Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V internetových časopisech se objevují ohlasy a recenze na různé okenní manažery - každý manažer má pro svého uživatele nějakou významnou vlastnost. Některé manažery se snaží přibližovat svým chováním tomu, nač je uživatel zvyklý z MS Windows (nebudeme si namlouvat, že k Linuxu se dnes průměrný člověk dostane jinak než trnitou cestou právě přes MS Windows). Jiné manažery zahazují veškerý balast a snaží se nabídnout uživateli jen minimum funkcí a neobtěžovat jej vymoženostmi, které stejně nepotřebuje a nikdy je nevyužije, a důraz kladou na jednoduchost používání a nastavení.
Přiznám se, že nemám příliš jasno v tom, jaká je architektura prostředí KDE či Gnome (nic z toho nepoužívám). Nechci rozpoutat v diskusi pod článkem žádné hádky, ale mám pocit, že KDE a Gnome je cosi více - funkce se mírně přelévají z jedné servisní aplikace na druhou. Těžko by se provozovalo některé z těchto integrovaných prostředí bez lišty, správce souborů, manažeru ikonek na ploše a dalších cingrlátek.
Nadhodím zde i kacířskou myšlenku, kvůli které určitě někdo poběží se sirkou, aby pode mnou zapálil hranici: mnoho uživatelů v podnikovém prostředí žádné integrované prostředí nepotřebuje, překáží jim v práci. Fvwm v minimální dobře provedené konfiguraci může být to nejlepší, co jim lze nabídnout. Dovedu si živě představit například mistra ve výrobní lince, kterak startuje KDE, aby mohl v intranetové aplikaci vyplnit pracovní výkazy svých podřízených... a přitom si smázne z plochy ikonku "Pracovní výkazy" a při pátrání po ikonce přejmenuje ještě adresář ".kde" na ".nikde". Pomocí fvwm můžeme takovému uživateli nabídnout pouze to, co potřebuje a nemusíme mít obavy z toho, že může v počítači pomocí nepotřebných nástrojů napáchat nějaké nehezké škody.
Z původních disket, ze kterých jsem před deseti lety instaloval Slackware 1.2, zůstaly čitelné už jen nálepky. Dnes už vám tedy nedovedu přesně říci, se kterou verzí fvwm jsem se seznámil poprvé - asi to bylo ještě něco před verzí 1.12b (což je tuším poslední verze v jedničkové řadě).
Nevím, kdo od koho opisoval, ale standardní konfigurace, dodávaná tehdy s fvwm, byla nastavená tak, aby se chování fvwm co nejvíce přibližovalo prostředí Motif - a prapodivnou shodou okolností i tehdy ještě populární grafické nadstavbě MS Windows 3.1 (zato jsem nikdy nevysledoval tak nápadnou podobu mezi MS Windows a Applem, i když v té době se o tom hodně mluvilo a mluví se dodnes).
Fvwm lze už od začátků konfigurovat a upravovat velmi rozmanitými způsoby - od standardní konfigurace jsem se přes konfiguraci s mnohatlačítkovými panely, obrazovkami a přitroublými zvuky dopracoval až k nenápadné konfiguraci oplývající naopak velkým množstvím klávesových a myších zkratek. Moje pracovní prostředí se tak sice stalo zcela nepoužitelným pro kohokoliv jiného, ale naštěstí tak jako mnoho dalšího v Linuxu lze i fvwm nastavit pro každého uživatele zvlášť.
Fvwm se konfiguruje jediným textovým souborem. Při konfiguraci okenního manažeru neustále upravuji deset let starý soubor a, i když se jeho architektura s přechodem na verzi 2 výrazně změnila, je docela dobře možné, že některé jeho bajty jsou ještě stále původní - ročník 1994. (Originální určitě nejsou elementární částice magnetismu, takzvané magnetrony a jejich méně výkonní příbuzní klystrony, protože během té doby jsem několikrát vyměnil disk.)
