plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Nedělní program začal ještě o něco později než sobotní a účast byla znatelně nižší, i když témata byla podle mého názoru dokonce zajímavější. Tento zdánlivý paradox přisuzuji otravě návštěvníků rozličnými metabolity alkoholů po sobotní večerní akci.
Již tradičně byla na první hodinu v neděli ráno zařazena přednáška Ondřeje „Oskara“ Caletky, tentokrát o SOHO routerech poháněných pomocí OpenWRT. Tyto krabičky nemusí jen routovat; spousta jich je vybavena USB portem, takže po vybavení vhodným firmware můžou sloužit jako nenáročný tiskový a souborový server, PPP klient k modemu, VPN server nebo jako zařízení pro monitorování zazimované želvy. Snížený komfort při obsluze těchto zařízení je vyvážen nízkou spotřebou (5 – 10 W oproti řádově 40 W, pokud vám doma routuje oblíbený vyřazený počítač) a bezvětrákovým a tedy naprosto tichým provozem (pokud zrovna nenatrefíte na odporně pískající spínaný zdroj jako já).
Na tuto přednášku těsně navazoval odpolední workshop, ze kterého jsem bohužel stihl jen závěr. Účastníci si na něm měli vyzkoušet rozjet port OpenWRT pro x86_32 v Qemu a rozjet v něm rekurzivní validující DNS resolver. Materiály k workshopu si můžete stáhnout zde.
Následovala fascinující přednáška Michala Hrušeckého. Ten se snažil postavit si doma multimediální centrum z počítače a televize. Bohužel žádné existující řešení mu nevyhovovalo – MythTV je zbytečně překomplikované, do XBMC je podpora pro DVB-T dolepená pomocí různých pluginů a Kaffeine má špatné UI pro dálkové ovládání. Proto se rozhodl napsat si vlastní řešení, které bude jednoduché (pro geeka) a plně v duchu unixové filozofie. A co z toho vzešlo?
Na televizi se spustí MPlayer ve slave módu, takže lze ovládat přes pojmenovanou rouru (FIFO). Pro nahrávání se používají démon atd
, rtcwake
(nebo WoL z OpenWRT routeru) a MEncoder. DVB-T kanály se z multiplexu na síť dostávají pomocí dvbstreamer
a síťové vysílání a nahrávání obstarává nc
(nikdy by mě nenapadlo, že by na tohle mohl stačit obyčejný netcat
). Skripty by se časem měly objevit na GitHubu.
Procvičíte si skriptování, je to uživatelsky přívětivé pro geeky a lze to ovládat odkudkoli z mobilu přes SSH
Vlastimil Ott povídal o stavu IT v českém školství (a to nejen při výuce ICT, ale i jiných předmětů a elektronizaci administrativy). Myslím si, že jak to především v základním a středním školství s IT vypadá, tu asi všichni víme. Vlasta se ale pokusil jít po příčinách. Hlavní problém podle něj leží v tom, že neexistují dodavatelské firmy, které by byly schopné zajistit kompletní správu školních učeben. Potom je tu samozřejmě závislost na software pouze pro Windows a nedostatečné povědomí o základních principech v IT. Ale problémem může být i nevyzrálost open-source software v mnoha oblastech – jako jeden příklad za všechny byla prezentována bohatá nabídka šablon pro novou prezentaci ve výchozí instalaci OpenOffice čítající celé dva kousky (uživatelé Debianu se odnedávna mohou těšit ze tří).
Jiří Smítka (Embedded Linux a možnosti zrychlení startu) nejdříve uvedl několik čísel – délku bootu různých zařízení. Mobil se Symbianem: 50 s. IP kamera 20 s, ale s komunitním firmware 2,5. Velké routery klidně i desítky minut. Ty se sice příliš často nerestartují, ale při výuce zabere jejich nastartování podstatnou část hodiny. A uživatel při restartování firmware telefonu pomalu teče…
Potom mluvil o projektu s embedded Linuxem, na kterém spolupracoval, a který na začátku startoval skoro dvě minuty. Díky vyházení zbytečností a napsání si vlastního jednoduchého a výkonnějšího bootloaderu se dostali na 5,5 sekundy. Pomocí dalších úprav, ale i hardwarových, by se dalo dostat ještě níž. Projektu SwiftBoot se dokonce podařilo dostat pod sekundu.
A závěrečný workshop Pavla Píši byl věnován problematice tlustých klientů – stanic, které bootují ze sítě, ale na rozdíl od tenkých klientů neslouží jen jako zobrazovadla, ale všechny uživatelské programy běží fyzicky na nich. Workshop trval téměř dvě hodiny, ale také byl nabitý informacemi. Téma bylo pojaté velmi zeširoka – a tak jsme se dozvěděli například o sadě skriptů etckeeper
sloužící k udržování historie konfigurace ve verzovacím systému Git nebo pravděpodobně specificky debianí vlastnosti pro debugování initramdisku, parametru break=
(zkuste si grep -r maybe_break /usr/share/initramfs-tools/
). Zajímavá byla též část o správě systému, který stanice bootují přes síť. Není vhodné se do něj pouze chroot
nout a začít spouštět například aktualizaci – init skripty, pokud se v chrootu nastartuje nějaký démon, mohou udělat v nadřazeném systému pěknou paseku. Proto vytvoříme skript /usr/sbin/policy-rc.d
a postaráme se, aby na serveru skončil chybovým kódem. Démony se pak nebudou startovat.
A tím končí další InstallFest. Už jen předání putovního tučňáka nejzasloužilejšímu organizátorovi, pozvánka na semináře SUT v letním semestru a jde se domů. Tento ročník hodnotím jako velmi vydařený a za rok zase na viděnou!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
A videa budou ?
OK
Kdybyste byl tak hodny a hodil sem na abicko zapisek do blogu ze videa uz jsou k dispozici.
Diky za vsechny zajemce.