Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
V internetových časopisech se objevují ohlasy a recenze na různé okenní manažery - každý manažer má pro svého uživatele nějakou významnou vlastnost. Některé manažery se snaží přibližovat svým chováním tomu, nač je uživatel zvyklý z MS Windows (nebudeme si namlouvat, že k Linuxu se dnes průměrný člověk dostane jinak než trnitou cestou právě přes MS Windows). Jiné manažery zahazují veškerý balast a snaží se nabídnout uživateli jen minimum funkcí a neobtěžovat jej vymoženostmi, které stejně nepotřebuje a nikdy je nevyužije, a důraz kladou na jednoduchost používání a nastavení.
Přiznám se, že nemám příliš jasno v tom, jaká je architektura prostředí KDE či Gnome (nic z toho nepoužívám). Nechci rozpoutat v diskusi pod článkem žádné hádky, ale mám pocit, že KDE a Gnome je cosi více - funkce se mírně přelévají z jedné servisní aplikace na druhou. Těžko by se provozovalo některé z těchto integrovaných prostředí bez lišty, správce souborů, manažeru ikonek na ploše a dalších cingrlátek.
Nadhodím zde i kacířskou myšlenku, kvůli které určitě někdo poběží se sirkou, aby pode mnou zapálil hranici: mnoho uživatelů v podnikovém prostředí žádné integrované prostředí nepotřebuje, překáží jim v práci. Fvwm v minimální dobře provedené konfiguraci může být to nejlepší, co jim lze nabídnout. Dovedu si živě představit například mistra ve výrobní lince, kterak startuje KDE, aby mohl v intranetové aplikaci vyplnit pracovní výkazy svých podřízených... a přitom si smázne z plochy ikonku "Pracovní výkazy" a při pátrání po ikonce přejmenuje ještě adresář ".kde" na ".nikde". Pomocí fvwm můžeme takovému uživateli nabídnout pouze to, co potřebuje a nemusíme mít obavy z toho, že může v počítači pomocí nepotřebných nástrojů napáchat nějaké nehezké škody.
Z původních disket, ze kterých jsem před deseti lety instaloval Slackware 1.2, zůstaly čitelné už jen nálepky. Dnes už vám tedy nedovedu přesně říci, se kterou verzí fvwm jsem se seznámil poprvé - asi to bylo ještě něco před verzí 1.12b (což je tuším poslední verze v jedničkové řadě).
Nevím, kdo od koho opisoval, ale standardní konfigurace, dodávaná tehdy s fvwm, byla nastavená tak, aby se chování fvwm co nejvíce přibližovalo prostředí Motif - a prapodivnou shodou okolností i tehdy ještě populární grafické nadstavbě MS Windows 3.1 (zato jsem nikdy nevysledoval tak nápadnou podobu mezi MS Windows a Applem, i když v té době se o tom hodně mluvilo a mluví se dodnes).
Fvwm lze už od začátků konfigurovat a upravovat velmi rozmanitými způsoby - od standardní konfigurace jsem se přes konfiguraci s mnohatlačítkovými panely, obrazovkami a přitroublými zvuky dopracoval až k nenápadné konfiguraci oplývající naopak velkým množstvím klávesových a myších zkratek. Moje pracovní prostředí se tak sice stalo zcela nepoužitelným pro kohokoliv jiného, ale naštěstí tak jako mnoho dalšího v Linuxu lze i fvwm nastavit pro každého uživatele zvlášť.
Fvwm se konfiguruje jediným textovým souborem. Při konfiguraci okenního manažeru neustále upravuji deset let starý soubor a, i když se jeho architektura s přechodem na verzi 2 výrazně změnila, je docela dobře možné, že některé jeho bajty jsou ještě stále původní - ročník 1994. (Originální určitě nejsou elementární částice magnetismu, takzvané magnetrony a jejich méně výkonní příbuzní klystrony, protože během té doby jsem několikrát vyměnil disk.)
