Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby i bezpečnostní předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Nedělní program začal ještě o něco později než sobotní a účast byla znatelně nižší, i když témata byla podle mého názoru dokonce zajímavější. Tento zdánlivý paradox přisuzuji otravě návštěvníků rozličnými metabolity alkoholů po sobotní večerní akci.
Již tradičně byla na první hodinu v neděli ráno zařazena přednáška Ondřeje „Oskara“ Caletky, tentokrát o SOHO routerech poháněných pomocí OpenWRT. Tyto krabičky nemusí jen routovat; spousta jich je vybavena USB portem, takže po vybavení vhodným firmware můžou sloužit jako nenáročný tiskový a souborový server, PPP klient k modemu, VPN server nebo jako zařízení pro monitorování zazimované želvy. Snížený komfort při obsluze těchto zařízení je vyvážen nízkou spotřebou (5 – 10 W oproti řádově 40 W, pokud vám doma routuje oblíbený vyřazený počítač) a bezvětrákovým a tedy naprosto tichým provozem (pokud zrovna nenatrefíte na odporně pískající spínaný zdroj jako já).
Na tuto přednášku těsně navazoval odpolední workshop, ze kterého jsem bohužel stihl jen závěr. Účastníci si na něm měli vyzkoušet rozjet port OpenWRT pro x86_32 v Qemu a rozjet v něm rekurzivní validující DNS resolver. Materiály k workshopu si můžete stáhnout zde.
Následovala fascinující přednáška Michala Hrušeckého. Ten se snažil postavit si doma multimediální centrum z počítače a televize. Bohužel žádné existující řešení mu nevyhovovalo – MythTV je zbytečně překomplikované, do XBMC je podpora pro DVB-T dolepená pomocí různých pluginů a Kaffeine má špatné UI pro dálkové ovládání. Proto se rozhodl napsat si vlastní řešení, které bude jednoduché (pro geeka) a plně v duchu unixové filozofie. A co z toho vzešlo?
Na televizi se spustí MPlayer ve slave módu, takže lze ovládat přes pojmenovanou rouru (FIFO). Pro nahrávání se používají démon atd
, rtcwake
(nebo WoL z OpenWRT routeru) a MEncoder. DVB-T kanály se z multiplexu na síť dostávají pomocí dvbstreamer
a síťové vysílání a nahrávání obstarává nc
(nikdy by mě nenapadlo, že by na tohle mohl stačit obyčejný netcat
). Skripty by se časem měly objevit na GitHubu.
Procvičíte si skriptování, je to uživatelsky přívětivé pro geeky a lze to ovládat odkudkoli z mobilu přes SSH
Vlastimil Ott povídal o stavu IT v českém školství (a to nejen při výuce ICT, ale i jiných předmětů a elektronizaci administrativy). Myslím si, že jak to především v základním a středním školství s IT vypadá, tu asi všichni víme. Vlasta se ale pokusil jít po příčinách. Hlavní problém podle něj leží v tom, že neexistují dodavatelské firmy, které by byly schopné zajistit kompletní správu školních učeben. Potom je tu samozřejmě závislost na software pouze pro Windows a nedostatečné povědomí o základních principech v IT. Ale problémem může být i nevyzrálost open-source software v mnoha oblastech – jako jeden příklad za všechny byla prezentována bohatá nabídka šablon pro novou prezentaci ve výchozí instalaci OpenOffice čítající celé dva kousky (uživatelé Debianu se odnedávna mohou těšit ze tří).
Jiří Smítka (Embedded Linux a možnosti zrychlení startu) nejdříve uvedl několik čísel – délku bootu různých zařízení. Mobil se Symbianem: 50 s. IP kamera 20 s, ale s komunitním firmware 2,5. Velké routery klidně i desítky minut. Ty se sice příliš často nerestartují, ale při výuce zabere jejich nastartování podstatnou část hodiny. A uživatel při restartování firmware telefonu pomalu teče…
Potom mluvil o projektu s embedded Linuxem, na kterém spolupracoval, a který na začátku startoval skoro dvě minuty. Díky vyházení zbytečností a napsání si vlastního jednoduchého a výkonnějšího bootloaderu se dostali na 5,5 sekundy. Pomocí dalších úprav, ale i hardwarových, by se dalo dostat ještě níž. Projektu SwiftBoot se dokonce podařilo dostat pod sekundu.
A závěrečný workshop Pavla Píši byl věnován problematice tlustých klientů – stanic, které bootují ze sítě, ale na rozdíl od tenkých klientů neslouží jen jako zobrazovadla, ale všechny uživatelské programy běží fyzicky na nich. Workshop trval téměř dvě hodiny, ale také byl nabitý informacemi. Téma bylo pojaté velmi zeširoka – a tak jsme se dozvěděli například o sadě skriptů etckeeper
sloužící k udržování historie konfigurace ve verzovacím systému Git nebo pravděpodobně specificky debianí vlastnosti pro debugování initramdisku, parametru break=
(zkuste si grep -r maybe_break /usr/share/initramfs-tools/
). Zajímavá byla též část o správě systému, který stanice bootují přes síť. Není vhodné se do něj pouze chroot
nout a začít spouštět například aktualizaci – init skripty, pokud se v chrootu nastartuje nějaký démon, mohou udělat v nadřazeném systému pěknou paseku. Proto vytvoříme skript /usr/sbin/policy-rc.d
a postaráme se, aby na serveru skončil chybovým kódem. Démony se pak nebudou startovat.
A tím končí další InstallFest. Už jen předání putovního tučňáka nejzasloužilejšímu organizátorovi, pozvánka na semináře SUT v letním semestru a jde se domů. Tento ročník hodnotím jako velmi vydařený a za rok zase na viděnou!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
A videa budou ?
OK
Kdybyste byl tak hodny a hodil sem na abicko zapisek do blogu ze videa uz jsou k dispozici.
Diky za vsechny zajemce.