Byla vydána nová verze 10.6 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Povoluje hybridní postkvantový podpisový algoritmus ssh-mldsa44-ed25519.
Americká společnost Reflection AI světu představila Beam, open-weight model s 501 miliardami parametrů (z toho 23 miliard aktivních), určený především pro programování a práci autonomních agentů. Podle autorů jejich model nabízí výkon srovnatelný s většími modely při výrazně nižších nárocích na výpočetní výkon. Beam nyní ještě prochází závěrečným testováním, na stránkách Reflection AI se však lze zaregistrovat a získat předběžný přístup. Váhy modelu, dokumentace a nástroje pro vývojáře mají být zveřejněny v průběhu tohoto měsíce.
OpenCourant je komunitní fork OpenRadioss, tj. open source softwaru pro simulace havárií, nárazů a vysoce nelineárních dynamických dějů metodou konečných prvků. Společnost Siemens v loňském roce dokončila akvizici společnosti Altair Engineering, jež před čtyřmi lety uvolnila open source verzi OpenRadioss svého proprietárního softwaru Radioss. Minulý týden Siemens OpenRadioss pohřbil. Integroval jej do svého softwaru Simcenter, webovou stránku OpenRadioss přesměroval na Simcenter a repozitář OpenRadioss na GitHubu odstranil.
Pořadatelé devátého ročníku komunitního setkání správců nejen českých a slovenských sítí – CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna, vyhlásili Call for Abstracts. Náměty na vystoupení mohou zájemci přihlašovat do 31. října na webu akce a vybírat mohou ze tří sekcí – správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Zveřejněny byly také Call of Partners určené sponzorům a partnerům setkání, kteří by například chtěli mít na
… více »Strata je open-source inferenční engine, který umožňuje lokálně provozovat rozsáhlý čínský model Qwen3.8-Flash-Next, který by jinak nejspíše vyžadoval serverovou infrastrukturu, na běžném herním počítači s alespoň 12 GB VRAM, 32 GB RAM a dostatkem místa na SSD. Nároky na paměť a rychlost generování se liší s použitou variantou modelu Qwen. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Americký prezident Donald Trump oznámil vznik federální Jednotky pro superinteligenci (Super Intelligence Force), která má koordinovat postup vlády, technologických firem, náboženských organizací a dalších institucí v oblasti rychle se rozvíjející umělé inteligence (Trumpem oficiálně nazývanou superinteligencí). SIF, podřízená přímo Trumpovi, má pomoci Spojeným státům udržet v oblasti SI technologický náskok nad světem a
… více »Klient je e-mailový klient pro GNOME s nativní podporou Proton Mailu, PGP a spamfiltrem řízeným AI. Napsaný je v Go s GTK4 a libadwaita. Připojuje se přímo k Proton Mailu (bez Proton Bridge), ke Gmailu, k Seznam.cz a k libovolné schránce IMAP/SMTP. Každou novou zprávu nejdřív posoudí spamfiltr a teprve potom ji ukáže a ohlásí. Rozhraní je česky a anglicky.
Hra Doom nově běží také v SQL databázi CedarDB. Představen byl SQLDoom. Vyzkoušet lze online demo. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 5.0. S podporou hardwarového dekódování videa na desktopu.
Moderní linker mold, rychlejší alternativa k LLVM lld nebo wild, byl vydán v nové major verzi 3.0.0. Přepsán byl z C++ do Rustu.
GPU s číselným kódem končícím na čtyřku jsou tradičně u Nvidie čipy výkonné, ale herní (tedy s omezenými schopnosti v double-precision výpočtech, ale nastavené na co nejlepší poměr výkon/cena v daném vyšším segmentu). Platilo to pro keplerovský čip GK104 u GeForce GTX 680, platilo to pro Maxwella a jeho GM204, který je srdcem řady GeForce GTX 980, a platit by to mělo i pro chystaný Pascal.
Vše ukazuje na čip velikosti 300 mm² s odhadovaným počtem tranzistorů někde kolem 7,5 až 8 miliard, tedy parametry zhruba poloviční až třetinové oproti megačipu GP100 v srdci výpočetních produktů řady Pascal (a jednoho dne jistě i nějaké té hi-end GeForce s cenovkou přes 30 tisíc korun). Podle dostupných ryze neoficiálních informací půjde nejdříve na trh karta osazená klasickými pamětmi typu GDDR5, byť jistě vysoce taktovanými (dle značení půjde o efektivně 8GHz čipy, tedy aktuálně dostupné maximum, které vyrábí jihokorejský Samsung), plus lze očekávat 256bitovou paměťovou sběrnici. Model(y) vybavený GDDR5X, které dále zvýší paměťovou propustnost, přijdou o něco později, ale čip jako takový by měl nést řadič schopný pracovat s oběma typy grafických pamětí. HBM(2) řadič zde nečekejme, to bude, zdá se, doména hi-endu.