Na prvním obrázku můžete vidět úvodní obrazovku, která mě přivítá ihned po přihlášení. Práci obvykle zahajuju dvojitým kliknutím kdekoliv na ploše - startem shellu v okně xtermu.
První verze měla poněkud odlišnou strukturu konfiguračních souborů. Verze řady jedna měly například pevně dané pořadí jednotlivých konfiguračních příkazů. Protože konfigurační soubory byly navzájem nekompatibilní, přidala se jak do názvů souborů tak i samotného fvwm číslice 2. Dnes už je verze 1 skutečně historická, ale číslice 2 v názvu dnešního fvwm zůstala.
Fvwm je modulární okenní manažer. Samotný proces, běžící v systému pod názvem fvwm2, se stará skutečně pouze o vzhled a chování oken, případně o jednoduchá menu. Veškeré další funkce jsou poskytovány různými moduly, které jsou ve skutečném prostředí operačního systému tvořeny samostatnými procesy.
Obsah okna samozřejmě měnit nelze - nebylo by příliš příjemné, kdyby se konfigurací okenního manažeru daly změnit zobrazované zůstatky na účtu v internetovém bankovnictví běžícím v Mozille. Měnit lze ale velkou většinu vlastností rámečků kolem oken. Lze nastavit barvy, počet, vzhled a umístění tlačítek, reakce okna na nejrůznější události (kliknutí myší), reakce prostředí na různé události na prázdné ploše. Některým oknům lze vyrobit rámečky tenké, některým oknům lze vyrobit rámečky tlusté, některým oknům lze rámečky zrušit úplně. Jinou odezvu lze nastavit na jedno kliknutí, jinou na dvojité kliknutí, jinou na kliknutí některým dalším tlačítkem myši. Moderní počítačový hlodavec má tři tlačítka a kolečko, kterým se může točit nahoru, nebo dolů. V kombinaci s různě stisknutými klávesami Alt, Shift a Ctrl tak nabízí obyčejná myš netušeně bohatý jazyk - a všemu tomu může fvwm rozumět.
Moduly doplňují fvwm o další funkce - přepínání obrazovek, tlačítko "Start" i s příbuzenstvem, animace, zvuky, formuláře, seznam oken a mnoho dalšího.
Systémová konfigurace je normálně umístěna v souboru
/etc/X11/fvmw/system.fvwmrc. Tímto souborem se řídí chování
fvwm pro celý systém. Mimo to si každý uživatel může vytvořit vlastní
konfigurační soubor .fvwm2rc ve svém domácím adresáři. Každý
uživatel tak může mít vytvořenou svou vlastní, originální konfiguraci.
Konfigurace fvwm není zcela triviální. Popsat chování celého
okenního systému může být zdlouhavá a frustrující práce. V
distribučním balíčku mého systému (RH8) jsou proto příklady
konfigurace v adresáři /usr/X11R6/share/fvwm2. Než se zaboříte
do manuálových stránek a marných pokusů, je dobré prostudovat tyto ukázky
- zvláště dokumentace k některým modulům je velice strohá a fungující
příklad vám může podstatným způsobem pomoci.
O instalaci se nebudu příliš rozepisovat. Pro některé distribuce
seženete binární balíčky - tam je instalace primitivní, v jiných
distribucích je třeba fvwm přeložit. Problém může být pro neznalého
začlenění do systému. Pravděpodobně nejjednodušším řešením je
vytvoření souboru .xinitrc v domácím adresáři uživatele:
#!/bin/bash
|
Protože černá úvodní obrazovka s běžícími hodinami vám toho asi příliš neřekne, nakonec tedy ještě jeden obrázek mé normální pracovní plochy. Předtím bych rád ještě jednou upozornil, že fvwm lze nakonfigurovat velice různorodě a že neexistuje žádný typický vzhled či chování, o kterém by se dalo jednoznačně prohlásit "Jo, tohle je fvwm!"
Tolik dnes na úvod stačilo. V příštím díle seriálu si ukážeme, jakým způsobem lze vytvořit jednoduchou konfiguraci.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
FVWM měl takový nepříjemný bug (feature?), kdy při akcích typu "kliknutí+klávesa" bral v úvahu nejen shift/alt/ctrl, ale také
{num|caps|scroll}lock modifikátory.
A důsledek? Máte-li aktivní např. numlock, polovina událostí vám nebude fungovat.
Jak je to dnes, nevím. Už jsem nějakou dobu věrný IceWM).
.
WWW browser jsem neviděl, že by někdo používal jinak než maximalizovaný na samostatném desktopu
Tak třeba já. Okna ze zásady nemaximalizuji. Nevím proč, ale prostě to nedělám. I když to znamená nepoužitou třeba třetinu obrazovky.
Každopádně na uvedené kombinaci nevidím nic divného. U mě je normálně k vidění šest nebo sedm terminálů, XMMS a nacpe se i prohlížeč
Ne, v mém okolí už touchpady slaví po vítězném tažení (a nehodnotím jestli je to dobré nebo zlé, protože se mi oboje používá blbě).
Ale v těch dvou si nepustím rxvt…
kdysi jsem se s takovyma ptakovinama taky obtezoval, ale od dob kdy pouzivam Window Maker jsem zjistil, ze taskbar a pager akorat zabiraji misto. S Icewm jsem mel desktop takovy, ze jedine co tam bylo byl schovany panel ala win a jinak nic. Na wmakeru mam u praveho okraje sloupecek doku, kde je par nejpouzivanejsich aplikaci, hodiny, monitor baterky, site, cpu a jinak nikde nic... vsecko mam na klavesach, ale ono kdyz clovek pouziva trackpoint, tak v podstate ma ruku jak na klavesnici tak na mysi soucasne, takze to ovladani je daleko prijemnejsi nez s normalni mysi...
Ne vážně, s maximalizovanm oknem přicházím o přístup k důležitým funkcím wm.
Tak jsem prolistoval svoje tři plochy [*] a na žádné nemám míň jak tři okna a
vždycky vidím aspoň na tu důležitou část bez přepínání. Zrovna browser mám tak
přes 2/3 obrazovky a naopak nevím, jak bych četl text rozlezlý na celou šířku.
Akorát když píšu něco delšího ve vimu, tak si přepnu xterm do fullscreen,
protože se pak můžu líp soustředit. Ale pak zase používám okna ve vimu
[*] Čtvrtá je prázdná, ta se nepočítá
Style "*Mozilla" UseStyle blabla
WWW browser jsem neviděl, že by někdo používal jinak než maximalizovaný na samostatném desktopu, nejlépe bez dekorací oken. Etc.tak se prijd podivat, maximalizace je obsolete funkce z windows ;) ja teda zasadne nikdy nemaximalizuji, od toho pouzivam multitaskovy OS, abych videl vice veci najednou. Ve win je to jasne, tam neni duvod nemaximalizovat ;))
)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
3.11.2004 21:59
1.11.2004 14:30
1.11.2004 23:30
2.11.2004 08:19
setxbmap ... a natáhnu úplně jiné mapy? Protože to asi nedělám proto, že bych je chtěl natáhnout jen pro ten xterm, že...
)
Tak jsem presel na jednoduché icewm, které má myslím proti fvwm víc mozností konfigurace a o neco srozumitelnejsí nastavování (ale nic proti fvwm anebo blackboxu, kdyz nechci listy nebo panely, je to optimální reseníBudete se divit, ale je to přesně naopak - IceWM má proti FVWM mnohem méně možností. Lištu nebo panel můžete mít ve FVWM samozřejmě taky, pokud byste trval na průhledných nabídkách nebo něčem podobném, tak to taky (myslím, ale, že tu průhlednost až v řadě 2.5). S tou konfigurací máte bohužel nejspíš pravdu (IceWM neznám tak moc dobře).
) Ne vazne - pro nektere ucely to muze byt opravdu dobra volba, to je pravda.