Slackware Linux na 386? Proč ne!

18. 10. 2005 | Lukáš Rýdlo | Návody | 13970×

Kterak rozchodit GNU/Linux na stroji, který už má svá nejlepší léta za sebou...

Entrée

Leží vám doma nevyužitá třiosmšestka a sentiment vám ji nedovolil vyhodit? Nebo se chce někdo z vašich známých zbavit tohoto muzejního kousku? Nainstalujte na něj Linux! Ne, opravdu nejsem linuxový fanatik ani jsem se nezbláznil. Také je mi jasné, že takovýto stroj je nejlepší použít jako „gameboy“ s DOSem a Dunou, GP nebo podobnými aplikacemi... Proč tedy instalovat Linux na třiosmšestku? Protože si spousta lidí myslí, že tak starý počítač se nedá rozumně využít a není to pravda.

Zkusíme si nainstalovat jednu ze starších distribucí GNU/Linuxu. To nám umožní lépe proniknout do tohoto systému, jelikož v této verzi ještě nebudou žádná klikátka a také se nebudeme muset bát, že něco poškodíme. Vždyť ten stroj jsme přeci už dávno nepoužili a hry se dají hrát i v DosBoxu.

V tomto článku popíši plnohodnotnou instalaci stanice, tedy nikoliv terminálu, jak by asi většina očekávala. Je to proto, abychom si ukázali, co všechno mohlo běžet na stroji s procesorem AMD 386 DX/DXL-40, diskem o velikosti 250 MB a s RAM 4 (později 8) MB. Aby toho nebylo málo, ukážeme si, že na X-Window nám opravdu stačí monochromatická grafická karta s monitorem zářícím pouze jednou barvou.

Výběr distribuce

Je lepší Debian nebo Slackware? Fedora nebo Mandrake? Flamewar necháme dnes stranou a sáhneme po Slackware ve verzi 3.3. Proč? Protože existuje spousta mirrorů, ze kterých si ho můžeme stáhnout, a hlavně – instalační adresář má pouhých 511 MB, z čehož potřebujeme dokonce jen 164 MB. Také je to velmi průhledný systém s téměř prázdným adresářem /etc, což nám vyhovuje. Kdo chce, může samozřejmě odzkoušet nějakou starší verzi Debiana nebo třeba RedHatu, který je ale poměrně nenažraný, co se týče požadavků na velikost harddisku. Z čistě teoretického hlediska bychom mohli použít i některou z novějších verzí Linuxu. Bohužel procesoru 386 chybí určité poměrně důležité instrukce, takže je nepravděpodobné, že bez kompilace s optimalizací pro tuto řadu procesorů něco zmůžeme (při kompilaci gcc se přidává parametr -march=i386).

Pokud jste hrdým vlastníkem čtyřiosmšestky, pak neváhejte zkusit nainstalovat něco novějšího, protože 486 je na tom už lépe.

Za zmínku ještě stojí disketové distribuce. Volil jsem mezi Floppixem, AlfaLinuxem a TinyLinuxem. Žádná z nich ale nevyhovovala, protože Floppix nemá podporu harddisků, a zbylé dvě distribuce jsou optimalizované pro procesor 486. Navíc naše upgradovaná kalkulačka zvládne přece mnohem víc!

Příprava k instalaci

Nejprve je třeba stáhnout instalačky. Stačí adresáře slakware-3.3/slakware, slakware-3.3/bootdsks.144 a slakware-3.3/rootdsks, všehovšudy skoro 164 MB. Není třeba stahovat celý kořenový adresář, protože například alternativní instalační obrazy nebo zdrojové kódy nás pravděpodobně nebudou zajímat. Odkud stahovat, poradí strýček Google. Lze zkusit například jeden server našich rakouských kolegů: ftp.slackware.at. Nyní si rozmyslíme způsob instalace. Na výběr je z několika variant:

1) Ortodoxní disketová

Usedneme mezi třiosmšestku a stroj, na kterém jsou instalačky. Instalačky budeme kopírovat na diskety a instalovat z disket. To je velmi nepraktické, protože během instalace nejspíš „odvaříme“ pár disket a mechanika to bude taky ještě dlouho rozdýchávat. Navíc budeme potřebovat buď dvě disketové mechaniky nebo velkou RAM.

2) Ortodoxní z disku

Vezmeme nějaký další disk, na kterém vytvoříme DOSový (nebo ext2) oddíl, nakopírujeme na něj instalačky a připojíme ho do třiosmšestky jako druhý disk. Nabootujeme z diskety a instalujeme z druhého disku na první. To je velmi snadné řešení, ale potřebujeme další disk s velikostí minimálně 122 MB pro plnou instalaci. Pokud se chcete ochudit o některé aplikace, můžete umazat příslušné adresáře (e* je emacs, t* TeX, x* XFree atd.).

3) Ortodoxní z CD

Stačí mít v třiosmině CD mechaniku a je to skoro stejné, jako instalace z disku. Nevím jak BIOS vašeho obstarožního mazlíčka, ale ten můj si s CDromkou neumí popovídat. Každopádně by to bylo asi nejlepší řešení.

