ani nema cenu snazit. A neni to grafikou, v obou pripadech to byla grafika intel 845, se kterou mam jinak dobre zkusenosti (s pentium M naprosto super). A o OS nejde, mel jsem tam xubuntu, archlinux, debian ... vykon je proste stejny. Proste ta mobilni verze P4, kterou vyrobci notebooku prohlasovali za nejlepsi procesor vsech dob, je tak osekana, ze vubec nefunguje. Taky normalni P4 na tomhle taktu zere 2x tolik proudu.

[trekker.dk]

Marketing a nekalé smlouvy vám tak nějak zvednou prodeje ať už jste konkurenceschopný nebo ne.

To je možná pravda, ale pokud mám konkurenceschopný produkt, tak asi nebudu uzavírat nekalé smlouvy, protože je dost velké riziko, že mě za to někdo klepne přes prsty - což se stalo.

[David Jaša]

O spotřebě se přitom pochopitelně taktně moc nevyjadřuje, ale ta není v tomto případě tolik podstatná. hlavní je dodržet napájení pokud možno 1,2kW zdrojem

To já bych chtěl nějakou malou hezkou UPS pro cubieboard s 2,5" sata diskem (tedy 5V 2A). Vypadá to, že mám smůlu, protože všechny jsou dělané pro zálohování bestií jako ta v citaci...

[little.owl]

2A je trochu moc .... Postavte si to. Nebo zkuste neco jako zde ... se solarnim panelem .

[David Jaša]

2A je trochu moc ....

má to každá druhá nabíječka na smártfoun, aby nabíjení netrvalo věčnost...

Postavte si to. Nebo zkuste neco jako zde ... se solarnim panelem .

Když já bych chtěl něco koupit. V elektronice se vrtat fakt neumím.

[little.owl]

V elektronice se vrtat fakt neumím.

To jsou ti omezeni SW inzenyri - boji se to pajky!

Tak si kupte nejakou power banku - je toho tolik, ze se urcite najde nejaka pro kontinualni provoz - see. here ci here.

[David Jaša]

To jsou ti omezeni SW inzenyri - boji se to pajky!

No co, nechcu si věc za $70 zničit.

Tak si kupte nejakou power banku

Dík za klíčový slovo, podívám se na ně.

[Kvakor]

To já bych chtěl nějakou malou hezkou UPS pro cubieboard s 2,5" sata diskem (tedy 5V 2A).

Klasická UPS s invertorem na 230V je v tomto případě zbytečnost, stačí DC-DC měnič na 5V dimenzovaný na dostatečný proud plus baterie s dobíječkou a hned je to ekvivalent online UPS (tj. s dvojtou konverzí). Jenom monitorování se musí udělat vlastnoučně, ale všechno, co je třeba, je jeden analogový ADC vstup na zjišťování napětí baterie (i když optimální by byl ještě jeden na odečítání proudu a jeden digitální na určení stavu vnějšího napájení).

Jediný problém je v tom, že hotové DC/DC měniče jsou poněkud dražší komponenta (500+ Kč, viz např. e-shop GME, sekce DC-DC Měniče s krytem), ale v porovnání s klasickou UPS jsou stále levné. Pak stačí napr. starši autobaterie a nějaká nabíječka stavěná na trvalé připojení a je to. Případně by stačila i hloupá nabíječka, ale musela by se zapínat a vypínat softwarově, aby se baterie zbytečně nepřebíjela.

[Bystroushaak]

v porovnání s klasickou UPS jsou stále levné

To docela záleží kde jí koupí. Já si kupoval před rokem na aukru za cca 700kč a nemůžu si na ní stěžovat. Server, router, PC a dva monitory utáhne 10 až 15 minut.

[Jendа]

Jediný problém je v tom, že hotové DC/DC měniče jsou poněkud dražší komponenta

Kdepak.

[little.owl]

To at si tam koupi radsi neco jako tohle Testoval jsem neco podobneho s RPi, a pri zapojeni [5v usb zdroj]->[power bank]->[RPi] to vypadek proudu prezilo.

[little.owl]

To bude sestava. Mrnava cubieboard s 2.5" diskem, maly DC-DC, akumulator jak krava, nabijecka jak krava, plno kabelaze a jeste bez bastliciho zasahu to nemusi vubec fungovat spolehlive.

[Petr Ježek]

Kdo říká, že nesmí být kabely vidět za lištami a že baterie s nabíječkou nemůže být za zdí/krycí deskou? Kdo to koupí, asi ví, kam to dá a jak to spojí, aby neprodělal... jen jedné kategorii dvounožců není pomoci...

[little.owl]

být za zdí

Takze, Davide, pridejte si do seznamu instalacnich nastroju vrtaci kladivo, nejakou sadru, stuk a mozna budete potrebovat vymalovat ....

[David Jaša]

... chodbu, bo dotyčná zeď ji dělí od bytu. Jinak z představy pixly se sírovkou pod stropem chodby jsem zhruba podobně nadšený, jako z pixly se sírovkou ve skříni nad vchodem.

Ne, asi si ty baterky rozmyslím. Už teď v té skříni je modem od UPC (dva kusy mi odešly, zato tento přežil celé minulé léto, ťuky ťuk), router a CB s diskem. Mám ten pocit, že dohromady to vytopí až na 40 ° a to jednak nesvědčí žádným baterkám a druhak ..., no, radši nepřivolávat.

[David Jaša]

Tedy ještě jednou aby bylo jasno (tobě sovičko ne, tobě je jasné jasné od začátku ):

• bastlení určitě ne (fakt si nevěřím, že něco podobného ubastlím opravdu bezpečně, kór bez zkušeností; a i ta nejmenší a nejuzavřenější olověná baterka je nechutně velká pixla s kyselinou)
• výrobky bez evropských (nebo jiných západních) bumážek taky určitě ne
• výrobky pro jiný účel spíš ne (bo baterka skončí buď trvale nabitá a elektronika si za pár měsíců bude myslet, že je hin; nebo bude trvale vybitá a bude hin)

Tedy - ať je na tom napsánu UPS, ať se to tak prodává tady, a ať to má niklové články (s příslušným odvodem tepla pro případ přebíjení), nebo Li-Pol (a u té by se hodilo, aby oficiálních 100 % kapacity bylo někde okolo reálných 80 % a elektronika aby dělala pomalé mělké cykly mezi 80-100 % reálné kapacity).

[the.max]

Pred 3mi tydnyjsem kupoval 2 kusy DC-DC menice z 10-32V na 1.2-30V s vystupnim proudem 2A(nezkoumal a nepocital jsem jestli je to realne). Potreboval jsem to do auta pro dobijeni telefonu/tabletu/etc prez USB. Jeden menic stal $2.99,doprava zdarma. Jinak znamy si delal UPS k maline. Ma tam nejake Li-Ion baterky, DC-DC menic a nejaky modul nabijecky tech baterek. Vse z ebaye za par $$$.

[Zapominac_hesel]

Da se to sestavit z nasledujicich dilu:

* Nabijecka Pb accu - treba tohle: http://kanal.ucw.cz/trabi_waran/img_1401.jpg nebo zhruba totez s DC/DC menicem (regulace na 14V).

* Pb Accu

* DC/DC menic - treba tento: http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/~metan/?page=electronics&spage=lm2576

* hlidaci obvod

Jedine, co je treba sledovat je podvybiti (prebit se to nemuze). Ovsem obvod detekujici podvybiti musi ovladat neco, co se znovu samo nezapne, kdyz to ztrati signal z tohoto obvodu, protoze napeti vzroste hned, jak dojde k vypnuti napajeneho pristroje. Cimz by to cyklovalo ...

Nejlepe tyrystor (tlacitkem se zapne, tohle mu vypne seriovy tranzistor, s vypnutym tyrystorem nebezi menic), nebo bistabilni rele. Da se samozrejme i s klopnym obvodem.

A kdyz bude hlidaci obvod mit vice hladin (treba 2 - protoze vic operaku v jednom pouzdre stoji typicky skoro stejne, jako jeden), tak muze nejdriv poslat signal pocitaci aby udelal halt a vypnout se treba az o 0.1V pozdeji.

Yokotashi

chapadla.cz

[little.owl]

Dalsi socket ... FM2+ .

[logik]

Evoluce FM2, co je na tom špatného? Nové phenomy si taky (nějakou dobu) strčil do starýho AM2 socketu (a snad všechny do AM3), jen si přišel o nějaký nový vlastnosti. Jak to chceš líp udělat, když prostě potřebuješ od socketu něco co ten starej neumí?

[Ovocníček]

Špatného na tom je to, že Kaveri nepůjde do desek se soklem FM2, podle všeho.

[little.owl]

Presne tak. Tohle mela byt zakladni vyhoda - jednoducha deska a vymenou APU mate nove CPU + GPU a radic pameti. S takovymhle pristupem to muzou rovnou zacit pajet na desky a nejakymi sockety se netrapit.

[Petr Ježek]

A kdo spěchá na výměnu? Zbytečné vyhazování peněz. Já měním komponentny po pěti letech.

[Ovocníček]

Mě jako majitele A8-3850 docela sere, že žádnej upgrade už nikdy nebude, že pokud budu chtít cokoli lepšího, tak deska bude muset jít pryč. A kdybych měl fošnu se socketem FM2, tak by mě to štvalo ještě víc, protože od toho soklu se čekalo, že by mohl vydržet až do příchodu DDR4.

AMD nikdy neslíbilo, že se do toho bude dát strčit Kaveri, to samozřejmě uznávám. Takže se do toho dá strčit Richland, což je sicezlepšení, ale pokud vám třeba výkon CPU u A10-5800 nedostačuje, tak vás A10-6800 nevytrhne.

[little.owl]

od toho soklu se čekalo, že by mohl vydržet až do příchodu DDR4

Tak.

[Ruža Becelin]

Ja jsem jako majitel A6-3500 koupil A8-3870K, nez zmizelo z pultu a DLOUHO nepotrebuju resit nejaky upgrade (Trinity a Richland jsem ignoroval, Kaveri uvidime, ale mozna ani ten ne).

Nehlede na to, ze nez bude z DDR4 neco rozumnyho, tak prejdou minimalne dalsi dve generace CPU...

[nyan]

Zatímco „Richland“ a „Trinity“ nesly 384 stream procesorů architektury GCN

Ehm... Nein nein NEIN! Richland i Trinity maji VLIW4 (radeon 69xx architektura). GCN bude az v Kaveri.

[asdsaSZAF]

NVIDIA Brings Their Linux Driver To ARM

[asdsaSZAF]

https://devtalk.nvidia.com/default/topic/547713/unix-graphics-announcements-and-news/nvidia-release-319-and-linux-arm-support-for-discrete-gpus/