Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Větvení v programu používáme v případě, že některé příkazy chceme / můžeme
provést pouze za předpokladu platnosti nějaké podmínky. Jako podmínku chápeme
jakýkoliv výraz, který vrací logickou hodnotu, tj. odpovídá pravda/nepravda, v
numerické reprezentaci 1
nebo 0
. V Octave začínáme
větvení klíčovým slovem if
, za ním následuje podmínka, poté blok
příkazů, které se mají provést v případě, že tato podmínka je splněna. Celé
větvení ukončuje klíčové slovo end
(to obecně ukončuje všechny
řídící struktury v Octave) nebo slovo endif
(slouží k lepší
orientaci uživatele, co se vlastně ukončuje):
>> a=4; >> if a > 2 > disp('Číslo uložené v proměnné "a" je větší jak dva'); > end Číslo uložené v proměnné "a" je větší jak dva
Uvedený příklad demonstruje neúplné větvení programu – v případě, že
podmínka splněna nebude, neprovede se nic. U úplného větvení také uvádíme
příkazy, které se mají provést pouze v případě, kdy podmínka splněna není.
Takovéto příkazy uvádíme za klíčové slůvko else
, které odděluje
bloky
příkazů, které se mají provést při splnění a nesplnění podmínky:
>> a=-5; >> if a > 2 > disp('Číslo uložené v proměnné "a" je větší jak dva'); > else > disp('Číslo uložené v proměnné "a" NENÍ větší jak dva'); > endif Číslo uložené v proměnné "a" NENÍ větší jak dva
Všimněme si, že tyto příklady na větvení programu jsou na příkazové řádce
zapsány na více řádků – Octave pozná, že programová struktura ještě není
kompletní a jedním znakem „>“ napovídá, že očekává pokračování
příkazů, které vyhodnotí až po zadání uzavírajícího end
(resp.
endif
). Větvení samozřejmě je možné psát na jeden řádek, kvůli
přehlednosti však nevhodné – dostáváme se do situace, kdy tyto delší
programové úseky je lepší psát do externích souborů jako skripty nebo funkce
– viz díl Octave – 7 (vlastní skripty a funkce).
Uvnitř větvení – tedy jako v místě příkazů, které se za dané podmínky provedou či neprovedou – můžeme uvést další – vnořené – větvení:
--[skript]-- if a == b disp('Hodnoty v proměnných "a" i "b" jsou stejné'); else if a < b disp('Hodnota proměnné "a" je ostře menší jak hodnota v "b"'); else disp('Hodnota proměnné "a" je ostře větší jak hodnota v "b"'); end end --[konec skriptu]--
Octave stejně jako Matlab rozumí šikovnému rozšíření struktury větvení, které
umožňuje se zanořeným větvením částečně vyhnout. V okamžiku, kdy v sekci else má
následovat další, upřesňující podmínka, můžeme výhodně použít klíčové slůvko
elseif
(psáno dohromady):
--[skript]-- if a == b disp('Hodnoty v proměnných "a" i "b" jsou stejné'); elseif a < b disp('Hodnota proměnné "a" je ostře menší jak hodnota v "b"'); else disp('Hodnota proměnné "a" je ostře větší jak hodnota v "b"'); end --[konec skriptu]--
Příkazy v sekci elseif
se provedou v případě, že je splněna
upřesňující podmínka, v takovém případě již se neprovádí příkazy v sekci
else
. V případě, že ani upřesňující podmínka není splněna,
pokračuje
se testováním dalších případných sekcí elseif
– těch může být
obecně libovolný počet – a teprve v okamžiku, kdy žádná z upřesňujících
podmínek není splněna, přichází ke slovu sekce else
. Program, který
pro čísla od jedné do pěti vypíše slovně jejich hodnotu, může vypadat
následovně:
--[skript]-- if a == 1 disp('jedna'); elseif a == 2 disp('dva'); elseif a == 3 disp('tři'); elseif a == 4 disp('čtyři'); elseif a == 5 disp('pět'); else disp('neznám slovní vyjádření'); endif --[konec skriptu]--
Později si ukážeme, že pro zkoumání případů existuje v Octave pohodlnější
programová struktura switch
.
Nyní, když už známe jednoduché větvení programu, můžeme si ukázat, jak lze v Octave kontrolovat, zda nám při volání funkce zadal uživatel dostatečný počet parametrů. Mějme například triviální funkci pro výpočet aritmetického průměru dvou čísel:
--[funkce prumer.m]-- function vysledek=prumer(a,b) vysledek=(a+b)/2; --[konec funkce]--
Pokud nyní funkci spustíme, avšak pouze s jedním parametrem oproti dvěma očekávaným, dozvíme se takovéto chybové hlášení, z kterého možná úplně moudří nebudeme:
>> prumer(40) error: `b' undefined near line 2 column 13 error: evaluating binary operator `+' near line 2, column 12 error: evaluating binary operator `/' near line 2, column 15 error: evaluating assignment expression near line 2, column 9
Namísto takových chybových hlášení bychom možná raději uživateli měli sdělit,
že má zadat dvě čísla při volání funkce. Přesně k tomu slouží vestavěná funkce
nargin
(jméno funkce je zkratka z Number of ARGuments
INput), která vrací počet vstupních proměnných aktuálně volané funkce.
Upravíme tedy naši funkci takto:
--[funkce srovnani.m]-- function vysledek=prumer(a,b) if nargin ~= 2 disp('Pro použití funkce je třeba zadat právě dva parametry'); else vysledek=(a+b)/2; end --[konec funkce]--
Než se tedy pustíme do výpočtu, zkontrolujeme, zda náhodou počet vstupních proměnných není různý od dvou – pakliže ano, vypíšeme hlášku, v opačném případě můžeme provést výpočet:
>> prumer(40) Pro použití funkce je třeba zadat právě dva parametry
Vskutku dobře ošetřená funkce by potřebovala provádět ještě další testy,
například zda vstupní parametry jsou vůbec čísly, skaláry apod. – k tomu
se využívají funkce uvedené v
souvislosti s logickými operátory jako isscalar
atd.
Vzhledem k tomu, že kontrolu počtu zadaných parametrů funkce přenechává Octave
na programátorovi, lze tak snadno tvořit funkce, které mohou variabilně
upravovat svůj běh na základě toho, kolik parametrů znají – například lze
vykreslit grafický výstup pouze v případě, že byl zadán nějaký další parametr
apod. Podobně lze funkce přizpůsobovat na základě očekávaného počtu výstupních
proměnných – k tomu slouží analogická vestavěná funkce
nargout
. Více k této funkci a obecně problematice variabilního
počtu vstupních a výstupních proměnných je v nápovědě k
Octave.
O cyklech v Octave bude pojednávat následující díl.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: