Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Tradiční akce Flash Memory Summit obvykle přináší spoustu zajímavých novinek v oblasti NAND flash pamětí a ani letos tomu v kalifornské Santa Claře nebylo jinak. Vezměme to popořadě a připomeňme, kterak jihokorejský Samsung relativně nedávno uvedl na trh 15,36TB SSD pro servery. Firma v poslední době ve výrobě vrstvených NAND flash čipů (kterým říká V-NAND) více investuje do vývoje dalšího zvýšení počtu vrstev v čipu a současně také ve vylepšování vícebitových technologií, aktuálně převážně TLC. Nové SSD s v podstatě dvojnásobnou kapacitou je tak logickým vyústěním snah v oblasti vrstvení, kde Samsung disponuje 64vrstvými čipy. Rozhraní je typu SAS, fyzické provedení je 2,5palcový disk s výškou těla 12 mm, tedy ideální řešení pro servery. To je ale pouze další krok na dlouhém pochodu. Již nyní zástupci firmy hovoří o 100TB SSD, která by technicky mohli realizovat již dnes, kdyby zvolil provedení 3,5palcového disku. Lze předpokládat, že během roku-dvou se dočkáme nejméně 64TB SSD Samsung v 2,5palcovém šasi a další mety budou následovat spolu s rostoucím počtem NAND flash die (72 / 80 či rovnou 96 až 128?) a zmenšujícími se tranzistory (Samsung nyní disponuje odladěnou 14nm FinFET výrobou a dokončuje 10nm proces).
V kontextu Samsungova reálného produktu vypadá Seagate jako až druhý v pořadí, nicméně v jeho případě je pro změnu zajímavé to, že se pouští do většího form factoru a logicky také do většího počtu NAND flash čipů, které jeho SSD řadič obhospodařuje. Na stejném Flash Memory Summitu tak vedle třeba 8TB NVMe SSD byl k vidění i SAS prototyp s kapacitou 60 TB. Kapacita je dána tím, že v tuto chvíli nejsou na trhu kapacitně vyšší NAND flash čipy. Seagate uvádí, že jeho architektura řadiče je velmi flexibilní, takže lze předpokládat, že jakmile se dostane k budoucím dvojnásobně velkým čipům, bude schopen ukázat 120TB SSD. A tak dále. Reálná dostupnost finálního 60TB produktu je očekávána ale až v příštím roce. A jelikož se SAS úložiště musí vejít do určitých limitů odběru / tepelného vyzařování, Seagate explicitně vyzdvihuje, že se dostal na poměr 4 TB / 1 W, tedy celé toto SSD by nemělo konzumovat více než 15 W.
A ještě do třetice Flash Memory Summit 2016. Japonská Toshiba, u níž byla technologie NAND flash před několika desetiletími uvedena v život, pokračuje ve vývoji NAND flash čipů uchovávajících v paměťových buňkách 4 bity, tedy 16 hodnot napětí. Z vývoje, který nastiňují SLC → MLC → TLC čipy, vyplývá, že s garantovaným počtem P/E cyklů u QLC čipů to nebude slavné, nicméně při extrémní kapacitě a cílení na úlohy, kde výrazně převažuje čtení nad zápisem, mohou taková SSD najít svého zákazníka celkem bez problémů. Jednoho opravdu velkého už Toshiba získala, na vývoji SSD s QLC čipy s ní spolupracuje samotný Facebook, který ve svém datovém universu nasazuje flexibilně v několika úrovních vše možné, od supertenkých BDXL disků pro cold storage, až právě po velice rychlá SSD v různých úrovních cache a storage. Lze tedy předpokládat, že pokud Samsung i Seagate dovedou jít na desítky TB už dnes s nejhůře TLC čipy, je v teoretických možnostech Toshiby nabídnout výhledově 100TB kapacitu jak v 3,5palcovém, tak 2,5palcovém form factoru. Jedinou ošemetnou otázkou je právě ona životnost v počtu cyklů zápisu buněk. O tom se ale zpráva více nezmiňuje.
Obecně ale pro všechna výše zmíněná SSD všech hlavních výrobců platí, že je stále více a více omezuje nízká propustnost SAS rozhraní, která aktuálně typicky v serverech nabízí 12,0 Gbit/s s tím, že ve vývoji byla/je 24,0Gbit/s verze, nově označovaná jako 22,5Gbit/s s plánovanou dostupností finální verze v roce 2017.
Nejnižší model klasické digitální zrcadlovky Nikon nyní povyšuje na typ D3400. D3300 se tak stává minulostí, oproti ní nový nástupce přidává výrazně lepší správu napájení a větší akumulátor, takže místo 700 snímků nafotíte na jedno nabití 1200 snímků (měřeno standardní metodikou CIPA). Co chybí z dnes obvyklé moderní výbavy, je Wi-Fi, namísto toho umí D3400 komunikovat s chytrými zařízeními skrze Bluetooth Low Energy.
Ale k věci, snímač je stále 25megapixelový s efektivně využívaným rozlišením 6000×4000. Procesor EXPEED 4 stojí jak za 12bit RAW podporou, tak třeba „pouze“ 1080/60p videem s mono zvukem. ISO nabízí rozsah 100 až 25600, autofocus 11 bodů a je zde pevný třípalcový displej s rozlišením 921k bodů (640×480). Hledáček je zrcátkový s 95% pokrytím a 0,85× zvětšením, závěrka má nejkratší čas 1/4000 a rychlost přístroje je 5 fps. Používány jsou SD karty, to vše v rozměrech 124 × 98 × 76 mm a hmotnosti 395 g. Tedy nic, co by vybočovalo z nikoního low-endu, na druhou stranu zamrzí ten mono zvuk u videa, případně ty, kdož znají Pentax, také menší hledáček. Tělo je párováno v kitech s novými objektivy s krokovým motorkem, a sice AF-P DX Nikkor 18-55mm F3.5-5.6G VR, případně 18-105 a 18-55 + 70-300, vše VR i non-VR verze.
Celkem dobře už můžeme pochopit, proč Nvidia u 16nm FinFET generace grafik upustila od písmenka „M“ v názvu mobilních grafik. Jak GeForce GTX 1060, tak GTX 1070 a GTX 1080 se v mobilní verzi téměř shodují s desktopovými kartami. Obecně platí, že jsou taktovány zhruba o 50 až 100 MHz níže (na hodnotách kolem 1,5 GHz), ale paměti nesou stejně a lze tak vyvozovat, že kromě mírně nižších maximálních frekvencí zde bude jen agresivnější řízení parametrů za účelem udržení vhodných provozních teplot. Vlastně v jedné věci bych se měl ještě opravit, mobilní verze GeForce GTX 1070 nese dokonce víc CUDA jednotek než desktopová (2048 oproti 1920), čímž de facto kompenzuje ony nižší takty. Není jasné, nakolik u této nové generace jde o výběrové čipy, či obecně až překvapivě dobrou kvalitu výrobního procesu u TSMC, nicméně tohle je generace grafik, která jako první jasně ukazuje, že i do notebooků se dá vměstnat výkon srovnatelný s desktopy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
12.9.2016 10:47
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
MNOHEM levnejsi nez stejna kapacita v discichJa umim cist, a ty zjevne umis snit. Klidne sni dal.
Jdu si zkusit jestli ještě umím psát na papír, a pro jistotu se podívám i po dlátu a kladívku
13.9.2016 13:24
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
Ale na co - proboha - MHB8080A? Jako jo, já si taky po chvilkách bastlím 8bit mikropočítač, ale mám v tom Z80/Z180. Ze svých počítačů jsem nikdy nic nevyhodil, mám těch věcí uskladněných mnoho beden. A z různých zdrojů průběžně věci ještě dokupuji.
.
Chtěl jsem tím hlavně vyjádřit, že mě celá ta technologie příjde jako škrabání se pravou rukou za levým uchem.
Až se rozšíří uhlíkový nanotrubičky, tak (tedy podle toho co slibují) to má být úplně o něčem jiným. Doufám že někde něco nepřehlédli a bude to jak říkají.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz