V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Dle zdrojů serveru DigiTimes jsou zatím s další generací výrobní technologie celkem problémy. Pravdou sice je, že jak TSMC, tak Samsung stále zvyšují své výrobní kapacity pro 20nm proces – naposledy se divize Samsung Electronics nechala slyšet, že navýší své kapacity na 30 tisíc waferů (měsíčně?) – ale výtěžnost je druhou stranou mince.
Aktuální informace říkají, že tchaj-wanská TSMC dosahuje na 20nm procesu výtěžnosti výroby zhruba v rozmezí 20 až 30 %, což by bylo možné se skřípěním zubů označit za zralé pro první nákladné objednávky, ale u Samsungu je to tragédie: výtěžnost u něj dosahuje jen 10 %, tedy 90 % čipů na waferech je nepoužitelných. A to se přitom v tuto chvíli bavíme o jednoduchých ARM SoC, nikoli komplexních čipech formátu GPU AMD a Nvidia.
Výtěžnost pochopitelně poroste, to je historicky prověřený empirický fakt, ale jak dlouho? Pokud si dobře vzpomínám, tak před pár lety se u TSMC rodil ve velkých bolestech 40nm proces – první GPU na něm postavené (to v ATI Radeonu HD 4770) – bylo na více než půl roku poslední, než přišel skutečný nástup velkých 40nm čipů. A následný (současný) 28 proces se rodil ještě tragičtěji, jeho vyladění z hlediska výroby komplexních čipů pro AMD a Nvidii trvalo TSMC ještě déle. Na druhou stranu ale v průběhu měsíců bylo vidět, že se daří zlepšovat nejen výtěžnost, ale i provozní parametry čipů: jasně to dokumentuje třeba Radeon HD 7970 GHz Edition, který po pár měsících nahradil původní, pomaleji taktovanou verzi.
20nm proces ani u TSMC, ani u Samsungu, ani u nikoho jiného se jistě nepřihlásí hned do první vlny cenového souboje levnějších SoC. Využívat jej budou zejména ty produkty, u nichž bude nezbytně nutné zvolit tuto v poměru výkon/spotřeba lepší technologii bez ohledu na cenu: produkty Apple iPhone a iPad, případně konkurenční SoC Samsung Exynos apod. Aktuální ARM SoC Apple A7 z iPhonu 5S staví ještě na 28nm výrobě. Na příští rok chystaný Apple A8 již bude vyráběn 20nm technologií, a to právě u TSMC.
Samsung i TSMC chtějí nabídnout 20nm výrobu zákazníkům již počátkem příštího roku. TSMC chce rovnou rozjet sériovou výrobu (nepochybně pro Apple), Samsung přijde s první nabídkou. V tuto chvíli se ví, že TSMC nabízí pouze jednu variantu 20nm technologie, a to tu optimalizovanou na nízkoodběrové úsporné čipy, budoucí varianta pro obrovská GPU bude jiná. Jaké varianty 20nm procesu nabídne při spuštění výroby Samsung, v tuto chvíli není jasné, ale je velmi pravděpodobné, že též začne zejména s malými mobilními čipy ARM. Jak TSMC, tak Samsung již zkoumají následné výrobní procesy v 1X-nanometrové oblasti, kde jim chystá konkurenci kupříkladu GlobalFoundries s procesem 14XM. A uvidíme s čím vším přijde Intel v rámci 14nm generace (jelikož stále ne a ne utichnout spekulace na téma, že by mohl začít též vyrábět ARMy).
Nepochybně k všeobecné radosti všech a zejména Linuse Torvaldse, přichází Sharp s další lepší verzí svého 15,6palcového IGZO displeje. Rozlišení povýšil z 3200×1800 rovnou na „UltraHD 4k“ v základní verzi, tedy 3840×2160. To představuje 282 ppi, resp. 4× více než Full HD 1920×1080 a s trochou nadsázky téměř 9× více než nepěkných fosilních 1366×768. Jaké rozlišení máte na notebooku vy?
Sharp dodal zkušební vzorky svým partnerům v průběhu září, ti byli spokojeni, takže nic nebrání sériové výrobě. Ta se rozběhne v únoru příštího roku v Kameyama Plant 2, jedné z velkých fabrik Sharpu v rodném Japonsku.
Japonský Nikon navazuje na svoji někdejší řadu odolných kinofilmových přístrojů Nikonos. Nová bezzrcadlovka s 1" čipem je totiž velmi odolná, nevadí jí ponor do 15m hloubky, pád ze dvou metrů ani mráz -10&nbp;°C.
Z hlediska technologie uvnitř těla je Nikon 1 AW1 variantou přístrojů 1 V2 a 1 J3: nese 14,2Mpix BSI CMOS snímač dávající fotky o rozlišení 4608 3072. Jeho velikost úhlopříčky je 1 ", tedy shodná třeba se Sony RX100, crop factor oproti kinofilmu/full-framu je 2,7×. Citlivost je v rozmezí ISO 160 až 6400, samozřejmě je vedle JPEGu podporován i RAW. Displej je s ohledem na konstrukci pevnou součástí těla, má 921k bodů a třípalcovou úhlopříčku. Elektronická závěrka nabízí časy od 1/16 000 po 30 sekund, rychlost snímání je i díky novému řídícímu procesoru až 15 fps s autofocusem a až 60 fps při pevném zaostření, to vše v plném rozlišení. Video je podporováno až do 1080/50i/25p stereo zvukem, samozřejmě jde o MPEG-4/H.264. Nechybí slow-motion video v nižších rozlišeních s 400 a 1 200 fps.
Přístroj baští SD karty včetně SDXC, jeho Li-Ion akumulátor mu dle CIPA metodiky dá dost energie na pouhých 220 snímků (pod vodou a v mrazu to bude pochopitelně horší). Tělo měří 114 × 72 × 37 mm, váží 201 gramů a součástí je i GPS, kompas a výškoměr a hloubkoměr. Na trh přichází i nové utěsněné objektivy, u kterých také Nikon garantuje bezpečnost ponoření až do 15 metrů hloubky: základní zoom 1 NIKKOR AW 11-27.5mm f/3.5-5.6 a pevný pancake 1 NIKKOR AW 10mm f/2.8.
Jakkoli představuje AW1 výtečné vylepšení pro všemožné dobrodruhy, je samozřejmě jasné, že odolným kompaktům se těžko bude rovnat, už s ohledem na rozměry a přeci jen vyčuhující objektiv. Ale jako mezistupeň mezi lepšími odolnějšími zradlovkami (třeba Pentax K-5 II) a třídou ultraodolných kompaktů (Pentax WG-3 – ten sice udává podobné hodnoty ponoru, nárazu a mrazu, ale jeho kompaktní pogumované tělo jistě vydrží víc) je to určitě výtečná volba, zejména s ohledem na DALEKO vyšší kvalitu snímků ze systému Nikon 1, než jakou nabízí právě WG-3 (s jeho absencí RAWu).
Nikon 1 AW1 v kitu s 11-27,5mm objektivem vyjde na 19 390 Kč. To se mi jeví jako solidní cena.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jaké rozlišení máte na notebooku vy?Na tři roky starém 14" VAIu mám 1600x900, 1366x768 byla pro NTB zhovadilost už tehdy...
Mám 27" monitor a mé zkušenosti jsou dost odlišné: u 1 by mne zajímalo, jak se to podle vás projevuje, nic takového jsem nepozoroval; bod 2 je tak zmatený, že by zasloužil vysvětlení, 3-5 nejsou v žádném případě pravda, 6 je subjektivní, já s tím problém nemám, a co se týká bodu 7, zatím mi ten monitor připadá dostatečně velký sám o sobě, ale vzhledem ke zkušenostem z práce, kde desktop na dva monitory používám, jsem si celkem jistý, že by mi to nevadilo.
Navíc mi není moc jasné, proč svým lamentováním o 26" monitorech reagujete zrovna na thread, který se týkal notebooků…
pred 8 rokmi som mal prave tento:
http://www.abclinuxu.cz/hardware/sestavy/notebooky/dell/dell-latitude-d800
je to tiez 1920x1200 a oni az teraz zacinaju s priekopnicit :-P