Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Zajímavou rošádu připravil Intel ve svých roadmapách. Na Broadwell-K, tedy hi-endovou a konkrétně čtyřjádrovou variantu, si počkáme až do druhého čtvrtletí příštího roku. Zhruba do stejné doby, kdy se objeví první procesory vyráběné druhou generací 14nm výroby u Intelu, mikroachitektura Skylake.
Zatímco Broadwell-K bude stejně jako Broadwell – dovolím si zjednodušit – 14nm variantou Haswellu pro stávající čipsety, tedy Intel 9 Series, které jsou nyní na trhu, přijde Skylake s generací novou, podporující vedle DDR3 též DDR4 paměti, byť zatím v základním taktu DDR4-2133. V této platformě se počítá s nejnovější WiFi 802.11ac, stejně jako modrým zubem či podporou UltraHD i 4k rozlišení, včetně režimu 3820×2160 / 60 Hz a mnoha dalšími věcmi.
Broadwell-K je cílen jako vyšší mainstreamová platforma, nad ní bude sedět i v roce 2015 22nm TOCK Haswell-E, tedy procesory, které Intel uvede na podzim tohoto roku. Pro Skylake se pak již nepočítá s variantou Skylake-K, tedy OC verzí s odemčeným násobičem. Ale třeba si to Intel zase rozmyslí.
Když se GeForce GTX 750 a GTX 750 Ti objevily na trhu (což se stalo v únoru), okamžitě po prvních testech jsem měl jasno v tom, že tohle je pro mě asi nejlepší grafika tohoto roku. Levná, úsporná a dostatečně výkonná. Na tom se nic nemění, jen Palit přidává další třešničku na tento dortík. Uvádí pasivně chlazenou verzi obou grafik.
Na trh tak míří modely GTX 750 KalmX a GTX 750 Ti KalmX a stejně tak čekejme jejich parametrově shodné varianty pod značkou Gainward. Obě mají GPU taktované na 1 020 MHz (1 185 MHz Boost clock) s tím, že nižší má 512 a vyšší 640 CUDA jader. Vyšší využívá GDDR5 paměti běžící na efektivních 5,5 GHz, nižší s 5,05GHz taktem. TDP je 60, resp. 55 W a tudíž asi netřeba příliš polemizovat nad tím, jak se Palitu podařilo uvést pasivně chlazené verze: pasivní grafiky i s vyššími TDP jsou k dispozici již několik let.
Rozhodně jde ale o báječný počin. GeForce řady 750 tu s námi ještě dlouho budou, případně přeznačené na něco řady 800. Při adekvátní ceně bude tahle řada dobrou koupí pro FullHD hraní bez ohledu na to, obsahuje-li chladič i ventilátor. Pokud ale jdete po co nejtišším běhu PC, Palit nabízí karty zcela tiché a vhodné pro linuxové hraní.
Tou první je 24palcový monitor NEC MultiSync EA244UHD, který disponuje na rozlišení 3840×2160 relativně malou úhlopříčkou a tedy vysokou pixelovou hustotou, ale to možná mnozí naopak ocení. Stejně jako skutečnost, že použitý panel je typu AH-IPS, monitor umí zobrazit 10bitové barvy a interní zpracování obrazuje dokonce 14bitové, pročež monitor pokrývá 99 % gamutu AdobeRGB. Mezi vstupy nacházíme DVI-D, HDMI/MHL i DisplayPort, jas LED podsvícení dosahuje až 350 cd/m², kontrast standardních 1000:1. Odezva má pro rychlý přechod šedá-šedá hodnotu herně-použitelných 6 ms, ale doménou tohoto monitoru se stojanem zvládajícím Pivot režim pochopitelně budou spíše grafické či video aplikace. Spotřeba se vejde do 79 W, a to včetně 3× USB 3.0 hubu. Cena je přitom solidních 1 349 USD.
Druhou novinkou je nová verze noteboku Lenovo Y50, která vyměňuje FullHD displej za UltraHD. Tento notebook s 15,6palcovým displejem se tak připojuje mezi produkty, u kterých je pixelová hustota snad až nesmyslně velká, zejména s ohledem na to, že použité GPU není trhač asfaltu, ale „pouze“ mainstreamová GeForce GTX 860M, která by tak-tak dostačovala pro předchozích 1920×1080, ale o hraní v 3840×2160 si může nechat jen zdát. Jediné, co v UltraHD utáhne, je akcelerace desktopu, případně videa. Nicméně ještě pár slov k výbavě, i zbytek notebooku je totiž nadstandardní: Core i7 i7-4710HQ, 8GB DDR3, 1TB HDD, to vše ve variantě za 1 300 dolarů. O 200 dolarů výše je možno mít 512GB SSD a 16GB paměť. Po tomto modelu bude na podzim následovat parametrově odpovídající, avšak 14palcový notebook Lenovo Y40 – též s rozlišením 3840×2160 (zpoždění nabral jen kvůli nedostupnosti dostatečného množství LCD panelů).
Nová varianta malinového pidipočítače dostala překopané PCB. Tvůrci sjednotili Cinch a Jack výstup pro A/V do jediného 3,5mm jacku, přidali dva USB konektory, ale hlavně: místo 26 GPIO pinů je jich 40, místo lineárního napájecího zdroje je zde pulsní s úsporou 0,5 až 1,0 W, a tedy delší výdrží i při provozu z baterie, a nakonec je zde lepší zvuková část s čistším výstupem. Jako upgrade stávající řady postavený na stále stejném ARM SoC a stále stejných 512 MB RAM je to slušné, nicméně co pořádný upgrade na nový model?
Toho se dočkáme až v roce 2017. Potvrdil to sám Eben Upton. Uvidíme, jesti do té doby tohoto průkopníka ARMových pidipočítačů nezačnou výlcovat konkurenční řešení, která již dnes nabízejí vyšší výkon i možnosti a to za solidní cenu. Původní Broadcommův ARM z Raspberry Pi byl poněkud pomalý a zastralý již před 2 lety, když produkt šel na trh a za další tři roky to už bude možná až příliš.
V porodních bolestech rozená 16nm FinFET výroba TSMC, jež je adaptací klasické 20nm technologie, které „se také na svět moc nechce“, uzří světlo světa v podobě reálného nasazení ve smartphonech Huawei. Tento čínský výrobce bude prvním, kdo produkty s 16nm FinFET čipy uvařenými v kotlících u TSMC uvede na trh. Využívá přitom dražší kvalitnější technologii pro zapouzdření čipů CoWoS (chip on wafer on substrate), ke které nyní TSMC finišuje levnější alternativu InFO (integrated fan-out), jelikož CoWoS příliš mnoho výrobců nehce. Dosud jen Xilinx, ten si ale své produkty nechává velmi dobře zaplatit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pod to bych se podepsal. U mě je důležitá výška, takže pro 24" je poměr 16:10 ještě docela použitelný. Nejradši bych 3:2 nebo 4:3. Ale to už je dneska asi jen fantazie.Já mám v práci 16:10 a je to podstatně lepší, než 16:9, až jsem byl překvapen. Pokud si někdy budu něco kupovat, tak už jedině 16:10, i kdyby mě to mělo stát o půlku víc.