4) Ulejvácká

Tato varianta spočívá v tom, že se zapojí disk třiosmšestky jako první do stroje s instalačkami a celá instalace proběhne na něm. Z CD nebo z disku. Pokud se rozhodnete pro tuto variantu a zvolíte disk, uvědomte si, že jádro, které budete bootovat k instalaci, nezvládá současné souborové systémy. Budete tedy potřebovat instalačky na DOSovém svazku. Ext2 svazek nelze použít, protože soudobé distribuce na něm používají nové „fičury“, které jádro 2.0.30 ve Slackware 3.3 neumí přečíst. No jo, to je ten pokrok .

Start instalace

Nejprve se posadíme k počítači s instalačkama. Vezmeme dvě diskety. První bude bootovací a v prostředí Linuxu (v adresáři s instalačkama) ji vytvoříme příkazem

dd if=bootdsks144/bare.i of=/dev/fd0

Tím jsme přenesli instalační obraz ze souboru bare.i na disketu v první disketové mechanice. Pokud používáte z nepochopitelných důvodů systém strýčka Billa, pak hledejte program rawrite.exe. Druhou disketu naplníme obrazem instalačního svazku. Máme na výběr. Soubor rootdsks/color.gz obsahuje textový instalátor, ale v barvičkách a s menu. To je dobrá volba, pokud máte barevný monitor. Pokud máte černobílý, neuvidíte modré podsvícení zvolené položky menu, což je škoda. Musíte tedy zvolit čistě textovou instalaci – soubor text.gz. Oba soubory jsou zabalené gzipem a my je příkazem gunzip soubor rozbalíme . Děláme to proto, že náš drobeček má malou RAMku a ušetříme si tak problémy s nedostatkem paměti a vypnutým ramdiskem. Příslušný rozbalený soubor přeneseme na druhou disketu:

dd if=rootdsks/color of=/dev/fd0

Podotýkám, že disketa nesmí být přimountovaná, když používáte dd (pro jistotu tedy můžete použít umount /dev/fd0).

Nyní vložíme do třiosmšestky první disketu a spustíme ji. Počkáme, až zobrazí výzvu boot:. Nyní záleží na velikosti RAM. Se čtyřmi MB se nepodaří vytvořit ramdisk, takže zadáme

mount root=/dev/fd0 ramdisk=0

čímž přimountujeme disketu v první mechanice jako kořenový svazek a zakážeme ramdisk. Pokud naše mašinka oplývá dostatečnou pamětí, stačí spustit normální instalaci s ramdiskem stiskem enteru. Za chvíli se objeví žádost o další disketu (VFS: Insert root floppy disk to be loaded into ramdisk and press ENTER). Může být poněkud matoucí, že hláška „to be loaded into ramdisk“ se objeví i při zakázaném ramdisku, ale to je normální. Vyměníme tedy bootovací disketu za disketu s instalačním obrazem color nebo text, dle volby. Drobeček bude chvíli chroustat novou disketu a pak napíše slackware login:. Ano ano, instalace je připravena.

Rozdělení disku

Přihlásíme se jako root bez hesla. Dalším krokem bude příprava disku. Poslouží nám fdisk /dev/hda, kterým změníme rozdělení prvního harddisku na primárním IDE řadiči. Zadáním „p“ se vypíše aktuální rozdělení disku. Postupně stiskem „d“ a čísla oddílu vymažeme všechny existující oddíly (patrně bude jen jeden, pak nemusíme zadávat číslo oddílu).

Nyní pro změnu stiskem „n“ vytvoříme nový oddíl. Zadáme primary partition – písmeno „p“ – a „1“ jako první oddíl. Můj disk má 250 MB, tak jsem zvolil 16 MB na swap – odkládací prostor Linuxu. Proto jsem pro první partition nastavil First cylinder na 1 a Last cylinder na +234MB. Opět jsem stiskl „n“, pak „p“ a „2“. Vytvářím tak druhý oddíl – to bude swap. Jeho First cylinder nechám stiskem enteru na standardní hodnotě a do hodnoty Last cylinder opíši druhé číslo z nabízeného intervalu.

Teď zbývá sdělit systému, co je který oddíl. Stisknu tedy „t“ a zadám „1“ na dotaz k číslu partition. Tento oddíl má být ext2, takže bude mít Hex code rovno 83. Následuje určení typu druhého oddílu:„t“, pak „2“ a jako Hex code bude 82, což je Linux swap. Znovu si vypíši stiskem „p“ rozdělení disku. Teď se mi líbí, proto se můžu pochválit a stisknout „w“ – uložit. Pokud by se mi nelíbilo, stisknu „q“ a ukončím fdisk beze změn.

Smutné je, že spuštěný shell nemá historii a proto budu muset příkaz fdisk znovu vyťukat, pokud chci něco opravit. Mimochodem, kurzorové šipky nemanipulují s historií, ale s kurzorem, který pak vesele běhá po obrazovce. Bohužel si shell každý takový stisk pamatuje a pokud zadám např. šipka a cd, hledá se nikoliv příkaz cd, ale šipkacd, který samozřejmě nenalezne. Konec teoretizování.

Teď si ručně zaktivujeme swap. Stačí zadat příkaz mkswap /dev/hda2, který z druhého oddílu udělá swap, a swapon /dev/hda2, který swap zinicializuje. To je nutné, pokud máme malou paměť, ale tak už to u třiosmšestek bývá. Navíc se tím nic nepokazí.

Instalace

Teď stačí spustit instalaci příkazem setup. Nastavení klávesnice přeskočíme, protože České země Slackware 3.3 nezná a na francouzské klávesnici se blbě píše. Dále se vybírá swap (v grafické-color instalaci tedy začínáme 4. položkou). Volíme „yes“, protože Slackware je šikovný a určitě správně poznal, který oddíl to má být. Dále se dovídáme důležitou informaci, že pokud je již náš swap aktivní, nesmíme instalátoru povolit jeho opětovnou inicializaci. Proto na zdvořilou otázku „Do you want setup to use mkswap...“ zdvořile odpovíme „no“ (opět v instalaci z obrazu color je třeba odpovědět „no“ na další dotaz ke spuštění swapon).

Následuje volba „root Linux partition“. Naším kořenovým svazkem bude /dev/hda1, který jsme před chvílí vytvořili. Instalátor by rád věděl, zda má oddíl nechat beze změny nebo formátovat. Zvolíme formátovat a v následujícím dotazu si vybereme 4096 inodů (budeme moci mít víc souborů, zjednodušeně vzato). Pokud máme připojený disk s nelinuxovou partition, bude chtít instalátor vědět, zda ji má zahrnout do /etc/fstab, tedy zda na ni budeme v budoucnu chtít přistupovat z Linuxu. No proč ne, že?

A pokračujeme výběrem instalačního media. Já zvolím instalaci z harddisku a v následujících dvou dotazech odpovím /dev/hdb1 a /. Je to proto, že mám připojený disk s jedinou partition a instalačkami na prvním IDE řadiči jako slave (/dev/hdx je harddisk, místo x je a, b, c nebo d podle posloupnosti 1. ide master, slave, 2. ide, master, slave; následuje číslo partition). Navíc adresáře s balíčky (ap, e1, a další) jsou přímo v kořenovém svazku disku, tedy proto /. Kdo může válčit z CD-Romky, ať to zkusí. Nejhorší varianta jsou diskety.

Výběr balíčků

Pokročíme k výběru balíčků. Vybíráme podle velikosti disku. Já jsem na svůj 250 MB neinstalovat akorát zdrojáky jádra, Emacs (Vim, co je lepší ;-)), FAQ, a X server development kit a vystačil jsem. Pravda, z jednotlivých sad jsem si velmi vybíral, a tak přišel zkrátka i apache a sendmail nebo třeba dokumentace k X. Při instalaci z color-obrazu jsem volil jako „prompting mode“ menu. Vybírají se tak jednotlivé skupiny balíčků. Při akutním nedostatku místa na disku lze výběr provést důkladněji přes volbu expert, kdy se vybírá po balíčcích.

V závěru instalace nás čeká ještě pár úkonů. Prvně přeskočíme instalaci jádra, protože jsme při instalaci balíčků prozíravě vybrali jádro ze skupiny A (Base). Přeskočíme i tvorbu bootdisku a vrhneme se na konfiguraci modemu, myši, cdromky a výběr fontu. Doporučuji t.fnt – vypadá opravdu stylově. Teď to nejdůležitější – instalace zavaděče systému – LILO. V instalaci s barevným menu stačí dát begin, odentrovat rozšiřující volby a vybrat instalaci do MBR a bez čekání. Pak přidáme linuxový oddíl zadáním /dev/hda1 a názvu – třeba Linux. Pak potvrdíme install a je to. Jak triviální. Následuje konfigurace sítě. Já jsem se chystal propojit tohoto drobečka přes paralelní laplink, a tak jsem mu dal jméno sunka, IP adresu 192.168.1.4, doménu doma a masku 255.255.255.0. Již jsme v cílové rovince, a tak vybereme timezone Europe/Prague, zapíšeme fstab a dozvíme se, že instalace je kompletní. Opouštíme setup přes exit a vypínáme stroj příkazem shutdown -h now.

Mám dva monitory – co s tím?

Jsa hrdým vlastníkem dvou bezprizorních grafických karet (Hercules a Trident) a monitorů, připojil jsem ke své třiosmšestce obojí. Pokud si to chcete zkusit také, neváhejte. Problém je jediný. Jádro nedokáže využít druhý monitor, takže shell na něm nepojede, jak jsem původně doufal. Zbývá tedy varianta práce v X. Bohužel XFree86 ve verzi 3.3.1 ještě nemá Xineramu – podporu dvou monitorů. Co tedy můžeme udělat? Buď se spokojíme s tím, že druhý monitor bude jen pasivní zobrazovací prvek (na objekty na něm nebudeme moci kliknout), nebo zkompilujeme XFree ve verzi 4.0 s podporou Xineramy a optimalizací pro procesory 386. Druhá varianta je sebevražda, proto jsem se rozhodl pro první. V /etc/X11/XF86Config odkomentujeme další sekci Device, Monitor a Screen, popřípadě zduplikujeme původní a změníme jména. Vlastníci černooranžových, černozelených či černobílých monitorů budou hledat sekci Screen s položkou Driver "mono". V nainstalovaném XF86Config stačí jen chvíli hledat. Mimochodem, máte-li pouze černobílý displej, zakomentujte všechny sekce Screen s driverem jiným než „mono“, jinak X nenastartuje...

Po startu X vidíme obraz na obou monitorech, ale jak se na ten druhý dostat? Spustíme xterm a zadáme export DISPLAY=:0.1, což způsobí, že následně spuštěné (ručně z tohoto xtermu) X-aplikace se objeví na druhém monitoru. Aplikace typu kalkulačka tam ale nemají smysl, protože jak bylo zmíněno, nelze na ně kliknout...

A co teď s tím?

Teď znovu nastartujeme. Root má stále nepřidělené heslo, a tak jestli to trápí naše administrátorské svědomí, nastavíme ho příkazem passwd. V dalším kroku se pustíme do nastavení spojení přes paralelní laplink s druhým strojem, který se jmenuje bedna. Přidáme tedy do /etc/hosts dva řádky:

192.168.1.1 bedna bedna.doma
192.168.1.4 sunka sunka.doma

V /etc/rc.d/rc.modules zakomentujeme řádek s modulem lp, který by obsluhoval tiskárnu a naopak odkomentujeme modul plip. Připíšeme ještě

ifconfig plip1 sunka pointopoint bedna up

a

route add -host bedna plip1

Kdo má - jako já - na „bedně“ síťovou kartu, kterou je napojena k dalším strojům ze sítě 192.168.1.0, nezapomene připsat i

route add -net 192.168.1.0 gw bedna plip1

To bychom měli síť na jedné straně. Na druhém stroji se musíme zbavit všech modulů pro obsluhu paralelního portu a pak provést: insmod parport
insmod parport_pc io=0x378 irq=7
insmod plip
ifconfig plip0 bedna pointopoint sunka up

Někdy může být nutné přidat route add -host sunka plip0, ale soudobé distribuce by to měly nastavit samy. Nyní se můžeme zkusit připojit se na bednu. SSH není k dispozici, použijeme telnet.

Můžeme spustit X server. Prvně je třeba editovat /etc/X11/XF86Config, ve kterém musí být odkomentována (zbavena úvodního znaku #) alespoň jedna sekce Device, Monitor a Screen. Výběrem sekcí s označením generic nic nezkazíme. Podstatné je, aby byly zvoleny na sebe navazující sekce, tedy položky Device a Monitor v sekci Screen musí nést stejnou hodnotu jako je název příslušných odkomentovaných sekcí. Po uložení konfigurace a spuštění startx naběhne fvwm95. K tomu je zapotřebí alespoň 8 MB RAM. Míň nemá smysl. Pokud se divíte, že není vidět tlačítko „Start“, je to proto, že obrazovka má nastavené větší virtuální rozměry. K liště se lze dostat pouhým stáhnutím myši ke spodnímu okraji.

Asi si teď říkáte, že telnet jede, X server taky, ale k čemu je to všechno dobré? Chtělo by to nějaké rozumnější aplikace. Nuže lze použít Vim ve verzi 4.6, gcc ve verzi 2.7.2.2, gdb 4.16, několikero her pro shell v adresáři /usr/share/games, BASH je ve verzi 1.14.7 i s historií (narozdíl od shellu při instalaci), mc 4.0, sc – tabulkový editor v shellu. Extrémisté mohou odzkoušet TeX (verze 3.14159). Bohužel v X toho moc nenaděláme. Kromě standardní sady aplikací typu kalkulačka nebo hodiny tu není moc co k vidění. Za zmínku ale stojí webový prohlížeč Arena. Má vskutku svébytné ovládání a vzhled. Ideální hračka pro studenta informatiky a jiné příznivce IT...

       

Komentáře

[Roman]

Co pamatuji, byl ve Slacku defaultne DOOM, ale to byl jeste starsi, se starym dobrym 1.2.13 kernelem..

[camlost]

Měl jsem (a mám ) za to, že bin. balíčky optimalizované pro i486 jdou bez problémů spustit na i386. Nebo ne?

[Petr]

Jakym myslenkovym pochodem jsi k tomu dospel?

[miso]

Ja som niekde cital o emulacii 486 instrukcii v kerneli pre 386 (samozrejme pridane dodatocne )

[Aleš Hakl]

Jde o to, co to je "optimalizovane" pokud to znamena -march tak to pravdepodobne nepujde temer vubec, pokud -mcpu tak neexistuje duvod proc by to neslo, viz manual gcc.