Tento model bude tím, co morálně nahradí stávající GeForce GTX 980 (Ti), resp. naváže na první 28nm a úspěšnou GeForce GTX 680. Co do velikosti čipu, komplexnosti karty a tipoval bych i projektované spotřeby za běhu to bude pravděpodobně podobné, ale výkon bude někde jinde. Na počet CUDA jader si ale ještě počkáme, to se opravdu odhadem/přepočtem z GP100 v podstatě nedá určit.
Níže posazenou kartou (kartami) bude ta vybavená GPU GP106. Jeho rozměry jsou odhadovány na základě fotografií na ~200 mm². K tomu si připočtěme 128bitovou paměťovou sběrnici (a použití čipů GDDR5), což z očekávané karty činí nástupce modelu GeForce GTX 960. Tento model asi také uvidíme více v noteboocích, je možné, že jej Nvidia prioritně uvede tam a na desktopy dojde až později. Opět platí, že počet CUDA jader se nedá odhadnout, snad jedině pro srovnání můžeme uvést, že GeForce GTX 960 jich nese 1024.
Každopádně jak pro GP106, tak pro GP104 platí, že lze postupem doby očekávat více než jednu grafickou kartu na něm postavenou. Obecně a zejména při vzpomínce na aktuální GeForce GTX 950, lze kupříkladu očekávat, že na bázi GPU s 1536 CUDA jádry lze očekávat i karty s rozpětím končícím klidně až na 768 jádrech. Záleží jak se Nvidii daří výroba jednotlivých GPU, která jak víme, probíhá 16nm FinFET procesem u TSMC.
Podobně jako SeaSonic začátkem tohoto roku, zavádí i společnost Corsair desetiletou záruční dobu na vybrané řady napájecích zdrojů. Konkrétně v jejím případě jde o zdroje řad AXi (uvedena na trh v roce 2012), HXi (v roce 2014) a RMi/RMx (v roce 2015). Všechny tyto zdroje měly doteď záruční dobu 7 let, nyní ji výrobce prodlužuje na 10 let a totéž se vztahuje i na veškeré budoucí modely. Prodloužená záruka se nijak netýká nižších řad zdrojů, pro představu, nejlevnější zdroj, na který Corsair prodlužuje záruku na 10 let, je 550 W model Corsair RMx Series RM550x s cenovkou ~2500 Kč.
Po Phase One přichází se 100Mpix středoformátem také Hasselblad (pomiňme proteď, kdo mu to vlastně navrhuje/vyrábí). Jeho model nese označení H6D-100c a nade vší pochybnost i stejný 100Mpix CMOS čip od Sony, rozměrů 53,4×40 mm, tedy ~2,5× větší, než je „full-frame“.
Ukládané rozlišení snímků je 11600×8700 a jelikož RAWy používají 16bitovou přesnost barev, každý jednotlivý snímek zabere zhruba 133 MB (tj. na 32GB kartu jich člověk dostane jen zhruba 240) – data lze vedle SD karet ukládat také hlavně na karty typu CFast. Přístroj podporuje rozsah citlivostí od ISO 64 po ISO 12800 a snímat lze rychlostí 1,5 fps (u středoformátů relativně obvyklá hodnota). Závěrka je používána centrální v objektivech, což znamená synchronizaci s bleskem pro všechny časy až po nejkratší 1/2000 s. Nejdelší čas je 60 minut. Z hlediska dynamického rozsahu uvádí Hasselblad 15 EV. Video je možné nahrávat až do 3840×2160 / 30fps, a to v proprietárním RAW formátu. Z rozhraní je tu Wi-Fi, USB 3.0, HDMI výstup, dotykový displej a nechybí ani firemní software Phocus 3.0. Záruka je tříletá, případně na 1 milión snímků (co vyprší dříve). Cena někde nad jedním miliónem korun.
S odchodem některých výrobců velkých snímacích čipů (včetně samotného Kodaku) bohužel i do středoformátů přišla unifikace trhu. Phase One, která už pohltila Leaf i japonskou Mamiyu, Hasselblad i Pentax, ti všichni používají v aktuální generaci stejný 50Mpix 44×33mm CMOS čip Sony. Nyní Phase One a Hasselblad používají stejný 100Mpix 53,4×40mm CMOS Sony a je otázkou, jestli to Pentaxu stojí za to, když jeho 50Mpix model 645Z není na trhu tak dlouho a Pentax ani nikdy neměl tělo s větším čipem, takže je těžké říci, jak jsou na to připraveny objektivy éry 645D (filmové 645 objektivy samozřejmě pokryjí i 60×45mm). Každopádně Sony je zjevně schopna vyrábět v použitelné míře čipy velikosti toho největšího, co se v digitálním 645 formátu používalo. Zvládla by i právě 60×45mm? Osobně si myslím, že ano, ale marketingová politika středoformátového trhu, kdy se za „každý prd“ platí nekřesťanské peníze, tohle na trh nepustí. Ale osobně považuji za svatý grál svitkový čtverec, tedy 56×56mm formát. U něj by mimochodem přepočet současného 100Mpix čipu dával snímač o rozlišení 150 Mpix – to už je hodnota, se kterou lze na snímači s bayerovou maskou pomalu začít hovořit o rozlišovací schopnosti srovnatelné s klasickým velkoformátem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: