OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Poslední běžné procesory od Intelu s poctivě přiletovaným heatspreaderem k jádru CPU, byla generace Sandy Bridge. S následnou Ivy Bridge přešel Intel na obyčejnou teplovodivou pastu (pro ni se kdysi vžil terminus technicus „bílá srajda“), což značně zhoršilo převod tepla z jádra CPU na tepelnou rozptylku, kterou ochlazují CPU chladiče. Pouhým odříznutím heatspreaderu z CPU a výměnou pasty za něco lepšího, například od Coollaboratory, získal člověk až o desítky °C nižší teploty v zátěži a výrazně vyšší OC potenciál. Tento problém se jen částečně po Haswellu vyřešil s CPU Haswell Refresh, kdy byla obyčejná bílá pasta nahrazena za lepší, nicméně ani tak nešlo o tak kvalitní převod tepla jako u Sandy Bridge. Mnoho lidí na první nejvyšší Sandy Bridge (Core i7-2600K) dodnes nedá dopustit, jelikož jej lze celkem bez problémů taktovat z výchozích 3,4/3,8 GHz (base/turbo) taktovat třeba i na 5 GHz a spolehlivě prakticky všichni mohou s běžným levným vzduchovým chladičem dosahovat alespoň 4,5 GHz.
Skylake toto též neřeší. Podle prvních testů s prvními 4×CPU/8×HT procesory lze výměnou původní pasty za Coollaboratory Liquid Pro dosáhnout poklesu teploty v zátěži (s chladičem Cryorig R1 Ultimate) z 88 na 68 °C, když je procesor taktován na 4,6 GHz s napětím 1,325 V. Lze tedy předpokládat, že s adekvátně dobrou základní deskou, odříznutím heatspreaderu za účelem nasazení pasty typu Coollaboratory Liquid Pro či Ultra bude možné dosahovat taktů za 5GHz hranicí (bavíme se o Core i7-6700K s výchozí frekvencí base/turbo 4,0/4,2 GHz).
Samozřejmě vše na vlastní riziko a se 100% jistotou ztráty záruky na CPU.
Já vlastně Intel chápu. S přechodem na 22nm FinFET výrobu se mu výrazně zlepšila energetická bilance procesorů a tepelné ztráty. I díky tomu může nabízet při stále obdobné hodnotě TDP nejen stále výkonnější CPU (byť minimálně), ale s každou další generací o hodně výkonnější a schopnější GPU. Skylake na tom není jinak (výhledově, současné procesory nenabízí tak špičkovou grafiku, jakou je například Iris Pro v Broadwellu). Tyhle běžné řady prostě nejsou určeny pro mega-taktování, od toho má Intel E řady, tedy aktuálně až 8jádrový (16×HT) Haswell-E, hlavně tedy 140W Core i7-5960X. To je platforma určená pro honiče maximálního výkonu.
Ostatně v tomto kontextu musím dodat, že 4,0/4,2GHz čtyřjádro Core i7-6700K stojí ~10 800 Kč, zatímco nejlevnější Haswell-E, tedy 3,3/3,6GHZ šestijádro Core i7-5820K, vyjde na ~11 300 Kč. Kdo tedy touží po obrovském výkonu CPU podpořeném mohutným overclockingem, tomu rozhodně doporučuji platformu Haswell-E. Připlatí si sice za desku (X99 jsou dražší) a bude muset koupit samostatnou grafickou kartu (což efektivně řeší ±jeden František Palacký a buď levná GeForcka a proprietární ovladač od Nvidie, či levný Radeon a Catalysty či čekání na Godota, tedy odladěný ovladač AMDGPU). Jinak Haswell-E je stále 22nm, zatímco Skylake 14nm, takže Skylake se při neuvážených snahách o maximální OC i dostane rychleji na průrazné napětí. Zkrátka dle mého má sundavání heatspreaderu jen samá negativa oproti prostému použití Haswellu-E.
nová generace Intelových procesorů je primárně spojována s DDR4 pamětmi, ale to neznamená, že nemá řadič pro DDR3. Až dosud se hovořilo o tom, že využít lze pouze 1,35V DDR3 lowpower moduly, ale dle Asusteku to není zcela pravda. Jeho dvě desky pro Skylake s DDR3 sloty - modely Z170M-E D3 a Z170-P D3 - nijak neomezují použití klasických DDR3 pamětí, čemuž odpovídá i podpora až DDR3-3100 skrze XMP profily - to na 1,35 voltech opravdu nikdo neumí. Asustek zde udává podporu jak 1,5V, tak 1,65V DDR3 modulů, což de facto pravděpodobně znamená, že Asustek za toto ručí (toto ~ riziko zničení CPU, které je tím, kdo si RAM moduly řídí). Tak či onak bych to ale bral s rezervou. Když už Skylake, tak pokud možno DDR4 platformu.