[Lukas Lipavsky]

Jde o to jak optimalizovane. Pokud pomovi --mcpu=486, tak ty pujdou, ale pokud je to pomoci --march, tak to uz asi sotva ;))

[lukas.ramlich]

tenhle článek už jsem někde četl... tak před 14 dny, měsícem?

[lukas.ramlich]

aha, recyklace blogu http://www.abclinuxu.cz/blog/Silny_kafe/2005/10/3/103704

[Robert Krátký]

Ano. Četl jsem zápis v blogu a požádal jeho autora, jestli by ten text neuvolnil pro vydání v podobě článku. Autor jej však chtěl ještě doplnit, upravit a celkově vylepšit, takže výsledkem je dnešní článek.

[pexxi]

Ach jaj, to mi pripomina casy, ked som mal 386 s 250 MB diskom, kde bolo volnych asi 20MB. Zvysok zaberal Norton Commander, Delphi, Pascal, Windows 3.11 a dalsie utilitky. Strasne, strasne som chcel Linux. Ked som znamemu obnovoval data z disku a robil mu nejake poriadky vo Windows 95 (ktory tiez bolo mozne na 386 rozbehnut), "zneuzil" som jeho "az" 1GB disk a supol nan Monkey Linux z Chip CD (hold staremu "dobremu" UMSDOS file-systemu). Prva, najzasnejsia, revolucna vec, co som objavil, boli virtualne konzoly

[Robert Krátký]

:) Když jsem si s velkou slávou koupil 250 MB harddisk, připadalo mi to najednou jako tolik místa, že ho nikdy nezaplním. Samou rozmařilostí jsem pak přestal s ARJ používat nejvyšší stupeň komprese...

[lukas.ramlich]

Kdo nikdy neprovozoval Stacker na 20MB MFM disku, ten si nikdy nemůže vážit velkých disků :)

[brozkeff]

Jo, jo, stacker sem měl (a vlastně ještě pořád mám) na 486 černobílém notebooku s původně 120MB diskem (svého času jó kompl). Zkoušel jsem tam nedávno nějaké disketové linuxy, ale právě ten stacker to všechno znemožňuje...

Co se na takový zkomprimovaný 120mb disk vlastně vešlo v době své největší slávy:

- DOS 6
- WIndows 3.11 fWG
- Word6, Excel5, Opera, Corel photopaint3, delphi1,
- Warcraft 1, warcraft 2, doom 2, hocus pocus, halloween harry, wolf3d+spear of destiny, a spousta dalších her (lemris, lotus3, stunts, ...)
- Quickbasic 4.5, turbopascal 6
- a spousta dalších dos-ovských blbostí (třeba norton commander:e)

A teď to nejlepší - celou tuhle srandu jsem používal až někdy do roku 98 nebo 99

[Pavel Píša]

Když tu nostalgii vidím, musím si taky přihrát polívčičku. Taky jsem měl data na DOSovém disku komprimovaná a netěšilo mě, že je z Linuxu/Slacku nevidím. Ovšem nezůstalo pouze u smutku, a s Frankem Gockelem jsme uchodili plně funční RW řešení pro Stacker, Doublespace a Drivespace, (DMSDOS) se to jmenovalo. A v době jeho největší slávy bylo možné mít root systému na UMSDOS FS uvnitř kompreseného volumu. Ceny disků šly dolu a udržovat krok se změnamy v jádře již mělo příliš malý efekt. Přesto jsou kódy DMSDOSu stále k dispozici, existuje funkční RO utilita pro EXTFS do MC a dnes by nebyl problém kód přepsat pro FUSE, které je již standardní součástí jader 2.6. Pro jádra 2.4 šlo ještě DMSDOS zkompilovat jako modul, ale asi by ho to chtělo trošku oprášit, aby chodil slušně s posleními verzemi. Pokud někdo má dostatek času, může mu to přinést spoustu zábavy, poučení a hodin strávených nad klávesnicí.

[pexxi]

Ach ano, Stacker, ten mal vsak len oco na svojom notebooku na partition s firemnymi datami. U mna doma 386 s 8MB RAM a 14'' monitorom IBM a on, hnusak, notebook 486 s farebnym LCD, integrovanym mikrofonom a Windows 3.11. Tesil som sa tomu ako male dieta a hraval som na tom TankWars

P.S.: 14'' monitor mam dodnes

[Ľubomír Host]

Na tento font si spominam! Mali sme ho na matfyze v BA v rokoch cca. 1999-2001 a je naozaj cool. Teraz vsak uz ten font neviem nikde najst. Nevedel by niekto ten font niekam zavesit na stiahnutie?

[Pmx]

Nejspíš ho v systému už máš, pokud je to ono

[Ľubomír Host]

Diik za nakopnutie. V debian/unstable baliku kbd sa tento font ako keby nenachadzal, ale nakopirovanie suboru t.fnt.gz do /usr/share/consolefonts/, instalacii apt-get install kbd a prikaze setfont t to zafungovalo. Vyzera to celkom cool. Este som v /etc/kbd/config nastavil CONSOLE_FONT=t

[Trained.Monkey]

Sveho casu jsem na 386 s 4 MB ram provozoval Win 3.1 a Delphi 1

Na tohle linux nema

[jose17]

ja som provozoval na 386 DX40 20 mb ram (4x4 + 4x1) windows 95 a ms office 97, dalo sa na tom celkom rozumne pracovat :)

[pexxi]

No, Delphi 1 bol slusny nastroj, aj ked na 8MB RAM to slabo bezalo, tak som pridal este 4MB. Na tu dobu to bolo obrobvske, ved to malo nieco cez 15MB a moj starucky Pascal som mal na 5MB pekne funkcny... Ale rozhodne, Delphi 1 so svojim pekne spracovanym helpom (ziadny MS SDK for Win32) ma zasvetilo do Windows API a cerpam z toho dodnes

Porovnavat vsak 16-bitovu nadstavbu DOSu (Win 3.1) s kooperativnym multitaskingom, s plnohodnotnym 32-bitovym multiuser-multitask operacnym systemom je ako porovnavat trabant a BMV

[Ctirad Feřtr]

A těch pár kostrbatých ikonek nad DOSem a triviální prostředí pro pascal jako mělo někoho ohromit?

To já jsem svého času na 68030 se 4MB RAM (Atari Falcon) provozoval 16ti stopý HDD recording s MIDI studiem a ještě mi zbylo v RAM místo na pár samplů. Tomuhle říkám využití zdrojů :P

[LS_999]

A co treba pouzit program x2x, aby se dalo klikat i na druhem monitoru?

Jinak s instalaci stare distribuce nelze nez nesouhlasit.... cetl jsem nekde, ze napr. Ubuntu ma kernel zkompilovany pro i386 (coz rozciluje vsechny uzivatele procesoru i999986 a podobnych). Anebo je takovy problem si trosku pohrat s instalaci a nejak kernel prekompilovat?

[Lukáš Rýdlo]

Program x2x neznam a zatim jsem na nej nenarazil, takze diky za tip. Urcite ho odzkousim

Jinak ano, kernel lze zkompilovat s podporou 386 (taky jsem to zkousel), ale prijde mi zbytecne pridavat si praci kompilaci aktualniho jadra, kdyz stejne vetsinu jeho moznosti nevyuziju (APM, USB ani RAID na takom stroji nema moc vyznam). Jinak starou distribuci jsem volil predevsim ze dvou duvodu:

1) Instalacky jsou male a nemusim tedy travit dlouhe noci prohrabovanim se balicky, ktere se mi na 250 MB disk vejdou a ktere ne.

2) Nestaci mit pouze jadro s podporou 386, ale musim mit take ostatni software z te distribuce zkompilovany pro tento procesor.

Nevim sice jak Ubuntu, to bych kecal, ale vetsina distribuci je kompilovanych alespon pro i486 (dokonce i zminene disketove urcene pro "stare stroje"). Ohledne emulace chybejicich instrukci v jadre se mi nepodarilo sehnat dostatek informaci a instalace Slackware 10.1 s jadrem zkompilovanym pro i386 skoncila tim, ze mi nastartovalo jen jadro a nic jineho neslo spustit (ani getty ani login ani bash ani nic )

[deda.jabko]

10.1 uz je kompilovana pro i486 - takze mozna proto to nevyslo ;]

[iSteve]

Nejsem si uplne jistej, jestli je Slackware vhodna volba -- kvuli package manageru... precijen package manager kterej se balickem probira priblizne osmkrat v prubehu instalace a je celej napsanej v shellu neni zrovna skvelou optimalizaci...

(FLAME AWAY!:)

[Spike]

Njn, tož Portage je v Pythonu a ebuildy jsou bashové skripty... :D

[0]

Tenhle článek mě tedy příliš vtipný nepřijde. Dneska je to sice "šunka", ale ja to kdysi popužíval! Několik let (cca do 2000) jsem měl 386DX s 16M (později 32M) a 120M diskem. Běžel mě na tom právě nějaký Sneckware s jádrem tuším 2.0.32, který mě instaloval kolega. Po asi roce provozu, kdy byla administrace stále těžší jsem přešel na Deboša. Počitač jsem používal na veškerou běžnou práci, programoval v něm náš zpracovávací soft, palubní soft na družice, psal dizertačku.. Je jasné, že jako samostatný stroj byl už tehdy k ničemu, ale jako bezdiskový terminál se ještě dnes řada třiosumšvestek dá velmi dobře využít.

[Robert Krátký]

Vždyť místo vychvalování nového pomáhá článek s využitím starého hardwaru...

[Lukáš Rýdlo]

Však taky nejde o vtip Terminologii používám současnou a dnes se takovému stroji jinak než šunka říci nedá. Tím ale nijak nechci snižovat význam takovýchto mašinek a jejich zasloužené místo ve vývojové řadě Já sám jsem se naučil základy programování na dvaosmšestce. Také nechci nijak snižovat význam třiosmšestek jako terminálů. Nicméně tím jsem se zabývat nechtěl, protože v tom nemám síťovku a plip spojení přes třímetrový paralelní laplink jaksi není schopno pracovat příliš spolehlivě...

[xxx]

Taky si trochu prihreju polivcicku. Letos jsem pri pobytu v Nemecku ziskal casopis DOS 1/88. Soused vyhazoval snad vsechny cisla co mel doma, byla jich tam pekna hromada (snad az do roku 95). A to sou clanecky "VGA - der neue Grafikstandard", reklamy na 20MB disky (trochu me prkvapilo ze se vetsinou prodavali vcetne radice :). Nejvic me ale "dostal" clanek "Von 4,77 auf 8Mhz fur 20 mark". Navod jak pretaktovat pocitac z 4,77 na 8 Mhz. Na tom by nebylo nic divneho, kdyby na to clovek nepotreboval pajku. pak uz stacilo podle navodu vyrobit prislusny obvod a narvat ho misto puvodniho do PC. Jsem zvedavej jak by si stim poradili dnesni pubertalni overclokeri.

PS: jeste reklama Lotus 1-2-3 za pouhych 879DM Norton Commander E za 199DM MS Windows 1.3 za 259

a treba databaze dBase III+ 1399DM no a naky HW, co takhle disk 52MB 1099DM.

Tak si rikam skoda ze sem tu dobu propas :)

[dizz]

No trozku me unika duvod proc na 386 instalovat nejakzho slackware 3.3... vzdit NetBSD na takovem sroji jde pouzivat i vnejnovejsi verzi ...(odskouseno sveho casu aktualni 1.6.1 a 386 s 16 MiB RAM) a je i podle me rzchlejsi .

[zlucoblij]

Trosku narusim zdejsi nostalgicke vzpominani a pridam spis praktickou zkusenost z posledni doby. Snazil sem se pred nedavnem rozbehat v podstate jakykoliv linux na notebooku 486sx 4MB Ram. Vyzkousel jsem toho dost, ruzne floppy distribuce, az jsem narazil na GrayCat, o nemz jsem vzapeti s radosti zjistil ze je postaven prave na Slackware, coz je moje nejoblibenejsi a v podstate jedina opravdu pouzivana distribuce. Snaha dostat do nb co nejvic funkcionalit z posledni doby, zacal jsem provadet cim dal tim vetsi psi kusy, ktere vygradovali az do cross-kompilace jadra 2.4 a nekterych programu pridanych do distribuce Slackware5 nainstalovane na nb.

At jsem ale delal cokoliv, pocitac byl jako pracovni stanice NAPROSTO NEPOUZITELNY. Mozna ze kdybych dal prozkoumal moznost spousteni GTK programu pres fb, neceho bych se dockal, ale X Server se startoval asi 2 minuty a pote byl zcela nepouzitelny, kvuli naprosto nepretrzitemu swapu. O praktickem nasazeni SVGALibu ani nestoji hovorit, protoze ho podporuji asi 3 prakticky pouzitelne aplikace.

Pevne verim tomu ze s vetsi pameti by se pocitac do provozu schopneho stadia uvest podarilo, se 4mi to ale dle me zkusenosti ani nema cenu zkouset.

Nutno dodat ze na teto kraxne windows 95 pomerne obstojne behala, a dokonce i Word/Excel v nekterych starsich verzich. Se systemem M$ se mi tedy podarilo dosahnout sveho.

[Lukáš Rýdlo]

Mohu jen potvrdit, ze 4 MB RAM na XFree (zkousel jsem 3.3.1) opravdu nestaci. Swapovani trvalo asi 20 minut a pak jsem to zbabele killnul S tim notebookem je to tezky. Je jsem do sve bedynky prikoupil 4x 1 MB 30pinove SIMM za 40Kc v brnenskem Recomu a jsem spokojenej (start XFree vcetne fvwm trva odhadem necele pul minuty).

[zde]

Jaké jádro používá instalace Slackware 3.3? Na 386 normálně běhají i aktuální jádra.

[Pavel Čejka]

Hmmm, hrál jsem si se SuSE 8.0 na 486 s 32MB RAM a 1,6GB HDD. Je to zprovoznitelné, je to velmi dobře a pohodlně použitelné jako textový terminál, v krajním případě to lze (po několika minutách swapování při spouštění Xek) použít i jako grafický terminál, ale za cenu mizerného rozlišení/refreshe a ostrosti ISA VGA karty. Pro lokální práci s čímkoliv v grafice to není.

Nedávno jsem zprovozňoval další starší stroje, brácha teď rozchází Gentoo na 233MHz Pentium MMX se 128MB a odvážím se tvrdit, že rozumná hranice začíná někde u 500 bogomips a cca 256MB RAM, cokoli pod touto hranicí už není použitelné prakticky. Snad jen k nějakým málo náročným specialitkám (na jedné z těch 486 jsem provozoval DHCP + nameserver a pod.). Tolik můj subjektivní názor.

Na takhle starý stroj bych nasadil odpovídající Open Source software, třeba freedos (www.freedos.org), ale na Linux je to málo.

[Mikos]

Musím s vámi zásadně nesouhlasit. Sestře jsem před cca 7 měsíci instaloval Gentoo na staré Pentium-200 MMX s 96 MB RAM (původně jen 32MB, ale za 300Kč sem dokoupil dva 32MB EDO SIMM moduly). V životě Linux neviděla a byla ochotna ho vyzkoušet jen tehdy, pokud se bude chovat stejně jako Windows a bude hezky vypadat. Normálně by byla KDEčka jasná volba, ale na takhle pomalém počítači jsou KDEčka nemyslitelná. Tak sem zvolil IceWM (SilverXP theme - jediné podle mě skutečně hezké theme z Windows-XP ) a k tomu ROX (iconset Nuvola) a pohrál sem si s nastavenim. Výsledek sestru velmi mile překvapil, takže u Linuxu zůstala

Kromě toho že bylo nutné dokoupit RAMku na těch 96MB (s 32MB byly X.Org téměř nepoužitelná), tak je to takto naprosto v pohodě a ten systém běží mnohem lépe a rychleji než tam předtím běhaly Windows 98.

Jediný program který byl nepoužitelně pomalý byl Firefox (ale ten byl stejně nepoužitelně pomalý i pod Windows). Opera na tom byla trochu lépe, ale pořád to nebylo ono. Ovšem nainstaloval sem tam místo něj pak Kazehakase a ten už tam chodí (až na pomalejší start, který pořád ani u něj ještě není ideální) krásně Jinak jako software tam má SIM (byl mnohem rychlejší než GAIM a i než Licq, což mě velmi mile překvapilo), Abiword, Beep Media Player, MPlayer, atd.

Vše jsem to kompiloval v chrootu na svém rychlém PC a pak přes netcat zkopíroval už hotový systém k ní na disk.

[Mikos]

Ještě pro doplněnou - tady jsou screenshoty:

Čistá plocha

Desktop v akci

Btw. ty screenshoty jsou grabnuté ještě na mém PC kde to běželo z chrootu, nicméně na té sestřině šunce to vypadá uplně stejně (až na to že tam už je jako browser Kazehakase).

[Michal]

Neskusal niekto rozbehat nejakeho linuxa na 386 s 2 MB ram ? kedysi som to skusal ale bez nejakeho vysledku... dik

[Lukáš Rýdlo]

Obavam se, ze 2 MB jsou uz opravdu prilis malo. Bud si dokup RAM aspon tak na ty 4 MB, nebo tam radeji dej nejakej dos. Na druhou stranu bys mohl zkusit hodit tam jadro a vim -- to by snad jeste mohlo utahnout

[Marconi]

na 386@25 Mhz, 4 MB RAM notesu jsem rozjel 2 klony Slackware - Pygmy a Monkey Linux Milana Keršlágera. Jukni na http://fdmech.fd.cvut.cz/nastenka/Linux-seminar/reports/Minidistribuce/

[vadimo]

Ja mám doma 120MB HDD a žiaľ sa mi naň nepodarilo doposiaľ nainštalovať žiadny "moderný" Linux bez X-iek. Ale - odporúčamm si pozrieť Slax-Frodo. Je to maličký minilinux. ISO obraz má okolo 50MB. Ja nemám problém s hardwarom, mám pentium 1GHz. Ale z recesie tam ten Linux DOSTANEM!!

[SirWolf]

Mám jeden superblbej dotaz. Jak stáhnout ty adresáře z FTP? Když si tu URL otevřu ve FFoxovi nebo MSIE, můžu dělat co chcu a stejně to nestáhnu (Uložít cíl jako ukládá akorát HTML soubor). Jak se připojit na to FTP třeba z Total Commanderu netuším (chce to login a další věci)

[SirWolf]

Chmmm, chmmm, tak já nefim. Stáhl jsem to přes FTP plugin FireFoxe. Instalace v pohodě, ale pak najednou začne instalátor hlásit chybi při instalování balíčků. Nejsem angličtinář, ale vyrozuměl jsem, že jsou prý ty archivy (ve kterých to je zabalené - tuším gzip nebo tar) poškozené a že to může být tím, že jsem při stahování z FTP použil/nepoužil nějakej binární mód či čo. Takže se mi nenainstaluje většina balíčků, mno... (jinak základ systému a LILO šlape)
Mohl by mi prosím někdo poradit?

[SirWolf]

Ježiši, já napsal chybI s měkkým I. Pardon.

[SirWolf]

Přes mnoho problémů se mi nakonec ten Slack podařil rozchodit více-méně podle článku (i když je v něm několik nepřesností). I tak autorovi mnohokrát děkuju.