Na prvním obrázku můžete vidět úvodní obrazovku, která mě přivítá ihned po přihlášení. Práci obvykle zahajuju dvojitým kliknutím kdekoliv na ploše - startem shellu v okně xtermu.
První verze měla poněkud odlišnou strukturu konfiguračních souborů. Verze řady jedna měly například pevně dané pořadí jednotlivých konfiguračních příkazů. Protože konfigurační soubory byly navzájem nekompatibilní, přidala se jak do názvů souborů tak i samotného fvwm číslice 2. Dnes už je verze 1 skutečně historická, ale číslice 2 v názvu dnešního fvwm zůstala.
Fvwm je modulární okenní manažer. Samotný proces, běžící v systému pod názvem fvwm2, se stará skutečně pouze o vzhled a chování oken, případně o jednoduchá menu. Veškeré další funkce jsou poskytovány různými moduly, které jsou ve skutečném prostředí operačního systému tvořeny samostatnými procesy.
Obsah okna samozřejmě měnit nelze - nebylo by příliš příjemné, kdyby se konfigurací okenního manažeru daly změnit zobrazované zůstatky na účtu v internetovém bankovnictví běžícím v Mozille. Měnit lze ale velkou většinu vlastností rámečků kolem oken. Lze nastavit barvy, počet, vzhled a umístění tlačítek, reakce okna na nejrůznější události (kliknutí myší), reakce prostředí na různé události na prázdné ploše. Některým oknům lze vyrobit rámečky tenké, některým oknům lze vyrobit rámečky tlusté, některým oknům lze rámečky zrušit úplně. Jinou odezvu lze nastavit na jedno kliknutí, jinou na dvojité kliknutí, jinou na kliknutí některým dalším tlačítkem myši. Moderní počítačový hlodavec má tři tlačítka a kolečko, kterým se může točit nahoru, nebo dolů. V kombinaci s různě stisknutými klávesami Alt, Shift a Ctrl tak nabízí obyčejná myš netušeně bohatý jazyk - a všemu tomu může fvwm rozumět.
Moduly doplňují fvwm o další funkce - přepínání obrazovek, tlačítko "Start" i s příbuzenstvem, animace, zvuky, formuláře, seznam oken a mnoho dalšího.
Systémová konfigurace je normálně umístěna v souboru
/etc/X11/fvmw/system.fvwmrc. Tímto souborem se řídí chování
fvwm pro celý systém. Mimo to si každý uživatel může vytvořit vlastní
konfigurační soubor .fvwm2rc ve svém domácím adresáři. Každý
uživatel tak může mít vytvořenou svou vlastní, originální konfiguraci.
Konfigurace fvwm není zcela triviální. Popsat chování celého
okenního systému může být zdlouhavá a frustrující práce. V
distribučním balíčku mého systému (RH8) jsou proto příklady
konfigurace v adresáři /usr/X11R6/share/fvwm2. Než se zaboříte
do manuálových stránek a marných pokusů, je dobré prostudovat tyto ukázky
- zvláště dokumentace k některým modulům je velice strohá a fungující
příklad vám může podstatným způsobem pomoci.
O instalaci se nebudu příliš rozepisovat. Pro některé distribuce
seženete binární balíčky - tam je instalace primitivní, v jiných
distribucích je třeba fvwm přeložit. Problém může být pro neznalého
začlenění do systému. Pravděpodobně nejjednodušším řešením je
vytvoření souboru .xinitrc v domácím adresáři uživatele:
#!/bin/bash
|
Protože černá úvodní obrazovka s běžícími hodinami vám toho asi příliš neřekne, nakonec tedy ještě jeden obrázek mé normální pracovní plochy. Předtím bych rád ještě jednou upozornil, že fvwm lze nakonfigurovat velice různorodě a že neexistuje žádný typický vzhled či chování, o kterém by se dalo jednoznačně prohlásit "Jo, tohle je fvwm!"