„Vlhký sen“ všech nadšenců do LCD je tu. Kombinace špičkového výrobce, kvalitního IPS LCD panelu, elektroniky která utáhne 144Hz zobrazení a k tomu FreeSync (neboli VESA Adaptive Sync), víc si snad ani nelze přát. Ano, snad jedině vyšší rozlišení, protože EIZO je sice špičkový výrobce, ale ne kouzelník, takže nový monitor FORIS FS2735 nabízí pochopitelně rozlišení 2560×1440.
FORIS je řada herních monitorů od EIZO, což znamená, že zde nečekejme tu úplně nejvyšší možnou elektroniku jako v řadě ColorEdge. Ostatně to nelze skloubit s herním využitím (čím více elektroniky, tím kupříkladu vyšší lag). Profi grafik tedy již kliká na další odkaz jinam, ale ostatní mohou zbystřit, neboť i tak se toho do monitoru dostalo dost. Je zde výborný stojan s výškovou nastavitelností o 155 mm, pivotem a naklápěním o 35°/5°. Z rozhraní je tu DisplayPort 1.2, 2× HDMI a DVI-D, 2× USB hub je verze 3.0, nechybí již tradiční automatické nastavení jasu dle okolního osvětlení (a pozor: jas je regulovatelný až k méně než 1 % maxima, které činí 350 cd/m²!) a také pro FORIS typické možnosti zásahu do obrazu (projasnění stínů, korekce jasných částí), novou věcí je třeba možnost přes smartphone nastavovat parametry obrazu a barevné profily, plus je zde také podpora EIZO Cloudu, možnosti sdílet nastavené profily monitoru pro jednotlivé hry a další podivné věci„gamingového světa“..
VIDEO: https://www.youtube.com/watch?Zájemci mohou zatím šetřit, monitor se neobjeví na trhu dříve než před Vánoci a cena zatím nebyla upřesněna. Nízká rozhodně nebude, u EIZO se za kvalitu a ostatně i záruku v délce 5 let, platí. Jinak bych ještě závěrem mohl dodat, že vyšší rozlišení ani v této třídě nemá smysl. Je zde jasný požadavek na to, aby grafická karta v daném rozlišení dokázala dodávat až 144+ snímků za sekundu a to v moderních hrách umí jen špička. V rozlišení kupříkladu 3840×2160 či jen 3440×1440 by se toho dosahovalo daleko obtížněji, nemluvě o tom, že jsme v současné době v mnoha ohledech omezeni propustností grafických výstupů: aktuálně se běžně používá maximálně DisplayPort 1.2. Ač již existuje specifikace 1.3 a ve vývoji jsou další, tak stejně jako je nutné krmit 5k monitory s rozlišením 5120×2880 (4× vyšším než toto dnešní EIZO) dvěma DisplayPorty 1.2, na podobné omezení narážejí i rozlišení nižší, když se snaží nabídnout výrazně vyšší než 60Hz zobrazení.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
bude muset koupit samostatnou grafickou kartu (což efektivně řeší ±jeden František Palacký a buď levná GeForcka a proprietární ovladač od Nvidie, či levný Radeon a Catalysty či čekání na Godota, tedy odladěný ovladač AMDGPU)
Pokud se bavíme o kartách v ceně kolem jednoho Palackého, tak tam stačí sáhnout po Radeonu 6450 (nejlépe v bezvrtulovém provedení), se kterým na žádného Godota čekat nepotřebuju, protože bez problémů funguje s dávno existujícím open source radeon driverem.
Ale já vím, co víc si přát. Aby NVidia vzdala G-Sync a přešla na VESA FreeSync. 