Tolik dnes na úvod stačilo. V příštím díle seriálu si ukážeme, jakým způsobem lze vytvořit jednoduchou konfiguraci.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
FVWM měl takový nepříjemný bug (feature?), kdy při akcích typu "kliknutí+klávesa" bral v úvahu nejen shift/alt/ctrl, ale také
{num|caps|scroll}lock modifikátory.
A důsledek? Máte-li aktivní např. numlock, polovina událostí vám nebude fungovat.
Jak je to dnes, nevím. Už jsem nějakou dobu věrný IceWM).
.
WWW browser jsem neviděl, že by někdo používal jinak než maximalizovaný na samostatném desktopu
Tak třeba já. Okna ze zásady nemaximalizuji. Nevím proč, ale prostě to nedělám. I když to znamená nepoužitou třeba třetinu obrazovky.
Každopádně na uvedené kombinaci nevidím nic divného. U mě je normálně k vidění šest nebo sedm terminálů, XMMS a nacpe se i prohlížeč
Ne, v mém okolí už touchpady slaví po vítězném tažení (a nehodnotím jestli je to dobré nebo zlé, protože se mi oboje používá blbě).
Ale v těch dvou si nepustím rxvt…
kdysi jsem se s takovyma ptakovinama taky obtezoval, ale od dob kdy pouzivam Window Maker jsem zjistil, ze taskbar a pager akorat zabiraji misto. S Icewm jsem mel desktop takovy, ze jedine co tam bylo byl schovany panel ala win a jinak nic. Na wmakeru mam u praveho okraje sloupecek doku, kde je par nejpouzivanejsich aplikaci, hodiny, monitor baterky, site, cpu a jinak nikde nic... vsecko mam na klavesach, ale ono kdyz clovek pouziva trackpoint, tak v podstate ma ruku jak na klavesnici tak na mysi soucasne, takze to ovladani je daleko prijemnejsi nez s normalni mysi...
Ne vážně, s maximalizovanm oknem přicházím o přístup k důležitým funkcím wm.
Tak jsem prolistoval svoje tři plochy [*] a na žádné nemám míň jak tři okna a
vždycky vidím aspoň na tu důležitou část bez přepínání. Zrovna browser mám tak
přes 2/3 obrazovky a naopak nevím, jak bych četl text rozlezlý na celou šířku.
Akorát když píšu něco delšího ve vimu, tak si přepnu xterm do fullscreen,
protože se pak můžu líp soustředit. Ale pak zase používám okna ve vimu
[*] Čtvrtá je prázdná, ta se nepočítá
Style "*Mozilla" UseStyle blabla
WWW browser jsem neviděl, že by někdo používal jinak než maximalizovaný na samostatném desktopu, nejlépe bez dekorací oken. Etc.tak se prijd podivat, maximalizace je obsolete funkce z windows ;) ja teda zasadne nikdy nemaximalizuji, od toho pouzivam multitaskovy OS, abych videl vice veci najednou. Ve win je to jasne, tam neni duvod nemaximalizovat ;))
)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
3.11.2004 21:59
1.11.2004 14:30
1.11.2004 23:30
2.11.2004 08:19
setxbmap ... a natáhnu úplně jiné mapy? Protože to asi nedělám proto, že bych je chtěl natáhnout jen pro ten xterm, že...
)
Tak jsem presel na jednoduché icewm, které má myslím proti fvwm víc mozností konfigurace a o neco srozumitelnejsí nastavování (ale nic proti fvwm anebo blackboxu, kdyz nechci listy nebo panely, je to optimální reseníBudete se divit, ale je to přesně naopak - IceWM má proti FVWM mnohem méně možností. Lištu nebo panel můžete mít ve FVWM samozřejmě taky, pokud byste trval na průhledných nabídkách nebo něčem podobném, tak to taky (myslím, ale, že tu průhlednost až v řadě 2.5). S tou konfigurací máte bohužel nejspíš pravdu (IceWM neznám tak moc dobře).
) Ne vazne - pro nektere ucely to muze byt opravdu dobra volba, to je pravda.